ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • w20 mai kpashi. 8-11
  • Efyɔ ciwo yí anyi ketɔnɔwo le azan lɔwo vɔvɔnu

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Efyɔ ciwo yí anyi ketɔnɔwo le azan lɔwo vɔvɔnu
  • Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2020
  • Enyɔ lɔ hanwo
  • “Tagbe fyɔ” lɔ le azan lɔwo vɔvɔnu
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2020
  • Mi yí nyi “tagbe fyɔ” lɔ le egbɛmɛɔ?
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2020
  • Nyi Enyɔdasɛ wema lɔ mɔ yɛajɔ do Mawu ketɔnɔwo jiɔ?
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2022
  • Kpla Nu So Bibla Mɛ Nyɔnuɖɛwo Nu
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2023
Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2020
w20 mai kpashi. 8-11

Efyɔ ciwo yí anyi ketɔnɔwo le azan lɔwo vɔvɔnu

Enyɔnuɖɛ ciwo yí le dakavi lɔ mɛ do nu wowonɔnɔwo mɛ. Wo pleŋ dasɛ mɔ mì le “azan lɔwo vɔvɔnu.”​—Dan. 12:4, NWT.

Dakavi ci yí dasɛ enyɔnuɖɛwo koɖo mɛ ciwo yí nyi tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔ so exwe 1870 keke vaɖo egbɛ.
  • Kpashi ŋkɔtɔ nɔ dakavi lɔ dasɛ enyɔnuɖɛ ciwo yí vamɛ so exwe 1870 keke vaɖo exwe 1918 koɖo le azan lɔwo vɔvɔnu. Azan lɔwo vɔvɔnu tɔ ji so exwe 1914 mɛ. Enyɔnuɖɛ 1: Elan wadan ci yí ɖo eta amadrɛ to doŋkɔ nɔ exwe ciwo yí le dakavi lɔ mɛ. Le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛɔ, wodo abi eta amadrɛtɔ lɔ nu. So exwe 1917 mɛɔ, abi lɔ ku nɔ eta amadrɛtɔ lɔ yí elan wadan lɔ gbekpɔ ŋsɛn. Enyɔnuɖɛ 2: Tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ lɔ to le exwe 1870 mɛ. Allemagne yí nyi tagbe fyɔ lɔ le exwe 1871 mɛ. Doŋkɔɔ, Grande-Bretagne yí nyi tagbe fyɔ lɔ, vɔ Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn yí vaɖɔli le exwe 1917 mɛ. Enyɔnuɖɛ 3: So exwe 1870-wo mɛɔ, Charles T. Russell koɖo yi kpenawo yí nyi ‘eŋɛdotɔ’ lɔ. Le tɔtɔmɛ nɔ exwe 1880-woɔ, ‘Zion’s Watch Tower’ do ŋsɛn yi hlɛntɔwo mɔ wo le dra eŋɛnywi lɔ. Enyɔnuɖɛ 4: So exwe 1914 mɛɔ, wotɔ jinuku ɖeɖe. Woɖe egbe vwinwo ti le eliku lɔwo mɛ. Enyɔnuɖɛ 5: So exwe 1917 mɛɔ, afɔ ci yí nyi ega koɖo esu vaze. Enu ciwo yí le gɔnmɛ: Enu ciwo yí jɔ so exwe 1914 vaɖo 1918 mɛ, le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛ. Enu ciwo yí jɔ do Yehowa mɛwo ji: So exwe 1914 vaɖo 1918 mɛ, wocu Bibla Nukplaviwo do gakpamɛ le Grande-Bretagne koɖo Allemagne. Le exwe 1918 mɛɔ, wocu nɔviŋsu ciwo yí le ŋkɔ nɔ edɔ lɔ le États-Unis.
    Enyɔnuɖɛ 1.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Enyɔ. 11:7; 12:13, 17; 13:1-8, 12

    Enyɔnuɖɛ lɔ: “Elan lɔ” kpa acɛ nɔ nyigban lɔ keŋkeŋ na nɔ exwe sanŋdi nɛniɖe. Le azan lɔwo vɔvɔnuɔ, wodo abi yi ta amadrɛtɔ lɔ nu. Le yi goduɔ, abi lɔ ku ni yí “mɛ ciwo yí le nyigban ji” pleŋ kplɔ elan lɔ do. Satana azan elan lɔ yí asɔ wa ahwa koɖo “nyɔnu lɔ vi kpɛtɛwo.”

    Lé evamɛ do: Le eshiɖɔɖɔ lɔ goduɔ, agbetɔwo cɛkpakpa ciwo yí fɔn gu do Yehowa nu yí kplɔkɔ agbetɔwo. Exwe 3000 koɖo ŋɖe godu le Xexemɛhwa ŋkɔtɔ lɔ mɛɔ, ŋsɛn sugbɔ vɔ nɔ Grande-Bretagne ci yí nyi ɖeka le acɛkpakpa lɔwo mɛ. Ci evaca gbɛ koɖo États-Unis ɔ, yi ŋsɛn gbetrɔ gbɔ. Le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ cɛwo mɛɔ, Satana zankɔ acɛkpakpa ciwo pleŋ yí le nyigban lɔ ji yí sɔ cikɔ yumɛ nɔ Mawu mɛwo.

  • Enyɔnuɖɛ 2.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Dan. 11:25-45

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Le azan lɔwo vɔvɔnuɔ, tagbe fyɔ koɖo fɔde fyɔ wakɔ ahwa koɖo wowonɔnɔwo keŋ akpa cɛ.

    Lé evamɛ do: Allemagne wa ahwa koɖo Anglo-Amɛliki. Le exwe 1945 mɛɔ, Union soviétique koɖo eju ciwo yí ca gbɛ koɖi vanyi tagbe fyɔ. Le exwe 1991 mɛɔ, Union soviétique juin yí le yiyimɛɔ, Russie koɖo eju ciwo yí ca gbɛ koɖi vatrɔ tagbɔ fyɔ lɔ.

  • Enyɔnuɖɛ 3.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Ezai 61:1; Mal. 3:1; Luiki 4:18

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Yehowa dɔ yi “ŋɛdotɔ ɖaɖa nɔ a dra emɔ do” gbɔxwe woaɖo Mɛsia Fyɔɖuxu lɔ. Gbɛbɔbɔ cɛ tɔ ‘eŋɛnywi lɔ dradra nɔ wamɛnɔwo.’

    Lé evamɛ do: So exwe 1870 mɛɔ, C. T. Russell koɖo yi kpenawo wa dɔ veviɖe keŋ kedo Bibla mɛ nyɔnɔnwiwo nu. Le exwe 1881 mɛɔ, wodo jeshi mɔ Mawu sɛntɔwo ɖo adra eŋɛnywi lɔ. Wota nyɔta ciwo yí nyi “Mìʒan eŋɛnywidratɔ 1 000” koɖo “Woshi ami nɔ mì nɔ mìaɖe kunu.”

  • Enyɔnuɖɛ 4.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Mt. 13:24-30, 36-43

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Ketɔnɔ ɖeka va do egbe vwiwo do eliku lɔwo mɛ le boji. Botɔ lɔ bɔ nu yí egbe vwin lɔwo shin yí cɔn eliku lɔwo ji. Le jinukusɔsɔ hwenuɔ, wolɔ egbe vwin lɔwo ti le eliku lɔwo mɛ.

    Lé evamɛ do: So exwe 1870 mɛɔ, wovakpɔkpɔ vovototo ci yí le Kristotɔ adodwiwo mɛ koɖo ŋsukankan Kristotɔwo gblamɛ. Le azan lɔwo vɔvɔnuɔ, wobɔ Kristotɔ adodwiwo do hamɛ lɔ mɛ yí ɖe wo so ŋsukankan Kristotɔwo mɛ.

  • Enyɔnuɖɛ 5.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Dan. 2:31-33, 41-43

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Legbamɛmɛ ɖeka ci wosɔ ega vovovowo wa yí afɔwo nyi ega koɖo esu ni.

    Lé evamɛ do: Esu lɔ le dumɛ nɔ egufɔntɔ ciwo ji Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn kpakɔ acɛ do. Egufɔntɔ cɛwo na yí Xexeɛmɛŋsɛn lɔ detɛnŋ zankɔ yi ŋsɛn ci yí le shigbe ega nɛ nywiɖe o

  • Kpashi amɛvetɔ nɔ dakavi lɔ dasɛ enyɔnuɖɛ ciwo yí vamɛ le azan lɔwo vɔvɔnu so exwe 1919 yi exwe 1945 mɛ. Allemagne nyi tagbe fyɔ keke vaɖo exwe 1945. Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn yí nyi fɔde fyɔ lɔ. Enyɔnuɖɛ 6: Le exwe 1919 mɛɔ, wobɔ Kristotɔ amɛshiaminɔwo do hamɛ ci wotrɔɖo lɔ mɛ. So exwe 1919 mɛɔ, kunuɖeɖedɔ lɔ keke bonu doji yí yikɔ ŋkɔ. Enyɔnuɖɛ 7: Le exwe 1920 mɛɔ, woɖo Jukɔnwo Nublabla yí ewa dɔ keke vaɖo tɔtɔmɛ nɔ Xexemɛhwa amɛvetɔ. Enu ciwo yí le gɔnmɛ: Enyɔnuɖɛ 1, Elan wadan ci yí ɖo eta amadrɛ lɔ kpɔtɔ li. Enyɔnuɖɛ 5, afɔ ci yí nyi ega koɖo esu kpɔtɔ li. Enu ciwo yí jɔ so exwe 1939 vaɖo 1945 mɛ le Xexemɛhwa amɛvetɔ mɛ. Enu ciwo yí jɔ do Yehowa mɛwo ji: So exwe 1933 vaɖo 1945 mɛ le Allemagne ɔ, wocu Kunuɖetɔ ciwo yí wu 11 000. So exwe 1939 vaɖo 1945 mɛ le Grande-Bretagne ɔ, wocu Kunuɖetɔ 1 600 han. So exwe 1940 vaɖo 1944 mɛ le États-Unis ɔ, ketɔnɔwo je Kunuɖetɔwo ji donu 2 500 koɖo ŋɖe.
    Enyɔnuɖɛ 6.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Mt. 13:30; 24:14, 45; 28:19, 20

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Wobɔ “jinuku nywi” lɔwo do “avamɛ” yí ɖo “hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ lɔ” nɔ akpɔkɔ “axomɛ dɔwaviwo” ji. Wotɔ “Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ” dradra nɔ “xexe lɔ pleŋ.”

    Lé evamɛ do: Le exwe 1919 mɛɔ, woɖo hwashi egbejinɔtɔ lɔ do Mawu mɛwo ji. So hwenɔnuɔ, Bibla Nukplaviwo tɔ eŋɛnywi lɔ dradra veviɖe. Egbɛɔ, Yehowa Kunuɖetɔwo drakɔ eŋɛnywi lɔ le eju ciwo yí wu 200 mɛ yí takɔ Bibla nukplawemawo do egbe ciwo yí wu 1 000 mɛ.

  • Enyɔnuɖɛ 7.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Dan. 12:11; Enyɔ. 13:11, 14, 15

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Elan ci yí mi ezo amɛve dɔ amɛwo yí womɛ ‘elan wadan lɔ nukpla’ alo yi nɔnɔmɛtata yí ‘ena gbɔngbɔn’ yi.

    Lé evamɛ do: Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn wa Jukɔnwo Nublabla. Jukɔn buwo do alɔ nublabla cɛ. So exwe 1926 yi exwe 1933 mɛɔ, tagbe fyɔ can ɖo Jukɔnwo Nublabla lɔ mɛ. Amɛwo xɔɛ ji se mɔ Jukɔnwo Nublabla lɔ ana fafa anɔ xexeɛ mɛ, vɔ etrɔnyi Mawu Fyɔɖuxu lɔ ɖekɛ yí atɛnŋ awɛ. Le yi goduɔ, wogbexɔɛ ji se mɔ Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ can ana fafa anɔ xexe lɔ mɛ.

  • Kpashi amɛtɔntɔ nɔ dakavi lɔ dasɛ enyɔnuɖɛ ciwo yí vamɛ le azan lɔwo vɔvɔnu so exwe 1945 vaɖo 1991 mɛ. Union Soviétique koɖo eju ciwo yí ca gbɛ koɖi yí nyi tagbe fyɔ lɔ keke vaɖo exwe 1991 mɛ, le yɛ goduɔ, Russie koɖo eju ciwo yí ca gbɛ koɖi vaɖɔli. Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn yí nyi fɔde fyɔ. Enyɔnuɖɛ 8: Bɔnŋbu gangan ɖeka ɣo yí cu azɔ, edasɛ enu gangan ciwo Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn dahɛn. Enyɔnuɖɛ 9: Woɖo Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ le exwe 1945 mɛ yí sɔ ɖɔli Jukɔnwo Nublabla lɔ. Enu ciwo yí le gɔnmɛ: Enyɔnuɖɛ 1, Elan wadan ci yí ɖo eta amadrɛ lɔ kpɔtɔ li. Enyɔnuɖɛ 5, afɔ ci yí nyi ega koɖo esu lɔ kpɔtɔ li. Enyɔnuɖɛ 6, le exwe 1945 mɛɔ, eŋɛnywidratɔwo hlɛnhlɛnmɛ wu 156 000. Le exwe 1991 mɛɔ, eŋɛnywidratɔwo hlɛnhlɛnmɛ wu 4 278 000. Enu ciwo yí jɔ do Yehowa mɛwo ji: So exwe 1945 mɛ yi 1950 mɛ le Union Soviétique ɔ, wolɔ Kunuɖetɔ kotokun nɛniɖe yi hwashigbemɛ le Sibérie.
    Enyɔnuɖɛ 8.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Dan. 8:23, 24

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Efyɔ kpotu lɔ “a dɔ enutrɔntrɔn sugbɔ a nì.”

    Lé evamɛ do: Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn wu amɛ sugbɔ yí dahɛn nu sugbɔ. Le kpɔwɛ mɛ, le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ mɛɔ, États-Unis sɔjawo da bɔnŋbu sɛnŋsɛnŋ amɛve ɖaɖa eju ciwo yí nyi ketɔnɔ nɔ Grande-Bretagne koɖo États-Unis. Ahwawanu ɖe dedahɛn nu vayi shigbe ecɛwo nɛ o.

  • Enyɔnuɖɛ 9.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Dan. 11:31; Enyɔ. 17:3, 7-11

    Enyɔnuɖɛ lɔ: “Elan jin” ci yí ɖo zo amɛwo to so edumaɖosɛnxu mɛ, eyi yí nyi efyɔ amɛnyitɔ lɔ. Daniɛli wema yɔ efyɔ lɔ mɔ yɛnyi “enunyɔŋ ci yí ahɛn axwetugbe vɛ.”

    Lé evamɛ do: Le Xexemɛhwa amɛvetɔ lɔ mɛɔ, Jukɔnwo Nublabla lɔ juin. Le ahwa lɔ goduɔ, wovasɔ Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ “sɔ daɖɛ.” Wosɔ bubu ci Mawu Fyɔɖuxu lɔ je nɔ sɔ nakɔ Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ shigbe lé wowɛni nɔ Jukɔnwo Nublabla lɔ sa nɛ. Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ aje sɛnsɛnwo ji.

  • Kpashi amɛnɛtɔ nɔ dakavi lɔ dasɛ enyɔnuɖɛ ciwo yí vamɛ le azan lɔwo vɔvɔnu so egbɛ yi Harmagedɔn. Russie koɖo eju ciwo yí ca gbɛ koɖi yí nyi tagbe fyɔ lɔ. Anglo-Amɛliki Xexeɛmɛŋsɛn yí nyi fɔde fyɔ lɔ. Enyɔnuɖɛ 10: Xexeɛ mɛ cɛkpatɔwo dokɔ ‘fafa koɖo vofamɛnɔnɔ xwa.’ Yi goduɔ, efunkpekpe gangan lɔ tɔ ji. Enyɔnuɖɛ 11: Jukɔnwo je ŋsusɛnsɛnhawo pleŋ ji. Enyɔnuɖɛ 12: Xexeɛ mɛ cɛkpakpawo je Mawu mɛwo ji. Wobɔ amɛshiaminɔ kpɛtɛwo do jeŋkwimɛ. Enyɔnuɖɛ 13: Harmagedɔn. Mɛ ci yí le esɔ ɣi lɔ ji dekɔgbɔ nɔ yi jiɖuɖu. Wogu elan ci yí ɖo eta amadrɛ lɔ yí gban afɔ ci yí nyi ega koɖo esu nɔ legbamɛmɛ gangan lɔ. Enu ciwo yí le gɔnmɛ: Enyɔnuɖɛ 1, elan ci yí ɖo eta amadrɛ lɔ, kpɔtɔ li keke aɖo Harmagedɔn mɛ. Enyɔnuɖɛ 5, afɔ ci yí nyi ega koɖo esu lɔ kpɔtɔ li keke aɖo Harmagedɔn mɛ. Enyɔnuɖɛ 6, egbɛɔ, eŋɛnywidratɔwo wu 8 580 000. Enu ciwo yí jɔ do Yehowa mɛwo ji: So exwe 2017 mɛɔ, Russie cɛkpakpa lɔ cu Kunuɖetɔwo yí xɔ alɔjedɔwaxu lɔ xɔwo.
    Enyɔnuɖɛ 10 koɖo 11.

    Mawunyɔkpukpuiwo: 1 Tɛs. 5:3, NWT; Enyɔ. 17:16

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Jukɔnwo ado “fafa koɖo vofamɛnɔnɔ” xwa, yí “elan zo amɛwo” lɔwo aje “asuwatɔ lɔ” ji yí agui. Le yi goduɔ, woagu jukɔnwo.

    Lé avamɛ do: Jukɔnwo tɛnŋ vado axwa mɔ yewona yí fafa koɖo vofamɛnɔnɔ le xexeɛ mɛ. Le yi goduɔ, jukɔn ciwo yí le Jukɔnwo Xoxoxu Habɔbɔ lɔ mɛ agu ŋsusɛnsɛn ciwo pleŋ yí li. Ecɛ nyi tɔtɔmɛ nɔ efunkpekpe gangan lɔ. Nɔ Yesu gu nuvwinwatɔwo le Harmagedɔn mɛɔ, efunkpekpe gangan lɔ avɔ.

  • Enyɔnuɖɛ 12.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Eze. 38:11, 14-17; Mt. 24:31

    Enyɔnuɖɛ lɔ: Gogi avaje Mawu mɛwo ji. Eyi mawudɔlawo ava bɔ ‘amɛcancan Mawu tɔwo.’

    Lé avamɛ do: Tagbe fyɔ koɖo acɛkpakpa kpɛtɛ ciwo le xexeɛ mɛ avaje Mawu mɛwo ji. Gbɔxwe woaje wo jiɔ, woabɔ amɛshiaminɔ kpɛtɛwo do jeŋkwimɛ.

  • Enyɔnuɖɛ 13.

    Mawunyɔkpukpuiwo: Eze. 38:18-23; Dan. 2:34, 35, 44, 45; Enyɔ. 6:2; 16:14, 16; 17:14; 19:20

    Enyɔnuɖɛ lɔ: “Esɔ ɣi . . . kutɔ lɔ” to nɔ yi “ketɔwo jiɖuɖu” yí agu Gogi koɖo yi hwakɔn. Wolé “elan” lɔ do “etɔ ci yí bibiɛ ezo” mɛ. Yí ekpe ɖeka gban legbamɛmɛ lɔ wliwliwli.

    Lé avamɛ do: Yesu ci yí nyi Mawu Fyɔɖuxu lɔ Fyɔ avahwlɛn Mawu mɛwo gan. Yesu, amɛ 144 000 koɖo mawudɔlawo hwakɔn avagu jukɔn ciwo yí je Mawu mɛwo ji. Ecɛ yí ahɛn Satana xexe lɔ va vɔvɔnu.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin