Mínyaa?
Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Ʒuifuwo nukplaxu: Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Ʒuifuwo nukplaxu ci wokpɔ le Gamla ci yí le tagbe-wezexu nɔ Galile Xu lɔ yí jinjin so gbɔ kpeci 10. Eyi wota do lɛ. Éna mìkpɔ lé Ʒuifuwo nukplaxuwo le do le blema
Fini yí Ʒuifuwo nukplaxu jɔ soɔ?
GRƐKI nyɔgbe ci wozan yí sɔ xo nuxu so “Ʒuifuwo nukplaxu” nu gɔnmɛsese yí nyi “bɔbɔ” alo “takpekpe.” Ŋkɔ lɔ sɔ pɛɛ, ɖo so blemaɔ, Ʒuifuwo nukplaxuwo nyi fini yí Ʒuifuwo bɔnɔ yí xɔnɔ mɔdasɛnamɛ yí gbesɛnnɔ Mawu le. Ebre Ŋwlɛnŋwlɛnwo dehɛn susu yi Ʒuifuwo nukplaxu ji teŋ o, vɔ Kristotɔwo Grɛki Ŋwlɛnŋwlɛnwo dasɛ petii mɔ le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ K.H. ɔ, woɖo bɔbɔwaxu cɛwo xoxoxo.
Wemanyatɔ gangan sugbɔ xɔɛ se mɔ Ʒuifuwo nukplaxuwo jɔ hwenu yí wole hwashigbemɛ le Babiloni. Wema ci yí nyi Encyclopaedia Judaica ɖe mɛ mɔ: “Ci hwashi lɔwo ʒan akɔnfanamɛ le vevisese wowo tɔ lɔ mɛ, vɔ yí Gbedoxɔ degbele wo shi le eju ci mɛ wonyi mɛdru leɔ, anyi sabatigbewo yí wobɔnɔ doju hweɖewonu yí hlɛnnɔ Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo.” Ci Ʒuifuwo gbɔ so hwashigbemɛɔ, ewa mɔ woyi ji yí bɔnɔ, donɔ gbe ɖaɖa, hlɛnnɔ Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo, wogbeɖonɔ Ʒuifuwo nukplaxuwo do finiwo wole.
Le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ K.H. ɔ, Ʒuifuwo nukplaxuwo vanyi texwe vevi ciwo mɛ Ʒuifu ciwo kaka do Méditerranée, Moyen-Orient koɖo Izraɛli ŋtɔ nyigban ji, vadonɔ go le yí sɛnnɔ Mawu yí gbekpɔnɔ agbemɛ nyɔwo gbɔ. Lee Levine ci yí nyi nukplamɛtɔ le Ebretɔwo Yunivɛshite le Ʒeruzalɛmu nu mɔ: “Wokplanɔ nu, ɖunɔ enu kɔkɔɛwo, ɖonɔ kojowo, jɔnɔ jumɛ howo yí gbewanɔ bɔbɔ so politiki koɖo jumɛ nyɔwo nu le [Ʒuifuwo nukplaxuwo].” Énu kpi mɔ: “Mawu sumɔsumɔdɔ yí nyi enuvevitɔ ci wowanɔ le nɔ.” Eyi taɖo dekpaca mì mɔ Yesu yinɔ Ʒuifuwo nukplaxuwo kabakaba o. (Maki 1:21; 6:2; Luiki 4:16) Ékplanɔ nu mɛ ciwo yí va texwe ŋtɔ́wo, donɔ zo lanmɛ nɔ wo yí gbedonɔ ŋsɛn wo. Ci wovaɖo Kristotɔwo hamɛ lɔɔ, apostolo Pɔlu can ɖe kunu sugbɔ le Ʒuifuwo nukplaxuwo. Mɛ ciwo yí ji mɔ yewoate gogo Mawu yinɔ Ʒuifuwo nukplaxuwo, eyi taɖo nɔ Pɔlu ɖo eju ɖe mɛɔ, hunnɔtɔxuwo eyinɔ doŋkɔ kabakaba yí ɖenɔ kunu.—Edɔ. 17:1, 2; 18:4.