ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr18 décembre kpashi. 2-7
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo (décembre 2018)

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo (décembre 2018)
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2018
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 3-9 DÉCEMBRE
  • 10-16 DÉCEMBRE
  • 17-23 DÉCEMBRE
  • 24-30 DÉCEMBRE
  • 31 DÉCEMBRE–6 JANVIER
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2018
mwbr18 décembre kpashi. 2-7

Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo

3-9 DÉCEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 9-11

“Yumɛcitɔ vwin ɖeka vatrɔ Kunuɖetɔ ci mɛ zo le”

bt-F 60 mm. 1-2

Hamɛ lɔ “kpɔ gbɔngbɔn”

Emɔzɔntɔ xomɛvetɔ ɖekawo gogokɔ Damasi, fini yí woawa do susu vwin ɖeka ji le. Woji mɔ yewoavayi lé Yesu dokplɔtɔ ciwo nu yí veveɛ wo nu le wowo xowo mɛ, abla wo, ado ŋkpɛn wo, adɔn wo koɖo akpa sɛnsin yi nɔ Sanhedrɛn gbɛ lɔ le Ʒeruzalɛmu keŋ nɔ atre fun nɔ wo.

2 Woyɔnɔ gbɛbɔbɔ vexomɛ lɔ ŋkɔnɔtɔ mɔ Sɔlu. Éɖo alɔ le eku mɛɖeka tɔ mɛ vayi. Majinjinɖe mɛ yí ésɔ lɔnlɔndonuji susu kpɔkɔ yi kpena ciwo yí ɖo ezolelanmɛ masɔgbe hwecinu yí woxo kpe Etiɛni, mɛ ci yí nyi Yesu dokplɔtɔ vevidonutɔ ɖeka keke eku. (Edɔwawawo 7:57–8:1) Ci yí xomɛshinshin do Yesu dokplɔtɔwo nu desunkɔ mɛ nɔ Sɔluɔ, ésɔ yiɖeki wa edɔwanu nɔ Legba keŋ ana yumɛcici lɔ akaka. Éji mɔ yeagu sɛnsɛn ci ekpɔ mɔ yɛnyi gbɛbɔbɔ vwin ci woyɔnɔ mɔ “Emɔ lɔ.”​—Edɔwawawo 9:​1, 2; kpɔ dakavi ci yí nyi “Le mandat de Saul à damas,” le kpashi 61 ji.

w16.06-EW 7 mm. 4

Dzi Nedzɔ Wò Be Zemela Gã La Trɔa Asi Le Mía Ŋu

4 Menye amegbetɔwo ƒe gotagome dzedzeme ŋue Yehowa léa ŋku ɖo o. Ke boŋ ekpɔa keke míaƒe dzi me ke. (Xlẽ 1 Samuel 16:7b.) Esia dze ƒãa esime Mawu ɖo Kristo hamea anyi. Ehe ame geɖe siwo adze le amegbetɔwo ƒe nukpɔkpɔ nu be ŋudɔwɔnu aɖeke mele wo ŋu o la ɖe eya kple Via ŋu. (Yoh. 6:44) Ame siawo dometɔ ɖekae nye Farisitɔ aɖe si ŋkɔe nye Saul, si nye “busunyagblɔla kple yometila kpakple ame mabuame.” (1 Tim. 1:13) Gake Yehowa, ame si “dzroa dziwo me kpɔna” la, mekpɔ Saul abe tsu si ŋu ŋudɔwɔnu aɖeke mele o ene o. (Lod. 17:3) Ke boŋ Mawu kpɔe be yeate ŋu atrɔ asi le eŋu wòazu ze vavã aɖe, “dɔwɔnu tiatia” si aɖi ɖase na “dukɔwo kple fiawo kpakple Israel-viwo.” (Dɔw. 9:15) Ame bubu siwo Mawu kpɔ be woate ŋu ava zu ze “si ŋu bubu le” la nye ahamulawo, ahasiwɔlawo kple fiafitɔwo tsã. (Rom. 9:21; 1 Kor. 6:​9-11) Ke wova srɔ̃ Mawu ƒe Nya la, woxɔ Yehowa dzi se, eye wolɔ̃ faa be wòamla yewo.

bt-F 64 mm. 15

Hamɛ lɔ “kpɔ gbɔngbɔn”

15 Àtɛnŋ akpɔ lé enu kpaca amɛwo koɖo lé wodo domɛzi do hwecinu yí wokpɔ Sɔlu yí etɔ kunu ɖeɖe so Yesu nu le enukplaxuwoa? Wobiɔ se mɔ: “De mɛ cɛ yí tre fun nɔ mɛ ciwo yí yɔnɔ ŋkɔ cɛ le Ʒeruzalɛmu ke ba?” (Edɔwawawo 9:​21, nwt) Hwecinu yí Sɔlu ɖekɔ jimɛtrɔtrɔ yi tɔ kudo Yesu nu mɛɔ, “é dasɛ mɔ Yesu yí nyi Kristo.” (Edɔwawawo 9:22) Enyɔ ci mɛ kpeɖoji le detrɔnɔ amɛwo pleŋ susu o. Datɛnŋ ahun susu ciwo pleŋ yí kɔnuwo alo eji ci yí ɖɔ koɖo egoyiyi gla o. Ele ahan gan, Sɔlu dena ta o.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

bt-F 60-61 mm. 5-6

Hamɛ lɔ “kpɔ gbɔngbɔn”

5 Hwecinu yí Yesu ɖo te Sɔlu le Damasi mɔ jiɔ, debiɔ se mɔ: “Nyi yí taɖo ècikɔ yumɛ nɔ anyi dokplɔtɔwoɔ?” Shigbe lé mìnui le eji vayi nɛɔ, ébiɔ se mɔ: “Nyi yí taɖo ècikɔ yumɛ nɔŋ ɔ?” (Edɔwawawo 9:​4, nwt) Ɛɛ, Yesu nya efunkpekpe ciwo mɛ yi dokplɔtɔwo tokɔ nywiɖe.​—Mt. 25:​34-40, 45.

6 Nɔ xɔse ɖoɖo do Kristo nu yí na wotrekɔ efun nɔ eoɔ, kando ji mɔ Yehowa koɖo Yesu nya efunkpekpe ciwo mɛ ètokɔ nywiɖe. (Mat. 10:​22, 28-31) Wodatɛnŋ agu efunkpekpewo le kakacɛ mɛ o. Ðo ŋwi mɔ, Yesu kpɔkɔ Sɔlu hwecinu yí eɖo alɔ le Etiɛni ku mɛ. Yesu gbekpɔɛkɔ hwecinu yí edɔn yi dokplɔtɔ egbejinɔtɔwo ti le wowo xowo mɛ yi Ʒeruzalɛmu. (Edɔwawawo 8:3) Ele ahan gan, Yesu dedonu enyɔ lɔ mɛ hwenɔnu o. Ci enyi ahan can ɔ, Yehowa to Kristo ji yí na ŋsɛn Etiɛni koɖo Yesu dokplɔtɔ buwo yí wosunji yí nɔ gbeji.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 10:6 nu

Shimɔ, elangbazadɔwatɔ: Elangbazadɔwatɔ wanɔ dɔ le elangbazawo nu. Ézannɔ enu zozu ɖeka yí sɔ ɖenɔ efu alo elanci koɖo ami le elangbaza lɔ nu. Le yi goduɔ, ésɔnɔ cike sɛnŋsɛnŋ ɖeka wanɔ dɔ so elangbaza lɔ nu keŋ nɔ woatɛnŋ azin asɔ wa gbazadɔwanu nywiwo. Nɔ wowakɔ dɔ le elangbaza lɔ nuɔ, ehwɛnnɔ gugugu yí biɔnɔ eshi sugbɔ zanzan. Eyi na Shimɔ vayi ci axutu le fini ewa mɔ Ʒope lixo to. Le ɖekawawa mɛ koɖo Moizi Se lɔɔ, mɛ ci yí wakɔ dɔ koɖo elan kukuwo gbazawo nyi amɛ makɔmakɔ. (1Ese 5:2; 11:39) Eyi taɖo Ʒuifu sugbɔ kpɔnɔ elangbazadɔwatɔwo do nugbali ji, yí wodejinɔ mɔ yewoaze wo gbɔ o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, wema ci yí nyi Talmud vanu mɔ elanwo mi lɔlɔ kandomɛ wu elangbazadɔwawa. Ele ahan gan, Piɛ tashi enyɔbudoamɛnu ŋtɔ́ yí vayi ze Shimɔ gbɔ. Lé Piɛ keke bonu do nɔ yi susu le nɔnɔmɛ cɛ mɛ na ele gbesɔsɔ nɔ edɔdoashi ci evaxɔ. Edɔ lɔ yí nyi amɛmanyiʒuifu ɖeka gbɔ yiyi le yi xomɛ. Wemanyatɔ gangan ɖekawo sɔnɔ Grɛki nyɔgbe “elangbazadɔwatɔ” (byr·seusʹ) mɔ, yinyi ŋkɔ bu nɔ Shimɔ.

10-16 DÉCEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 12-14

“Barnaba koɖo Pɔlu wa enukplaviwo le jinjintɔxuwo”

bt-F 86 mm. 4

‘Eji jɔ wo yí gbɔngbɔn kɔkwɛ ɖɔ lanmɛ nɔ wo’

4 Vɔ nyi yí taɖo gbɔngbɔn kɔkɔɛ nu tiin mɔ, wo le sɔ Barnaba koɖo Sɔlu do akpo nɔ woawa ‘edɔ veviɔ’? (Edɔwawawo 13:2) Bibla denui o. Mìnya mɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ yí dasɛ emɔ yí wocan ŋsu cɛwo. Ŋɖekɛ dedasɛ mɔ enyɔnuɖɛtɔ koɖo enukplamɛtɔ ciwo yí le Antiɔshi delɔn do gbetasɔsɔ cɛ ji o. Wonɔ godu nɔ ashidadoamɛji cɛ keŋkeŋ. Kpɔɛ le susu mɛ lé Barnaba koɖo Sɔlu ase le wowoɖekiwo mɛ ci yí wowo nɔvi gbɔngbɔnmɛ tɔ, ciwo yí dehwanŋ o “ɖo alɔ̀ Barnaba koɖo Sɔlu ji, yi dɔ edɔ wo” ɖa. (Edɔwawawo 13:3) Mìwo can mìɖo anɔ godu nɔ mɛ ciwo yí xɔ edɔdoashi teokrasi tɔwo, mɛ ciwo ji woda ashi do shigbe mɔ hamɛ jikpɔtɔwo (hamɛmɛshinshinwo) hannɛ. Mìdeɖo ahwanŋ mɛ ciwo yí xɔ agbannɔamɛji ŋtɔ́ hanwo o, mìɖo ‘ana bubu amɛ hunnɔwo koɖo lɔnlɔn vevi sɔkudo edɔ ci wo wanɔ nu.’​—1 Tɛs. 5:⁠13.

bt-F 95 mm. 5

‘Yehowa do ŋsɛn wo yí woxo nuxu koɖo jitri’

5 Doŋkɔɔ, Pɔlu koɖo Barnaba nɔ te le Ikonia fini yí Grɛki kɔnuwo wawa bɔ le yí ele Rɔma juganwo domɛtɔ ɖeka ci yí nyi Galati mɛ. Ʒuifuwo koɖo amɛmanyiʒuifu ciwo yí vatrɔ Ʒuifuwo sugbɔ le eju lɔ mɛ. Shigbe lé Pɔlu koɖo Barnaba wɛni hannɛɔ, woyi enukplaxu lɔ yí tɔ kunu ɖeɖe. (Edɔwawawo 13:​5, 14) ‘Pɔlu koɖo Barnaba xo nuxu nywiɖe, yí Ʒuifuwo koɖo Grɛkitɔ sugbɔ kando enyɔ ciwo yí wo nu ji yí vanyi xɔsetɔwo.’​—Edɔwawawo 14:1.

w14-EW 9/15 13 mm. 4-5

Subɔ Mawu Nuteƒewɔwɔtɔe Togbɔ Be “Xaxa Geɖewo” Ava Hã

4 Paulo kple Barnaba va yi Derbe, emegbe “wotrɔ yi Listra kple Ikonio kple Antioxia, eye wonɔ ŋusẽ dom nusrɔ̃lawo ƒe luʋɔwo, eye wonɔ dzi dem ƒo na wo be woayi edzi anɔ xɔse la me, nɔ gbɔgblɔm be: ‘Ele be míato xaxa geɖewo me hafi age ɖe Mawu fiaɖuƒe la me.’ ” (Dɔw. 14:​21, 22) Ðewohĩ nya si nye be woato “xaxa geɖewo” me la madze abe dzideƒonamenya ene o. Ekema aleke wòanya wɔ be nya si gblɔm Paulo kple Barnaba nɔ be woato xaxa geɖewo me la ‘ado ŋusẽ nusrɔ̃lawo’?

5 Míate ŋu akpɔ ŋuɖoɖoa le Paulo ƒe nyawo me. Egblɔ be: “Ele be míato xaxa geɖewo me hafi age ɖe Mawu fiaɖuƒe la me.” Megblɔ ko be: “Ele be míato xaxa geɖewo me” o. Eya ta Paulo nɔ gbe tem ɖe teƒeɖoɖo nyui si li na ame siwo léa nuteƒewɔwɔ me ɖe asi na Mawu la dzi. Menye drɔ̃e dzro koe teƒeɖoɖo sia nye o. Yesu gblɔ be: “Ame si do dzi va se ɖe nuwuwu la, eyae akpɔ ɖeɖe.”​—Mat. 10:22.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

w08-EW 5/15 32 mm. 7

Yehowa Ƒe Nya La Le Agbe

Nya Vevi Siwo Tso Dɔwɔwɔwo Ƒe Agbalẽa Me

12:​21-23; 14:​14-18. Herodes lɔ̃ faa xɔ ŋtikɔkɔe si wòle be woatsɔ na Mawu ɖeka ko la. Aleke esia to vovo na ale si Paulo kple Barnaba gbe kafukafu kple bubu si womedze na o la xɔxɔ enumake kple gbeteteɖedzie nye esi! Mele be míadi kafufaku na mía ɖokuiwo le nu siwo míetea ŋu wɔna le Yehowa ƒe subɔsubɔ me la ta gbeɖe o.

nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Edɔwawawo 13:9 nu

Sɔlu, ci wogbeyɔnɔ mɔ Pɔlu: Keke va ɖo lɛɔ, Sɔlu yí wogbeyɔkɔ mɔ Pɔlu. Ebrevi yí apostolo lɔ nyi, yí ɖo Rɔma jumɛvinyinyi. (Edɔ 22:​27, 28; Fili 3:5) Ewa mɔ, ecɛ yí na eɖo Ebre ŋkɔ ci yí nyi Sɔlu koɖo Rɔma ŋkɔ ci yí nyi Pɔlu so vifinmɛ. Ebɔ hwenɔnu mɔ Ʒuifuwo, vevitɔ ciwo yí dele Izraɛli o ɖonɔ ŋkɔ amɛve. (Edɔ 12:12; 13:1) Ewa mɔ Pɔlu xomumɛtɔ ɖewo ɖo ŋkɔ amɛve, Rɔma tɔ ɖeka koɖo Grɛki tɔ ɖeka. (Rɔm 16:​7, 21) Shigbe mɔ “amɛdɔdɔ  . . nɔ amɛmanyiʒwifuwo” hannɛɔ, wodɔ Pɔlu mɔ yɛ le dra eŋɛnywi lɔ nɔ amɛmanyiʒuifuwo. (Rɔm 11:13) Ewa mɔ, Pɔlu sɔ gbeta mɔ yeazan Rɔma ŋkɔ ci yí le ye shi, ɖo étɛnŋ se le yiɖeki mɛ mɔ amɛwo alɔn ŋkɔ ŋtɔ́ wu. (Edɔ 9:15; Gal 2:​7, 8) Mɛɖewo nu mɔ, yɛsɔ Rɔma ŋkɔ ŋtɔ́ keŋ asɔ do bubu Sɛʒiwusu Pɔlusu nu. Vɔ denyi ahan anyi nɛ o, ɖo ŋkɔ lɔ gbekpɔtɔ le Pɔlu shi hwecinu yí eso le Shipru godu. Mɛbuwo nu mɔ Pɔlu gbe mɔ yedazan Ebre ŋkɔ lɔ o, ɖo lé woyɔnɔ ŋkɔ lɔ do le Grɛkigbe mɛ ɖyinɔ Grɛki nyɔgbe ci yí hɛnnɔ susu yi agbetɔ (alo elan) ci yí glanɔ le zɔnlinzɔnzɔn mɛ ji.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 7:58 nu.

Pɔlu: Le Kristotɔwo Grɛki Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛɔ, ŋkɔ Pauʹlos, ci woɖe so Latin ŋkɔ Paulus mɛ, gɔnmɛ yí nyi “Hwɛhwɛ; Hwe.” Wozin donu 157 hwecinu yí wohɛn susu yikɔ apostolo Pɔlu ji, yí zin zeɖeka hwecinu yí wohɛn susu yikɔ Shipru cɛkpatɔgan ci yí tɔ mɔ Sɛʒiwusu Pɔlusu ji.​—Edɔ 13:7.

17-23 DÉCEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 15-16

“Ðekawawa gbetasɔsɔ ɖeka ci wocu do Mawu Nyɔ lɔ ji”

bt-F 102-103 mm. 8

‘Enyɔdɔndɔn kleŋ ɖeka ɖo wo mɛ’

8 Luiki yi ji mɔ: “Pɔlu koɖo Barnaba de lɔn Ʒudetɔwo nukplakpla lɔ o. Wo dɔn enyɔ koɖo ŋsu lɔwo so enukplamu lɔ nu. Le vɔxuɔ, habɔbɔ lɔ na egbeta a dɔ Pɔlu, Barnaba koɖo ŋsubu ɖewo ɖaɖa Ʒeruzalɛmu jumɛ. Wo dɔ ŋsu lɔwo ɖaɖa enɔ nɔ wo a xo nuxu so enukplakpla lɔ nu koɖo Amɛdɔdɔwo koɖo Mawu Habɔbɔ Mɛganwo.” (Edɔwawawo 15:2) ‘Enyɔdɔndɔn’ nyi seselelanmɛ koɖo kankandoji sɛnŋ ciwo yí mɛ ciwo le akpaxwe amɛve lɔwo ɖo, yí hamɛ ci yí le Antiɔshi datɛnŋ akpɔ enyɔ lɔ gbɔ o. Nɔ fafa koɖo ɖekawawa akpɔtɔ aniɔ, hamɛ lɔ nya ŋɖɛ yí sɔ enyɔ lɔ yi ɖo ŋmɛ nɔ ‘Amɛdɔdɔ koɖo Habɔbɔ Mɛgan ciwo yí le Ʒeruzalɛmu.’ Gbɛbɔbɔ wowo tɔ lɔ yí nyi edɔjikpɔha lɔ. Nyi mìatɛnŋ akpla so hamɛmɛshinshin ciwo yí le Antiɔshi gbɔɔ?

w12-EW 1/15 5 mm. 6-7

Kristotɔ Vavãwo Dea Bubu Mawu Ƒe Nya La Ŋu

6 Biblia ƒe akpa si kpe ɖe hamemetsitsiawo ŋu wokpɔ nyaa gbɔe nye Amos 9:​11, 12. Woyɔ emenyawo ɖe Dɔwɔwɔwo 15:​16, 17; eye exlẽ be: “Matrɔ ava, eye magbugbɔ David ƒe agbadɔ si mu la atu; eye magbugbɔ aɖɔ eƒe gbagbãƒewo ɖo, eye magafɔe ɖe te, ale be ame siawo dometɔ siwo susɔ la kple dukɔwo me tɔwo katã, ame siwo ŋu woyɔ nye ŋkɔ ɖo la, nadi Yehowa vevie; Yehowa . . . ye gblɔe.”

7 ‘Gake ame aɖe agblɔ be, ‘Tɔ gbɔ, mawunyakpukpui sia megblɔ be mehiã be Trɔ̃subɔdukɔmetɔ siwo va zu Kristotɔwo la natso aʋa o ɖe.’ Nyateƒee; ke hã Kristotɔ Yudatɔwo ya se egɔme nenema. Elabena womebua Trɔ̃subɔdukɔmetɔ siwo tso aʋa la be wonye ‘dukɔwo me tɔwo o,’ ke boŋ wobua wo be wonye wo nɔviwo. (2 Mose 12:​48, 49) Le kpɔɖeŋu me, Septuagint si gɔme Bagster ɖe la gblɔ le Ester 8:17 be: “Trɔ̃subɔdukɔmetɔ geɖewo tso aʋa eye wotrɔ zu Yudatɔwo.” Eya ta esi Ŋɔŋlɔawo gblɔ ɖi be Israel ƒe ame susɔeawo (Yudatɔwo kple ame siwo trɔ dzi me zu Yudatɔwo hetso aʋa) kpakple “dukɔwo me tɔwo katã” (Trɔ̃subɔdukɔmetɔ aʋamatsomatsotɔwo) ava zu dukɔ ɖeka hena Mawu ƒe ŋkɔa la, wose nya si gblɔm Ŋɔŋlɔa le la gɔme kɔtɛ. Womebia tso ame siwo menye Yudatɔwo o, siwo di be yewoazu Kristotɔwo la si be woatso aʋa kokoko o.

bt-F 123 mm. 18

‘Wodokɔ ŋsɛn hamɛ lɔwo’

18 Pɔlu koɖo Timɔte wa dɔ doju na nɔ exwe sugbɔ. Shigbe mɔ ejugodu ŋɛnywidratɔwo hannɛɔ, wowa edɔ vovovowo le edɔjikpɔha lɔ ŋkɔ mɛ. Bibla nu mɔ: ‘Wodan to eju kpɛtɛwo mɛ. Wo dre esewo koɖo ɖoɖo ciwo habɔbɔ mɛganwo koɖo mɛdɔdɔwo sɔ le Ʒeruzalɛmu nɔ xɔsetɔwo.’ (Edɔwawawo 16:4) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, hamɛ lɔwo wa do emɔdasɛnamɛ ci yí apostolo koɖo amɛshinshin ciwo yí le Ʒeruzalɛmu na ji. Nyɔna ci yí to le etoɖoɖo ŋtɔ́ mɛ yí nyi mɔ, ‘Mawu habɔbɔ lɔwo kpɔtɔ yí like le xɔse lɔ mɛ yí gbesukɔgbɔ doji ŋkeke ɖeka ɖeka.’​—Edɔwawawo 16:5.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

w12-EW 1/15 10 mm. 8

Srɔ̃ Ŋudzɔnɔnɔ Tso Yesu Ƒe Apostolowo Gbɔ

8 Nu kae míate ŋu asrɔ̃ tso nuŋlɔɖi sia me? De dzesii be esi Paulo dze mɔ ɖo ta Asia megbe ko hafi Mawu ƒe gbɔgbɔ la de nu nyaa me. Eye esi Paulo gogo Bitinia ko hafi Yesu de nu nyaa me. Eye mlɔeba la, esi Paulo ɖo Troa vɔ ko hafi Yesu fia mɔe be wòayi Makedonia. Abe hamea ƒe Ta ene la, Yesu ate ŋu awɔ nu kple míawo hã le mɔ ma ke nu egbea. (Kol. 1:18) Le kpɔɖeŋu me, ɖewohĩ èle mɔɖeɖedɔa wɔwɔ alo ʋuʋu ayi aɖasubɔ le afi si gbeƒãɖelawo hiã le wu ŋu bum. Gake ɖewohĩ ne èɖe afɔ siwo hiã be nàte ŋu aɖo wò taɖodzinua gbɔ ko hafi Yesu ato Mawu ƒe gbɔgbɔa dzi afia mɔ wò. Bu kpɔɖeŋu sia ŋu kpɔ: Ʋukula ate ŋu atro eƒe ʋu ƒe kuɖɔɖoti be ʋua nayi ɖusime alo miame, gake ne ʋua le teƒe ɖeka la, mate ŋu ayi o, negbe ɖe wòle zɔzɔm ko hafi. Nenema kee ne míele zɔzɔm, si fia be míele agbagba dzem vevie be míaɖo míaƒe taɖodzinua gbɔ ko hafi Yesu ate ŋu afia mɔ mí be míakeke míaƒe subɔsubɔdɔa ɖe enu.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 16:37 nu

Rɔmatɔwo mì nyi: Rɔma jumɛviwo yí wonyi. Pɔlu koɖo taŋfuin Silasi nyi Rɔma jumɛviwo. Rɔma se lɔ nu mɔ woɖo aɖo kojo ci yí sɔgbe nɔ Rɔma jumɛvi gashiagamɛ, yí wodeɖo adɔn to ni le jugbaja ehwɛmadomado gbeɖe o. Rɔma jumɛvinyinyi na amɛ ɖonɔ acɛ koɖo mɔnukpɔkpɔ ɖewo le fiɖekpokpui ci ayi le Rɔma koɖo eju ciwo yí Rɔma kpa nɔ mɛ. Rɔma jumɛvi wanɔ do Rɔma sewo ji, denyi eju ciwo yí Rɔma kpa nɔ sewo ji ewanɔ do o. Nɔ enyi enyɔ wosɔ do Rɔma jumɛvi nuɔ, átɛnŋ axɔ gbe mɔ wo le sɔ eju ci mɛ wolé ye le se ɖo kojo nɔ ye. Ele ahan gan, acɛ kpɔtɔ le shi yí aji mɔ Rɔma kojoɖoxu ɖeka aɖo to ye. Nɔ enyi efun gangan ɖe wotre niɔ, éɖo acɛ ayɔ hwɛ do Rɔma cɛkpatɔgan gbɔ. Apostolo Pɔlu ɖe kunu to Rɔma cɛkpakpa lɔ pleŋ mɛ. Ézan acɛ ciwo yí eɖo shigbe mɔ Rɔma jumɛvi hannɛ le enujɔjɔ amɛtɔn mɛ. Ézan acɛ yi tɔwo le enujɔjɔ ŋkɔtɔ mɛ le Filipi hwecinu ena yí Filipi kojoɖotɔwo nya mɔ, woda le acɛ ye tɔwo ji yí xo ye.​—Nɔ enujɔjɔ amɛvɛ kpɛtɛwoɔ, kpɔ enumɛɖeɖe buwo kudo Edɔwawawo 22:25; 25:11 nu.

24-30 DÉCEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 17-18

“Sran apostolo Pɔlu le eŋɛnywidradradɔ koɖo enukplakpladɔ lɔ mɛ”

nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Edɔwawawo 17:​2, 3 nu

gbeje: Pɔlu dedra eŋɛnywi lɔ nɔ wo kpoŋ o. Éɖe mɛ yí yɔ enyɔ so Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛ yí sɔ ɖo kpe yi ji. Ebre Ŋwlɛnŋwlɛn ciwo yí so gbɔngbɔnmɛ mɛ yí eyɔ enyɔ lɔwo so. Éwa nu sugbɔ sɔwu Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo hlɛnhlɛn kpoŋ, égbeje wo mɛ koɖo wo; égbena yí enumɛɖeɖe lɔ sɔ koɖo yi nyɔsetɔwo. Woatɛnŋ aɖe gɔnmɛ nɔ Grɛki dɔwanyɔ di·a·leʹgo·mai mɔ “xo nuxu nɔ nɔnɔ; kan seŋ; le enyɔ kpɔ.” Édadasɛ enyɔlelekpɔ koɖo amɛwo. Wogbezan Grɛki nyɔgbe cɛ le Edɔwawawo 17:17; 18:​4, 19; 19:​8, 9; 20:​7, 9.

éyɔnɔ nyɔ so Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛ yí sɔ ɖonɔ kpe yi ji: Grɛki nyɔgbe lɔ gɔnmɛɖeɖe tiin yí nyi “sɔ do axa nɔ (ɖo axa ji nɔ).” Ecɛ atɛnŋ adasɛ mɔ, Pɔlu sɔ Mɛsia nyɔnuɖɛ ciwo yí le Ebre Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛ sɔ koɖo Yesu gbe mɛ nujɔjɔwo, yí sɔ dasɛ lé Yesu na enyɔnuɖɛ ŋtɔ́wo vamɛ do.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 17:17 nu

afimɛ: Éle tagbeweɖoxɔxu nɔ Akropolis. Ényi Atɛni fi (Grɛki, a·go·raʹ) yí keke ɛta 5 alo ci yí wu ahan. Afi lɔ denyi enusasa koɖo enuxwlexwle tɔxu ɖekɛ o. Ényi texwe ci yí eju lɔ mɛ tɔwo kpɔnɔ eho so, fini woɖenɔ susu so politikinyɔwo koɖo eju lɔ mɛ kɔnuwo nu le. Atɛnitɔwo sɔ jijɔ vabɔnɔ do jugbaja tɔxu ŋtɔ́, keŋ yí lénɔ wemakplakplanyɔwo kpɔ.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 17:​22, 23 nu

Mawu ci wodeshi o: Grɛki nyɔgbe ciwo yí nyi A·gnoʹstoi the·oiʹ nyi akpaxwe ɖeka nɔ enuŋwlɛnŋwlɛn ci yí le avɔnsakpe ɖeka nu le Atɛni. Vɔnvɔn ci yí Atɛnitɔwo vɔnnɔ nɔ mawuwo na yí wocunɔ gbedoxɔ yí mɛnɔ avɔnsakpe sugbɔwo, keke yí wa avɔnsakpewo nɔ mawu ciwo yí le dumɛ nɔ nɔnɔmɛwo, shigbe mɔ kpɛnkpinnyinyi, sɛnxujeshinamɛɖeki, hlɔnhlɔn, susutrɔtrɔnamɛ koɖo ŋshishikuku hannɛ. Taŋfuin vɔnvɔn mɔ yewoaŋlɔbe mawu ɖe ci yí ana yewo nu dagbevajeŋ ni o, cucu wo yí womɛ avɔnsakpe ɖeka nɔ ‘Mawu ci wodeshi o.’ Sɔ to avɔnsakpe ŋtɔ́ mɛmɛ jiɔ, Atɛnitɔwo dasɛ mɔ, Mawu ɖeka li ci nu yewodeshi ŋɖekpokpui so o. Pɔlu sɔ ayejeje zan avɔnsakpe cɛ ci womɛ ɖɛ yí sɔ ɖe kunu so Mawu adodwi lɔ ci yi nyɔsetɔwo dejeshi ɖɛ so kugbe nu.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

w08-EW 5/15 32 mm. 5

Yehowa Ƒe Nya La Le Agbe

Nya Vevi Siwo Tso Dɔwɔwɔwo Ƒe Agbalẽa Me

18:18​—Adzɔgbe kae Paulo ɖe? Agbalẽnyala aɖewo gblɔ be ɖe Paulo ɖe adzɔgbe zu Nasiretɔ. (4 Mose 6:​1-21) Ke hã, Biblia megblɔ nu si ƒe adzɔgbee Paulo ɖe o. Gawu la, Ŋɔŋlɔawo megblɔe nenye be Paulo ɖe adzɔgbea do ŋgɔ na eƒe dzimetɔtrɔ loo alo emegbee o; eye womegblɔe hã nenye egɔme dzem wònɔ loo alo enu wumee wònɔ o. Eɖanye aleke kee wònɔ o, adzɔgbe ma tɔgbi ɖeɖe menye nu vɔ̃ o.

nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 18:21 nu

nɔ edro Yehowa: Enyɔgbe cɛ tɛkɔ gbe do ji mɔ, woɖo abu tamɛ kpɔ so Mawu dro nu nɔ wojikɔ awa toto ɖe alo awa ŋɖe. Gɔnmɛɖose cɛ kpɔtɔ le susu mɛ nɔ apostolo Pɔlu nywiɖe. (1Kor 4:19; 16:7; Ebre 6:3) Enukplavi Ʒaki can do ŋsɛn mɛ ciwo yí eŋwlɛn nu nɔ mɔ: ‘Nɔ edro Axwetɔ [Yehowa] lɔɔ, mìanɔ agbe yí mìawa enu yiketɔ, alo enu hunnɔtɔ.’ (Ʒaki 4:15) Wodeɖo anunɔ enyɔ ŋtɔ́ do hahamɛ kpoŋ o; mɛ ci yí nu so jimɛ mɔ “nɔ edro Yehowa,” ɖo ate kpɔ awa nu asɔ koɖo Yehowa dro. Deʒan mɔ woanunɔ ahan gashiagamɛ nɔ amɛwo ase o, vɔ woanuini le jimɛ ɖekɛ hweɖewonu.​—Kpɔ enumɛɖeɖe buwo kudo Edɔwawawo 21:14; 1kor 4:19; Ʒaki 4:15 nu. Gbekpɔ Megbenyawo C.

31 DÉCEMBRE–6 JANVIER

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 19-20

‘Míle zanŋte do míwoɖekiwo koɖo lɛngbɔha lɔ pleŋ nu’

w11-EW 6/15 20-21 mm. 5

“Mikplɔ Mawu Ƒe Alẽha Si Le Miaƒe Dzikpɔkpɔ Te La”

5 Apostoloa ŋlɔ bena, ele na hamemetsitsiwo be ‘woakplɔ Mawu ƒe alẽha si le woƒe dzikpɔkpɔ te la.’ Ele vevie ŋutɔ be wòanɔ nyanya na wo be, Yehowa kple Yesu Kristo tɔe alẽawo nye. Ele na hamemetsitsiwo be woabu akɔnta le ale si wokpɔ Mawu ƒe alẽawo dzi la ŋu. Tsɔe be xɔ̃wò vevi aɖe zɔ mɔ eye wògblẽ viawo ɖe asiwò me be nàkpɔ wo dzi na ye. Ðe màkpɔ wo dzi nyuie ahana nuɖuɖu wo oa? Ne wo dometɔ aɖe dze dɔ la, ɖe màkplɔe ayi kɔdzi ahakpɔ egbɔ be wowɔ atike nɛ nyuie oa? Nenema kee wòle na hamemetsitsi siwo le hamea me la be ‘woakplɔ Mawu ƒe hame, si wòtsɔ ye ŋutɔ Via ƒe ʋu ƒle la.’ (Dɔw. 20:28) Enɔa susu me na wo be Kristo Yesu ƒe ʋu xɔasi lae wotsɔ ƒle alẽawo dometɔ ɖe sia ɖe. Esi hamemetsitsiawo le akɔnta bu ge na Mawu ta la, wonyia alẽawo, wokpɔa wo ta, heléa be na wo.

w13-EW 1/15 31 mm. 15

Hamemetsitsiwo​—‘Wonye Hadɔwɔlawo Na Míaƒe Dzidzɔkpɔkpɔ’

15 Hamemetsitsiwo wɔa dɔ sesĩe. Ɣeaɖewoɣi la, wotsia zãdomadɔlɔ̃e zã geɖe le esi wole nɔviawo ŋu bum vevie ta, eye wotea ŋu nyɔna le zãtiƒe doa gbe ɖa ɖe wo ta alo yina ɖakpena ɖe wo ŋu ne ehiã. (2 Kor. 11:​27, 28) Ke hã hamemetsitsiwo wɔa woƒe dɔa nyuie eye wowɔnɛ kple dzidzɔ, abe ale si Paulo wɔe ene. Eŋlɔ ɖo ɖe Korintotɔwo be: “Adzɔ dzi nam be mazã nye nuwo katã, eye be woazãm bliboe, ɖe miaƒe luʋɔwo ta.” (2 Kor. 12:15) Vavãe, lɔlɔ̃ ʋã Paulo wòlɔ̃ zã eƒe ŋusẽ katã ɖe wo ta. (Mixlẽ 2 Korintotɔwo 2:4; Flp. 2:17; 1 Tes. 2:8) Mewɔ nuku o be nɔviawo lɔ̃ Paulo vevie ŋutɔ!​—Dɔw. 20:​31-38.

bt-F 172 mm. 20

‘Ŋmɛ so amɛwo pleŋ hun mɛ’

20 Pɔlu gbenɔnɔ to akpo xesexese nɔ mɛ ciwo yí avatafu lɛngbɔkpu lɔ mɛ tɔwo do. Éwa dɔ yiŋtɔ yí sɔ kpɔ yiɖeki ji, yí denyi agban nɔ hamɛ lɔ o. Denyi amɛ ŋtɔ nyɔna jiji yí dɔ edo gblawo do ta nɔ yi kpena xɔsetɔwo o. Pɔlu nu nɔ hamɛmɛshinshin ciwo yí le Efezi veviɖe mɔ, wo le dasɛ amɛɖekisɔsɔsavɔn gbɔngbɔn. Pɔlu nu nɔ wo mɔ: ‘Míɖo adonɔ alɔ amɛ ciwo yí gbɔjɔ,’ égbenu nɔ wo mɔ, “ŋ kpla mí mɔ míwo le ɖoŋwi Axwetɔ Yesu nyɔwo. Yesu nu mɔ, ‘jijɔkpɔkpɔ le enunanamɛ sɔwu enuxɔxɔ.’ ”​—Edɔwawawo 20:35.

Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji

bt-F 161 mm. 11

‘Mawu nyɔ lɔ kekekɔ bonu yí gbesɛnkɔŋ doji’ ci yumɛcici li can

11 Taŋfuin, Pɔlu xonɔ nuxu nɔ amɛwo le suklu kpa ɖeka mɛ ŋkeŋke so nyidin ga 11:00 mɛ han yí fiɛfi ga 4:00 mɛ han. (Edɔwawawo 19:9) Gaxoxo ŋtɔ́wo mɛɔ, xexeɛ mɛ ɖonɔ ɖa, yí gbexɔnɔ zo. Amɛ sugbɔ dewanɔ dɔ o, woɖunɔ nu yí gbɔnnɔ do mɛ. Nɔ Pɔlu zɔn do toto cɛ ji na nɔ exwe amɛveɔ, ázan gaxoxo wu 3000 le enukplakpla koɖo amɛwo mɛ. Ecɛ nyi susu bu ci yí na mɔ Yehowa nyɔ kekekɔ bonu yí gbesɛnkɔŋ doji. Pɔlu nyi vevidonutɔ koɖo mɛ ci yí trɔnɔ do nɔnɔmɛwo nu. Étrɔ ashi le yi kunuɖeɖe toto nu keŋ atɛnŋ akpedo amɛwo nu. Nyɔna ci yí to le mɛɔ? “Ʒuifuwo pleŋ koɖo amɛ manyiʒuifuwo pleŋ ciwo yí le Azi kanmɛ se Axwetɔ nyɔ.” (Edɔwawawo 19:10) Kankandojitɔɔ, Pɔlu ɖe kunu kitokito!

bt-F 162-163 mm. 15

‘Mawu nyɔ lɔ kekekɔ bonu yí gbesɛnkɔŋ doji’ ci yumɛcici li can

15 Ŋkpɛn ci wodo Skeva vi ŋsuviwo na mɔ, amɛ sugbɔ vatɔ vɔnvɔn nɔ Mawu, yí amɛ sugbɔ vatrɔ xɔsetɔwo keŋ yí tashi gbɔngbɔnvɔn nuwanawo. Maʒiki nuwanawo bɔ le Efezitɔwo kɔnuwo mɛ. Ebowo koɖo cilawo nyi enu ciwo yí bɔ le eju lɔ mɛ, yí wema ciwo mɛ woŋwlɛn gbesawo do can bɔ. Ecɛ yɛɔ, enujɔjɔ lɔ wa dɔ do Efezitɔ sugbɔ ji yí wosɔ maʒikiwema wowo tɔwo vɛ, yí tɔ zo wo le jugbaja, wema lɔwo ho ayi dɔla kotokun amɛwo donu nɛniɖe, nɔ woca eho lɔ do egbɛ ho mɛ. Luiki nu mɔ, “Ecɛ na yí Yehowa nyɔ lɔ kekekɔ bonu yí gbesɛnkɔŋ doji.” (Edɔwawawo 19:​17-20, nwt) Nyɔnɔnwi lɔ ɖu ŋsusɛnsɛn koɖo gbɔngbɔnvɔnwo ji yí ejiŋ taŋ! Egbejinɔtɔ cɛwo ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mì le egbɛmɛ. Mìwo can mìle agbe le xexe ci mɛ yí vojusɛnsɛn bɔ le. Nɔ mìvakpɔ mɔ, mìle ekacaca ɖe mɛ koɖo gbɔngbɔnvɔnwoɔ, mìawa nu shigbe lé Efezitɔwo wɛ hannɛ yí aso ekacaca lɔ le afɔdumɛ zeɖeka! Mína nɔ mìaɖe enuwana nyɔŋ ŋtɔ́ hanwo si nɔ afixɔxɔ ɖekpokpui le wo nu can.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin