Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo
4-10 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 1 ESE WEMA 18-19, NWT
“Ŋgbemi nunywi wawa kpɔ gbeɖe o”
Enu ci mìawa nɔ mìŋgbeje Satana fɛnca ɖeka mɛ o
Ci Yehowa yɔkɔ enudakpu ciwo ju ciwo yí trɔdo Izraɛliviwo wanɔɔ, énu mɔ: “Mídeɖo awa nu shigbe lé Kanna nyigbanjitɔwo wɛni do le fini ŋkplɔ mí yikɔ hannɛ o. . . . Wowo nyigban lɔ xo ɖyi yí nadɔn to nɔ wo do wowo nuvɔnwo ŋci.” Izraɛli Mawu kɔkɔɛ lɔ kpɔɛ mɔ Kannatɔwo gbenɔnɔ nyɔŋ keke yí ba nyigban ci ji wole. Eyi dɔ emɔ nyigban lɔ xo ɖyi.—1 Ese Wema 18:3, 25, NWT.
w17.02-EW 20 mm. 13
Yehowa kplɔkɔ yi mɛwo
13 Efyɔ egbejinɔtɔ cɛwo to akpo xesexese nɔ ju kpɛtɛwo gawo! Enu ci yí taɖo enyi ahan yí nyi mɔ, ŋɖɛ ci ju kpɛtɛwo gawo mɔ yewonya nu wowanɔ yí wodebunɔ tamɛ kpɔ nywiɖe gbɔxwe yí wanɔ nu lɔwo o. Mɛ ciwo yí Kannatɔwo kplɔnɔ danɔ ale, ŋsuwo dɔnnɔ ŋsuwo gbɔ, nyɔnuwo dɔnnɔ nyɔnuwo gbɔ, agbetɔwo dɔnnɔ elanwo gbɔ, wowunɔ wowo viwo nɔ vojuwo, wanɔ nukpotukpotu yí gbedonɔ shi nubuwo nɔ wole wowo vojuwo kɔnuwo wakɔ. (1 Ese Wema 18:6, 21-25) Gbesɔ kpe niɔ, Yehowa do sewo nɔ Izraɛliviwo yí nu lé woanɔnɔ mɛmiɖe do nɔ wo. Ci ese nywi cɛwo sɔgbe koɖo lanmɛsɛnnyɔwo can ɔ, Babiloni koɖo Eӡiptitɔwo gawo denyinɔ ese ŋtɔ́wo kpetii o. (Amɛ Hlɛnhlɛn 19:13) Vɔ Mawu mɛwo kpɔ lé mɛ ciwo yí kplɔkɔ wo wɛ yí wole mɛmiɖe le gbɔngbɔnmɛ, susumɛ koɖo ŋcilanmɛ. Enu cɛ dɔ yí mìnya mɔ, Yehowa yí kplɔkɔ wo.
w14-EW 7/1 7 mm. 2
Enu ci Mawu awa nɔ enuvwinwawa
Nyi woavawa nɔ mɛ ciwo yí gbe kpeŋ mɔ yewodatrɔ o yí kpɔtɔ le nuvwin wakɔɔ? Bu tamɛ kpɔ so egbe cɛ ci Mawu ɖo nu: “Amɛ nywiwo koɖo amɛ manyi awoxotɔwo a nɔ̀ wowo nyigban ji. . . . Amɛ jɔjɔɛwo a xɔ wowo nyigban yi a nɔ̀ ji. Vɔ, amɛ vɔnwo a bu wowo nyigban. Wo a nyá ŋsukantɔwo koɖo amɛtrɔtomɛtɔwo swi le nyigban lɔ ji.” (Elododo Wema 2:21, 22) Enubaɖabaɖa ciwo amɛ vwinwo wanɔ ɖekɛ dagbeli o, eɖa aɖo nɔ wo pleŋ see. Eyi le fafa koɖo vovo hwenu ŋtɔ́ɔ, woakpedo mɛ ciwo yí senɔ tonu wo nu vivivi keke wodagbenyi agɔjetɔwo o.—Rɔmatɔwo 6:17, 18; 8:21.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w06-EW 6/15 22 mm. 11
“Ooo, Tɔhonɔ, ŋ lɔn Ao nukplamuwo”!
11 Mawu mɔ woɖo acɛ asa kli jinukuwo le boji. Ese cɛ nyi enu amɛvetɔ le Moizi Seɛ mɛ ci yí dɔ mìnya mɔ, Mawu ɖoɖoɔ ŋwi yi mɛwo pleŋ. Yehowa do se nɔ Izraɛlivi ciwo yí nyi glɛshinɔwo mɔ, nɔ wosɔsɔ jinuku wowo tɔwo yí ɖe cwin ɔ, wo le gbe wo ɖɛ nɔ wamɛnɔwo asa kli wo. Agbledetɔwo deɖo aɖe wowo jinukuwo xuiaŋ keke aɖo bokɔtwi o. Eyi ahanke wodeɖo asɔ vɛncisɛnsɛn alo olivu ciwo yí juin nɛ. Nɔ woɖe jinuku yí bla da ɖɛ vɔ yí ŋlɔ bi do boɔ jiɔ, wodeɖo atrɔ ayi sɔɛ o. Lɔn Mawu lɔn wamɛnɔwo, mɛdruwo, nyɔcɔviwo koɖo kposhuwo taɖo yí wa toto cɛwo. Nyɔnɔnwi yɔ, woasa kli jinukuwo le boji nyi edɔ ci yí gbɔnnu, vɔ ecɛ awɛ yí wodagbeyi biɔ nu mɛɖe gbɔxwe akpɔ aɖu o.—1 Ese Wema 19:9, 10; 2 Ese Wema 24:19-22; Ehajiji Wema 37:25.
11-17 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 1 ESE WEMA 20-21, NWT
“Yehowa ɖe yi mɛwo do vo”
w04-EW 10/15 11 mm. 12
Ànɔ paradisoɔ mɛa?
12 Ŋɖeka gbekpɔtɔ li mìdeɖo aŋlɔbe o. Mawu nu nɔ Izraɛliviwo mɔ: “Míɖo awa do ese ciwo pleŋ ŋdo nɔ mí ji gbɛ, eyi adɔ míasɛnŋ yí ayi nyigban lɔ ji keŋ axɔɛ.” (2 Ese Wema 11:8, NWT) Le 1 Ese Wema 20:22, 24 mɛɔ, wogbexo nuxu so nyigban ŋtɔ́ nu yí nu mɔ: “Míse ese koɖo kojoɖoɖose anyi tɔwo yí awa do wo ji, nɔ nyigban ci ji ŋkplɔ mí yikɔ yí míanɔ ji ŋgbevajo mí kɔŋgbe o. Eyi dɔ ŋnu nɔ mí mɔ: ‘Míwoɔ, míaxɔ wowo nyigban lɔ yí nyɛɔ, nasɔ na mí anyi míwo tɔ, nyibunɔshu koɖo nyishi sasa le nyigban lɔ ji.’” Gbɔxwe woaxɔ nyigban ci Yehowa sɔ ɖo gbe nɔ woɔ, wowo koɖo Yehowa Mawu ɖo ale nywiɖe. Ci Izraɛliviwo gbe mɔ yewodase tonu nɔ Mawuɔ, étashi wo yí Babilonitɔwo ɖu wo ji yí kplɔ wo si le wowo nyigban lɔ ji.
it-1-F 1106
Cinɔ
Cinɔ nyi ŋɖekpokpui ci mɛɖe ku yí gbe ɖɛ nɔ viɛwo, alo enu ci tɔgbi ciwo yí ku gbe ɖɛ nɔ wowo viviwo. Nɔ mɛɖe nyi ga yí ku yí gbe gaa ɖɛ nɔ viɛ, alo ega yí mɛ lɔwo ɖunɔ le wowo kannu mɛɔ, yɛ can gbenyi cinɔ hɛnnɛ. Ebregbe mɛ dɔwanyɔ ci mɛ woɖe cinɔ so yí nyi na·chalʹ (ŋkɔ lɔ nyi na·chalahʹ). Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ, amɛ lɔ axɔ cinɔ lɔ alo woasɔ cinɔɔ ni, alo woaɖukɔ cinɔ nɔ nu lɔ le kannu mɛ. Eyi blaŋblaŋ ɔ, woɖunɔ cinɔ lɔ kplɔ nɔnɔ do. (Amɛ Hlɛnhlɛn 26:55; Ezekiɛli 46:18) Hweɖewonuɔ, wozannɔ dɔwanyɔ ya·rashʹ hɛnnɛ, nɔ wonunuɔ mɔ ‘woaɖu cinɔ nɔ ŋɖe.’ Vɔ nɔ mɛ ci yí ‘aɖu cinɔ’ lɔ deso kannuɔ mɛɔ, eyi woɖe blɛ zinni. (Gɔnmɛjeje 15:3; 1 Ese Wema 20:24) Egbenyi hɛnnɛ mɔ, woasɔ sɔjawo yí avayi ‘xɔ mɛbu nu, alo anya mɛ ɖe si.’ (2 Ese Wema 2:12; 31:3) Wogbeyɔnɔ cinɔ le Grɛkigbe mɛ hɛnnɛ mɔ, kleʹros. Tɔtɔmɛɔ, kleʹros gɔnmɛ yí nyi “da enu kpɔ.” Vɔ ci wovayikɔ kekeɔ, yi gɔnmɛ vanyi “woama ŋɖe.” Eyi le vɔvɔnuɔ, yi gɔnmɛ vanyi “cinɔ.”—Matie 27:35; Edɔwawawo 1:17; 26:18.
it-2-F 438 mm. 5
Xeviwo
Ci eshiɖɔɖɔ gangan lɔ vayi ɖegbɔɔ, Nowe sɔ “xevi kɔkwɛ ɖewo” koɖo elan ɖewo sa vɔn. (Gɔnmɛjeje 8:18-20) So hwenɔnu yí Mawu nu nɔ agbetɔviwo mɔ wohɛn woaɖu xeviwo, vɔ woŋgbeɖu wowo hun o. (Gɔnmɛjeje 9:1-4; sɔ sɔ koɖo 1 Ese Wema 7:26; 17:13.) Hwenɔnuɔ, xevi ɖewo ciwo Mawu lɔn mɔ wo le sɔ sa vɔn nɔ ye yí wosɔnɔ mɔ wonyi xevi ‘kɔkɔɛwo.’ Le Bibla mɛɔ, wonu mɔ woɖunɔ xeviwo yí wodeyɔnɔ ɖe mɔ xevi ‘makɔmakɔ’ o. Moizi Se lɔ yí vanu mɔ xevi ɖewo nyi xevi makɔmakɔwo. (1 Ese Wema 11:13-19, 46, 47; 20:25; 2 Ese Wema 14:11-20) Le Bibla mɛɔ, wodenu enu ciwo yí dɔ woyɔnɔ xevi ɖewo mɔ xevi ‘makɔmakɔwo’ le avɔnsasanyɔwo mɛ o. Vɔ sugbɔ le xevi ciwo woyɔnɔ ahan mɛ nyi xevi ciwo yí ɖunɔ elan alo enukukuwo. (Kpɔ HUPPE.) Shigbe lé Mawu dasɛ yi nɔ Piɛ le ŋtegannukpɔkpɔ ɖeka mɛ nɛɔ, wodegbevayɔnɔ xevi ɖe mɔ xevi makɔmakɔ le enublabla yoyu lɔ godu o.—Edɔwawawo 10:9-15.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-1-F 1180
Amɛɖekijaja
Mawu Se lɔ gbe mɔ nɔ mɛɖe kuɔ, woŋgbeja gotu nɔ amɛɖeki o. (1 Ese Wema 19:28; 21:5; 2 Ese Wema 14:1) Enu ci yí taɖo ele ahan yí nyi mɔ, Izraɛli nyi jukɔn kɔkɔɛ koɖo jukɔn vevi nɔ Yehowa. (2 Ese Wema 14:2) Ci ele ahan ɔ, Izraɛli deɖo aɖo alɔ le vojusɛnsɛn nuwana ɖekpokpui mɛ o. Gbesɔ kpe niɔ, denyɔ mɔ mɛ ciwo yí nya mɔ mɛ ciwo yí ku degbeyinɔ fiɖe o, yí gbenya mɔ woavafɔn amɛkukuwo awakɔ nu ɖoɖu keke ajakɔ gotu nɔ wowoɖekiwo yí anyi mɔ wosekɔ vevi ci amɛ ku nɔ wo o. (Daniɛli 12:13; Ebretɔwo 11:19) Ese ci wodo nɔ Israɛliviwo mɔ, woŋgbeja gotu nɔ wowoɖekiwo ana woasɔ Mawu nuwawawo koɖo agbetɔ gotu sɔ yɔ nu.
18-24 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 1 ESE WEMA 22-23, NWT
“Enu ciwo azan ciwo woɖunɔ kpla mì”
it-1-F 884-885
Kpɔnnɔ Majimaji zanɖuɖu
Ŋkeke ŋkɔtɔ nɔ kpɔnnɔ Majimaji zanɖuɖu lɔ nyinɔ takpekpe vevi ɖeka yí gbenyinɔ sabatigbe. Le ŋkeke amɛvetɔ ci yí nyi Nisan 16 jiɔ, wosɔnɔ abɔkun ŋkɔtɔ ciwo woɖe blablawo vɛ nɔ avɔnsatɔ. Abɔkun yí nyi jinuku ŋkɔtɔ ci woɖenɔ le Palɛstinu. Wodeɖo aɖu jinuku yoyu ɖe doŋkɔ nɔ azan cɛ o; wodeɖo aɖui muumu, atɔɛ alo asɔ wa kpɔnnɔ hɛnnɛ o. Avɔnsatɔ hunhunnɔ jinuku ŋkɔtɔ cɛwo blabla le ŋmɛ nɔ Yehowa. Ahanke wosɔnɔ jinuku bakanɔ koɖo ami yí gbesɔnɔ nyibuvi ci yí ɖo xwe ɖeka ci ŋɖe dewa fiɖe nɔ o sɔ wanɔ enumɛmɛvɔnsa keŋ yí sɔnɔ vɛn wanɔ enununuvɔnsa nɛ. Nɔ avɔnsatɔ wa ŋcɛwo pleŋ ɔ, wonunɔ mɔ yɛsɔ jinuku ŋkɔtɔwo na Yehowa. (1 Ese Wema 23:6-14) Wodeɖe se ti mɔ, wo le tɔ zo jinuku alo eɣɔ le avɔnsakpe ji shigbe lé avɔnsatɔwo vatɔ wɛwɛ nɛ o. Hwenu wosɔkɔ jinuku ŋkɔtɔwo nakɔ Yehowa le ju lɔ pleŋ ŋkɔ mɛɔ, xomu ɖekaɖeka koɖo mɛshiamɛ ci shi nuwo le sɔnɔ ŋɖewo wanɔ akpedodovɔnsa nɔ Yehowa hɛnnɛ.—Hunhun 23:19; 2 Ese Wema 26:1, 2; kpɔ PRÉMICES.
Gɔnmɛsese ci yí le nu. Kpɔnnɔ majimaji ciwo woɖunɔ hwenɔnu sɔgbe koɖo enyɔ ciwo Yehowa nu nɔ Moizi, ciwo woŋwlɛ do Hunhun 12:14-20 mɛ. Le kpukpui 19 tɔɔ mɛɔ, Yehowa do se cɛ mɔ: “Le ŋkeke amadrɛ lɔwo mɛ ɔ, kpɔnnɔ cike de ɖo a le míwo xwewo mɛ o.” Le 2 Ese Wema 16:3 mɛɔ, woyɔ kpɔnnɔ majimaji lɔwo mɔ “ayaɖuɖu kpɔnnɔ,” yí eɖonɔ ŋwi nɔ Ӡuifuwo xweshiaxwe lé wowa blaŋ yí so le Eӡipti do (hwenɔnu wodevo keke ado kpɔnnɔcike kpɔnnɔ lɔ mɛ o [Hunhun 12:34]). Kpɔnnɔ majimaji lɔwo gbeɖonɔ ŋwi ayaɖuɖu koɖo hwashi ci wonyi gbɔxwe wovahwlɛn wo gan ji nɔ wo. Yehowa ŋtɔ nu mɔ, “nɔ naɖonɔ ŋwi gbecigbe eso le Eӡipti nyigban ji le ao gbezan mɛ pleŋ.” Ci Izraɛliviwo vavo yí nya mɔ Yehowa yí hwlɛn yewo gan ɔ, wosɔ jijɔ ɖunɔ azan gangan ŋkɔtɔ cɛ le azan gangan amɛtɔn ciwo woɖunɔ xweshiashe mɛ.—2 Ese Wema 16:16.
it-2-F 527 mm. 1
Pantekoti
Lé wosɔnɔ liku ŋkɔtɔwo nanɔ Yehowa do to akpo nɔ lé wosɔnɔ abɔkun ŋkɔtɔwo nini do. Wosɔnɔ kpɔnnɔcike donɔ likuɣɔ mɛmi efa mado amɛwo texwe eve (lita 4.4) mɛ yí sɔ wanɔ kpɔnnɔ amɛve. Woasɔ kpɔnnɔ lɔwo so “[wo]wo xwewo mɛ,” yi gɔnmɛ yí nyi woawa kpɔnnɔ lɔwo shigbe lé wowanɔ kpɔnnɔ yí ɖunɔ le axomɛ nɛ. Nɔ mìamɔŋje mɛɔ, wodewanɔ wo wotonɔ akpo o. (1 Ese Wema 23:17) Vɔ wosɔnɔ kpɔnnɔ cɛwo wanɔ enumɛmɛvɔnsa koɖo nuvɔnvɔnsa yí sɔnɔ agbo amɛve wanɔ fafavɔnsa. Avɔnsatɔ lɔ hunhunnɔ kpɔnnɔ koɖo agbo lɔwo le ŋmɛ nɔ Yehowa. Lé ewɛni do ke: ésɔnɔ yi lɔwo donɔ gɔnmɛ nɔ kpɔnnɔ koɖo agbolan jaja lɔwo yí hɛnnɔ wo yi ŋkɔ ahin gbɛ. Nɔ éwɛ ahan ɔ, eyi wonunɔ mɔ yɛsɔ wo na Yehowa. Nɔ wosɔ kpɔnnɔ koɖo agbo lɔwo na ɖegbɔɔ, wotrɔnɔ avɔnsatɔ tɔ yí eɖunɔ wo keŋ anyi fafavɔnsa.—1 Ese Wema 23:18-20.
w14-EW 5/15 29 mm. 11
Èzɔnkɔ agbanu koɖo Yehowa habɔbɔ lɔa?
11 Mìwo nyɔnyɔ yí taɖo Yehowa habɔbɔ lɔ donɔ ŋsɛn mì mɔ, mìwo le wa do enyɔ cɛ ci apotru Pɔlu nu ji: “Mì ɖo a butamɛ so mìwonɔnɔwo nu, yi a kpɔ le mì a kpedo mìwonɔnɔwo nu do yí a dasɛ lɔnlɔn koɖo enu nywi wawa. Mì de ɖo a mi bɔbɔ vava o. É yí amɛ ɖowo wanɔ. Vɔ, mì ɖo a kpeta yí a do ŋsɛn lanmɛ nɔ mìwonɔnɔwo. Mí ɖo a wanɔ takpekpe sugbɔ sugbɔ ci mí kpɔ mɔ Ŋkeke lɔ gogo.” (Ebretɔwo 10:24, 25) Xweshiaxwe zan ciwo woɖunɔ koɖo bɔbɔ bu ciwo wowanɔ le Mawu sɛnsɛn mɛ donɔ ŋsɛn Izraɛliviwo le gbɔngbɔnmɛ. Gbesɔ kpe niɔ, wonyinɔ jijɔ hwenu shigbe zavaxwe vevi ci woɖu le Nexemi hwenu nɛ. (Hunhun 23:15, 16; Nexemi 8:9-18) Mìwo can mìɖunɔ ele ŋtɔ́ hanwo le mìwo bɔbɔwo, takpekpewo koɖo takpekpeganwo hwenu. Mìɖo atekpɔ keke mìdagɔnnɔ bɔbɔ cɛwo ɖe o, keŋ anɔ nywiɖe le gbɔngbɔnmɛ yí ji ajɔnɔ mì.—Titu 2:2.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
Kpɔtɔ anɔ gbeji!
3 Lé Mawu sɛntɔwo danasɛ egbejinɔnɔ doɔ? Lɔnlɔn blebu ci woɖo nɔ Yehowa so wowo ji pleŋ mɛ na yí wowanɔ enu ci yí jɔnɔ ji ni gashiagamɛ. Na mìakpɔ lé wozan enyɔgbe “egbejinɔnɔ” do le Bibla mɛ kpɔwɛ ɖewo. Le Bibla mɛɔ, Ebre nyɔgbe ci gɔnmɛ woɖe mɔ “egbejinɔnɔ” dasɛ: enu ci yí le blebu alo enu ci yí deɖo afɛn ɖe o. Le kpɔwɛ mɛ, Izraɛliviwo sɔnɔ elanwo sanɔ avɔn nɔ Yehowa, yí Ese lɔ nu mɔ elan lɔ ɖo ale blebu. (1 Ese. 22: 21, 22) Wodeɖe mɔ nɔ Mawu mɛwo mɔ woasɔ elan ci yí afɔ, eto alo ŋkuvi ɖeka deli nɔ sa vɔn o; wodatɛnŋ sɔ elan ci yí lé dɔ̀ can sa vɔn o. Ele veviɖe nɔ Yehowa mɔ elan lɔ anyi elan blebu ci nu yí afɛn ɖekɛ dele o. (Mal. 1: 6-9) Mìatɛnŋ amɔŋje enu ci yí taɖo elan lɔ ɖo anyi elan blebu ci nu afɛn ɖekɛ danɔ o le veviɖe nɔ Yehowa gɔnmɛ. Nɔ mìjikɔ axwle acikusɛnsɛn, wema, dɔwanu alo enu bu ɖeɔ, mìdejinɔ ci yí tɔn alo ci yí kan o. Mìjinɔ ci yí le blebu yí afɛn ɖekɛ dele nu o. Ahanke Yehowa senɔ le yiɖeki mɛ kudo lɔnlɔn koɖo egbejinɔnɔ mìwotɔ nu nɛ. Éɖo anɔ blebu yí afɛn ɖekɛ deɖo anɔ nu o.
25-31 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 1 ESE WEMA 24-25, NWT
“Vovoxwe lɔ koɖo vovo ci yí avava”
it-2-F 137
Vovo
Mawu ci yí nanɔ vovo amɛ. Yehowa nyi Mawu ci yí nanɔ vovo amɛ. Éhwlɛn Izraɛliviwo ti le hwashigbemɛ le Eӡipti yí wɛ keke wovo. Énu nɔ wo mɔ nɔ wose tonu nɔ ye yí wawa do ye sewo jiɔ, ŋɖekɛ dahwe do wo o yí woale vovo mɛ. (2 Ese Wema 15:4, 5) Davidi xo nuxu so “fafa” ci yí le Ӡerusalɛmu juwo mɛ nu. (Ehajiji Wema 122:6, 7) Ele ahan gan Ese lɔ mɔ, mɛ ci yí nyi wamɛnɔ hɛn asa yiɖeki atrɔ hwashi keŋ asun ji akpɔ yiŋtɔ koɖo yi xomu ji. Ese lɔ gbenu mɔ le xwe amadrɛtɔɔ mɛɔ, woɖo atashi Ӡuifu ŋtɔ́ ci yí le hwashigbemɛ nɔ ayi axwe. (Hunhun 21:2) Le vovoxwe (exwe 50 ɖeshiaɖe) mɛɔ, wonunɔ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí le Izraɛli nyigban lɔ ji mɔ wovo. Wonanɔ vovo Ӡuifu ɖekpokpui ci yí nyi hwashi yí amɛshiamɛ trɔ yinɔ tɔgbiɛwo nyigban ji.—1 Ese Wema 25:10-19.
it-1-F 1107 mm. 7
Cinɔ
Nɔ nyigban nyi kannu ɖe tɔɔ, yi tɔ enyinɔ tɛgbɛɛ keke asɔ yi. Vɔ nɔ wovasɛ nɔ mɛɖe can ɔ, detrɔnɔ mɛ lɔ tɔ tɛgbɛɛ o. Nɔ woasa nyigban ɖeɔ, jinuku nɛni ci woakpɔ asɔ le ji keke aje vovoxwe ci yí gbɔgbɔ ji yí woakpɔ anya nɛni ci woasɛ. Nɔ mɛ ciwo yí sa nyigban devakpɔ ho yí trɔ yí xɔ wo o alo yí trɔ xwle wo gbɔxwe xwe ŋtɔ́ vaɖoɔ, woɖo atrɔ nyigbanwo pleŋ jo nɔ nyigbantɔwo. (1 Ese Wema 25:13, 15, 23, 24) Ese cɛ can bla axwe ciwo yí le eju ciwo wodecu gbogbu trɔdo mɛ o, ɖo wosɔnɔ axwe ŋtɔ́wo mɔ wonyi bojiwo. Vɔ nɔ axwe ci wosa lɔ le eju ci wocu gbogbu trɔdo mɛɔ, mɛ ci tɔ yɔ atrɔ axwli gbɔxwe xwe akpe dru. Vɔ keke xwe lɔ akpe yí desun ji yí trɔ xwliɔ, axwe lɔ atrɔ mɛ ci yí xwli tɔ. Nɔ axwe lɔ le Levi xomuviwo jumɛɔ, mɛ ci tɔ yɔ atrɔ axwli hweɖekpokpuinu dru. Ŋci yí taɖo enyi ahan yí nyi mɔ, agblenyigban ci yí nyinɔ cinɔ dele Levi xomuviwo shi o.—1 Ese Wema 25:29-34.
it-2-F 70
Vovoxwe
Nɔ wowa do vovoxwe seɛ jiɔ, mɛshiamɛ vonɔ le juɔ mɛ. Mɛɖewo devajenɔ abɔ vɛ pleŋpleŋ gan yí mɛbuwo anyi dɔkunɔ ganganwo shigbe lé ele le eju sugbɔ mɛ gbɛ yɛ nɛ o. Le ju sugbɔ mɛ gbɛ yɛɔ, amɛ hata amɛve yí li. Wowo yí nyi hotɔnɔ ganganwo koɖo mɛ ciwo yí je abɔ vɛ pleŋpleŋ. Enywi ci wawa do se cɛ ji wanɔ nɔ mɛɖekaɖeka dɔ egbe le ju nɔ juɔ mɛ tɔwo, ehonyɔwo devagbɔnnɔnu nɔ mɛɖe keke nu adin klokloklo o. Mɛshiamɛ wanɔ ci ji asun awa yí gbezannɔ enu ciwo yí le shi nɔ nu anyɔ nɔ juɔ mɛ tɔwo pleŋ. Yehowa kplanɔ nu Izraɛliviwo nywiɖe yí gbewɛni yí wowo nyigbanwo nyɔnɔ nuku haan. Nɔ woseseɛ tonu duuɔ, wovonɔ yí ɖunɔ le nɔ acɛkpakpa nywitɔ ci ɖekɛ degbesɔ koɖo o.—Ezai 33:22.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w09-F 9/1 22 mm. 4
Nɔ mɛɖe je agɔ le eo ji
Nɔ Izraɛlivi ɖe je yi kpena ji yí ɖe ŋkuvi niɔ, Ese lɔ mɔ wo le dɔn to ni asɔgbe koɖo nyɔ ci seɛ nu. Vɔ, de mɛ ci wowa nu lɔ koɖo alo yi xomumɛtɔ ɖe yí awa ŋɖe asɔ dɔn to lɔ ni o. Ese lɔ mɔ mɛ ci wowa nu lɔ koɖo le sɔ nyɔɔ yi ega alo kojoɖotɔ ciwo woɖo gbɔ, nɔ woakpɔ nyɔ lɔ gbɔ nywiɖe. Ci amɛwo nya mɔ nɔ mɛɖe shin ŋta alo yí xa wa nuvevi koɖo mɛɖe woaɖe hlɔn niɔ, wojenɔ agbla mɔ yewodave xomɛ koɖo mɛɖe o. Vɔ nyɔɔ devɔ do nɔ o.
1-7 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 1 ESE WEMA 26-27, NWT
“Enu ciwo mìawa yí Yehowa ayra mì”
w08-EW 4/15 4 mm. 8
Gbe nu “gbaliwo”
8 Lé “dɔkunuwo” anyi mawu nɔ amɛ doɔ? Sɔɛ mɔ le blema Izraɛliɔ, èkpɔ ekpe ɖeka le boji. Woasɔ kpe lɔ sɔ cu xɔ alo asɔ ɖo gli dru. Vɔ nɔ wosɔ kpe lɔ wa ‘vɔnsakpe’ nɔ vojuwoɔ, avanyi afɔklɛnnu nɔ Yehowa mɛwo. (1 Ese Wema. 26:1) Shigbe ekpe ŋtɔ́ nɛɔ, eho wanɔ yi tɔ. Eho lɔ mìsɔ wanɔ enuvevi ciwo yí le kɔ nɔ mì. Mìgbezinni le Yehowa sɛnsɛn mɛ hɛnnɛ. (Ŋununyatɔ 7:12; Luiki 16:9) Vɔ nɔ mìvasɔ ehojiji ɖo ŋkɔ nɔ sɛnsɛn mìwo tɔɔ, anyi evatrɔ mawu nɔ mì. (Hlɛn 1 Timɔte 6:9, 10.) Le xexe cɛ ci mɛ ehojiji bia ŋkuvi nɔ amɛwo leɔ, mìwo tɔ yɛ danyi ahan o. Mìɖo anya lé mìajinɔ ho do gan yí akpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa nywiɖe.—1 Timɔte 6:17-19.
it-2-F 753 mm. 2
Shishi
Lé Yehowa koɖo Moizi le koɖo enu ciwo eto ji yí wa na yí Mawu mɛwo shinɔ (Ebregbe, moh·raʼʹ) Moizi sugbɔ. (2 Ese Wema 34:10, 12; Hunhun 19:9) Mɛ ciwo yí ɖo xɔse, ɖonɔ shishi nɔ acɛ ci yí le Moizi shi nywiɖe. Wovakpɔ mɔ eyi Mawu donɔ ŋɛ nɔ yí evadonɔ nɔ yewo. Izraɛliviwo ɖo shishi nɔ kɔkɔɛtɔxu lɔ hɛnnɛ. (1 Ese Wema 19:30; 26:2) Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ, kɔkɔɛtɔxu lɔ ɖyinɔ vɔnvɔn nɔ wo yí gbenyinɔ nu gangan do ŋmɛ nɔ wo. Eyi wowanɔ sɛnsɛndɔ lɔwo shigbe lé Yehowa mɔ wo le wa wo nɛ, yí gbenyinɔ yi sewo pleŋ.
w91-F 1/3 17 mm. 10
“Fafa Mawu tɔ” le glɔn ta nɔ míwo ji
10 Yehowa nu nɔ juɔ mɔ: “Nɔ míkpɔtɔ wakɔ anyi nyɔwo yí nyinɔ anyi sewo yí wanɔ do wo jiɔ, enyɛ can nawɛ yí shi aja nɔ mí do eshi hwenu, nyigban lɔ anyɔ nuku yí acikusɛnsɛnci ciwo yí le ji asɛn. Nahɛn fafa va nyigban lɔ ji, míamlɔ anyi yí mɛɖe dado vɔnvɔn nɔ mí o. Nanya elan wadanwo si le nyigban lɔ ji, ahwawawui dato nyigban lɔ ji o. Nanɔ koɖo mí, nanyi míwo Mawu yí míwo can míanyi anyi mɛwo.” (1 Ese Wema 26:3, 4, 6, 12, NWT) Gbɔxwe Izraɛliviwo avo yí ketɔnɔwo dado aya nɔ wo o, dɔkunuwo ale wo shi yí wowo koɖo Yehowa ale nywiɖeɔ, woɖo awanɔ nyɔ ciwo Seɛ nu.—Ehajiji Wema 119:165.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-2-F 564
Edɔ̀ vwin ciwo yí banɔ amɛ
Nɔ wodenyi Mawu Seɔ, edɔ̀ vwin ciwo yí banɔ amɛ ato. Mawu kanxle Izraɛliviwo mɔ, nɔ wodewa do enu ci yebla koɖo wo jiɔ, yeawɛ yí ‘edɔ̀ vwin ciwo yí banɔ amɛ azo kpo do wo mɛ.’ (1 Ese Wema 26:14-16, 23-25; 2 Ese Wema 28:15, 21, 22) Le Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛɔ, Mawu yí cunɔ shi nɔ amɛ yí amɛ nɔnɔ nywiɖe le ŋcilanmɛ alo le gbɔngbɔnmɛ. (2 Ese Wema 7:12, 15; Ehajiji Wema 103:1-3; Elododo Wema 3:1, 2, 7, 8; 4:21, 22; Enyɔdasɛ 21:1-4) Vɔ nuvɔn koɖo afɛn ciwo agbetɔwo wanɔ dɔ woblenɔ. (Hunhun 15:26; 2 Ese Wema 28:58-61; Ezai 53:4, 5; Matie 9:2-6, 12; Ӡan 5:14) Nyɔnɔnwimɛtɔɔ, Yehowa Mawu ŋtɔ yí wɛ yí mɛɖewo ble le afɔdumɛ. Miriamu, Ozia koɖo Gehazi ciwo yí je kpo le mɛ lɔwo mɛ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 12:10; 2 Kronika 26:16-21; 2 Efyɔwo 5:25-27) Ele ahan gan, ci mɛɖewo alo eju ɖewo sɔ nuvɔn ɖo te yí wakɔɔ, eyi taɖo edɔ̀ koɖo edɔ̀ vwin ciwo yí banɔ amɛ zo kpo do wo mɛ. Jinuku ci wodo yí wosɔ. Enudɔndɔn ciwo wowa yí dɔ wose gbazavi, wowoŋtɔwo yí ji yí kpɔ. (Galatitɔwo 6:7, 8) Apotru lɔ nu so mɛ ciwo yí wanɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖesenuwo nu mɔ, Mawu “tashi wo . . . nɔ enumakɔmakɔ sugbɔ wawa, yi [wo]wa afɛn zanzan wowo ŋcilanwo koɖo wowonɔnɔwo. . . . Le wowo ŋcilankpuwo mɛ ɔ, wo xɔnɔ gbazavi nɔ enuvɔn wawa lɔwo.”—Rɔmatɔwo 1:24-27.
8-14 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 1-2, NWT
“Yehowa ɖo yi mɛwo”
w94-F 1/12 9 mm. 4
Lé Yehowa sɛnsɛn le nɔ mìɔ?
4 Nɔ àsɛnŋ ade ŋɖe ji yí akpɔ Izraɛliviwo ɖaɖa le zogbeji ɖe, nyiwo àkpɔɔ? Àkpɔ zava sugbɔsugbɔ koɖo agbetɔ kuku ciwo yí ayi miliɔn amɛtɔn han, yí woma wo do amɛnɛ yí ɖo wo akɔta amɛtɔn-amɛtɔn-amɛtɔn. Wosugbɔ haan, ɖewo le tagbe koɖo fɔde yí buwo le weɖoxɔxu koɖo wezexu. Ci ètrɔ yí lekɔ ŋkuvi do wo nuɔ, èkpɔ gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ bu ciwo yí gogo dodomɛ nɔ wo. Levi kɔta mɛ tɔwo yí le zava gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ amɛnɛ cɛwo mɛ. Le dodomɛ ŋtɔŋtɔɔ, wowa zava ɖeka yí yɛ to akpo yí wosɔ avɔnwo wa kpa trɔdi. Eyi nyi “bɔbɔwaxu zava,” alo avɔnzava ci Yehowa dre lé woawɛ do yí ‘mɛ ciwo yí nya ŋɖɛ’ le Izraɛliviwo mɛ yí wɛ.—Amɛ Hlɛnhlɛn 1:52, 53; 2:3, 10, 17, 18, 25; Hunhun 35:10.
it-1-F 385 mm. 7
Zexu
Zexu Izraɛliviwo tɔ lɔ gangan koŋ. To akpo nɔ ŋsu ahwawatɔ kotokun sanŋdi amadɛn ci tɔn koɖo sanŋdi amatɔn tatɔn (603 550) ŋkɔ ciwo woŋwlɛɔ, nyɔnuwo, ɖeviwo, amɛshinshinwo, dɔ̀nɔwo, Levitɔ kotokun wivɔnve (22 000) sɔ kpenɔ akɔta bu mɛ tɔ “sugbɔ” ciwo yí nyi mɛdruwo can le wo mɛ. Taŋfuin, wo pleŋ ayi amɛ miliɔn amɛtɔn (3 000 000) alo woawu ahan. (Hunhun 12:38, 44; Amɛ Hlɛnhlɛn 3:21-34, 39) Mɛɖe denya ganganganmɛ teŋ nɔ zexu lɔ o, lé amɛ sugbɔ nunɔ mɔ texwe lɔ gangan do to akpo. Hwenu wonɔ Moabu balimɛ yí kpanŋkɔ Ӡerikoɔ, wodre texwe lɔ mɔ yɛ keke “so Bɛti-ӡeshimɔti yi keke Abɛli-shitimu.”—Amɛ Hlɛnhlɛn 33:49.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-1-F 767
Amɛwo ŋkɔ ŋwlɛŋwlɛ
Amɛwo ŋkɔ xɔxɔ enyi. Nɔ woaxɔ amɛwo ŋkɔwo ahan ɔ, woŋwlɛnɔ amɛ lɔwo ŋkɔ, wowo kannu koɖo axwe ci mɛ woso. Denyi amɛwo hlɛnhlɛn ɖekɛ nyɔ enyi o. Le Bibla mɛɔ, enu vovovo yí dɔ woŋwlɛnɔ ŋkɔ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí le juɔ mɛ. Enu lɔwo yí nyi tagajɔjɔ, sɔjadɔwawa alo nɔ wojiji asɔ mɛ ciwo yí awa dɔ le kɔkɔɛtɔxu (Levi xomuviwo can le mɛ).
15-21 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 3-4, NWT
“Edɔ ciwo Levi xomuviwo wanɔ”
it-2-F 655 mm. 1
Avɔnsatɔ
Ese nublabla lɔ hwenu. Hwenu Izraɛliviwo le hwashigbemɛ le Eӡiptiɔ, Yehowa kɔ Izraɛlivi ŋsuvi ŋkɔtɔwo ŋci mɔ wonyi ye tɔ, yí wu Eӡiptivi ŋkɔtɔwo le efunkpekpe amɛwotɔ lɔ hwenu. (Hunhun 12:29; Amɛ Hlɛnhlɛn 3:13) Izraɛlivi ŋsuvi ŋkɔtɔ cɛwo nyi Yehowa tɔ. Éɖe wowo do vo nɔ woawanɔ sɛnsɛndɔ veviwo ni le wowo gbezan mɛ. Nɔ Mawu hɛn ɔ, ásɔ evi ŋsuvi ŋkɔtɔ cɛwo pleŋ sa yí woanyi avɔnsatɔwo koɖo mɛ ciwo yí alenɔ bu nɔ kɔkɔɛtɔxu lɔ. Vɔ dewɛ ahan o, ésɔ Levi kɔta mɛ ŋsuwo ɖekɛ nɔ woawanɔ sɛnsɛndɔ cɛwo. Eyi taɖo enu nɔ jukɔn lɔ mɔ, wo le sɔ Levi ŋsuwo sɔ ɖo dumɛ nɔ akɔta wuive ŋsuvi ŋkɔtɔ lɔwo (wohlɛn Ӡozɛfu vi ŋsuvi Efraimu koɖo Manashe vi koɖo wowo viviviviwo do akɔta amɛve ji). Le amɛhlɛnhlɛn ɖeka hwenuɔ, wokpɔ mɔ mɛ ciwo denyi Levi kɔta mɛ tɔwo vi ŋsuvi ŋkɔtɔ ciwo yí ɖo so wleci ɖeka sugbɔ wu Levi ŋsuwo. Amɛ amadrɛ to le kadrɛ mɛ (273) ci wowo ji. Eyi taɖo Mawu nu mɔ wo le cu sekɛli amatɔn do ta nɔ amɛ amadrɛ to le kadrɛ mɛ (273) lɔwo ɖekaɖeka, yí ho lɔ anyi Arɔn koɖo eviɛ ŋsuviwo tɔ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 3:11-16, 40-51) Gbɔxwe enu cɛ avajɔɔ, Yehowa ɖe ŋsu ciwo yí le Arɔn xomu mɛ ciwo yí so Levi kɔta mɛ do vo xoxoxo yí wonyi avɔnsatɔwo nɔ Izraɛliviwo.—Amɛ Hlɛnhlɛn 1:1; 3:6-10.
it-2-F 133
Levi xomuviwo
Edɔ ciwo wowanɔ. Levitɔwo ma do xomu amɛtɔn mɛ. Levi ŋsuvi lɔwo yí nyi Gɛshɔn, Kohati koɖo Melali. (Gɔnmɛjeje 46:11; 1 Kronika 6:1, 16) Le zogbeɛ jiɔ, wona texwe xomu cɛwo pleŋ do avɔnzava lɔ gbɔ. Kohatitɔ ciwo yí so Arɔn xomu mɛ kpanŋkɔ avɔnzava lɔ le wezexu. Kohatitɔwo mɛ tɔ kpɛtɛwo le fɔde, Gɛshɔntɔwo le weɖoxɔxu yí Melalitɔwo le tagbe. (Amɛ Hlɛnhlɛn 3:23, 29, 35, 38) Levi kɔta mɛ tɔwo yí gbannɔ avɔnzava lɔ, trɔ cunɔ avɔnzava lɔ yí gbekɔkɔnɔ yi nuwo. Nɔ woaso akpe fibuɔ, Arɔn koɖo viɛ ŋsuwo yí ɖenɔ xɔmɔnuvɔn ci yí so Kɔkɔɛtɔxu koɖo Afi Kɔkɔɛ Gangantɔ lɔ mɛ, sɔnɔ enu cɔnnɔ enublabla daka lɔ, avɔnsakpewo koɖo enu kɔkɔɛ buwo. Kohatitɔwo yí kɔkɔnɔ wo. Gɛshɔntɔwo kɔkɔnɔ avɔnzava lɔ vɔnwo, avɔn ciwo wosɔ cɔnnɔ nuwo, ciwo wosɔ sonɔ texwe lɔwo mɛ, ciwo wosɔ wa ekpa koɖo eka lɔwo (avɔnzava lɔ ŋtɔ kawo anyi) yí Melalitɔwo kɔkɔnɔ aci ciwo wosɔ cu avɔnzava lɔ, ciwo nu wosɔ avɔn lɔwo kunɔ, gɔnmɛɖokpe ciwo ji wocunɔ aci lɔwo do koɖo avɔnzava lɔ ci buwo sɔ kpenɔ ekawo (gbadenu ka ciwo wosɔ bla nuwo trɔdo avɔnza lɔ).—Amɛ Hlɛnhlɛn 1:50, 51; 3:25, 26, 30, 31, 36, 37; 4:4-33; 7:5-9.
it-2-F 133
Levi xomuviwo
Le Moizi gamɛɔ, exwe 30 Levi xomuviwo ɖonɔ gbɔxwe yí wanɔ wowo dɔwo pleŋ, shigbe avɔnzava lɔ koɖo yi nuwo kɔkɔ nɔ wohunkɔ ayi fibu nɛ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 4:46-49) Woatɛnŋ awa dɔ ɖewo nɔ woɖo xwe 25, vɔ ele shigbe mɔ edɔ gbɔnnuwo shigbe avɔnzava lɔ kɔkɔ nɛ dele mɛ o. (Amɛ Hlɛnhlɛn 8:24) Le Efyɔ Davidi gamɛɔ, wosɔ exwe lɔ va xwe 20. Davidi wɛ ahan, ɖo énu mɔ wodagbekɔkɔnɔ avɔnzava lɔ o (ecɛyɛɔ, woacu gbedoxɔ). Nɔ woɖo xwe 50-ɔ, wodegbewanɔ wowo dɔ lɔwo o. (Amɛ Hlɛnhlɛn 8:25, 26; 1 Kronika 23:24-26; kpɔ ÂGE.) Ele mɔ Levi xomuviwo ajeshi Ese lɔ ɖɛ nywiɖe. Ðo wowo wonunɔ nɔ kabakaba mɔ, wo le va hlɛn nu nɔ amɛwo yí agbekpla nu wo.—1 Kronika 15:27; 2 Kronika 5:12; 17:7-9; Nexemi 8:7-9.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w06-EW 8/1 23 mm. 13
Nya ŋɖɛ yí ashinɔ Mawu!
13 Lé Yehowa kpedo Davidi nu do hwecinu ele aya ɖukɔ wɛ yí lé eshinɔ Mawu koɖo lé ekannɔdo ji do gbevawu gan doji. (Ehajiji Wema 31:22-24) Vɔ hweɖekanuwoɔ, Davidi degbevavɔn nɔ Mawu ahan o. Zetɔn ewa nu lɔ ahan, yí nu ciwo kpi gbaŋ dehwe o, ajinɔ makpɔtɔxu yɔ. Ŋkɔŋkɔtɔɔ, éwa toto mɔ woasɔ enublabladaka lɔ do nyibuhun mɛ ayi Ӡerusalɛmu yí Levi kɔta mɛ tɔwo dakɔɛ do abɔta shigbe lé Mawu Seɛ nui nɛ o. Uza ci yí kukuɔ nyibuhun lɔ “dasɛ mɔ ye de na bubu Mawu” o, yí lé nublabla daka lɔ nɔ ŋgbejuin o. Éku zeɖeka shiɖiɖi. Nuvɔn gangan ŋtɔ teŋ Uza wa. Vɔ nɔ mìdanu nyɔ able nɔnɔɔ, Davidi ci yí dewa nyɔ ci Mawu Seɛ nu o, yí dɔ awobi gangan ŋtɔ́ vaxo Uza yí yɛku jaaja. Woashi Mawu gɔnmɛ yí nyi kpɔ mɔ, woanyinɔ yi sewo.—2 Samiɛli 6:2-9; Amɛ Hlɛnhlɛn 4:15; 7:9.
22-28 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 5-6, NWT
“Lé àwa Naziritɔwo tɔ han doɔ?”
it-2-F 381
Naziritɔ
Enu vevi amɛtɔn cɛwo yí mɛ ciwo yí sɔ gbeta mɔ yewoanyi Naziritɔwo deɖo awanɔ ke: Ŋkɔŋkɔtɔɔ, wodanu aha sɛnŋsɛnŋ ɖe o; wodaɖu vɛnkusɛnsɛn xloxlu o, ɖyiɖyi o alo xuxu o. Nɔ wofan vɛnkusɛnsɛn lɔ kaka alo wotashi ɖɛ ehwan can ɔ, wodanui o. Ahanke nɔ wosɔ wa vɛn alo nubu ɖeɔ, wodanui o. Amɛvetɔɔ, wodakpa ɖa o. Amɛtɔntɔɔ, wodata lɔ mɛkuku o. Nɔ mɛ lɔ nyi wowo da, wowo nɔ, wowo fofo alo wowo nɔvi abi mɛ lɔ gbeba wo ɖeeɖe can ɔ, wodatɔ alɔ yi o.—Amɛ Hlɛnhlɛn 6:1-7.
Amɛɖekisɔsɔna Mawu ci yí to akpo. Mɛ ci yí sɔ gbeta vevi cɛ ɖo “anɔ agbe shigbe Naziritɔ nɛ nɔ Yehowa [yi gɔnmɛ yí nyi mɔ, ésɔ yiɖeki na Mawu, éto akpo].” Vɔ mɛ lɔ dawakɔ nu keke anyi mɔ, eyi sɛnkɔ Mawu wu amɛwo yí asɔkɔ yiɖeki nɔ woakanfuikɔ o. De ahan yɔ nɛ o, “amɛkɔkɔɛ enyi nɔ Yehowa le ŋkeke ciwo pleŋ enyi Naziritɔ mɛ.”—Amɛ Hlɛnhlɛn 6:2, 8, NWT; sɔ sɔ koɖo Gɔnmɛjeje 49:26.
Eyi taɖo gɔnmɛsese vevi ɖeka le enu ciwo ese lɔ mɔ Naziritɔwo ŋgbewa nu le Yehowa sɛnsɛn mɛ. Edɔ kɔkɔɛ ci avɔnsatɔ gangantɔ wanɔ wɛ yí deɖo ata lɔ mɛkuku o, nɔ yɛ koɖo mɛ lɔ gbenyi xomumɛtɔ ɖeeɖe can yí ahanke enyi nɔ Naziritɔwo can nɛ. Edɔ vevi ciwo yí avɔnsatɔ gangantɔ koɖo avɔnsatɔ kpɛtɛwo wanɔ dɔ yí wodo se nɔ wo mɔ, woŋgbenu vɛn alo aha sɛnŋsɛnŋ ɖe hwenu wowakɔ sɛnsɛndɔ kɔkɔɛwo nɔ Yehowa o.—1 Ese Wema 10:8-11; 21:10, 11.
Gbesɔ kpe niɔ, Naziritɔ (Ebregbe, na·zirʹ) ɖo “atashi yi ɖa ashin ale hliyaa keŋ nɔ anyi mɔ éle kɔkɔɛɖe.” Eɖa cɛ le shigbe fyɔkuku ci yí le ta ni nɛ. Eyi amɛwo akpɔ anya mɔ, yɛnyi Naziritɔ yí le kɔkɔɛɖe. (Amɛ Hlɛnhlɛn 6:5, NWT) Ebre nyɔgbe na·zirʹ ke yí wozannɔ nɔ woxokɔ nuxu so vɛnci ciwo “wodeso alɔvi nɔ” nu le sabati kɔkɔɛ koɖo vovoxwewo hwenu. (1 Ese Wema 25:5, 11) Woŋwlɛ do shikagaflakpɛ ci yí le ŋkɔ nɔ tablanu ci avɔnsatɔ gangantɔ sɔ cɔnnɔ ta ji mɔ “Yehowa nyi kɔkɔɛtɔ.” Anyɔ mɔ mìanya mɔ, woyɔnɔ shikagaflakpɛ lɔ mɔ “amɛɖekisɔsɔna jeshi kɔkɔɛ [Ebregbe, neʹzer; yɛ koɖo na·zirʹ, so nyɔgbe kuɖeka lɔ mɛ].” (Hunhun 39:30, 31) Ahanke wogbeyɔnɔ efyɔkuku ci Izraɛli fyɔ ciwo woshi ami nɔ cɔnnɔ hɛnnɛ mɔ neʹzer nɛ. (2 Samiɛli 1:10; 2 Efyɔwo 11:12; kpɔ CONSÉCRATION; COURONNE.) Apotru Pɔlu nu mɔ le Kristo hamɛ lɔ mɛɔ, wosɔ eɖa jinjin na nyɔnu yí enyi wowo tablanu. Ecɛ aɖonɔ ŋwi ni mɔ, acɛ yi tɔ to akpo nɔ ŋsu tɔ, ána agbenya mɔ yeɖo abubɔ yeɖeki yí akplɔ toto ci Mawu wa do. Enu ciwo wogbe nɔ Naziritɔ ciwo sɔ wowoɖekiwo na Mawu mɔ woŋgbewa o, eɖamakpamakpa (ci yí denyi ŋsuwo nu o), vɛn ɖeeɖe manu koɖo lé woɖo anɔ kɔkɔɛɖe yí wodaxo ɖyi o, na wonya mɔ yɛ le veviɖe mɔ yewodagbewa ŋci yí dronɔ yewo o. Vɔ yewoɖo asɔ yewoɖekiwo hwe pleŋpleŋpleŋ yí awanɔ ŋci Yehowa mɔ yewo le wa.—1 Korɛntitɔwo 11:2-16; kpɔ CHEVEUX, POILS; COUVRIR LA TÊTE (SE); NATURE.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w05-EW 1/15 30 mm. 2
Enyɔbiɔse ciwo yí so yi hlɛntɔwo gbɔ
Samusɔn nyi Naziritɔ, vɔ yi tɔ to akpo. Gbɔxwe woajiɔ, Yehowa dɔdɔla nunɔ nɔlɔ mɔ: “[Àfɔn fu], yi a ji evi. Wo a sɔ do alɔ̀ mɛ nɔ Mawu do emɔ vevi ji. Á nyi Naziritɔ. De ɖo a so eɖa ni o. Á nyi Mawu mɛ vevi gbɔxwe wo a ji. Á hwlɛn Izraɛlitɔwo gan le Filistɛnwo shi.” (Kojoɖotɔwo 13:5) De Samusɔn ŋtɔ yí mɔ yeanyi Naziritɔ o. Mawu yí sɔɛ mɔ yɛanyi Naziritɔ le yi gbezan mɛ. Eyi taɖo ese ci yí mɔ Naziritɔwo datɔ alɔ amɛkuku dekan yɛ o. Nɔ éɖo awa do ese cɛ ji yí devanya gbɔxwe yí ta lɔ mɛkuku ɖe ɖe, lé awɛ agbetrɔ anyi Naziritɔ ci enyi so hwenu wojiɔ? Mìvase mɛ gbawlɛ yɛ mɔ, enu ciwo yí mɛ ci yí mɔ yeanyi Naziritɔ deɖo awa o, to akpo nɔ enu ciwo yí mɛ ci wosɔ mɔ yɛanyi Naziritɔ le yi gbezan mɛ deɖo awa o.