ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • w25 avril kpashi. 26-31
  • Jajɛwo​—Mísran Maki koɖo Timɔte

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Jajɛwo​—Mísran Maki koɖo Timɔte
  • Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2025
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • Enyɔ lɔ hanwo
  • WA MAKI TƆ HAN—YÍ ALE GBESƆSƆ AWA EDƆ SUGBƆ LE YEHOWA SƐNSƐN MƐ
  • SRAN TIMƆTE—YÍ ASƆ ÐE LE JI NƆ MƐBUWO VEVIÐE
  • ÀTƐNŊ AKPƆ NYƆNA SO NUKPLAMU PƆLU TƆ MƐ
  • SHICUWO TONƆ SO KPEKPEDO MƐBUWO NU MƐ
  • ‘Wododoɔ Ŋsɛn Hamɛwo’
    ‘Ðe Kunu Kitokito Kudo Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu!’
  • Gbetasɔsɔ Ciwo Yí Danasɛ Mɔ Mìkando Yehowa Ji
    Kristotɔwo gbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ—Bɔbɔ nukplawema—2023
  • Nɔviŋsuwo​—Míjejeɛ Agbla yí Anyi Sumɔsumɔdɔwatɔa?
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2024
  • Ðo Ŋwi mɔ Yehowa Nyi “Mawu Agbe Agbe”
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2024
Kpɔ nubuwo
Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2025
w25 avril kpashi. 26-31

ENUKPLAKPLA NYƆTA 18

EHAJIJI 65 Yi Ŋkɔ!

Jajɛwo—Mísran Maki koɖo Timɔte

“Kplɔ Maki a hin va elɛ. Á kpedo ŋ nu nɔ anyi dɔ wawa.”—2 TIM. 4:11.

SUSU VEVI LƆ

Mìakpɔ lé Maki koɖo Timɔte kpɔwɛwo atɛnŋ akpedo nɔviŋsu jajɛwo nɔ woaɖo nɔnɔmɛ nywiwo keŋ akpedo mɛbuwo nu sɔwu.

1-2. Cukaɖa ciwo yí atɛnŋ axe emɔ nɔ Maki koɖo Timɔte sa yí woakpedo mɛbuwo nu doji agloɔ?

NƆVIŊSU jajɛwo, míji mɔ yewoawa sugbɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ yí akpedo mɛ ciwo yí le míwo hamɛ nu dojia? Kankandoji li mɔ ŋci jikɔ míle nɛ. Eji jɔnɔ mì sugbɔ nɔ mìkpɔ jajɛ sugbɔ yí wole gbɔsɔsɔ mɔ yewoakpedo mɛbuwo nu! (Eha. 110:3) Vɔ, míatɛnŋ ado go cukaɖawo. Èvɔnɔ mɔ ye datɛnŋ awa sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ, ɖo denya lé agbe lɔ avanɔ do nɔ eo le esɔ mɛ o alo denya fini Yehowa avaji mɔ eo le yia? Wosɔ dɔ ɖe nɔ eo kpɔ yí egbe yí enyi ci dekando eoɖeki ji yí dɔa? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, de eo yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci ewa ahan nɔ o.

2 Maki koɖo Timɔte do go cukaɖa ŋtɔ́ hanwo. Vɔ vɔnvɔn kudo esɔ mɛ nu koɖo amɛɖeki ji makando dexe emɔ nɔ wo yí woakpedo mɛbuwo nu aglo o. Ewa mɔ Maki le axwe nywi ɖeka mɛ koɖo nɔlɔ hwenu yí apotru Pɔlu koɖo Barnaba yɔɛ nɔ akplɔ wo do le ejugoduŋɛnywidradradɔ mɔzɔnzɔn ŋkɔtɔ wowotɔ lɔ mɛ. (Edɔ. 12:​12, 13, 25) Maki so le texwe ŋnɔ ci yí ma di keŋ awa sugbɔ doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Doŋkɔɔ, éyi Antiɔshi. Le yi goduɔ, évakplɔ Pɔlu koɖo Barnaba do yí woyi texwe jinjin buwo. (Edɔ. 13:​1-5) Ahanke, kankandoji li mɔ Timɔte can le koɖo yi jilawo hwenu yí Pɔlu yɔɛ mɔ yi le vabɔ do ye nu le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ nɛ. Ci Timɔte nyi jajɛ yí deto enu sugbɔ mɛɔ, àtɛnŋ aɖe emɔ yí amɛɖeki ji makando axe emɔ ni sa. (Sɔ sɔ koɖo 1 Korɛntitɔwo 16:​10, 11 koɖo 1 Timɔte 4:12.) Vɔ élɔn do amɛyɔyɔ Pɔlu tɔ lɔ ji yí le vɔvɔnuɔ, éxɔ shicu sugbɔwo.—Edɔ. 16:​3-5.

3. (a) Lé Pɔlu lɔn Maki koɖo Timɔte doɔ? (2 Timɔte 4:​6, 9, 11) (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ) (b) Nyɔbiɔse ciwo mìakpɔ ɖoŋci nɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

3 Maki koɖo Timɔte kpla lé woawa edɔ sugbɔ vovovowo le hamɛ lɔ mɛ do le wowo ɖajɛvi mɛ. Ðajɛvi cɛwo nu jɔnɔ eji nɔ Pɔlu haan, keke le yiyimɛ ci ekpɔ mɔ yejikɔ akuɔ, emɔ wo le va ye gbɔ. (Hlɛn 2 Timɔte 4:​6, 9, 11.) Nɔnɔmɛ nywi ciwo Maki koɖo Timɔte ɖo ciwo yí na yí wowo nu jɔnɔ eji nɔ Pɔlu ahan ɔ? Lé nɔviŋsu jajɛwo atɛnŋ asran wowo nɔnɔmɛ nywi lɔ doɔ? Yí lé jajɛwo atɛnŋ aɖu ele nɔ nukplamu ciwo yí Pɔlu na shigbe vida nɛ doɔ?

Foto: 1. Maki dradra enu ci Pɔlu koɖo Barnaba aɖu yí anu do. 2. Timɔte hlɛnkɔ wema ɖeka nɔ hamɛmɛshinshinwo gbɛbɔbɔ ɖeka ci yí ɖokɔ to yi nywiɖe.

Ci Maki koɖo Timɔte lɔn yí xɔ agbanleamɛjiwo hwenu wonyi jajɛwo na yí wove nɔ Pɔlu sugbɔ (Kpɔ mamamɛ 3)b


WA MAKI TƆ HAN—YÍ ALE GBESƆSƆ AWA EDƆ SUGBƆ LE YEHOWA SƐNSƐN MƐ

4-5. Lé Maki dasɛ do mɔ yele gbesɔsɔ akpedo mɛbuwo nuɔ?

4 Awa edɔ nɔ mɛbuwo gɔnmɛ tɛnŋ nyi mɔ woaje agbla veviɖe keŋ akpedo wo nu yí “akpɔtɔ ale ji nɔ yi wawa gbɔnnu can.” Maki ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ le akpaxwe ŋtɔ́. Ci Pɔlu gbe mɔ yɛdakplɔ ye do le ejugoduŋɛnywidradradɔ mɔzɔnzɔn amɛvetɔ lɔ mɛɔ, kankandoji li mɔ ave Maki nu yí agbɔjɔ. (Edɔ. 15:​37, 38) Vɔ ecɛ dena yí Maki gbɔjɔ yí mi kpekpedo nɔviɛ ŋsu koɖo nɔviɛ nyɔnuwo nu o.

5 Maki lɔn yí wa edɔ doju koɖo Barnaba ci wo koɖo yɛ nyi tashivi ŋinivi. Exwe 11 han goduɔ, Maki le mɛ ciwo yí kpedo Pɔlu nu mɛ hwecinu wocui do gakpamɛ le Rɔma. (Filemɔ 23, 24) Kpekpedonu ci yí Maki wa nɔ Pɔlu jeŋ ni sugbɔ keke emɔ “amɛ [ɖeka yɛnyi] yí donɔ akɔnfɛ nɔ” ye.—Kol. 4:​10, 11, Ezoɖuɖu Yoyu Wema.

6. Nyɔna ciwo yí Maki kpɔ ci enɔ ju koɖo Kristotɔ ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛɔ? (Kpɔ gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ.)

6 Maki kpɔ nyɔna sugbɔ ci ezan hwenu sugbɔ doju koɖo Kristotɔ ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛwo. Ci Maki zan gamɛ hwɛɖeka doju koɖo Pɔlu le Rɔmaɔ, évayi bɔ do apotru Piɛ nu le Babiloni. Wo amɛve lɔwo vanyi exlɔ veviwo keke Piɛ vayɔɛ mɔ “evinyɛ ŋsu, Maki.” (1 Piɛ 5:13) Ci wowa edɔ dojuɔ, kankandoji li mɔ Piɛ xo nuxu nɔ yi xlɔ ɖajɛvi lɔ so enu vovovo ciwo yí jɔ le Yesu gbe mɛ koɖo yi kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ yí le yiyimɛɔ, Maki vaŋwlɛ exolɔlɔ cɛ do Eŋɛnywi Wema yitɔ lɔ mɛ.a

7. Lé nɔviŋsu jajɛ Seung-Woo sran Maki kpɔwɛ doɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

7 Maki kpɔtɔ wakɔ edɔ ci woɖo ni lɔ veviɖe yí kpɔtɔ nɔnɔ ju koɖo nɔviŋsu ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛ. Lé àtɛnŋ asran Maki doɔ? Nɔ èkpɔkɔ emɔ nɔ agbanleamɛji ɖe ci yí dekpɔxɔ hɔɖoɔ, xɔ jigbɔnɖɛ nɔ eoɖeki yí akpɔtɔ ajijiɛ emɔ ciwo ji àto awa edɔ sugbɔ nɔ Yehowa koɖo hamɛ lɔ. Mìasɔ Seung-Woo, ci yí vanyi hamɛmɛshinshin yɛ kpɔwɛ. Hwenu enyi jajɛɔ, ésɔ yiɖeki sɔnɔ kpɔ koɖo nɔviŋsu jajɛ buwo. Mɛɖewo le wo mɛ yí xɔ agbanleamɛjiwo gbɔxwe yɛvaxɔ. Eve Seung-Woo nu yí egbɔjɔ keke evanu nɔ hamɛmɛshinshinwo lé enu lɔ wakɔ do ni. Hamɛmɛshinshin ɖeka na kpla yi yí nu ni mɔ yi le wakɔ enu ciwo atɛnŋ awa keŋ asɔ kpekpeɛdo mɛbuwo nu, nɔ hweɖewonu mɛɖe dedonɔ jeshi enunywi ciwo yí ewakɔ can. Ekpla cɛ na yí Seung-Woo vale gbesɔsɔ yí vakpekpeɛdo amɛshinshinwo koɖo mɛ ciwo yí eʒan mɔ woakɔ va bɔbɔwo nu. Ci ebu tamɛ kpɔ so hwenu ŋtɔ́wo nuɔ, énu mɔ: “Ŋvamɔŋje enu ci teŋ yí nyi kpekpedo mɛbuwo nu mɛ sɔwu. Ŋvakpɔkpɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ ci wokpɔnɔ nɔ wowa enuŋtɔŋtɔwo yí sɔ kpedo mɛbuwo nu.”

Nɔviŋsu jajɛ ɖeka kɔ nɔviŋsu shinshin ɖeka do hun mɛ va hamɛ lɔ bɔbɔ ɖeka.

Lé nɔviŋsu jajɛwo akpɔ nyɔnawo do nɔ wodonɔ eha blaŋblaŋ koɖo nɔviŋsu ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛɔ? (Kpɔ mamamɛ 7)


SRAN TIMƆTE—YÍ ASƆ ÐE LE JI NƆ MƐBUWO VEVIÐE

8. Nyi yí taɖo Pɔlu sɔ Timɔte nɔ azɔn emɔ koɖiɔ? (Filipitɔwo 2:​19-22)

8 Pɔlu ʒan yi kpena emɔzɔntɔ edɔngbetɔ ciwo yí azɔn koɖi hwenu etrɔyikɔ jugan ciwo mɛ wofɔn gu do ji le sa. Doŋkɔɔ, ésɔ Kristotɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Silasi nɔ akplɔɛ hɛn yi. (Edɔ. 15:​22, 40) Le yiyimɛɔ, Pɔlu vasɔ Timɔte nɔ abɔ do nu. Nyi ekpɔ le Timɔte nuɔ? Enuɖeka yí nyi mɔ nɔviwo xonɔ nuxu nywi so nu. (Edɔ. 16:​1, 2) Gbesɔ kpe niɔ, ésɔnɔ ɖe le ji nɔ amɛwo nyɔnɔnwitɔ.—Hlɛn Filipitɔwo 2:​19-22.

9. Lé Timɔte dasɛ do mɔ ésɔnɔ ɖe le ji nɔ nɔviɛ ŋsuwo koɖo nɔviɛ nyɔnuwo nyɔnɔnwitɔɔ?

9 So gayimɛ Timɔte tɔ kunu ɖeɖe koɖo Pɔluɔ, édasɛ mɔ yesɔnɔ ɖe le ji nɔ mɛbuwo sɔwu yeŋtɔ. Susu cɛ yí dɔ yí Pɔlu tɛnŋ kando ji yí so gbeɖi ɖɛ le Bere nɔ ado ŋsɛn nukplavi yoyu ciwo yí le nɔ. (Edɔ. 17:​13, 14) Le hwenu ŋtɔ́wo mɛɔ, kankandoji li mɔ, Timɔte kpɔ nyɔna so kpɔwɛ ci yí Silasi ɖo mɛ, ɖo yɛ can kpɔtɔ le Bere. Vɔ le yiyimɛɔ, Pɔlu dɔ Timɔte ɖekɛ ɖaɖa Tɛsaloniki nɔ ado ŋsɛn Kristotɔ ciwo yí le jugan ŋtɔ́ mɛ. (1 Tɛs. 3:2.) Le exwe 15 alo ciwo yí wu ahan mɛɔ, Timɔte kpla lé “a fan avin koɖo amɛ ciwo yí le avin fanfan mɛ,” yí agbese vevi do mɛɖekpokpui ci yí kpekɔ fun nu. (Rɔm. 12:15; 2 Tim. 1:4) Lé Kristotɔ jajɛ ŋsuwo atɛnŋ asran Timɔte doɔ?

10. Lé nɔviŋsu ɖeka ci yí tɔ mɔ Woo Jae kpla lé asɔnɔ ɖe le ji nɔ mɛbuwo doɔ?

10 Nɔviŋsu ci yí tɔ mɔ Woo Jae kpla lé asɔ ɖe le ji nɔ mɛbuwo sɔwu. Hwenu Woo Jae nyi jajɛɔ, égbɔnnɔnu ni mɔ ákannɔ seŋ koɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu shinshinwo. Eyi taɖo édonɔ gbe nɔ wo kpoŋ le Fyɔɖuxuxɔ mɛ yí aso aɖe do. Hamɛmɛshinshin ɖeka na kpla Woo Jae mɔ yi le tɔ seŋ kankan koɖo yi kpena xɔsetɔwo yí anunɔ nɔ wo enu ci yí jɔnɔ ji ni le wo nu. Hamɛmɛshinshin lɔ gbedo ŋsɛn yi mɔ le bu tamɛ kpɔ so enu ciwo yí atɛnŋ ajɔ eji nɔ mɛbuwo. Woo Jae wa do nukplamu ŋtɔ́ ji nɔ ele koɖo mɛbuwo. Ci evanyi hamɛmɛshinshin yɛɔ, énu mɔ: “Evale fafɛɖe nɔŋ mɔ makan seŋ koɖo mɛ ciwo yí ɖo exwe vovovowo. Evajɔkɔ eji nɔŋ yɛ ci ŋvanyakɔ enu ci yí xakɔ mɛbuwo sɔwu. Ecɛ kpedo ŋnu yí ŋvanya enu ci yí ʒan anyi kpena xɔsetɔwo teŋ koɖo lé nawɛ yí akpedo wo nu.”

11. Lé nɔviŋsu jajɛwo atɛnŋ akpla lé woasɔnɔ ɖe le ji nɔ mɛbuwo le wowo hamɛ lɔ mɛɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)

11 Nɔviŋsu jajɛwo, míwo can mìatɛnŋ akpla lé míasɔnɔ ɖe le ji nɔ mɛbuwo do. Nɔ èle bɔbɔwoɔ, sɔnɔ ɖe le ji nɔ mɛɖekamɛɖeka nɔ woso fiɖekpokpui alo ɖo exwe ɖekpokpui can. Biɔnɔ wo se mɔ lé wole do ma yí aɖo eto wo. Le yiyimɛɔ, ètɛnŋ vakpɔ lé àwɛ akpedo wo nu. Taŋfuin èse mɔ asu koɖo ashi shinshin ɖe ʒan kpedonu keŋ azan JW Library® dɔwanu lɔ. Alo èse mɔ mɛɖe deli yí woato koɖo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ o. Àtɛnŋ akpedo wo nu woanya lé woazan wowo telefonu koɖo tablɛtiwo do alo awa toto koɖo wo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛa? Nɔ ètokɔ emɔ ŋnɔwo ji yí kpekɔdo mɛbuwo nuɔ, àvanyi kpɔwɛ nywi nɔ amɛwo pleŋ.

Nɔviŋsu jajɛ ɖeka wakɔ so le axomɛ yi axomɛ kunuɖeɖedɔ lɔ doju koɖo nɔviŋsu shinshin ɖeka. Nɔviŋsu shinshin lɔ xokɔ nuxu nɔ ŋsu ɖeka hwenu yí nɔviŋsu jajɛ lɔ xoxoɔ video ɖeka le tablɛti ɖeka ji.

Nɔviŋsu jajɛwo atɛnŋ akpedo hamɛ lɔ nu le emɔ sugbɔ nu (Kpɔ mamamɛ 11)


ÀTƐNŊ AKPƆ NYƆNA SO NUKPLAMU PƆLU TƆ MƐ

12. Lé nɔviŋsu jajɛwo atɛnŋ akpɔ nyɔna so ekpla ci Pɔlu na Timɔte mɛɔ?

12 Pɔlu na kpla ŋtɔŋtɔwo Timɔte ciwo yí akpedo nu yí enuwo aje ji ni le agbe mɛ koɖo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. (1 Tim. 1:18; 2 Tim. 4:5) Míwo nɔviŋsu jajɛwo can míatɛnŋ akpɔ nyɔna so nukplamu Pɔlu tɔ mɛ. Léɔ? Hlɛn wema amɛve ciwo yí Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa Timɔte shigbe eo yí eŋwlɛ wo ɖaɖa hannɛ yí akpɔ nukplamu ciwo ji àtɛnŋ awa do le ao gbe mɛ. Mìakpɔ kpɔwɛ ɖewo.

13. Nyi yí akpedo eo nu nakpɔtɔ anɔ gbeji nɔ Yehowa sɔwuɔ?

13 “Kpla eoɖeki mɔ ye a nyi Mawu dɔwavi nyɔnɔnwitɔ.” (1 Tim. 4:7b) Nyi yí nyi mɔ woanyi Mawu dɔwavi nyɔnɔnwitɔɔ? Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ woanɔ gbeji nɔ Yehowa yí aɖo edro veviɖe mɔ woawɛ nɔ amɛ nu akpe ni. Ci wodeji mì koɖo nɔnɔmɛ ŋtɔ́ɔ, mìɖo aje agbla aɖui. Léɔ? Wozannɔ Grɛki nyɔgbe “kpla eoɖeki” blaŋblaŋ yí asɔ dre lé kanmɛtetɔwo nanɔ ekpla wowoɖekiwo nywiɖe yí asɔ drado nɔ kanmɛtete dodokpɔ ɖe. Kanmɛtetɔ lɔwo ɖo ana kpla wowoɖekiwo le nushianu mɛ yí atɛnŋ avaɖu ji. Mìwo can mìɖo ana kpla mìwoɖekiwo yí aɖo nɔnɔmɛ nywiwo ciwo yí ana mìate gogo Yehowa doji.

14. Nɔ mìhlɛnkɔ Bibla ɖe, nyi yí ɖo anyi mìwo tajinuɔ? Na kpɔwɛ ɖeka.

14 Nɔ èjejeɛ agbla yí Bibla hlɛnhlɛn vamama do eoɔ, ao tajinu ci yí nyi mɔ lé àwɛ ate gogo Yehowa doji le kpɔtɔ anɔ susu mɛ nɔ eo. Le kpɔwɛ mɛ, nyi àtɛnŋ akpla so exolɔlɔ ci yí xo nuxu so hwenu Yesu do go efyɔ ɖajɛvi hotɔnɔ ɖeka mɛɔ? (Maki 10:​17-22) Ðajɛvi lɔ kandoji mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔ, vɔ deɖo xɔse keŋ akplɔɛdo o. Ci ele ahan can ɔ, Yesu “lwin.” Lé Yesu xo nuxu nɔ ɖajɛvi ŋtɔ́ do dewa dɔ do eo ji ba? Eze petii mɔ Yesu jijiɛ mɔ yi le sɔ gbeta nywi. Yesu gbedasɛ lé Yehowa ɖo lɔnlɔn nɔ ɖajɛvi lɔ do pɛpɛpɛ. (Ʒan 14:9) Ci èbukɔ tamɛ kpɔ so xolɔlɔ cɛ koɖo ao nɔnɔmɛwo nuɔ, biɔ eoɖekise mɔ: ‘Nyi ŋɖo awa yí ate gogo Yehowa doji yí akpedo mɛbuwo nu sɔwu le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ?’

15. Nyi yí taɖo nɔviŋsu jajɛ ɖe ɖo ale ŋkuvi do kpɔwɛ nywi ci eɖonɔ nuɔ? Na kpɔwɛ ɖeka. (1 Timɔte 4:​12, 13)

15 “Nyi kpɔwɛ ɖeka a sɔ dasɛ lé xɔsetɔwo ɖo azan wowo gbewo do.” (Hlɛn 1 Timɔte 4:​12, 13.) Pɔlu do ŋsɛn Timɔte mɔ denyi enuhlɛnhlɛn koɖo enukplakpla ɖekɛ mɛ yí aje agbla abi doji le o, vɔ ágbetekpɔ yí aɖo nɔnɔmɛ nywiwo doji shigbe lɔnlɔn, xɔse koɖo egbejinɔnɔ nɛ. Nyi yí taɖoɔ? Kpɔwɛ nywi ɖoɖo xonɔ nuxu sɔwu enyɔ ciwo yí wonunɔ. Sɔɛ mɔ wosɔ eo mɔ eo le xo nuxu so lé woawɛ awa sugbɔ doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ koɖo ezolelanmɛ. Àvoŋ yí axo nuxu so nyɔta ŋtɔ́ nu nywiɖe sɔwu nɔ eoŋtɔ èjenɔ agbla yí wanɔ sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Kpɔwɛ nywi ci eɖo le akpa ŋtɔ́ xwe yí ana kpɛnkpɛnmɛ nyɔ ciwo yí ènukɔ.—1 Tim. 3:13.

16. (a) Enu amatɔn ciwo mɛ yí Kristotɔ jajɛwo atɛnŋ anyi kpɔwɛ nywi leɔ? (b) Le Kristotɔ jajɛ ɖe atɛnŋ anyi kpɔwɛ le ‘nuxuxoxo mɛ’ doɔ?

16 Shigbe lé 1 Timɔte 4:12 nui nɛɔ, Pɔlu xo nuxu so enu amatɔn ciwo mɛ nɔviŋsu jajɛ ɖe átɛnŋ anyi kpɔwɛ nywi le. Le amɛɖekɛnukplakpla aotɔ mɛ ɖe, danyɔ mɔ àbu tamɛ kpɔ so enu ŋtɔ́wo ɖekaɖeka nu ba? Le kpɔwɛ mɛ, sɔɛ mɔ èji mɔ yeado ŋsɛn mɛbuwo le ‘nuxuxoxo mɛ.’ Bu tamɛ kpɔ so emɔ ciwo nu àtɛnŋ azan ao nuxuwo le yí asɔ do ŋsɛn mɛbuwo. Nɔ èkpɔtɔ le axomɛ koɖo ao jilawoɔ, àtɛnŋ anunɔ nɔ wo blaŋblaŋ mɔ edɔ ciwo wowanɔ nɔ ye jeŋ nɔ yea? Nɔ wokpa bɔbɔwo ɖegbɔ ɖe, àtɛnŋ anu nɔ mɛɖe ci yí wa akpaxwe ɖe le bɔbɔ lɔ mɛ mɔ edɔ ci ewa jɔ eji nɔ yea? Taŋfuin àtɛnŋ aje agbla yí aɖo enyɔ ŋci le eoŋtɔ nyɔgbewo mɛ le bɔbɔwo mɛ. Agbla ciwo àje yí anyi kpɔwɛ le nuxuxoxo mɛ adasɛ mɔ èwakɔ ŋkɔyiyi le gbɔngbɔn mɛ.—1 Tim. 4:15.

17. Nyi yí akpedo nɔviŋsu jajɛ ɖe nu yí aɖo gbɔngbɔn mɛ tajinu yitɔwo gbɔɔ? (2 Timɔte 2:22)

17 “Nɔ azɔge nɔ enu vɔn ciwo yí ɖajɛwo dro do eji mɛ mɔ yewo a wa. Sɛnŋ a jí jɔjɔɛ nyinyi.” (Hlɛn 2 Timɔte 2:22.) Pɔlu do ŋsɛn Timɔte mɔ yi le wa ahwa koɖo edro ciwo yí atɛnŋ aɖe yi susu so gbɔngbɔn mɛ tajinu yitɔwo ji yí agbedahɛn ekacaca ci yí le yi koɖo Yehowa gblamɛ. Ètɛnŋ do jeshi mɔ enuɖewo ciwo yí èwanɔ yí wodenyi enu dɔndɔn ahan o, tɛnŋ vaxɔkɔ gamɛ sugbɔ le eo shi yí degbevakpɔnɔ gamɛ nɔnui ɖe do gbɔngbɔnmɛdɔwo nu o. Le kpɔwɛ mɛ, bu tamɛ kpɔ so gamɛ ci èzannɔ do kanmɛtetewo mɛ, Ɛntɛnɛti ji yiyi alo munumumu videowo nu. Àtɛnŋ azan ɖewo le gamɛ ŋtɔ́ mɛ do teokrasidɔwo mɛa? Taŋfuin àtɛnŋ ana kpekpedonu le Fyɔɖuxuxɔ dradrado mɛ alo awa ɖe le jugbaja kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Nɔ èwakɔ edɔ cɛwoɔ, àɖo exlɔ yoyuwo ciwo yí akpedo eo nu naɖo gbɔngbɔn mɛ tajinuwo yí aɖo wo gbɔ.

SHICUWO TONƆ SO KPEKPEDO MƐBUWO NU MƐ

18. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu amɔ Maki koɖo Timɔte kpɔ nyɔnawo yí gbekpɔ jijɔ sugbɔ le agbe mɛɔ?

18 Maki koɖo Timɔte wa vɔnsawo yí sɔ kpedo mɛbuwo nu sugbɔ sugbɔ yí ena wokpɔ nyɔnawo yí gbekpɔ jijɔ le agbe mɛ. (Edɔ. 20:35) Maki zɔn emɔ yi akpaxwe vovovowo nɔ xexe lɔ yí asɔ kpedo yi kpena xɔsetɔwo nu. Égbeŋwlɛ exolɔlɔ dojijɔnamɛ ɖeka so agbenɔnɔ koɖo kunuɖeɖedɔ Yesu tɔ nu. Timɔte kpedo Pɔlu nu yí woɖo hamɛwo yí gbedo ŋsɛn nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo. Eze gbawlɛ mɔ amɛɖekisɔsɔ savɔn gbɔngbɔn ci Maki koɖo Timɔte dasɛ jɔ eji nɔ Yehowa.

19. Nyi yí taɖo nɔviŋsu jajɛwo ɖo alé ŋkuvi do nukplamu ci Pɔlu na Timɔte nuɔ, yí nyi yí ato so mɛɔ?

19 Lɔnlɔn ci Pɔlu ɖo nɔ Timɔte ze gbawlɛ le wema ciwo eŋwlɛ ɖaɖa yi xlɔ jajɛ lɔ mɛ. Gbɔngbɔn mɛ wema cɛwo gbedasɛ mɔ Yehowa lɔn míwo ciwo yí nyi jajɛwo sugbɔ. Éji mɔ enuwo le je ji nɔ eo. Eyi taɖo tekpɔ axɔ nukplamu ciwo Pɔlu na Timɔte shigbe vida nɛ do ao ji mɛ yí aje agbla aɖo dro mɔ yeakpedo mɛbuwo nu sugbɔ doji. Nɔ èwɛ ahan ɔ, àkpɔ jijɔ yí agbexɔ shicu sugbɔ le agbe mɛ kakacɛ eyi ‘àsun ji akpɔ agbe adodwi’ ci yí gbɔgbɔ.—1 Tim. 6:​18, 19.

LÉ ÀÐO ŊCI DOƆ?

  • Nyi èkpla le Maki kpɔwɛ lɔ mɛɔ?

  • Lé àtɛnŋ asran Timɔte do yí asɔ ɖe le ji nɔ mɛbuwoɔ?

  • Pɔlu nukplamu ci yí atɛnŋ akpedo nɔviŋsu jajɛ ɖe nu yí ayi ŋkɔ le gbɔngbɔnmɛɔ?

EHAJIJI 80 “Tɔ aɖe Yehowa yí Akpɔ Lé Evivi Do”

a Lé enu wanɔ do nɔ Piɛ sɛnnɔŋ sugbɔ, eyi taɖo dagbɔnnu ni mɔ adre lé Yesu se le yiɖeki mɛ koɖo lé ewa nu do le nɔnɔmɛ hamɛhamɛwo mɛ do nɔ Maki o. Ecɛ dre nu ci yí taɖo le Maki nuŋwlɛŋwlɛwo mɛɔ, édrenɔ Yesu seselelanmɛwo koɖo yi nuwanawo blaŋblaŋ.—Maki 3:5; 7:34; 8:12.

b FOTOWO MƐ ÐEÐE: Maki kpɔ eʒanwo gbɔ nɔ Pɔlu koɖo Barnaba ejugoduŋɛnywidradradɔ mɔzɔnzɔn wowotɔ mɛ. Timɔte sɔ dro vayi ji hamɛ ɖeka kpɔ keŋ yí do ŋsɛn nɔvi lɔwo.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin