ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr18 juin kpashi. 2-6
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo (juin 2018)

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo (juin 2018)
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2018
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 4-10 JUIN
  • 11-17 JUIN
  • 18-24 JUIN
  • 25 JUIN–1 JUILLET
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2018
mwbr18 juin kpashi. 2-6

Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo

4-10 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MAKI 15-16

“Yesu na yí enyɔnuɖɛ lɔwo vamɛ”

nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Maki 15:24, 29 nu

woma yi wuwo: Exolɔlɔ ci yí le Ʒan 19:23, 24 mɛ na enumɛɖeɖe bu ciwo yí dele Matie, Maki koɖo Luiki wema mɛ o: Kankandojitɔɔ, Rɔma sɔja lɔwo sɔ nu kpɔ do awujitɔ koɖo gɔnmɛwu lɔ ji; sɔja lɔwo ma awujitɔ lɔ do “akpaxwe amɛnɛ, nɔ sɔja ɖeka axɔ ɖeka”; wodeji mɔ yewoama gɔnmɛwu lɔ o, eyi taɖo wosɔ nu kpɔ do ji. Enusɔsɔkpɔ do Mɛsia nudodowo ji na enyɔnuɖɛ ci yí le Ehajiji Wema 22:18 mɛ vamɛ. Kankandojitɔɔ, kɔnu enyi nɔ mɛ ciwo yí kannɔ amɛ do aci nu mɔ, woasɔ mɛ ciwo yí wowu nudodowo. Ecɛ dasɛ mɔ, woxɔnɔ enudodowo koɖo enunɔamɛshiwo le tamɛsɛntɔ lɔwo shi gbɔxwe yí kannɔ wo do aci nu. Enuwana cɛ na yí amɛkankan do aci nu lɔ gbenyinɔ ŋkpɛn sugbɔ doji.

wohunhun ta: Le akpa sugbɔtɔ mɛɔ, etahunhunhun yí axo nuxu bɔ do nu, nyi amɛgbaligbali, amɛgbegbe alo amɛzuzu. Mɛ ciwo yí to emɔ vayikɔ na yí enyɔnuɖɛ ci yí le Ehajiji Wema 22:7 mɛ vamɛ le manyamanya mɛ.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Maki 15:43 nu

Ʒozɛfu: Amɛnyinyi Eŋɛnywi wema ŋwlɛntɔ lɔwo tɔ ze petii le enumɛɖeɖe vovovo ciwo yí wona kudo Ʒozɛfu nu mɛ. Tagajɔtɔ Matie nu mɔ yɛnyi “ehotɔnɔ”; ci enyi Rɔmatɔwo yí Maki ŋwlɛnkɔ enu ɖaɖa doŋkɔɔ, énu mɔ Ʒozɛfu nyi “Ejunususuɖegbɛ mɛ tɔ vevi ɖeka”; Luiki ci yí nyi doto vevisedoamɛnutɔ nu mɔ yɛnyi “amɛ nywi koɖo amɛ jɔjwɛ” ci yí denɔ godu nɔ ejunususuɖegbɛ lɔ le egufɔnfɔn do Yesu nu mɛ o. Ʒan ɖekɛ yí nu so nu mɔ, yɛnyi “Yesu dɔkplavi ɖeka le [bebemɛ], ɖo évɔnnɔ nɔ Ʒuifuwo.”​—Mt 27:57-60; Mk 15:43-46; Lk 23:50-53; Ʒan 19:38-42.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Maki 15:25 nu

gaxoxo amɛtɔntɔ: Ecɛ nyi nyindin ga 9 han. Éwa shigbe mɔ vovototo jikɔ anɔ enyɔ cɛ koɖo enyɔ ci yí le Ʒan 19:14-16 mɛ hannɛ. Wonu le hunnɔ mɔ, “anyi gaxoxo amadɛntɔ lɔ mɛ hanci” yí Pilati sɔ Yesu do alɔ mɛ nɔ jukɔn lɔ mɔ wo le kiin do aci nu. Nyɔnɔnwi enyi mɔ Bibla dedre vovototo lɔ mɛ petii o, ganŋke mìatɛnŋ abu tamɛ kpɔ so enu cɛwo nu: Le akpa sugbɔtɔ mɛɔ, ɖekawawa nɔnɔ Eŋɛnywi wema xolɔlɔ lɔwo mɛ kudo ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ nɔ Yesu nyigban ji nɔnɔ nujɔjɔ gamɛwo nu. Exolɔlɔ amɛnɛ lɔwo pleŋ nu mɔ, avɔnsatɔ lɔwo koɖo amɛshinshinwo do go le fɔnfɔnmɛ gbɔxwe yí sɔ Yesu do alɔ mɛ nɔ Rɔma cɛkpatɔ Pɔnsi Pilati. (Mt 27:1, 2; Mk 15:1; Lk 22:66–23:1; Ʒan 18:28) Matie, Maki koɖo Luiki nu mɔ, hwecinu yí wokan Yesu do aci nu ɖegbɔ goduɔ, vinvin do ciɖiciɖi do nyigban lɔ pleŋ ji so “gaxoxo amadɛntɔ lɔ ji . . . keke vaɖo gaxoxo amashiɖekɛtɔ lɔ ji.” (Mt 27:45, 46; Mk 15:33, 34; Lk 23:44, nwt) Enu ci yí atɛnŋ akpɔ ŋsɛn do gamɛ ci mɛ yí wokan Yesu do aci nu ke: Mɛɖewo sɔɛni mɔ amɛxoxo alo amɛyaya koɖo sɔvo nyi amɛkankan do aci nu nuwanawo kpaxwe ɖeka. Hweɖewo nuɔ, amɛxoxo lɔ sɛnnɔŋ keke tamɛsɛntɔ lɔ kunɔ. Le Yesu kpaxweɔ, woxwi sugbɔ keke yí evaʒan mɔ mɛbu yí ahɛn efuntrenamɛci yi tɔ lɔ ni, ci yi ŋtɔ tikpɔ mɔ yeahin godu. (Lk 23:26; Ʒan 19:17) Nɔ wokpɔ amɛxoxo lɔ shigbe mɔ amɛkankan do aci nu gɔnmɛjeje hannɛɔ, anyi gamɛ ɖewo vayi gbɔxwe yí wokan Yesu do efuntrenamɛci lɔ nu. Susu ŋtɔ taɖo yí Matie 27:26 koɖo Maki 15:15 xo nuxu so amɛxoxo koɖo sɔvo koɖo amɛkankan do aci nu doju. Ci yí ele ahan ɔ, amɛ vovovo atɛnŋ ana gamɛ vovovowo kudo amɛkankan do aci nu lɔ nu, nɔ wonɔ te do lé wowo domɛtɔ ɖekaɖeka kpɔkɔ hwenu ci ji yí wotɔ amɛkankan do aci nu nuwana lɔwo ji. Ecɛ na mìse enu ci yí taɖo ekpaca Pilati hwecinu yí ese mɔ Yesu ku kaba ci wokin do aci nu godu. (Mk 15:44) Gbesɔ kpe niɔ, Bibla ŋwlɛntɔwo hɛnnɔ susu kabakaba yi lé womanɔ ŋkeke lɔ do akpaxwe amɛnɛ ji, yí akpaxwe ɖekaɖeka xɔnɔ gaxoxo amɛtɔn, shigbe lé womanɔ ezan do hannɛ. Ŋkeke lɔ mama ahan na yí mìse gɔnmɛ nɔ enu ci yí taɖo woxo nuxu so gaxoxo amɛtɔntɔ, amadɛntɔ, koɖo amashiɖekɛtɔ nu, nɔ wohlɛn gaxoxo lɔ so nyidinmɛ ga 6 han. (Mt 20:1-5; Ʒan 4:6; Edɔ 2:15; 3:1; 10:3, 9, 30) Gbesɔ wuɔ, amɛ sugbɔ dejeshi gamɛ mama nyɔ lɔ ɖɛ koŋ o, eyi taɖo wosɔnɔ enyɔgbe “hanci” bɔnɔ do ŋkeke lɔ mɛ gamɛwo nu kabakaba shigbe lé mìkpɔɛ le Ʒan 19:14 mɛ hannɛ. (Mt 27:46; Lk 23:44; Ʒan 4:6; Edɔ 10:3, 9) Le kleŋ mɛ: Maki xolɔlɔ tɛnŋ kudo amɛxoxo alo amɛyaya lɔ koɖo amɛkankando aci nu nu, yí Ʒan hɛn susu yi amɛkankan do aci nu ɖekɛ ji. Etɛnŋ nyi mɔ wema ŋwlɛntɔ amɛve lɔwo dɔn ŋkeke lɔ gamɛ yi gaxoxo amɛtɔn kpaxwe bu ci yí kplɔɛdo ji, yí Ʒan zan enyɔgbe “hanci” bɔ do gamɛ yi tɔ ci eyɔ nu. Enu cɛwo atɛnŋ ana mìase vovototo ci yí le gamɛ ciwo yí le exolɔlɔ lɔwo mɛ. Le vɔvɔnuɔ, ci yí Ʒan va ŋwlɛn yi wema le exwe nɛniɖe godu, yí evawakɔ shigbe mɔ vovototo jikɔ anɔ gamɛ lɔwo mɛ hannɛɔ, edasɛ mɔ Ʒan detrɔ yí ŋwlɛn Maki xolɔlɔ lɔ kpoŋ o.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Maki 16:8 nu

ɖo vɔnvɔn lé wo: Sɔgbe koɖo alɔnuŋwlɛŋwlɛn xoxwitɔ nɔ Maki wema kpaxwe kpɛtɛɔ, enyɔ ciwo yí le kpukpui 8 lɔ mɛ yí cuta nɔ yi Ŋɛnywi wema lɔ. Mɛɖewo nu mɔ lé etacunɔnyɔ lɔ vɔ do zeɖeka ca ahan dasɛ mɔ, denyi etacunɔnyɔ ŋkɔtɔ lɔ yɔ o. Vɔ, lé Maki ŋwlɛnnɔ nu le kleŋ mɛ do le akpa sugbɔtɔ mɛ dasɛ mɔ, enyɔ cɛ denyi nyɔnɔnwi o. Gbesɔ kpe niɔ, ŋɖɛnyatɔ gangan ciwo yí nyi Jérôme koɖo Eusèbe ciwo yí ni le exwe sanŋdi amɛnɛtɔ mɛ nu mɔ, enyɔgbe ci yí nyi “ɖo vɔnvɔn lé wo” yí cu ta nɔ Maki Ŋɛnywi wema lɔ le enuŋwlɛŋwlɛn ŋkɔtɔ mɛ.

Bibla Grɛki lɔnuŋwlɛnŋwlɛn sugbɔ koɖo ciwo yí woɖe do egbe buwo mɛ sɔ etacunɔnyɔ lɛgbɛ alo ci yí kpokpo bɔ do kpukpui 8 lɔ nu. Wokpɔ etacunɔnyɔ lɛgbɛ (ci mɛ yí kpukpui jinjin 12 le) le Codex Alexandrinus, Codex Ephraemi Syri Rescrikptus koɖo Codex Bezae Cantabrigiensis mɛ. Woŋwlɛn wo pleŋ le exwe sanŋdi amatɔntɔ Kristotɔwo Hwenu mɛ. Égbeze le Vulgate Latine, le Syriaque Curétonien koɖo Peshitta Syriaque mɛ. Ele ahan gan, deze le Bibla Grɛki lɔnuŋwlɛnŋwlɛn amɛve ciwo yí woŋwlɛn doŋkɔ le exwe sanŋdi amɛnɛtɔ mɛ o, wowo yí nyi Codex Sinaiticus koɖo Codex Vaticanus, alo Codex Sinaiticus ci yí woŋwlɛn le exwe sanŋdi amɛnɛtɔ alo amatɔntɔ mɛ, alo Maki lɔnuŋwlɛnŋwlɛn xoxwitɔ ci yí Copte Sahidique tɔwo ŋwlɛn le exwe sanŋdi amatɔntɔ mɛ. Ahanke yí alɔnuŋwlɛnŋwlɛn wema Maki tɔ xoxwiwo le Armenie koɖo Georgie gbe mɛ vɔ do kpukpui 8 tɔ ji nɛ.

Etacunɔnyɔ ci yí kpokpo (ci mɛ enyɔfɔkpe amɛve le) yí le Grɛki lɔnuŋwlɛnŋwlɛn ɖewo ciwo yí kplɔɛ do koɖo ciwo yí woɖe do egbe buwo mɛ mɛ. Codex Regius ci yí woŋwlɛn le exwe sanŋdi amɛnyitɔ Kristotɔwo Hwenu ɖo etacunɔnyɔ amɛve lɔwo, yí kpokpuitɔ lɔ yí doŋkɔ. Jeshidunyɔ ɖekawo doŋkɔ nɔ etacunɔnyɔ ɖekaɖeka. Jeshidunyɔ cɛwo dasɛ mɔ wojeshi akpaxwe cɛwo le texwe ɖewo, vɔ denu mɔ kankandoji le wowo domɛtɔ ɖe nu teŋ o.

ETACUNƆNYƆ KPOKPUITƆ

Etacunɔnyɔ kpokpuitɔ lɔ ci yí bɔ do Maki 16:8 nu denyi akpaxwe ɖe nɔ Ŋwɛnŋwlɛn ciwo yí so gbɔngbɔnmɛ o. Éhlɛn mɔ:

Vɔ enu ciwo pleŋ yí wodɔ woɔ, wonu wo le kleŋ mɛ nɔ mɛ ciwo yí trɔdo Piɛ. Gbesɔ kpe niɔ, le enu cɛwo goduɔ, Yesu ŋtɔ dɔ wo ɖaɖa wezexu sɔyi weɖoxɔxu, nɔ woadra hwlɛngan mavɔ kɔkɔɛ lɔ ci yí degblenɔ o.

ETACUNƆNYƆ LƐGBƐTƆ

Etacunɔnyɔ lɛgbɛtɔ lɔ ci yí bɔ do Maki 16:8 nu denyi akpaxwe ɖe nɔ Ŋwɛnŋwlɛn ciwo yí so gbɔngbɔnmɛ o. Éhlɛn mɔ:

9 Ci yí efɔn so ku le fɔnfɔnmɛ le ŋkeke ŋkɔtɔ ji nɔ kwɛshila lɔɔ, édasɛ yiɖeki nɔ Mari Magdalatɔ doŋkɔ, mɛ ci mɛ yí enya gbɔngbɔnvɔn amadrɛ ti le. 10 Éyi yí vayi do ŋɛ nɔ mɛ ciwo yí nɔ koɖyi, ɖo wole ŋshishi mɛ yí fankɔ avin. 11 Vɔ ci yí wose mɔ yɛfɔn do agbe yí nyɔnu lɔ kpɔɛɔ, wodekando ji o. 12 Gbesɔ wuɔ, le enu cɛwo goduɔ, éze le nɔnɔmɛ bu mɛ nɔ wowo domɛtɔ amɛve hwecinu yí wozɔn afɔ yikɔ eju ɖeka mɛ; 13 yí wotrɔ gbɔ yí hɛn ŋɛdu lɔ vɛ nɔ mɛ kpɛtɛwo. Vɔ wowo can dekando ji o.14 Vɔ le yi goduɔ, éze nɔ amɛ wiɖeka lɔwo ŋtɔwo hwecinu yí wole ekplɔn nu, yí egbe enyɔ nɔ wo kudo wowo xɔsemaɖomaɖo koɖo wowo jimɛsɛnsɛn ŋci, ɖo wodekan do mɛ ciwo yí kpɔɛ yí efɔn so amɛ kukuwo domɛ ji o. 15 Yí enu nɔ wo mɔ: “Míyi xexeɛ pleŋ mɛ keŋ adra eŋɛnwi lɔ nɔ enuwawawo pleŋ. 16 Woahwlɛn mɛ ci yí ɖo xɔse yí wa ʒinʒindoshimɛ gan, vɔ woawu mɛ ci yí deɖo xɔse o. 17 Gbesɔ kpe niɔ, jeshi cɛwo akplɔ mɛ ciwo yí ɖo xɔse do: Nɔ wozan anyi ŋkɔɔ, woanya gbɔngbɔnvɔnwo, woado aɖe yoyuwo, 18 woasɔ wowo lɔwo sɔ edanwo, yí nɔ wonu enuwuamɛ ɖe can ɔ, dawa ŋɖekpokpui nɔ wo o. Woasɔ alɔ dado dɔ̀nɔwo ji, yí edɔ̀ ami nɔ wo.”

19 Ecɛ yɛɔ, ci yí Axwetɔ Yesu xo nuxu koɖo wo ɖegbɔɔ, wokɔɛ yi jeŋkwimɛ yí enɔ anyi do ɖushimɛ nɔ Mawu. 20 Eyi woto yí ɖe kunu le fishiafi, yí Yesu wakɔ dɔ koɖo wo yí ɖokɔ kpe ŋɛdu lɔ ji koɖo jeshi ciwo yí kplɔɛ do.

11-17 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | LUIKI 1

“Sran amɛɖekisɔsɔhwe Mari tɔ”

ia-EW 149 mm. 12

“Kpɔ Ða! Yehowa Ƒe Dɔlanyɔnue Menye!”

12 Ðokuibɔbɔ kple toɖoɖo si dze le eƒe nyawo me la gawɔa dɔ ɖe nuteƒewɔlawo katã dzi egbea. Egblɔ na Gabriel be: ‘Kpɔ ɖa! Yehowa ƒe dɔlanyɔnue menye! Neva eme nam le wò nya la nu.’ (Luiki 1:38) Dɔlanyɔnu nye aƒemesubɔviwo dometɔ si le tsɛ wu; eƒe agbe katã le eƒe aƒetɔ si me. Nenemae Maria se le eɖokui me le eƒe Aƒetɔ Yehowa ŋu. Enyae be yele dedie le eƒe asiwo me, eye be ewɔa nuteƒe na ame siwo wɔa nuteƒe nɛ, eye ayra ye ne yewɔ nu sia nu si yeate ŋui le dɔ sesẽ sia wɔwɔ me.​—Ps. 18:26.

ia-EW 150-151 mm. 15-16

“Kpɔ Ða! Yehowa Ƒe Dɔlanyɔnue Menye!”

15 Emegbe Maria hã ƒo nu. Wokpɔ eƒe nyawo ta nyuie le Mawu ƒe Nya la me. (Hlɛn Luiki 1:46-55.) Esiae nye Maria ƒe nyagbɔgblɔ si didi wu le Biblia me, eye eɖe nu geɖe fia le eyama ŋu. Eƒe akpedada kple ŋudzedzekpɔkpɔ dze le ale si wòkafu Yehowa ɖe mɔnukpɔkpɔ si wònae be wòazu Mesia la dada la me. Xɔse si gbegbe nɔ esi la dze ƒãa esi wògblɔ be Yehowa bɔbɔa dadalawo kple ŋusẽtɔwo ɖe anyi eye wòkpena ɖe ɖokuibɔbɔlawo kple ame dahe siwo dina be yewoasubɔe la ŋu. Esia na míekpɔ sidzedze si gbegbe nɔ esi hã. Akɔntabubu aɖe ɖee fia be, eyɔ nya siwo wu 20 tso Hebri Ŋɔŋlɔawo me!

16 Eme kɔ ƒãa be Maria dea ŋugble le Mawu ƒe Nya la ŋu vevie. Ke hã eyi edzi bɔbɔ eɖokui, elabena megblɔ eya ŋutɔ ƒe susuwo o, ke boŋ eyɔ nya tso Ŋɔŋlɔawo me. Ðevi si nɔ tsitsim le eƒe dɔ me la hã va ɖe nɔnɔme ma ke fia emegbe esi wògblɔ be: “Nu si mefiana la menye tɔnye o, ke boŋ ame si dɔm ɖa la tɔe.” (Ʒn. 7:16) Anyo be míabia mía ɖokuiwo be: ‘Ðe medea bubu gã ma tɔgbi Mawu ƒe Nya la ŋua? Alo ɖe melɔ̃a nye ŋutɔ nye susuwo gbɔgblɔ ne mele nu fiam?’ Ale si wòle le Maria ya gome la dze ƒãa.  

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 1:69 nu

hwlɛngan zo: alo “hwlɛgantɔ sɛnŋ.” Le Bibla mɛɔ, elanzo nɔnɔ dumɛ nɔ ŋsɛn, ahwajiɖuɖu, koɖo ejiɖuɖu hweɖewonu. (1Sam 2:1; Eha 75:4, 5, 10; 148:14; gɔnm.) Gbesɔ kpe niɔ, acɛkpatɔwo koɖo acɛkpakpa gangan ciwo yí nyi enywi alo evwin nɔnɔ dumɛ nɔ elanzo, yí wosɔ ahwajiɖuɖu wowo tɔ sɔnɔ koɖo lé wosɔ ezowo cucunɔ amɛ do. (2Ese 33:17; Dan 7:24; 8:2-10, 20-24) Le akpaxwe cɛ mɛɔ, enyɔgbe ci yí nyi “hwlɛngan zo” hɛnnɔ susu yi Mɛsia ji shigbe mɛ ci yí ɖo ŋsɛn yí ahwlɛn amɛ gan, alo mɛ ci yí nyi hwlɛngantɔ sɛnŋ ɖeka hannɛ.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 1:76 nu

àje ŋkɔ nɔ Yehowa: Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ “aje ŋkɔ nɔ Yehowa” le gɔnmɛsese cɛ nu mɔ anyi emɔdradotɔ nɔ Yesu, mɛ ci yí anyi Edalɔ dumɛnɔtɔ koɖo mɛ ci yí ava le Edalɔ ŋkɔ mɛ.—Ʒan 5:43; 8:29; kpɔ enumɛɖeɖe bu kudo Yehowa nu le kpukpui cɛ mɛ.

18-24 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | LUIKI 2-3

“Jajɛwo: Míshinkɔ le gbɔngbɔnmɛa?”

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 2:41 nu

yi jilawo yinɔ: Ese lɔ debiɔ so nyɔnuwo shi mɔ wo le yinɔ Paki xweɖuɖu lɔ o. Ele ahan gan, Mari kplɔnɔ Ʒozɛfu do yí zɔnnɔ mɔ yi Ʒeruzalɛmu exweshiaxwe nɔ exwe lɔ ɖuɖu. (Hun 23:17; 34:23) Exwe ɖeka duuɔ, wozɔnnɔ afɔ kpeci 300 nɔ yiyi koɖo gbɔgbɔ koɖo wowo xomu ci yí sukɔ gbɔ doji lɔ.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 2: 46, 47 nu

biɔkɔ enyɔ wo se: Shigbe lé mɛ ciwo yí ɖokɔ to Yesu nuwanawo dasɛ hannɛɔ, yi nyɔbiɔsewo denyi ɖevi ɖe ci yi jikɔ ase enuwo gɔnmɛ kpoŋ nyɔbiɔsewo o. (Lk 2:47) Grɛki nyɔgbe ci gɔnmɛ woɖe mɔ “biɔkɔ enyɔ se” atɛnŋ ahɛn susu yi enyɔbiɔsewo koɖo amɛlelenyɔbiɔse ciwo yí wozannɔ le kojoɖoɖo mɛ ji hweɖewonu. (Mt 27:11; Mk 14:60, 61; 15:2, 4; Edɔ 5:27) Exolɔtɔwo nu mɔ, mɛɖewo le sɛnsɛnŋkɔnɔtɔ ciwo yí jeshi ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo ɖɛ wu mɛ yí kpɔtɔ nɔnɔ gbedoxɔ lɔ mɛ le Paki xwe lɔ godu, yí kplanɔ nu le kpatɛ gangan ɖeka mɛ. Amɛwo atɛnŋ anɔ anyi do akɔnmɛ nɔ enukplamɛtɔ lɔwo keŋ aɖokɔ to yí agbe biɔkɔ enyɔ wo se.

ejiŋ nɔ wo: Grɛki dɔwanyɔ ci yí wozan le lɛ mɔ “ejiŋ” atɛnŋ anyi enukpacamɛ ci yí kpɔtɔ yikɔ ji alo ci yí trɔkɔ va.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 2:51, 52 nu

nana bubu: Alo “kpɔtɔ yí sɔ yi ɖeki do gɔnmɛ nɔ wo; kpɔtɔ yí sekɔ tonu.” Grɛki dɔwanyɔ ci yí wozan le lɛ dadasɛ mɔ enuwana lɔ kpɔtɔ yikɔ ji. Hwecinu yí Yesu nu kpaca enukplamɛtɔ lɔwo le gbedoxɔ lɔ mɛ kudo lé ejeshi Mawu Nyɔ lɔ ɖɛ nu goduɔ, éyi axomɛ yí sɔ yiɖeki do gɔnmɛ nɔ yi jilawo. Gɔnmɛsese ci yí le tonusese cɛ nu to akpo xesexese nɔ ɖevi bu ɖekpokpui tonusese. Ényi akpaxwe ɖeka nɔ wawa do Moizi Se ci mɛ yí kɔ nywiɖe ji.​—Hun 20:12; Gal 4:4.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Luiki 2: 14 nu

fafa le nɔ koɖo mɛ ciwo nu yí jenɔŋ ni le nyigban ji: Woatɛnŋ aɖe gɔnmɛ nɔ enu ciwo yí woŋwlɛn do alɔnuŋwlɛnŋwlɛn wema ɖewo mɛ mɔ “fafa le nɔ nyigban ji koɖo mɛ ciwo nu yí ekpɔnɔ jijɔ do,” yí enyɔ cɛ ze le Bibla gɔnmɛɖeɖe ɖewo mɛ. Vɔ, Xexe Yeye Gɔmɛɖeɖe cu enyɔ ci yí ezan do alɔnuŋwlɛnŋwlɛn wema ci nu yí kankandoji le wu ji. Enyɔ cɛ ci yí mawudɔlawo nu dehɛn susu yi enujeŋnamɛ ci yí Mawu ɖo do amɛshiamɛ, amɛ nywiwo koɖo amɛ vwinwo can nu o. Vɔ, ehɛn susu yi mɛ ciwo yí axɔ enujeŋnamɛ yi tɔ ɖo woɖo xɔse sɛnŋ do nu yí gbenyi Eviɛ dokplɔtɔwo.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu kudo mɛ ciwo nu yí jenɔŋ ni le kpukpui cɛ mɛ.

mɛ ciwo nu yí jenɔŋ ni: “enujeŋnamɛ” ci yí ze le mawudɔla lɔwo nyɔnunu mɛ dasɛ petii mɔ enujeŋnamɛ Mawu tɔ yí enyi, denyi agbetɔwo tɔ o. Woagbetɛnŋ aɖe Grɛki nyɔgbe eu·do·kiʹa gɔnmɛ mɔ “ŋshishikuku, edro nywi, jijɔkpɔkpɔ do enu nu.” Wozan edɔwanyɔ eu·do·keʹo ci yí wa ɖeka koɖo eu·do·kiʹa le Matie 3:17; Maki 1:11; koɖo Luiki 3:22 (kpɔ enumɛɖeɖe buwo kudo Matie 3:17; Maki 1:11 nu), fini yí Mawu xo nuxu nɔ Eviɛ le ci yí ewa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔ trololo. Enyɔgbe lɔ sɔgbe koɖo gɔnmɛsese nywi lɔ, ci yí nyi “lɔn amɛ nyɔ gbɔ, kpɔ jijɔ koɖo, sɔ susu nywi sɔ kpɔ, kpɔ jijɔ do.” Le ɖekawawa mɛ koɖo lé wozan enyɔgbe cɛ doɔ, enyɔgbe ci yí nyi “mɛ ciwo nu yí jeŋ ni” (an·throʹpois eu·do·kiʹas) hɛnnɔ susu yí agbetɔ ciwo nu yí Mawu kpɔkɔ jijɔ do ji, yí woagbetɛnŋ aɖe gɔnmɛ ni mɔ “agbetɔ ciwo nyɔ gbɔ yí elɔn; agbetɔ ciwo nu yí ekpɔnɔ jijɔ do.” Eyi taɖo, enyɔ cɛ ci yí mawudɔlawo zan hɛn susu yi enujeŋnamɛ Mawu tɔ ji. Denyi jijɔ ci yí Mawu akpɔ do amɛwo pleŋ nu yí enyi o, vɔ enyi jijɔ ci yí Mawu akpɔ do mɛ ciwo ado jijɔ ni to xɔse adodwi lɔ ɖoɖo do nu koɖo Eviɛ dokplɔtɔ nyinyi ji. Nyɔnɔnwi enyi mɔ Grɛki nyɔgbe eu·do·kiʹa atɛnŋ ahɛn susu yí enujeŋnamɛ agbetɔwo tɔ ji le nɔnɔmɛ ɖewo mɛ (Rɔm 10:1; Fili 1:15), ganŋke le akpa sugbɔtɔ mɛɔ, ehɛnnɔ susu yí enujeŋnamɛ Yehowa tɔ, alo jijɔkpɔkpɔ do amɛ nu alo emɔ ci ji yí mìwo nu jenɔŋ ni le ji (Mt 11:26; Lk 10:21; Efe 1:5, 9; Fili 2:13; 2Tɛs 1:11). Le Ehajiji Wema 51:18 [50:20, LXX] ci yí le Septante mɛɔ,wozan enyɔgbe lɔ kudo “enujeŋnamɛ” Mawu tɔ nu.

wp16.3-EW 9 mm. 1-3

Mínyaa?

Mi yí nyi Ʒozɛfu dalɔɔ?

Yosef, si nye atikpala le Nazaret lae xɔ Yesu nyi. Gake ame kae nye Yosef fofo? Yesu ƒe dzidzimenuŋlɔɖi si le Mateo ƒe Nyanyuigbalẽa me la gblɔ be ŋutsu aɖe si ŋkɔe nye Yakob ye nye fofoa, ke Luka ƒe Nyanyuigbalẽa ya gblɔ be Yosef nye “Eli vi.” Nu ka tae wòdze abe woƒe nyawo to vovo ene?​—Luiki 3:23; Matie 1:16.

Mateo ƒe nuŋlɔɖia gblɔ be: “Yakob dzi Yosef,” eye le afi sia la, ezã Helagbe me nya aɖe si ɖee fia kɔtɛ be Yakob ye nye Yosef fofo ŋutɔŋutɔ. Eya ta ƒome si me Yosef dzɔ tso, si nye David ƒe fiaƒomea ŋue Mateo ƒe nuŋlɔɖia ƒo nu tsoe. Eye esi Yosef si xɔ Yesu nyi la nye ƒome ma me tɔ ta la, esia wɔe be fianyenye ƒe gomea su Yesu si le se nu.

Gake Luka ƒe nuŋlɔɖia ya gblɔ be: ‘Yosef nye Eli vi.’ Nya “vi” si wòzã le afi sia ate ŋu afia “toyɔvi.” Esia tɔgbi dze le Luiki 3:27, afi si gblɔ be Sealtiel nye “Neri vi,” evɔ Yekoniya ye dzi Sealtiel. (1 Korɛntitɔwo 3:17; Matie 1:12) Edze ƒãa be Sealtiel ɖe Neri vinyɔnu aɖe si ŋkɔ womeyɔ o, si wɔe be wòzu Neri ƒe toyɔvi. Gɔmesese ma ke nue wogblɔ le be Yosef nye Eli “vi” le, elabena eɖe Eli vinyɔnu Maria. Eya ta Luka ƒo nu tso ƒome si me Yesu dzɔ tso “le ŋutilã nu,” le ƒome si me dadaa Maria dzɔ tso la nu. (Rɔmatɔwo 1:3) Ale Biblia na Yesu ƒe dzidzime ŋuti nyatakaka ƒomevi eve siwo le vevie la mí.

25 JUIN–1 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | LUIKI 4-5

“Ðu tetekpɔwo ji shigbe mɔ Yesu hannɛ”

w13-EW 8/15 25 mm. 8

Mibu Ame Siwo Ƒomevi Wòle Be Mianye Ŋu

8 Mɔ̃ ma kee Satana tre na Yesu esi wòdze agbagba be yeatee kpɔ le gbedadaƒo. Esi Yesu tsi nu dɔ ŋkeke 40 kple zã 40 megbe la, Satana dze agbagba be yeawɔ dɔ si nɔ Yesu wum la ŋu dɔ atsɔ ablee. Satana gblɔ nɛ be: “Ne Mawu ƒe vie nènye la, ekema gblɔ na kpe sia be wòatrɔ azu abolo.” (Luiki 4:1-3) Nyametsotso evee dze ŋgɔ Yesu: Ate ŋu atiae be yeazã nukunuwɔwɔ ƒe ŋusẽ si le ye si la atsɔ awɔ nuɖuɖu aɖu loo, alo atiae be yemawɔe o. Yesu nyae be mele be yeazã ŋusẽ ma atsɔ aɖi kɔ na ye ŋutɔ ye ɖokui o. Togbɔ be dɔ nɔ ewum hã la, eƒe dɔwuamea nu tsitsi menɔ vevie nɛ wu ƒomedodo si le eya kple Yehowa dome o. Yesu ɖo eŋu na Satana be: “Woŋlɔ ɖi be, ‘Mele be ame nanɔ agbe ɖe abolo ɖeɖe ko ŋu o, ke boŋ ɖe nya sia nya si dona tso Yehowa ƒe nu me ŋu.’”​—Mat. 4:4.

w13-EW 8/15 25 mm. 10

Mibu Ame Siwo Ƒomevi Wòle Be Mianye Ŋu

10 Ke le Yesu gome ya ɖe? Satana ‘tsɔ anyigbadzifiaɖuƒewo katã [fia Yesu] le ɣeyiɣi kpui aɖe ko me; eye Abosam gblɔ nɛ be: “Matsɔ ŋusẽ sia katã kple woƒe ŋutikɔkɔe ana wò.’” (Luiki 4:5, 6) Yesu mate ŋu akpɔ fiaɖuƒewo katã ŋutɔŋutɔ le aɖabaƒoƒo ɖeka me o, gake Satana susui be fiaɖuƒe mawo ƒe ŋutikɔkɔe ɖeɖe fia Yesu le ŋutega me ana woadzroe. Satana gblɔ ŋumakpetɔe be: “Ne ède ta agu nam la, wo katã anye tɔwò.” (Luiki 4:7) Yesu medi be yeazu ame si ƒomevi Satana di be yeanye la le mɔ aɖeke nu o. Eɖo nya ŋu enumake be: “Woŋlɔ ɖi be, ‘Yehowa wò Mawu ye wòle be nàde ta agu na, eye eya ɖeka koe wòle be nàwɔ subɔsubɔdɔ kɔkɔe na.’”—Luiki 4:8.

nwtsty enyɔtakankanwo

Gbedoxɔ lɔ tamɛ

Etɛnŋ nyi mɔ Satana kplɔ Yesu yi “tamɛ [alo “texwe ci yí yi ji wu”] nɔ gbedoxɔ lɔ” ŋtɔŋtɔ, yí nu ni mɔ yɛ le te aje nyigban. Vɔ wodejeshi texwe ci koŋ Yesu nɔ te le o. Ele ahan gan, enyɔgbe “gbedoxɔ” ci yí wozan le lɛ atɛnŋ ahɛn susu yí gbedoxɔ lɔ ji, yí Yesu atɛnŋ anɔ te le fɔdewezexu zogui ji (1) nɔ gbedoxɔ lɔ. Alo átɛnŋ agbenɔ te le zogui bu ji nɔ gbedoxɔ lɔ. Tete so nɔ aje nyigban ana yí amɛ aku. Nɔ amɛ lɔ dekuɔ, anyi Yehowa yí na.

w13-EW 8/15 26 mm. 12

Mibu Ame Siwo Ƒomevi Wòle Be Mianye Ŋu

12 Gake Yesu ya mewɔ nu abe Xawa ene kura o; eɖo ɖokuibɔbɔ ƒe kpɔɖeŋu nyui ɖi. Satana to mɔ bubu dzi te Yesu kpɔ be wòawɔ nu wɔnuku aɖe si ahe amewo ƒe susu ava edzi, si ana wòate Mawu akpɔ. Gake Yesu gbe, elabena ema anye ɖokuidodoɖedzi! Yesu ɖo nya ŋu kã eme kɔ be: “Wogblɔ be, ‘Mele be nàte Yehowa wò Mawu kpɔ o.’”​—Hlɛn Luiki 4:9-12.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 4:17 nu

enyɔnuɖɛtɔ Ezai wema xlaxla: Enyɔnuɖɛtɔ Ezai wema xlaxla ci wokpɔ le axu kuku mɛ nyi elangbaza wema xlaxla 17 ci woca do nɔnɔ nu. Wema lɔ pleŋ jinjin afɔgba 24 (7,3 m) yí womi do akpaxwe 54 mɛ. Wema xlaxla ci wozannɔ le Nazarɛti nukplaxu tɛnŋ ɖo jinjinmɛ ɖekɛ han. Ci yí eta koɖo kpukpuiwo dele wema lɔ mɛ le exwe sanŋdi ŋkɔtɔwo mɛ yí akpedo amɛ nu can ɔ, Yesu do jeshi akpaxwe ci koŋ yí eji mɔ yeahlɛn. Vɔ lé Yesu kpɔ akpaxwe ci yí woŋwlɛn enyɔnuɖɛ nyɔwo do dasɛ mɔ, éjeshi Mawu Nyɔ lɔ ɖɛ nywiɖe.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Luiki 4:25 nu

exwe amɛtɔn koɖo fan: Shigbe lé 1 Efyɔwo 18:1 nui hannɛɔ, “le exwe amɛtɔntɔ” lɔ mɛɔ, Eliya nu mɔ efyɔɖyiɖyi lɔ avɔ. Mɛɖewo nu mɔ, enyɔ ci yí Yesu nu trɔ kpe enyɔ ci yí le 1 Efyɔwo wema mɛ. Ele ahan gan, Ebre Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo denu mɔ efyɔɖyiɖyi lɔ vɔ doŋkɔ nɔ exwe amɛtɔn o. Kankandojitɔɔ, enyɔfɔkpe ci yí nyi “le exwe amɛtɔntɔ” mɛ, nyi hwenu ci yí tɔ so hwecinu yí Eliya nu efyɔɖyiɖyi nyɔ lɔ ŋkɔtɔ nɔ Ashabu. (1Efy 17:1) Átɛnŋ anyi mɔ wonu enyɔ cɛ hwecinu yí efyɔɖyiɖyi lɔ yikɔ ji xoxoxo. (Efyɔ ɖyiɖyi xɔnɔ wleci amadɛn, vɔ ecɛ yɛ va xɔ wu ahan). Gbesɔ kpe niɔ, efyɔɖyiɖyi lɔ devɔ zeɖeka hwecinu yí Eliya gbeyi Efyɔ lɔ gbɔ le exwe amɛtɔntɔ mɛ o. Vɔ évɔ le dodokpɔzo ci yí wowa le Karmɛli To ji godu. (1Efy 18:18-45) Eyi taɖo enyɔ ci yí Yesu nu le lɛ koɖo enyɔ ci yí Yesu nɔviɛ nu le Ʒaki 5:17 mɛ, sɔgbe pɛpɛpɛ koɖo hwenu ci yí woyɔ le 1 Efyɔwo 18:1.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin