AGBEMƐ XOLƆLƆ
Mìkpɔ ‘jenu xɔafi lɔ’
WINSTON koɖo Pamela (Pam) Payne sumɔkɔ le Australasie lɔjedɔwaxu. Wokpɔ jijɔ le wowo gbemɛ, vɔ wodo go cukaɖawo hɛnnɛ. Woɖo awa trɔtrɔwo yí anɔ akɔta vovovo mɛ tɔwo mɛ; gbesɔ kpe niɔ, xodu dahɛn nɔ Pam. Le cukaɖa cɛwo pleŋ mɛɔ, wokpɔtɔ lɔn Yehowa koɖo yi mɛwo yí gbekpɔkpɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Le enyɔbiɔamɛse cɛ mɛɔ, mìyɔ wo nɔ woanu wowo nutɔxukpɔkpɔ ɖewo nɔ mì.
Winston, mìɖe kuku nu lé èji Mawu do nɔ mì.
Ŋshin le kɔxwi ɖeka mɛ le Queensland, Australie. Anyi xomu dele sɛnsɛn ɖe mɛ o. Ci mìwo kɔxwi lɔ le azɔgeɔ, ŋdedonɔ go mɛbu ɖe blaŋblaŋ sɔwu anyi xomumɛtɔwo o. Ci ŋɖo exwe 12 han ɔ, ŋtɔ Mawu jiji. Ŋdo gbe ɖaɖa ni yí biɔɛ mɔ yɛ le na majeshi nyɔnɔnwi ci yí kudo nu. Ŋvaso le kɔxwi lɔ mɛ yí vakpɔ dɔ le Adélaïde le Australie du Sud. Ci ŋɖo xwe 21-ɔ, ŋdo go Pam le Sydney hwenu mìxɔ azan yí exo nuxu nɔŋ so Anglo-israélien cɔciha nu. Cɔciha cɛ nunɔ mɔ ŋlɛshiwo nyi jijimɛviwo nɔ Izraɛli kɔta ciwo yí bu. Eha lɔ gbenunɔ mɔ, akɔta lɔwo yí nyi fyɔɖuxu tagbetɔ kɔta 10 ciwo yí yi hwashigbemɛ le xwe sanŋdi amɛnyitɔ mɛ D.Y. Eyi taɖo ci ŋtrɔyi Adélaïdeɔ, ŋxo nuxu so enyɔ cɛ nu nɔ anyi dɔmɛkpena ci yí tɔ Bibla kplakpla koɖo Yehowa Kunuɖetɔwo. Ŋxo nuxu koɖi gaxoxo hwɛɖeka. Vɔ Kunuɖetɔwo jixɔsewo nu koŋ yí mìxo nuxu so. Le yigoduɔ, ŋvado jeshi mɔ ŋkpɔ ɖoŋci nɔ gbedodoɖa ci ŋwa le vihwɛ mɛ. Ŋtɔ nukplakpla so nyɔnɔnwi ci yí kudo anyi Watɔ koɖo yi Fyɔɖuxu nu! Ŋkpɔ ‘jenu xɔafi lɔ.’—Mt. 13:45, 46.
Pam, eo can ètɔ jenu cɛ jiji so vihwɛ mɛ. Lé èwɛ yí vakpɔɛɔ?
Ŋshin le xomu ci yí yinɔ cɔci mɛ le Coffs Harbour juganmɛ le Nouvelle Galles du Sud. Anyi jilawo koɖo mamanyɛ koɖo tɔgbinyɛ xɔ Anglo-israélien cɔciha lɔ nukplakplawo ji se. Wokpla nu enyɛ, nɔvinyɛŋsu koɖo fofonyɛ nyɔnu sɔ kpe nɔ nɔɖinyɛviwo mɔ Mawu yranɔ mɛ ciwo tɔgbiwo nyi Ŋlɛshiwo. Vɔ ŋdelɔn do jixɔse cɛwo ji o, ŋsenɔ le nyɛɖeki mɛ mɔ ŋdete gogo Mawu o. Ci ŋɖo xwe 14-ɔ, ŋto nutwi lɔ mɛ cɔci vovovowo mɛ. Ðewo yí nyi Anglican, Baptiste, koɖo Adventiste du septième jour. Vɔ wodekpedo ŋnu yí ŋjeshi Mawu o.
Le yi goduɔ, anyi xomu vayi ci Sydney, enɔ ŋdo go Winston le ci wona azan yi. Shigbe lé enui vayi nɛɔ, nuxu ci mìxo so cɔci lɔ nu na yí evatɔ nukplakpla koɖo Kunuɖetɔwo. Le ecɛ goduɔ, mawunyɔkpukpuiwo sunɔgbɔ le lɛta ciwo yí eŋwlɛnnɔ ɖaɖaŋ mɛ! Nɔ nanu nyɔnɔnwiɔ, lɛta lɔwo na ŋdevonɔ le nyɛɖeki mɛ o, wona ŋwanɔ dɔmɛzi hɛnnɛ. Vɔ ŋdo jeshi vivivi mɔ, enu ciwo eŋwlɛn so Mawu nu nyi nyɔnɔnwi.
Le exwe 1962 mɛɔ, ŋvayi ci Adélaïde keŋ asɔ Winston gbɔ. Éwa ɖoɖo yí ŋze Thomas koɖo Janice Sloman ciwo yí nyi Kunuɖetɔwo gbɔ. Asu koɖo ashi cɛ wa ejugoduŋɛnywidradradɔ le Papouasie Nouvelle Guinée vayi. Wowa xomɛvu nɔŋ sugbɔ; exwe 18 kpaŋ yí ŋɖo hwenɔnu, wokpedo ŋnu ŋnya nu sugbɔ so Yehowa nu. Eyi taɖo nyɛ can ŋtɔ Mawu Nyɔ lɔ kplakpla yí dejinjin o, ŋvakando ji mɔ ŋkpɔ nyɔnɔnwi lɔ. Ci nyɛ koɖo Winston ɖe nɔnɔ vɔɔ, mìtɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ ji zeɖeka. Ecɛ na mìkpɔ yayra sugbɔ ciwo yí na jenu adodwi lɔ jeŋ nɔ mì doji, ci mìto cukaɖawo mɛ can.
Winston, xo nuxu so exwe ŋkɔtɔ ciwo míwa le Yehowa sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ nu nɔ mì.
A. Nyigbantata ci yí dasɛ fini mìwa hamɛwo jijikpɔdɔ to
B. Wemavi ci wotrenɔ do lɛtakpovi ji tɔdomɛnyigban ɖewo tɔ. Woyɔnɔ Kiribati koɖo Tuvalu sa mɔ Gilbert koɖo Ellice tɔdomɛnyigbanwo
C. Axumɛlangokpa nyakpɔkpɔ Funafuti tɔdomɛnyigban tɔ, le Tuvalu jumɛ. Ecɛ nyi ɖeka le tɔdomɛnyigban ciwo ji mìyi gbɔxwe wosɔ eŋɛnywidratɔ ejugodutɔwo ɖaɖa
Ci nyɛ koɖo Pam ɖe nɔnɔ dejinjin ɔ, Yehowa tɔ ‘emɔ ganganwo’ hunhun nɔ mì nɔ mìakeke sumɔsumɔdɔ lɔ doji. (1 Kor. 16:9) Emɔ ŋkɔtɔ ci yí hun nɔ mì yí nyi gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ. Nɔviŋsu Jack Porter koɖo ashiɛ Roslyn yí do ŋsɛn mì yí mìtɔ mɔɖeɖedɔ lɔ ji. Ényi ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ci yí sumɔ mìwo hamɛ hwɛhwɛ lɔ hwenɔnu. Evyɛɔ, mìbɔ yí sumɔkɔ le Australasie lɔjedɔjikpɔgbɛ mɛ. Nyɛ koɖo Pam se vivi nɔ emɔɖeɖedɔ lɔ na nɔ exwe amatɔn. Ci ŋɖo exwe 29-ɔ, wobiɔ so nyɛ koɖo Pam shi mɔ mìwo le sumɔ le ekán lɔ mɛ hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛ le Pacifique du Sud tɔdomɛnyigban ciwo ji yí Fidji lɔjedɔwaxu kpɔkɔ hwenɔnu. Tɔdomɛnyigban lɔwo yí nyi Samoa Amérique tɔwo, Samoa, Kiribati, Nauru, Niue, Tokelau, Tonga, Tuvalu koɖo Vanuatu.
Le hwenɔnuɔ, mɛ ciwo yí le tɔdomɛnyigban ciazɔge ɖewo mɛ bunɔ susu dɔndɔn do Yehowa Kunuɖetɔwo nu, eyi taɖo mìdonɔ ʒinxo yí sɔ ayexa wanɔ nu ɖaɖa wo gbɔ. (Mt. 10:16) Amɛ desugbɔ le hamɛ lɔwo mɛ o yí eɖewo detɛnŋ kpɔnɔ dɔnxu nɔ mì o. Eyi taɖo mìvayi jinɔ texwe le kɔxwi lɔ mɛ tɔwo gbɔ yí mɛ cɛwo wanɔ xomɛvu nɔ mì sugbɔ.
Winston, egbegɔnmɛɖeɖedɔ lɔ jɔnɔ ji nɔ mí sugbɔ. Nyi yí taɖo enyi ahan ɔ?
Winston kpɔkɔ hamɛmɛshinshinwo suklu ɖeka ji le Samoa
Hwecinu mìtɔ sumɔsumɔdɔ lɔ ji le Tonga tɔdomɛnyigban jiɔ, trakti koɖo wema ɖewo kpoŋ yí le nɔviwo shi le Tongagbe mɛ (Polynésie tɔwo gbewo domɛtɔ ɖeka yí enyi). Le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛɔ, wozannɔ wema ci yí nyi Nyateƒe, Si Kplɔa Ame Yia Agbe Mavɔ Mee, le Ŋlɛshigbe mɛ. Eyi taɖo le hamɛmɛshinshinwo suklu ɖeka ci mìwa mɛ na nɔ kwɛshila amɛnɛɔ, hamɛmɛshinshin amɛtɔn ciwo yí se Ŋlɛshigbe hwɛɖeka lɔn mɔ yewoaɖe Nyateƒe wema lɔ do Tongagbe mɛ. Pam ŋwlin koɖo mashini yí mìsɔɛ ɖaɖa États-Unis lɔjedɔwaxu nɔ woatɛ. Edɔ lɔ pleŋ xɔ kwɛshila amɛnyi han. Ci yí egbegɔnmɛɖeɖe lɔ denyɔ vɛ teŋ can ɔ, wema lɔ kpedo Tongagbedotɔ sugbɔ nu yí wokpla nyɔnɔnwi lɔ. Nyɛ koɖo Pam denyi gbegɔnmɛɖetɔ o, vɔ enutɔxukpɔkpɔ cɛ na yí edɔ lɔ jɔ ji nɔ mì.
Pam, lé agbenɔnɔ le tɔdomɛnyigban lɔwo ji to akpo nɔ Australie tɔ doɔ?
Mìdɔnnɔ ehun cɛ mɛ hweɖekanu le hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛ
Eto akpo xesexese! Le texwe ɖewoɔ, amuiwo xanɔ amɛ hɔɔn, nyidɔn venɔ sugbɔ. Le fibuwoɔ, fafa, jaka koɖo dɔ̀lele ɖenɔ fun nɔ mì yí hweɖewonuɔ, ŋɖuɖu sugbɔ denini o. To vo nɔ cɛwoɔ, mìkpɔnɔ jijɔ le ŋkeke lɔ vɔvɔnu nɔ mìle mìwo fale mɛ yí kpɔkɔ axu ɖaɖa. Samoa tɔwo yí yɔnɔ Polynésie tɔwo bexɔ ci wodeɖonɔ gli trɔdo o mɔ fale. Le zan ɖewo mɛɔ, wleci kɔnɔ keke mìkpɔnɔ agɔnɛciwo; wleci lɔ zenɔ le axu lɔ mɛ gbajɛɛ. Le gaxoxo vevi ŋtɔ́wo mɛɔ, mìbunɔ tamɛ kpɔ yí donɔ gbe ɖaɖa yí ekpenɔdo mì nu mìsɔnɔ mìwo susuwo so cukaɖawo ji sɔ ɖonɔ enunywiwo ji.
Mìlɔn ɖeviwo ɖo wodonɔ nukui nɔ amɛ sugbɔ yí jinɔ mɔ yewoakpɔ mìwo ciwo yí nyi mɛdruwo. Ci mìyi Niueɔ, ŋsuvihwɛ ɖeka sɔ yi lɔ lili to Winston lɔ fuwo nu yí nu mɔ “Ao fuwo ɖyi elan fuwo, wonya kpɔkpɔ nɔŋ.” Le nyɔnɔnwi mɛɔ, dekpɔ alɔ ci yí to fu ahan kpɔ o, denya lé adri do o!
Ci mìkpɔ nɔnɔmɛ gbɔnnu ci mɛ amɛ sugbɔ leɔ, eɖe fun nɔ mì sugbɔ. Wowo xwexawo nyakpɔkpɔ, vɔ dɔ̀daxu nywiwo deli o yí eshi ci woanu desugbɔ o. Vɔ nɔnɔmɛ lɔ dena mìwo nɔviwo xa o. Agbenɔnɔ cɛ ma do wo. Wokpɔnɔ jijɔ ɖo wowo xomumɛtɔwo trɔdo wo, texwe ci woado go le asɛn Mawu le wo shi yí mɔnukpɔkpɔ sun wo shi wokannɔfu Yehowa. Wowo kpɔwɛ kpedo mì nu mìsɔ mìwo susu ɖo enuvevitɔ ji yí nɔ agbe kleŋ.
Pam, evajɔnɔ le nɔnɔmɛ ɖewo mɛ mɔ èyinɔ tɔ mɛ eoŋtɔ yí gbeɖanɔ nu. Lé èwɛni doɔ?
Pam nyakɔ mìwo nudodowo le Tonga
Danyɛ yí nadakpe nɔ. Ékpla nunywi sugbɔŋ, shigbe lé woabɔ zo do dokpu mɛ yí aɖa nu le ji do koɖo lé woazan enuhwɛhwɛwo gan yí asun amɛ do. Ci mìyi Kiribatiɔ, mìnɔ bexɔ nyɛkwin ɖeka mɛ; planŋplociwo wosɔ cu bexɔ lɔ yí do mɛ koɖo axumɛlangokpawo. Nɔ naɖa nu kleŋ ɖeɔ, ŋkunɔ du keŋ sɔ agɔnɛkpawo donɔ zo do mɛ. Nɔ naku shiɔ, ŋyinɔ dotɔtu yí nɔnɔ agba mɛ koɖo kɔxwi lɔ mɛ nyɔnuwo. Gbɔxwe woadɔn shi lɔ tiɔ, wozannɔ aci ci yí jinjin mɛta 2 han yí wosa ka do nu shigbe emlɛka nɛ. Vɔ ganu yí wosa do ka lɔ nu. Nɔ eɖo nyɔnu ɖe jiɔ, ésɔnɔ ganu lɔ donɔ tɔ lɔ mɛ keŋ atrɔ ka lɔ koɖo aɖaŋ. Ganu lɔ cɔnnɔ do shi lɔ mɛ yí ɖɔnɔ. Nyɛŋ bu mɔ enu fafa yɔ. Ci evaɖo nyɛ jiɔ, ŋtrɔ ka lɔ zenɛniɖe, vɔ ganu lɔ detrɔnnɔ o, efonɔ le shi lɔ ŋkɔ! Ci amɛshiamɛ ko ɖegbɔɔ, nyɔnu ɖeka va kpedo ŋnu. Eju lɔ mɛ tɔwo kpenɔdo amɛ nu yí gbewanɔ xomɛvu.
Mí amɛve lɔwo mílɔn sumɔsumɔdɔ lɔ le tɔdomɛnyigban lɔwo ji. Mídanu enuvevi ciwo yí míɖonɔ ŋwi ɖewo nɔ mì ba?
Winston: Exɔ gamɛ hwɛɖeka gbɔxwe eju buwo mɛ kɔnuwo vama do mì. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ nɔvi lɔwo jikɔ ana ŋɖuɖu mìɔ, wosɔnɔ enu ci woɖa pleŋ nɔ mì. Doŋkɔɔ, mìdenya mɔ mìaɖu kpɔtɔ nɔ wo o. Eyi taɖo mìɖunɔ ŋɖuɖu lɔ pleŋ! Vɔ nɔ mìkpɔ nɔnɔmɛ ci mɛ woleɔ, mìɖunɔ kpɔtɔ nɔ wo hweɖewonu. Ci mìdenya gbɔxwe yí wanɔ afɛn lɔwo can ɔ, nɔvi lɔwo senɔ nu gɔnmɛ nɔ mì. Ejɔnɔ ji nɔ wo mɔ yewoakpɔ mì wleci amadɛn ɖekpokpui ci mìava ji wowo hamɛ kpɔ. Hwenɔnuɔ, nɔvi ciwo yí le tɔdomɛnyigban lɔwo ji dejeshi Kunuɖetɔ bu ɖe to akpo nɔ mìwo o.
Winston kplɔ nɔviwo yikɔ kunuɖegbe le Niue tɔdomɛnyigban ji
Mìwo vavawo gbenyinɔ kunuɖeɖe nywi ɖeka le nutwi lɔwo mɛ. Kɔxwi lɔ mɛ tɔ sugbɔtɔ buini mɔ nɔvi lɔ ŋtɔwo yí ɖo sɛnsɛnha. Eyi taɖo nɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ koɖo ashiɛ vaji nɔvi lɔwo kpɔɔ, eju lɔ mɛ tɔwo kpɔnɔ mɔ habɔbɔ ŋtɔ enyi le xexeɛ pleŋ mɛ yí ewanɔ dɔ do wo ji.
Pam: Enuvevi ciwo ŋɖonɔ ŋwi domɛtɔ ɖeka yí nyi enu ci yí jɔ le Kiribati, hamɛ ci mɛ nɔviwo desugbɔ le o. Itinikai Matera ɖekɛ yí nyi hamɛmɛshinshin le nɔ, éjenɔ agbla yí xɔnɔ mì. Gbeɖekaɔ, éhɛn kishi ci mɛ kloʒin kuɖeka kpaŋ le vɛ yí nu mɔ: “Míxɔ.” Hwenɔnuɔ, kloʒin nyi nuvevi ci mìdekpɔnɔ ahan o. Xomɛvu nunana nyɛkwin cɛ wadɔ do mì ji sugbɔ.
Pam, le exwe ɖewo goduɔ, xodu dahɛn nɔ eo. Nyi yí kpedo eo nu èto cukaɖa ŋtɔ́ mɛɔ?
Le xwe 1973 mɛɔ, ŋfɔn fu hwenu yí nyɛ koɖo Winston le Pacifique du Sud. Mìsɔ gbeta yí trɔ yi Australie yí wleci amɛnɛ goduɔ, efu lɔ dahɛn. Nyɛ koɖo Winston se veve sugbɔsugbɔ. Vevisese lɔ vɔvɔ le ji mɛ nɔŋ vivivi, vɔ devɔ vɛ pleŋ gbɔxwe mìxɔ 15 avril 2009 Jutakpɔxɔ o. “Enyɔbiɔse ciwo yí so yi hlɛntɔwo gbɔ” biɔ se mɔ: “Fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ ɖe li nɔ ɖevi ci yí ku le nɔlɔ dɔmɛa?” Enyɔci lɔ na kankandoji mì mɔ Yehowa ci yí wanɔ nujɔjɔɛ hweɖekpokpuinu yí asɔ gbeta so enyɔ lɔ nu. Ádra enu ciwo pleŋ xexe vwin cɛ dahɛn le mì nu do, ɖo élɔn mì yí dɔ Eviɛ ɖaɖa nɔ ‘ava dahɛn Satana dɔwawawo.’ (1 Ʒan 3:8) Enyɔci lɔ gbekpedo mì nu yí mìgbedo afixɔxɔ sugbɔ “jenu” vevi ci yí le mìwo ciwo yí nyi Yehowa sɛntɔwo shi! Vɔ fini mìanɔ nɔ Fyɔɖuxu mɔkpɔkpɔ lɔ dele mì shi saɔ?
Ci evi ku nɔ mì goduɔ, mìgbetɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ ji. Mìsɔ wleci ɖewo sumɔ le Australie lɔjedɔwaxu yí gbevatɔ hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ ji. Ci mìsumɔ le Nouvelle Galles du Sud kɔxwiwo mɛ koɖo Sydney na nɔ exwe amɛnɛɔ, woyɔ mì va Australie lɔjedɔwaxu le exwe 1981 mɛ (ahan woyɔnɔ Betɛli lɔ hwenɔnu nɛ), hunnɔ yí mìkpɔtɔ sumɔkɔ le.
Winston, nutɔxukpɔkpɔ ci yí sun eo shi le Pacifique du Sud tɔdomɛnyigban lɔwo ji, kpedo eo nu ci èvanyi Australasie lɔjedɔjikpɔgbɛ mɛ tɔa?
Ɛɛ, ekpedo ŋnu le akpa sugbɔtɔ mɛ. Doŋkɔɔ, wobiɔ so Australie shi mɔ yɛ le kpɔ Samoa Amérique tɔwo koɖo Samoa ji. Le yi goduɔ, wosɔ Nouvelle-Zélande lɔjedɔwaxu xoca koɖo Australie tɔ. Ðɛyɛɔ, Australasie lɔjedɔwaxu lɔ kpɔnɔ edɔ lɔ ji le Australie, Samoa Amérique tɔwo koɖo Samoa, Cook tɔdomɛnyigbanwo, Nouvelle-Zélande, Niue, Timor-Leste, Tokelau, koɖo Tonga. Mɔnukpɔkpɔ sun ŋshi yí ŋnyi alɔjedɔwaxu lɔ mɛ dɔdɔ yí vayi ji nɔviwo kpɔ le texwe cɛwo. Nutɔxukpɔkpɔ ci yí sun ŋshi hwecinu ŋwa dɔ koɖo nɔvi egbejinɔtɔ cɛwo le tɔdomɛnyigban lɔwo ji, nyi kpekpedonu gangan ɖeka nɔŋ ci ŋvasumɔkɔ wo so alɔjedɔwaxu lɔ.
Winston koɖo Pam le Australasie lɔjedɔwaxu
Nɔ na cu ta nɔ nyɔ lɔɔ, nanu mɔ enu ciwo mɛ nyɛ koɖo Pam to na mìvado jeshi mɔ, denyi mɛganxoxuwo ɖekɛ yí jinɔ Mawu o. Jajɛ buwo jikɔ “jenu xɔafi” cɛ hɛnnɛ, nɔ wowo xomumɛtɔwo desɔ ɖe le mɛ can. (2 Efy. 5:2, 3; 2 Kro. 34:1-3) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Yehowa nyi lɔnlɔn Mawu ci yí jijiɛ mɔ jajɛwo koɖo mɛganxoxuwo pleŋ le kpɔ agbe!
Ci nyɛ koɖo Pam tɔ Mawu jiji so exwe 50 keɔ, mìdenya mɔ mìavake do enu sugbɔ nu ahan o. Kankandojitɔɔ, Fyɔɖuxu nyɔnɔnwi lɔ nyi jenu xɔafi ci wodatɛnŋ sɔ ho xwle o! Mìɖui gligaan mɔ mìale jenu xɔafi cɛ gogwiɖe koɖo mìwo ŋsɛnwo pleŋ!