Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo
1-7 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 7-8, NWT
“Enu ciwo sɛnsɛndɔ ciwo Izraɛliviwo wanɔ le zexu wowo tɔ kpla mì”
it-1-F 508 mm. 5
Hamɛ
Le Izraɛliɔ, mɛ ciwo yí nyi ŋkɔnɔtɔwo wanɔ ŋɖekatɔwo doŋ nɔ juɔ pleŋ. (Ezra 10:14) Eyi taɖo ci wowa avɔnzava lɔ ɖegbɔɔ, ‘akɔta lɔwo kplɔtɔwo’ yí wa vɔnsawo. (Amɛ Hlɛnhlɛn 7:1-11) Ahanke le Nexemi hwenuɔ, avɔnsatɔwo, Levitɔwo koɖo “[ju] lɔ kplɔtɔwo” yí nyi ŋkɔnɔtɔ ciwo yí lɔn do “egbetata ci wo da tɛnŋ ɖɔli” ji doŋ nɔ juɔ pleŋ. (Nexemi 9:38–10:27) Hwenu Izraɛliviwo le zogbe jiɔ, amɛ 250 ciwo yí nyi ‘eju lɔ kplɔtɔwo, mɛganxoxuwo, amɛnɔnwiwo’ bɔdo Kore, Datan, Abiramu koɖo Ɔn nu yí wofɔn gu do Moizi koɖo Arɔn ji. (Amɛ Hlɛnhlɛn 16:1-3) Moizi wa do nyɔ ci Mawu nu ni ji, keŋ yí sɔ ŋsu 70 le Izraɛli ŋsu shinshin ciwo yí nyi amɛkplɔtɔwo mɛ nɔ ‘woakpɔ amɛwo ji’ koɖi, ɖo yiɖekɛ dasun ji awa dɔ lɔ o. (Amɛ Hlɛnhlɛn 11:16, 17, 24, 25) Woxo nuxu so ‘amɛshinshin ciwo yí le ha lɔ mɛ’ nu le 1 Ese Wema 4:15 mɛ. Eyi taɖoɔ, ele shigbe mɔ ejuɔ ŋkɔnɔtɔwo yí nyi ejuɔ mɛ mɛshinshinwo, yi kplɔtɔwo, yi kojoɖotɔwo koɖo amɛjikpɔtɔwo.—Amɛ Hlɛnhlɛn 1:4, 16; Ӡozue 23:2; 24:1.
it-2-F 835 mm. 9
Ruibɛn
Nɔ Izraɛliviwo ci fiɖeɔ, Ruibɛn kɔta mɛ tɔwo nɔnɔ fɔde kpaxwe nɔ avɔnzava lɔ yí Shimeɔn koɖo Gadi kɔta mɛ tɔwo nɔnɔ axa-axa nɔ wo. Nɔ wozɔn yikɔɔ, Ruibɛn kɔta mɛ tɔwo nɔnɔ ŋkɔ nɔ wo yí wo koɖo tɔn kplɔnɔ Ӡuda, Isaka koɖo Zabulɔn kɔta mɛ tɔwo do. (Amɛ Hlɛnhlɛn 2:10-16; 10:14-20) Gbecigbe woɖe avɔnzava lɔ tiɔ, ahanke woɖo akɔta lɔwo nɛ yí wowa vɔnsawo.—Amɛ Hlɛnhlɛn 7:1, 2, 10-47.
w04-EW 8/1 25 mm. 1
Enyɔ vevi ciwo yí so Amɛ Hlɛnhlɛn wema mɛ
8:25, 26. Nɔ Levitɔwo akpɔtɔ awakɔ wowo dɔwo nywiɖe yí agbebu mɛ ciwo yí shin le wo mɛɔ, wodo se mɔ Levitɔ ciwo yí shin dagbewa dɔ sɛnŋsɛnŋwo o. Ele ahan gan, wohɛn woasɔ gbeta wowoŋtɔwo mɔ yewoado alɔ Levitɔ kpɛtɛwo. Le egbɛwo mɛɔ, mìdatɛnŋ axɔ gbɔndomɛ le kunuɖeɖedɔ lɔ wawa mɛ o, vɔ nukplamu vevi ɖeka le ese cɛ mɛ nɔ mì. Nɔ shinshin dɔ yí Kristotɔ ɖe datɛnŋ agbewa dɔ ɖewo le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ, éhɛn asɔ gbeta yiŋtɔ awa sumɔsumɔdɔ ɖewo ciwo ji asun awa.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-2-F 637
Evi ŋkɔtɔ
Ci enyi Izraɛlivi ŋsuvi ŋkɔtɔwo yí avanyi wowo xwe vovovowo kplɔtɔwoɔ, wonɔnɔ dumɛ nɔ juɔ pleŋ. Yehowa yɔ juɔ pleŋ mɔ ye “vi ŋkɔtɔ.” Enu ci Yehowa bla koɖo Abraxamu yí na wonyi yi ju ŋkɔtɔ. (Hunhun 4:22) Yehowa mɔ wo le kɔ “evi ŋkɔtɔ ɖekpokpui ci woji le Izraɛli, agbetɔwo vi ŋsuvi ŋkɔtɔ koɖo elanwo vi ŋkɔtɔ ciwo yí nyi asu” ŋci nɔ ye, ɖo éwɛ yí evi ŋkɔtɔwo ci agbe. (Hunhun 13:2, NWT) Eyi taɖo wosɔnɔ evi ŋsuvi ŋkɔtɔwo nanɔ Mawu.
8-14 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 9-10, NWT
“Lé Yehowa kplɔnɔ yi mɛwo do”
it-1-F 386 mm. 5
Zexu
Lé Izraɛliviwo pleŋ sonɔ le fiɖe ayi fibu (Moizi yɔ texwe 40 ci wonɔ le Amɛ Hlɛnhlɛn eta 33 mɛ) dasɛ mɔ, woto wo nywiɖe. Nɔ ejiɖoɖwi lɔ le tamɛ nɔ avɔnzava lɔɔ, amɛahwa lɔ kpɔtɔ nɔnɔ fini wole. Nɔ ejiɖoɖwiɛ soɔ, wowo can gbesonɔ. “Wo cìnɔ ete hwecinu Tɔhonɔ nu ahan nɔ wo. Yi, wo so yìnɔ hwecinu Tɔhonɔ nu nɔ wo.” (Amɛ Hlɛnhlɛn 9:15-23) Gajun kpɛn amɛve yí woxunɔ yí sɔ nunɔ Yehowa nyɔwo nɔ amɛahwa lɔ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 10:2, 5, 6) Lé woxunɔ kpɛn lɔ yí wonyanɔ mɔ yewoaso tonɔ akpo. Ŋkɔtɔ ci woso ahan nyi “ŋkeke ewuitɔ le wleci amɛvetɔ mɛ nɔ xwe amɛvetɔ [1512 D.Y.].” Ӡuda kɔta mɛ tɔwo je ŋkɔ koɖo enublabladaka lɔ yí Isaka kɔta mɛ tɔwo je godu nɔ wo yí Zabulɔn kɔta mɛ tɔwo kplɔ wo do. Gɛshɔn kɔta mɛ tɔwo koɖo Melali kɔta mɛ tɔwo je godu nɔ wo yí kɔkɔ avɔnzava lɔ nu ciwo wokɔkɔnɔ. Ruibɛn, Shimeɔn, Gadi kɔta mɛ tɔwo yí je ŋgbedo mɛ nɔ wo. Kexati kɔta mɛ tɔwo vakplɔ wowo do yí kɔ enukɔkɔɛwo, Efraimu, Manashe koɖo Bɛnӡamɛ kɔta mɛ tɔwo je yumɛ nɔ wo. Le vɔvɔnuɔ, Dan, Ashe koɖo Nɛftali kɔta mɛ tɔwo yí ci godu. Eyi taɖo akɔta amɛve ciwo yí sugbɔ wu yí gbeɖo ŋsɛn wu wo pleŋ ɖeka nɔ ŋkɔ yí evegɔn nɔ godu.—Amɛ Hlɛnhlɛn 10:11-28, NWT.
w11-EW 4/15 4-5
Nɔ èkpɔ emɔdasɛnamɛ Mawu tɔwo ɖe, ènyanɔa?
Nɔ Mawu dre lé mìawa ŋɖewo do nɔ mì ɖe, lé mìawɛni yí anyi mɔ wojɔ ji nɔ mìɔ? Apotru Pɔlu nu mɔ: “Mí bu míwo ŋkɔnɔ̀tɔwo, yi a sɔ míwoɖekiwo ɖo gɔnmɛ nɔ acɛkpakpa wowotɔ.” (Ebretɔwo 13:17) Ecɛ wawa dafanɔ do mì gashiagamɛ o. Sɔɛ mɔ, yele Izraɛliviwo mɛ le Moizi hwenu. Mízɔn mɔ na nɔ hwenu ɖe yí ejiɖoɖwi lɔ ci te do texwe ɖeka. Ŋkeke nɛni awa le nɔɔ? Ŋkeke ɖekaa? Kwɛshila ɖekaa? Wleciwoa? Èbiɔkɔ eɔɖeki se mɔ, ‘Macu anyi gbanwo pleŋ a?’ Ŋkɔtɔɔ, ècu agban ɖewo yí ɖe enuvevi ɖekɛwo ti. Gan ci ewa azan ɖewoɔ, eɖekɔ fun nɔ. Ðo nɔ àsɔ ŋɖe duuɔ, ka èkakanɔ enu lɔwo mɛ. Eyi taɖo ètɔ agban lɔ pleŋ cucu kɔɖɛ. Vɔ ci ècu agban lɔwo pleŋ ɖegbɔ ahan ɔ, eyi èkpɔ ejiɖoɖwiɛ so, yí èɖo agbetɔ agban lɔwo blabla ke! Ecɛ dafanɔ do eo o. Ci ele ahan can ɔ, Izraɛliviwo ɖo ‘akplɔ ejiɖoɖwi lɔ do zeɖeka.’—Amɛ Hlɛnhlɛn 9:17-22.
Nɔ Mawu dre lé mìawa ŋɖewo do nɔ mì ɖe, lé mìwɛniɔ? Mìjenɔ agbla yí wanɔ do wo ji ‘zeɖekaa’? Alo mìkpɔtɔ wanɔ nuwo shigbe lé mìwanɔ wo sa nɛ? Wonunɔ lé mìakpla Bibla koɖo amɛwo, aɖe kunu nɔ egbe bu dotɔwo, awa sɛnsɛn xomumɛtɔ, awa dɔ alɔlealɔmɛ koɖo dotoxwe kacaca jikpɔgbɛ mɛ tɔwo koɖo lé mìɖo awanɔ nu nywiɖe le takpekpeganwo mɛ. Enyɔ ciwo wovanu nɔ mì godugodutɔwo yɛ ɖe, mìjeshi wo yí wanɔ woa? Nɔ woyɔ mì yí xo nuxu nɔ mì yí mìsi yí wɛɔ, anyi mɔ lé Mawu mɔ mìwo le wa nuwo do jɔkɔ ji nɔ mì. Nɔ mìsɔkɔ gbeta veviwoɔ, mìdesɔ lé mìnya ŋɖɛ do sɔ wɛni o, vɔ mìtrɔnɔ ɖaɖa Yehowa koɖo yi habɔbɔ lɔ gbɔ keŋ yí kpɔnɔ lé mìawɛ do. Nɔ jihɔnshi gangan jakɔɔ, Ðeviwo vayi benɔ do wowo da koɖo wowo nɔwo gbɔ nɔ woaglɔn ta nɔ wo. Nɔ gbɛmɛnyɔwo tɛ do mì ji yí le shigbe jihɔnshi gangan ci yí jakɔɔ nɛɔ, mìwo can mìvayi benɔ do Yehowa habɔbɔɔ mɛ nɔ aglɔn ta nɔ mì.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-1-F 207 mm. 7
Takpekpe
Takpekpewo yiyi le veviɖe. Lé Pakixwe ci woɖunɔ xwekpekpe duu le veviɖe do dɔ mìnya mɔ, toto ci Yehowa wa yí yi mɛwo abɔnɔ keŋ aɖunɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu asunnɔ wo denyi nu vlɛkɛsɛ ɖe o. Nɔ ŋsu ɖe mɛ̀ yí deyi mɔ ji o, gan yí deɖu Pakixwe lɔɔ, woɖo awui. (Amɛ Hlɛnhlɛn 9:9-14) Hwenu Efyɔ Ezekiazi do ŋɛ ɖaɖa Ӡuifuwo koɖo Izraɛliviwo, nɔ woayi Ӡerusalɛmu ayi ɖu Pakixwe ɖekaɔ, énu mɔ: “Míwo Izraɛliviwo, mítrɔ va Yehowa gbɔ . . . míŋgbesɛn to shigbe lé míwo tɔgbuiwo wɛ nɛ o. Míbubɔ nɔ Yehowa yí ava yi sɛnxu ci ewa yí ele kɔkɔɛɖe tɛgbɛɛ nɔ dɔmɛzi ci edo do mí afa. . . . Yehowa míwo Mawu senɔ vevi koɖo amɛ yí kunɔ ŋshishi nɔ amɛ, daɖe kɔ le mí nu gbeɖe o.” (2 Kronika 30:6-9, NWT) Nɔ mɛɖe xa yí gbe mɔ yedayiɔ, anyi énunuɔ mɔ yegbe Mawu yɔ. Ci Kristotɔwo degbeɖunɔ azanwo shigbe Pakixwe lɔ nɛ can ɔ, enyɔ ci Pɔlu nu mɔ woŋgbemi bɔbɔ koɖo Mawu mɛwo sɔgbe. Émɔ: “Mì ɖo a butamɛ so mìwonɔnɔwo nu, yi a kpɔ le mì a kpedo mìwonɔnɔwo nu do yí a dasɛ lɔnlɔn koɖo enu nywi wawa. Mì de ɖo a mi bɔbɔ vava o. É yí amɛ ɖowo wanɔ. Vɔ, mì ɖo a kpeta yí a do ŋsɛn lanmɛ nɔ mìwonɔnɔwo. Mí ɖo a wanɔ takpekpe sugbɔ sugbɔ ci mí kpɔ mɔ Ŋkeke lɔ gogo.”—Ebretɔwo 10:24, 25; kpɔ CONGRÉGATION.
15-21 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 11-12
“Nyi yí taɖo mìdeɖo atonɔ nyɔɔ?”
w01-EW 6/15 17 mm. 20
Míŋgbenyi enyɔsetɔ ciwo yí ŋlɔnɔbe nu o
20 Gbɔdɔndɔn masɔkoɖose nuwanawo denyi fɛnca ci mɛ Kristotɔ sugbɔtɔ jenɔ o. Ci enyi ahan can ɔ, mìɖo akpɔ nywiɖe nɔ mìŋgbevatɔ nyɔ toto ci yí adɔ mìwo nu dagbekpe nɔ Mawu o. Pɔlu kanxle mì mɔ: “Kpɔ mì ŋgbe te [Yehowa] kpɔ shigbe le hanci [Izraɛliviwo] domɛtɔ ɖewo ti kpɔ vayì sa yi edanwo wu wo ɛnɛ o. Kpɔ mì ŋgbe nu enyɔdɔndɔnwo so nɔnɔmɛ ciwo mɛ yí mí le nu, shigbe le wowo domɛtɔ ɖewo wɛ vayì yi enudahɛntɔ trɔn wo ɛnɛ o.” (1 Korɛntitɔwo 10:9, 10) Izraɛliviwo to nyɔ nɔ Moizi koɖo Arɔn, woto nyɔ nɔ Mawu ŋtɔkpu nɔ mana ci ewa enujiŋ yí nana wo. (Amɛ Hlɛnhlɛn 16:41; 21:5) Ci woto nyɔ nɔ Yehowa ɖe, evi shigbe lé hashi ci wowa vi nɛa? Exolɔlɔ ci yí le Bibla mɛ nu mɔ, edan ɖu amɛ sugbɔ ciwo yí to nyɔ yí woku. (Amɛ Hlɛnhlɛn 21:6) Le enujɔjɔ cɛ han ɖeka mɛ vayiɔ, egufɔntɔ ciwo yí to nyɔ ciwo yí wu 14 700 ku. (Amɛ Hlɛnhlɛn 16:49) Eyi taɖo mìdagbalinɔ enu ciwo Yehowa nanɔ mì keŋ asɔ donɔ ӡinxododo yi tɔ kpɔ o.
w06-EW 7/15 15 mm. 7
‘Míŋgbetonɔ nyɔ o’
7 Izraɛliviwo trɔ sugbɔ! Ci Yehowa hwlɛn wo gan le Eӡipti yí gbehwlɛn wo ti le Axu Jin lɔ mɛɔ, wodo akpe ni keke yí ji ha yí sɔ kanfui. (Hunhun 15:1-21) Vɔ ci nuwo devado wo ji le zogbeɛ ji o yí wovɔnvɔn nɔ Kannatɔwoɔ, wodegbedodoɔ akpe nɔ Mawu o yí ji degbejɔkɔ wo o. Ci woado akpe nɔ Mawu nɔ lé ewɛ yí wovo saɔ, wodewɛ ahan o. Wovakpɔkpɔɛ mɔ, eyi na taɖo enuwo dɛn yewo yí do hwɛ yi. Enu ciwo Yehowa wa nɔ wo dejeŋ nɔ wo o, eyi taɖo woto nyɔ. Eyi dɔ Yehowa mɔ: “Nanɔ azan nɛni yí amɛ vɔn cɛwo a kpɔtɔ jeje ehwɛ do Ŋ ɔ?”—Amɛ Hlɛnhlɛn 14:27; 21:5.
it-2-F 715 mm. 1
Aɖehwlɛnhwlɛn
Enyɔtoto. Enyɔtoto na wogbɔjɔnɔ. Ci Izraɛliviwo so le Eӡipti dejinjin ɔ, woto nyɔ nɔ Yehowa mɔ afɛn yí ewa ci emɔ ye sɛntɔ Moizi koɖo Arɔn le kplɔ yewo. (Hunhun 16:2, 7) Lé wototoɔ nyɔ do vadɔ yí Moizi gbɔjɔ keke biɔ mɔ yeaku. (Amɛ Hlɛnhlɛn 11:13-15) Enyɔtoto anyi eku nɔ mɛ ci yí totoɔ nyɔ lɔ dru. Yehowa kpɔ nyɔ ciwo woto nɔ Moizi mɔ, wonyi egufɔnfɔn do yeŋtɔ koɖo lé yekplɔkɔ wo do nu. (Amɛ Hlɛnhlɛn 14:26-30) Mɛ ciwo yí to nyɔ sugbɔ ku.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-2-F 207
Mani
Lé ele do. “Mani lɔ le shigbe korianci ku ɣeɣewo ɛnɛ.” Ébubɔ yí le “shigbe” aŋɔ abi shigɔmu nɛ yí gbetrenɔ do nɔnɔ mɛ shigbe nyigba nɛ. Évivinɔ “shigbe kpɔnnɔvi ciwo yí wo sɔ enyishi” koɖo ami “sɔ wa ɛnɛ.” Wocunɔ mani lɔ le kpe ji alo tuini le tumɛ, ɖɛni alo sɔ donɔ zokpumɛ yí abi ale shigbe gawu nɛ.—Hunhun 16:23, 31; Amɛ Hlɛnhlɛn 11:7, 8.
22-28 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 13-14, NWT
“Lé xɔse dɔ yí mìgbenɔ dɔn doɔ?”
w06-EW 10/1 16-17 mm. 5-6
Xɔse koɖo vɔnvɔn nɔ Mawu na wogbe dɔn
5 Kpakpa sɔsɔ Ӡozue koɖo Kalɛbu nɔ Gbeɖu Nyigban lɔ ji yiyi. Wo koɖo ve le mɛ ciwo wodɔ mɔ wo le yi trɔ̀ Kanna juɔ mɛ. Wonu mɔ, “Mì tɛnŋ ɖu [Kannatɔwo] ji. Wo de ɖo cɔnji ɖe o, wo de ɖo enu ɖe ci yí a lé wo sɛnsinɖe o. Vɔ, [Yehowa] le koɖo mì. Eyi, mí ŋgbe vɔn o!” (Amɛ Hlɛnhlɛn 14:9) Gbali yí Ӡozue koɖo Kalɛbu xɔɛ se mɔ yeakpa yewoa? Oo! Wowo koɖo Izraɛlivi kpɛtɛwo kpɔ lé Yehowa sɔ efunkpekpe amɛwo do ŋkpɛn Eӡipti ju sɛnŋ lɔ koɖo yi mawuwo. Wogbekpɔ lé Yehowa ӡin Faraɔn koɖo yi hwakɔn do Axu Jin lɔ mɛ yí wonu shi yí ku. (Ehajiji Wema 136:15) Vɔnvɔn ejutrɔtɔ amɛwo lɔwo tɔ koɖo mɛ ciwo wowo nyɔ lɔwo do vɔnvɔn nɔ, dakpɔ nyɔ ɖe anu amɔ eyi dɔ taɖo yewovɔnvɔn o. Lé wowa nu do ve Yehowa nu. Énu mɔ: “Keke nanɔ azan nɛni yí amɛ cɛwo a kpɔtɔ a trɔ kpe Ŋ ɔ? Wo dasɛ mɔ yewo de doji do Ŋ nu o. Wo dasɛ mɔ yewo de kando Anyi hlɔnhlɔn ji o. Wo gbé mɔ yewo da kando Ŋ ji ci Ŋ dasɛ jeshidu nu ŋsɛntɔwo nɔ wo can. Ŋ wa enu gangan sugbɔ le gblamɛ nɔ wo.”—Amɛ Hlɛnhlɛn 14:11.
6 Yehowa nu ŋci yí wawa wo nɔ wo tiin. Xɔse ci wodeɖo yí na wovɔn. Ɛɛ, xɔse koɖo dɔngbegbe yí yinɔ doju. Eyi taɖo ci apotru Ӡan xokɔ nuxu so Kristo hamɛ lɔ gbɔngbɔnmɛ nuɔ, émɔ: “Ejiɖuɖu ci yí ɖunɔ xexe lɔ ji nyi xɔse mìwotɔ.” (1 Ӡan 5:4) Le egbɛwo mɛɔ, jajɛwo, amɛshinshinwo, mɛ ciwo shi ŋsɛn le koɖo amɛ klekli ciwo yí wu miliɔn amadɛn ciwo yí nyi Yehowa Kunuɖetɔwo ɖo xɔse shigbe Ӡozue koɖo Kalɛbu nɛ yí drakɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ le xexeɛ pleŋ mɛ. Ketɔnɔ ɖe deli yí aɖo te Yehowa Kunuɖetɔwo hwakɔn sɛnŋ cɛ ci yí gbenɔ dɔn o.—Rɔmatɔwo 8:31.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-1-F 740
Nyigban ci Mawu na Izraɛliviwo
Nyigban nywi yí Mawu na Izraɛliviwo nyao. Hwenu Moizi dɔ amɛwo ɖaɖa mɔ wo le yi trɔ̀ Gbeɖu Nyigban lɔ yí ahɛn jinuku ci hanciwo yí le nyigban lɔ ji gbɛɔ, wohɛn figiwo, grenadiwo koɖo vɛncisɛnsɛn kpu ɖeka gbɛ. Vɛncisɛnsɛn kpu lɔ gangan keke amɛ amɛve yí sɔ aci kɔɛ! Ci xɔse maɖo na wovɔnvɔn can ɔ, wonu mɔ: ‘Nyibunɔshu koɖo enyishi sasa toto nyigban lɔ ji’ nyao.—Amɛ Hlɛnhlɛn 13:23, 27.
29 MARS–4 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 15-16, NWT
“Míwa blɛwu nɔ míŋgbevatɔ go yiyi yí atɔ nunu mɔ yewonyi ŋci yí ajɔ o”
w11-EW 9/15 27 mm. 12
Yehowa jeshi eoa?
12 Hwenu Izraɛliviwo le mɔ ji yikɔ Gbeɖu Nyigban lɔ jiɔ, Kore bui mɔ afɛn le lé Mawu kplɔkɔ juɔ do nu. Le yi goduɔ, ejuɔ kplɔtɔ 250 nɔ godu ni yí womɔ yewoatrɔ nuwo. Kore koɖo yi bɔdonutɔ lɔwo tɛnŋ bui mɔ, yewo koɖo Yehowa gblamɛ le nywiɖe. Wonu nɔ Moizi mɔ: “Míwo tɔ vaglo, eha lɔ pleŋ le kɔkɔɛɖe yí Yehowa le wo mɛ.” (Amɛ Hlɛnhlɛn 16:1-3, NWT) Kankando amɛɖeki ji ɖoɖu koɖo egoyiyi ciwo yí nyi cɛɔ! Moizi nu nɔ wo mɔ: “Yehowa awɛ yí woanya mɛ ci yí nyi yi tɔ.” (Hlɛn Amɛ Hlɛnhlɛn 16:5, NWT.) Yi ŋkegbu keke zan adoɔ, Kore koɖo mɛ ciwo pleŋ bɔdo nu wofɔn gu lɔ ku xloŋ.—Amɛ Hlɛnhlɛn 16:31-35.
w11-EW 9/15 27 mm. 11
Yehowa jeshi eoa?
11 Lé Moizi bunɔ Yehowa yí wanɔ nu esɔnɔgbe pɛpɛpɛ koɖo yi toto koɖo yi gbetasɔsɔwo to akpo xesexese nɔ Kore tɔ. Wowo nuwanawo na yí lé Yehowa kpɔnɔ Moizi do to akpo nɔ lé ekpɔnɔ Kore do hɛnnɛ. Kore nyi Kexatitɔ yí so Levi kɔta mɛ. Eyi taɖo, ékpɔ lé Yehowa hwlɛn juɔ pleŋ ti le Axu Jin lɔ mɛ, énɔ godu nɔ Yehowa hwenu edɔn to nɔ Izraɛlivi ciwo yí dese tonu le Sinai to lɔ gbɔ, ékɔkɔnɔ enublabladaka lɔ yí gbekpɔ nubuwo tɔxu alo wa nubuwo hɛnnɛ. (Hunhun 32:26-29; Amɛ Hlɛnhlɛn 3:30, 31) Nyɔnɔnwi yɔ, énɔ gbeji nɔ Yehowa na nɔ xwe sugbɔ yí Izraɛlivi sugbɔ buini.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w98-EW 9/1 20 mm. 1-2
Kando ji mɔ enuvevitɔwo yí nyi nu ŋkɔtɔwo nɔ ye!
Yehowa kpɔ mɔ enyɔ vevi yí nyɔ lɔ nyi. Bibla nu mɔ, “Yehowa nu nɔ Moizi mɔ: ‘Woɖo awu ŋsu lɔ.’” (Amɛ Hlɛnhlɛn 15:35, NWT) Nyi yí taɖo Yehowa kpɔ mɔ nuvɔn gangan enyi ŋsu lɔ waɔ?
Ŋkeke amadɛn yí ju lɔ asɔ ji nake, ŋɖuɖu, enudodo koɖo fini woanɔ. Gbɔngbɔnmɛdɔwo ɖekɛ woawa le ŋkeke amadrɛtɔ lɔ ji. De nudɔndɔn nake jiji nyi o, vɔ denyɔ mɔ woayi ji le hwenu ci woɖo ɖɛ asɔ sɛn Yehowa o. Ci degbenyi Moizi Se lɔ yí kplɔkɔ Kristotɔwo gbɛ can ɖe, enujɔjɔ cɛ dekpla mì mɔ mìɖo atekpɔ nɔ nuvevitɔwo anyi ŋkɔtɔ nɔ mì ba?—Filipitɔwo 1:10.
5-11 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 17-19, NWT
“Enyɛ yí nyi . . . cinɔ tɔo”
w11-EW 9/15 13 mm. 9
Àlɔn Yehowa anyi ao kpaxwea?
9 Ðo ŋwi Levitɔ ciwo yí dexɔ nyigban ɖe enyi cinɔ wowo tɔ o. Ci enyi sɛnsɛndɔ lɔ yí wowanɔ koŋ ɔ, woɖo akando Yehowa ji, ɖo énu nɔ wo mɔ: “Enyɛ yí nyi ao kpaxwe.” (Amɛ Hlɛnhlɛn 18:20, NWT) Ci mìdewakɔ sɛnsɛndɔ le avɔnzava ŋtɔŋtɔ mɛ shigbe avɔnsatɔwo koɖo Levitɔwo nɛ can ɔ, mìakando Yehowa ji shigbe lé wowo can kando ji nɛ dru. Nɔ ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ lɔwo yikɔ vɔvɔgbe pleŋpleŋ ɔ, kankando Yehowa ji mɔ yɛakpɔ mì ji agbevale veviɖe sugbɔ sɔwu.—Enyɔdasɛ 13:17.
w11-EW 9/15 7 mm. 4
Yehowa yí nyi anyi kpaxwe
4 Lé Yehowa anyi Levitɔwo kpaxwe doɔ? Yehowa dena nyigban Levitɔwo yí anyi wowo cinɔ o. Vɔ éɖo wo yí sɔ edɔ gangan ɖeka do alɔ mɛ nɔ wo mɔ wo le wa nɔ ye. Eyi taɖo “avɔnsasadɔ Yehowa tɔ” yí nyi cinɔ wowo tɔ. (Ӡozue 18:7, NWT) Enyɔ ciwo wonu doŋkɔ nɔ Amɛ Hlɛnhlɛn 18:20 koɖo ciwo wovanu kplɛdo dɔ mìnya mɔ, wodavatrɔ wamɛnɔwo o. (Hlɛn Amɛ Hlɛnhlɛn 18:19, 21, 24, NWT.) ‘Izraɛliviwo asɔ madowo jo nɔ Levitɔwo nɔ wowo dɔ ci wowakɔ.’ Woaxɔ madoamɛwo nɔ jinukuwo koɖo madoamɛwo nɔ axomɛ lan ciwo yí vaje lankuwo ji le Izraɛliviwo shi. Eyi nɔ woxɔ madoamɛwo lɔwo ahan ɔ, wowo can asɔ madoamɛwo le enu ciwo woxɔ lɔ nu asɔ na. ‘Enywitɔ nɔ nu lɔwo’ yí woasɔ na keŋ asɔ do alɔ avɔnsasadɔ lɔ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 18:25-29) Woɖo agbesɔ “enunana kɔkɔɛ” ciwo pleŋ Izraɛliviwo hɛn va sɛnxu Mawu tɔ na avɔnsatɔwo. Eyi taɖo mɛ ciwo yí wakɔ avɔnsasadɔ lɔ akando Yehowa ji mɔ, yɛakpɔ yewo ji nyao.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
g02-F 6/8 14 mm. 2
Eje nyi enuɖanu vevi ɖeka
Eje vanyi jeshi nɔ ejidɔndɔn. Eyi taɖo woyɔ egbetata ci yí davatrɔ gbeɖe le Bibla mɛ mɔ, “ejenublabla.” Mɛ ciwo yí wakɔ enublabla lɔ bɔ yí ɖunɔ nu ci mɛ wodo je doju yí sɔ blanɔ nu lɔ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 18:19, NWT) Le Moizi Seɛ mɛɔ, wosɔ eje bɔnɔdo vɔnsa ciwo wowanɔ le avɔnsakpeɛ ji nu. Wowɛni ahan nɔ ale shigbe nuɔ dexo ɖyi alo yí adahɛn nɛ o.
12-18 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 20-21, NWT
“Kpɔtɔ asɔ eoɖeki hwenɔ nɔ nyɔwo tɛ do eo ji can”
Te kpɔ asɔ eoɖeki hwe nɔ ao nu ajeŋ nɔ Yehowa
19 Ana mìdawanɔ afɛnwo o. Gbebu tamɛ kpɔ sɔ Moizi nu. Ékpɔtɔ sɔ yiɖeki hwe yí yi nu jeŋ nɔ Yehowa na nɔ exwe sugbɔ. Vɔ ci yí Izraɛliviwo dan le zogbeji na nɔ exwe 40 han goduɔ, Moizi degbetɛnŋ sɔ yiɖeki hwe o. Anyi mɔ dadalɔ Miriamu ci yí hwlɛn yi gbe gan le Eʒipti ku yí woɖyi le Kadɛshi dejinjin o. Gbesɔ kpe niɔ, Izraɛliviwo gbetɔ nyɔ toto mɔ wodelekɔ bu nɔ yewo nywiɖe o. Evyɛɔ, wo “dɔn enyɔ koɖo Moizi” ɖo wodekpɔ shi anu o. Yehowa na Moizi wa enujiŋ sugbɔ, Moizi gbesɔ amɛɖekitɔmajimaji kplɔ jukɔn lɔ exwe sugbɔ, gan wogbetɔ enyɔ toto so nu. Denyi eshi ci wodekpɔ anu ɖekɛ yí na wotokɔ nyɔ o, vɔ wotokɔ nyɔ so Moizi ŋtɔ nu shigbe eyi dɔ yí shikɔ cikɔ wo hannɛ.—Amh. 20:1-5, 9-11.
Te kpɔ asɔ eoɖeki hwe nɔ ao nu ajeŋ nɔ Yehowa
20 Moizi do dɔmɛzi sugbɔ yí degbewa nu koɖo xomɛfafa o. Ekpe yí Yehowa nu nɔ Moizi mɔ yɛ le xo nuxu nɔ koɖo xɔse, vɔ Moizi yɛ vaxo nuxu nɔ jukɔn lɔ koɖo dɔmɛzi yí mɔ yeawa enujiŋ ɖeka. Le yi goduɔ, ésɔ aci xo kpe lɔ zeve yí eshi to so mɛ wawawa. Egoyiyi koɖo dɔmɛzi na yí ewa afɛn gangan ɖeka. (Eha. 106:32, 33) Ci yí Moizi desɔ yiɖeki hwe le nyɔ cɛ mɛɔ, Yehowa deɖe mɔ ni eyi gbeɖu nyigban lɔ ji o.—Amh. 20:12.
21 Mìkpla enuvevi sugbɔ le kpɔwɛ cɛ mɛ. Ŋkɔtɔ, mìɖo aje agbla akpɔtɔ asɔ mìwoɖekiwo hwe gashiagamɛ. Nɔ mìdejekɔ agbla mɔ mìasɔ mìwoɖekiwo hweɔ, mìatɛnŋ atɔ ego yiyi blaŋblaŋ yí axo nuxu alo awa nu tamɛ mabutɔ. Amɛvetɔ, nɔ mìlokɔ nu kpɔɔ, atɛnŋ agbɔnnu nɔ mì mɔ mìakpɔtɔ asɔ mìwoɖekiwo hwe; eyi taɖo mìɖo aje agbla asɔ mìwoɖekiwo hwenɔ nɔ mìle cukaɖawo mɛ can.
w09-EW 9/1 19 mm. 5
Kojoɖotɔ ɖeka ci yí ɖonɔ kojo jɔjɔɛ
Ŋkɔŋkɔtɔɔ, Mawu denu nɔ Moizi mɔ yɛ le xo nuxu nɔ Izraɛliviwo keke avayi kan ehwɛdodo wo mɔ wonyi tosɛntɔwo o. Amɛvetɔ, Moizi koɖo Arɔn devakanfu Mawu hweɖekanu o. Eyi Mawu nu le Amɛ Hlɛnhlɛn 20:12 lɔ mɛ mɔ, “Mí de dasɛ bubu nɔ Ŋ o.” Ci wonu mɔ ‘Mìawɛ yí shi atoɔ,’ nu wonunuɔ mɔ yewo yí jiji awa nujiŋ yí shi ato nɔ woanu, de Mawu yɔ o. Lé Mawu so kojo nɔ wo do sɔgbe pɛɛ koɖo lé eso kojo nɔ egufɔntɔwo vayi. Mawu delɔn mɔ, mɛ ciwo yí fɔn gu do ye nu ayi Kanna nyigban lɔ ji o. Eyi ahanke eso kojo nɔ amɛ amɛve lɔwo nɛ. (Amɛ Hlɛnhlɛn 14:22, 23) Amɛnɛtɔ, Moizi koɖo Arɔn yí le ŋkɔ nɔ Izraɛliviwo. Mɛ ciwo edɔ sugbɔ le kɔ nɔ le sɛnsɛndɔ Mawu tɔ mɛɔ, kɔnŋta sugbɔ yí woagbejo hɛnnɛ.—Luiki 12:48.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w14-EW 6/15 26 mm. 12
Èkpɔnɔ agbetɔwo fɛnwo shigbe lé Yehowa kpɔnɔ wo nɛa?
12 Le enujɔjɔ lɔwo ɖekaɖeka mɛɔ, Yehowa adɔn to nɔ Arɔn eteete zeɖeka dru. Vɔ ékpɔ nya mɔ ci Arɔn wa fɛn yí wa nu can ɔ, de amɛ vwin enyi ahan tɔ o. Ele shigbe mɔ, ta Arɔn tashi yiɖeki yí lé nuwo yikɔ do abi mɛbuwo dwi do mɛ yí ewa fɛn yí wa nu hannɛ. Vɔ ŋci yí nyɔ le nyɔɔ mɛ yí nyi kpɔ mɔ, Arɔn lɔnnɔ zeɖeka mɔ yewa fɛn wa nu. Eyi nɔ Mawu gbe nyɔ niɔ, élɔn yí sini. (Hunhun 32:26; Amɛ Hlɛnhlɛn 12:11; 20:23-27) Xɔse ci yí le Arɔn shi koɖo jimɛtrɔtrɔ yi tɔ yí Yehowa kpɔkɔ. Ci exwe sanŋdi sugbɔ vayi can ɔ, wokpɔtɔ ɖonɔ ŋwi Arɔn koɖo axwe yi tɔ ji mɔ wonyi mɛ ciwo yí shi Yehowa.—Ehajiji Wema 115:10-12; 135:19, 20.
19-25 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 22-24, NWT
“Yehowa trɔ enudoamu lɔ enyi shicu”
bt-F 53 mm. 5
“É gbe nu Mawu Nyɔ nywi ci yí kudo Yesu nu ni”
5 Yumɛcici nɔ Mawu mɛwo deɖo te kunuɖeɖedɔ wowo tɔ le egbɛmɛ o, yí ahanke enɔ le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ nɛ. Hweɖewonuɔ ele mɔ Kristotɔwo aso ayi ci fibu. Ecɛ dɔ wonunɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ nɔ amɛwo le shiniwo woyi wo, nɔ enyi gakpamɛ alo fibu xesexese ɖe woyi can. Le Xexemɛ Hwa II tɔ lɔ hwenuɔ, Yehowa Kunuɖetɔwo sun ji yí ɖe kunu le Nazitɔwo funtrenamɛ gakpawo mɛ yí ejiŋ. Ӡuifu ɖeka ci yí kpɔ wo le nɔ nu mɔ: “Lé Yehowa Kunuɖetɔ ciwo yí le gakpamɛ gbe dɔn do na ŋkando ji mɔ Bibla mɛ nyɔwo yí woxɔ se, eyi na ŋvatrɔ Yehowa Kunuɖetɔ.”
it-1-F 909
Sukujeje
Woatrɔ kpe Yehowa nyi suku. Sukunu yí enyɔnuɖɛtɔ Balamu wa ci exɔ eho le Moabu Fyɔ Balaki shi keŋ mɔ yeado nu Izraɛliviwo. Vɔ Yehowa wɛ yí egbla ciwo edo trɔ nu gbali. Apotru Piɛ nu so Balamu nu mɔ “esɔketɛketɛ maxo nuxu ɖeka va kaɖyi di toto agbetɔ gbemɛ nɔ yi nu vwin wawa lɔ.” Grɛki nyɔgbe pa·ra·phro·niʹa ci gɔnmɛ yí nyi “ŋɖɛmanya” yí apotru lɔ zan ci exokɔ nuxu so sukunu ci Balamu wa nu.—2 Piɛ 2:15, 16; Amɛ Hlɛnhlɛn 22:26-31.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w04-EW 8/1 27 mm. 2
Enyɔ vevi ciwo yí so Amɛ Hlɛnhlɛn wemaa mɛ
22:20-22—Nyi yí taɖo Yehowa shin xomɛ do Balamuɔ? Yehowa nu nɔ enyɔnuɖɛtɔ Balamu mɔ, yɛŋgbedo nu Izraɛliviwo o. (Amɛ Hlɛnhlɛn 22:12) Vɔ Balamu kplɔ Balaki mɛwo do keŋ ayi do nu Izraɛliviwo, ɖo éji mɔ ye nu le jɔ ji nɔ Moabutɔwo fyɔ keŋ nɔ yeaxɔ ho le shi. (2 Piɛ 2:15, 16; Ӡuda 11) Ci Mawu wɛ yí evanyi eshi yí Balamu vacu nɔ Izraɛliviwoɔ, Balamu vanu nɔ fyɔ lɔ mɔ wo le tekpɔ keke nɔ nyɔnu ciwo yí nyi Bali sɛntɔwo able Izraɛli ŋsuwo keŋ nɔ woadɔn wo gbɔ. Balamu nu ahan nɔ fyɔ lɔ, ɖo éji mɔ ye nu le kpe ni. (Amɛ Hlɛnhlɛn 31:15, 16) Enyɔnuɖɛtɔ Balamu ŋbya vwin yí dɔ Mawu shin xomɛ dii.
26 AVRIL–2 MAI
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | AMƐ HLƐNHLƐN 25-26, NWT
“Amɛ kuɖeka awa nu yí awa nywi nɔ amɛ sugbɔ dru”
“Shi nɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖose!”
EMLƐÐOTƆ ɖeka yi fini akpɔ kpavi ciŋmɛ ejikɔ ale le. Éwa ɖaŋ kpɔ enu ci asɔ ɖo emlɛ lɔ nu yí dɔɛ ɖaɖa etɔ lɔ mɛ. Édo ʒinʒinxo na nɔ hwecinu kpavi lɔ sɔ mlɛ lɔ yí ewa kaba yí duin ɖaɖa agogbe.
2 Ahanke agbetɔwo atɛnŋ aje fɛnca mɛ hɛnnɛ nɛ. Le kpɔwɛ mɛ, hwenu Izraɛliviwo ɖo Gbeɖu nyigban lɔ lixo jiɔ, wobɔ do Moabu Zogbe gangan gbaja lɔ ji. Moabu fyɔ ɖo gbe nɔ ŋsu ɖeka ci yí tɔ mɔ Balamu mɔ, nɔ yɛdo nu Izraɛliviwoɔ, yeana ho sugbɔ yi. Balamu vakpɔ emɔ ɖeka ci ji ato keŋ nɔ Izraɛliviwo asɔ awobi xo wowoɖekiwo. Éwa ɖaŋ kpɔ enu ci asɔ ɖo fɛnca nɔ wo nywiɖe. Édɔ Moabu cugbejɛviwo mɔ wo le yi fini Izraɛliviwo bɔ do keŋ able ŋsu lɔwo nɔ woadɔn wo gbɔ.—Amɛ Hlɛnhlɛn 22:1-7; 31:15, 16; Enyɔdasɛ 2:14.
“Shi nɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖose!”
4 Nyi yí taɖo Izraɛlivi sugbɔ je Balamu fɛnca lɔ mɛɔ? Vivisese wowo tɔ ɖekɛ ji susu le nɔ wo keke woŋlɔbe enu ciwo pleŋ Yehowa wa nɔ wo. Susu sugbɔ li ciwo yí ana Izraɛliviwo anɔ gbeji nɔ Mawu. Éɖe wo ti le hwashigbemɛ le Eʒipti, éna ŋɖuɖu wo le zogbeji yí kplɔ wo keke vaɖo lixo ji nɔ Gbeɖu nyigban lɔ. (Ebretɔwo 3:12) Ele ahan gan, woje gbɔdɔndɔn masɔkoɖose fɛnca mɛ. Apotru Pɔlu ŋwlɛ mɔ: “Mì ŋgbe lɔn yí a wa mateli shigbe le hanci wowo domɛtɔ ɖekawo wɛ” nɛ o.—1 Korɛntitɔwo 10:8.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
it-1-F 933 mm. 5-6
Lixo
Ele shigbe mɔ, enu amɛve nu yí wokpɔnɔ do xwe yí sɔnɔ nyigban nɔ akɔta ɖe mɛ tɔwo nɛ. Wosɔnɔ nu kpɔ yí gbekpɔnɔ egbɔsusu mɛ nɔ akɔta lɔ. Nɔ wosɔ nu kpɔɔ, wokpɔnɔ fini han akɔta lɔ axɔ nyigban do. Ehɛn anyi tagbe alo fɔde, wezexu alo weɖoxɔxu, balimɛ alo to ji. Nɔ wosɔsɔ nu kpɔɔ, Yehowa yí wɛ wokpɔnɔ lé woawɛ keŋ nɔ ŋhwan koɖo aɖehwlɛnhwlɛn ŋgbevanɔ akɔta lɔwo mɛ o. (Elododo Wema 16:33) Ci Mawu wɛkɔ ahan ɔ, adɔ yí akɔta ɖekaɖeka anɔ fini anɔ keŋ nɔ enyɔ ciwo gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ nu to blematɔgbui Ӡakɔbu ji hwenu ele yi kuba ji ajɔ pɛpɛpɛ. Woŋwlɛ Ӡakɔbu nyɔnuɖɛ lɔ do Gɔnmɛjeje 49:1-33.
Nɔ wosɔ nu kpɔ yí kpɔ fini han woasɔ na akɔta ɖe ɖegbɔɔ, ele mɔ woagbekpɔ egbɔsusu mɛ nɔ akɔta lɔ keŋ anya ganganmɛ nɔ nyigban ci woasɔ ni. “Mísɔ nu kpɔ do nyigban lɔ ji yí ami do nu nɔ xomuwo. Mɛ ciwo yí sugbɔ cinɔ asugbɔ yí mɛ ciwo desugbɔ o cinɔ ahwe. Fini enusɔsɔkpɔ lɔ sɔ nɔ wo yí woanɔ.” (Amɛ Hlɛnhlɛn 33:54, NWT) Nɔ wosɔ nu kpɔ yí kpɔ fini han akɔta ɖe anɔɔ, hunnɔ yí woɖo asɔ na kɔta lɔ nɛ. Vɔ woatrɔ ganganmɛ alo hwehwemɛ nɔ nyigban lɔ dru. Eyi wowa hwenu wokpɔ mɔ, nyigban ci wosɔ na Ӡuda kɔta mɛ tɔwo gangan ɖoɖu. Wokan le nu nɔ Shimeɔn kɔta mɛ tɔwo.—Ӡozue 19:9.