ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr23 juillet kpashi. 1-10
  • Agbenɔnɔ koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 3-9 JUILLET
  • 10-16 JUILLET
  • 17-23 JUILLET
  • 24-30 JUILLET
  • 31 JUILLET–6 AOÛT
  • 7-13 AOÛT
  • 14-20 AOÛT
  • 21-27 AOÛT
  • 28 AOÛT–3 SEPTEMBRE
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
mwbr23 juillet kpashi. 1-10

Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

3-9 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EZRA 4-6

“Mi Ŋgbeje Agbla Yí Aɖote Dɔ Lɔ Le Mawu Sɛnxu Cɛ O”

w22.03 18 mm. 13

Èkpɔkɔ Enu ci Zakari Kpɔa?

13 Woɖo te gbedoxɔ lɔ cucu. Ganŋgan avɔnsatɔ gangantɔ Yoshua koɖo ejujikpɔtɔ Zorobabɛli, ciwo yí nyi mɛ ciwo yí le ŋkɔ nɔ Mawu mɛwo “trɔ tɔ Mawu xɔ lɔ cucu.” (Ezra 5:1, 2, NWT) Ʒuifu ɖewo tɛnŋ kpɔɛ mɔ gbeta dɔndɔn yí wosɔ. Ci wotrɔ tɔ gbedoxɔ lɔ cucuɔ, ketɔnɔ lɔwo anya yí awa ŋɖekpokpui keŋ asɔ ɖo te edɔ lɔ. Yoshua koɖo Zorobabɛli ɖo akando ji mɔ Yehowa le godu nɔ yewo. Ɛɛ, Yehowa le godu nɔ wo nyao. Lé wowɛ yí nyaɔ?

w86 2/1 29, dakavi lɔ, mm. 2-3

Yehowa Ŋkuvi “le amɛshinshin lɔwo ji”

Ci Ʒuifu ciwo yí kpɔtɔ lɔwo trɔgbɔ so Babiloniɔ, woci dɔɖemawa na nɔ hwenu jinjin ci yí ayi exwe wiadɛn. Enyɔnuɖɛtɔ Agai koɖo Zakari tekpɔ yí do ŋsɛn Ʒuifu ciwo yí gbɔjɔ nɔ woatrɔ atɔ Yehowa gbedoxɔ lɔ cucu. Ele ahan gan, Pɛsi jujikpɔtɔ ɖewo so do wo nu zeɖeka mɔ wodeɖo acɛ ayi edɔ lɔ ji o. Wobiɔ wo se mɔ: “Mi yí na mɔ mí mɔ míwo le cu exɔ cɛɔ?”—Ezra 5:1-3, NWT.

Lé Ʒuifuwo aɖo enyɔ cɛ ŋci do le veviɖe sugbɔ. Nɔ amɛshinshin lɔwo tɔ vɔnvɔn ci wose enyɔ cɛɔ, ana woaɖo te gbedoxɔ lɔ trɔtrɔ acu zeɖeka kaka. Nɔ wohwlɛn aɖe koɖo ejujikpɔtɔ ŋtɔ́wo saɔ, wotɛnŋ ʒin wo ji zeɖeka mɔ wo le ɖo te edɔ lɔ. (Kankandoji li mɔ ejujikpɔtɔ Zorobabɛli koɖo avɔnsatɔ gangantɔ Ʒozue yí nɔ) ŋgbe nɔ amɛshinshin lɔwo yí wosɔ ayejeje wa nu ɖaɖa wo gbɔ yí enu lɔwo vayi nywiɖe. Woɖo ŋwi nɔ ejujikpɔtɔ cɛwo mɔ Sirusi do ese ɖeka daɖɛ sasasa ci woŋlɔbe. Efyɔ lɔ na gbe mɔ wo le cu exɔ cɛ. Ci ejujikpɔtɔ cɛwo nya mɔ nɔ Pɛsitɔwo do ese ɖe woɖo awa do ji dandandan ɔ, ecɛ dɔ womi nunu mɔ yewodagbewa do ese ci efyɔ lɔ do ji o. Eyi wona gbe Ʒuifuwo lɔwo mɔ wo le wa edɔ lɔ. Le yiyimɛɔ, efyɔ Darius can valɔn do gbeta cɛ ci wosɔ ji.—Ezra 5:11-17; 6:6-12.

w22.03 15 mm. 7

Èkpɔkɔ Enu ci Zakari Kpɔa?

7 Trɔtrɔ ɖeka va yí fa kɔn nɔ gbedoxɔ lɔ cutɔwo hwɛɖeka. Trɔtrɔ ci dɔɔ? Le xwe 520 D.Y. ɔ, efyɔ yoyu va ga ji le Pɛsi, yi ŋkɔ yí nyi Darius Ŋkɔtɔ. Le xwe amɛvetɔ nɔ yi cɛkpakpaɔ, ékpɔ mɔ desɔgbe ci woɖo te gbedoxɔ lɔ cucu o. Eyi Darius ɖe gbe mɔ wo le ɖegbɔ nɔ dɔ lɔ. (Ezra 6:1-3) Gbeta ŋtɔ́ ci efyɔ lɔ sɔ kpaca amowo sugbɔ. Vɔ efyɔ lɔ wa nu wu ahan. Émɔ mɛ lɔwo le mi yumɛ cici nɔ exɔcutɔ lɔwo, keŋ ana eho koɖo ŋɖekpokpui ci woʒan asɔ ɖegbɔ nɔ gbedoxɔ lɔ cucu. (Ezra 6:7-12) Ecɛ wɛ mɔ le xwe amɛnɛ koɖo ŋɖe goduɔ, Ʒuifu lɔwo ɖegbɔ nɔ gbedoxɔ lɔ cucu le xwe 515 D.Y. mɛ.—Ezra 6:15.

w22.03 19 mm. 16

Èkpɔkɔ Enu ci Zakari Kpɔa?

16 Emɔ bu ci ji Yehowa to yí danasɛ emɔ nɔ mì yí nyi “hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ lɔ.” (Mt. 24:45, NWT) Hweɖowonuɔ, hwashi lɔ tɛnŋ na emɔdasɛnamɛ ɖe ci mɛ mìdamɔŋje nywiɖe o. Le kpɔwɛ mɛ, wotɛnŋ nu mɔ mìwo le wa ŋɖewo keŋ adra do do jɔjɔmɛfɔkuwo nu, vɔ yí mìamɔ ŋtɔ́ hanwo datɛnŋ ajɔ le mìwo gbɔ lɛ o. Alo etɛnŋ wa nɔ mì mɔ lé hwashi lɔ mɔ mìwo le wa nu do le dɔ̀bamɛ ɖe hwenu wugan ɖoɖu hannɛ. Nyi mìɖo awa nɔ ewa nɔ mì mɔ nunya dele emɔdasɛnamɛ ci wona mì mɛɔ? Mìatɛnŋ abu tamɛ kpɔ so nyɔna ciwo Izraɛliviwo kpɔ ci wowa do emɔdasɛnamɛ ci Yoshua koɖo Zorobabɛli na wo ji. Gbesɔ kpe niɔ, mìtɛnŋ gbebu tamɛ kpɔ so Bibla mɛ xolɔlɔ bu ciwo mìhlɛn nu. Hweɖowonuɔ, wotɛnŋ na emɔdasɛnamɛ ɖe Mawu mɛwo yí awa nɔ wo shigbe mɔ denyɔ hannɛ, vɔ eyi vahwlɛnnɔ wo gan.—Koj. 7:7; 8:10.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w93 6/15 32 mm. 3-5

Àtɛnŋ Akando Bibla jia?

Tarsi yí wowɛ le le fɔde wezexu nɔ jugan ci woyɔnɔ gbɛ mɔ Turquie. Wocu nu koɖi le Pɛsi jujikpɔtɔ Mazaeus hwenu le exwe IV mɛ doŋkɔ nɔ mìwo hwenu. Édasɛ nɔ mì mɔ eyi nyi ejujikpɔtɔ nɔ “ago xlɔtɔ ji nɔ Efrati tɔsasa.”

Vɔ, nyi yí taɖo nyɔ cɛ le veviɖeɔ? Ðo nyɔgbe cɛwo pɛɛ, gbele Bibla mɛ. Ezra 5:6–6:13 dasɛ ekacaca ci yí le gblamɛ nɔ Pɛsi fyɔ Darius koɖo ejujikpɔtɔ Tatenai. Ʒerusalɛmu gbedoxɔ lɔ trɔtrɔ acu nyɔ yí wonu do nɔ. Ezra nyi Mawu se lɔ trɔŋwlɛtɔ bibi ɖeka, eyi taɖo woatɛnŋ akpɔ emɔ mɔ enu ciwo eŋwlɛ asɔgbe yí agbenyi nyɔnɔnwi. Àdo jeshi mɔ Ezra 5:6 koɖo 6:13 yɔ Tatenai mɔ “acɛkpatɔ nɔ eju ciwo yí le ago xlɔtɔ ji nɔ Efrati tɔsasa.”

Exwe 460 D.Y. yí Ezra ŋwlɛ enu cɛ, exwe 100 doŋkɔ nɔ hwenu wowa gajun ŋtɔ́. Mɛɖewo tɛnŋ bui mɔ nɔ woyɔ amɛ kpɛnkpin ɖe ci yí ni le blema mɛ ŋkɔ do nyɔ ɖe mɛɔ, enumɛɖeɖe vevi yí enyi. Vɔ nɔ woatɛnŋ akando enyɔ ciwo pleŋ Bibla ŋwlɛtɔwo ŋwlɛ ji ɖe, ecɛ dedasɛ mɔ woakando enyɔ kpɛtɛ ciwo pleŋ woŋwlɛ ji dru ba?

10-16 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EZRA 7-8

“Lé Ezra Wa Nu Do Hɛn Kanfukanfu Vɛ Nɔ Yehowa”

w00 10/1 14 mm. 8

Nyɔna koɖo Jijɔ le Enukplakpla mɛ

8 Ele mɔ lɔnlɔn ci mìɖo nɔ Yehowa Nyɔ lɔ aso ji mɛ, mɛ ci mìnyi le xomɛ. Mìɖo azannɔ gamɛ do akpaxwe ci mìhlɛn ɖegbɔ nu. Mìɖo aji dwi nɔ gbɔngbɔn mɛ nuwo kitokito, nɔ woaci susu mɛ nɔ mì yí mìabunɔ tamɛ kpɔ so wo nu. Gbɔxwe mìawa ecɛɔ, ele mɔ mìabu tamɛ kpɔ sugbɔ yí ado gbe ɖaɖa. Shigbe Ezra nɛɔ, ele mɔ mìadranɔ mìwo ji do gbɔxwe yí ahlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí akplɛni. Woŋwlɛ so nu mɔ: “Ezra zan yi gamɛ pleŋ yí sɔ kplakpla yi gbe yi nana bubu Tɔhonɔ Sewo. Ezra jiji a kpla Tɔhonɔ Sewo koɖo yi kɔdodo Izraɛlitɔwo. É gbe ji mɔ ye a kpedo amɛwo nu nɔ wo a kplɔ ese hunnɔwo do le Izraɛli.” (Ezra 7:10) Do jeshi enu amɛtɔn ciwo taɖo Ezra dra yi ji do: ákpla nu, áwa do ji, yí agbesɔ kpla nu mɛbuwo. Mìɖo awa yitɔ han.

si 75 mm. 5

Bibla wema 13 tɔ—1 Kronika

5 Mɛɖekɛ deli shigbe Ezra nɛ yí atɛnŋ adre exolɔlɔ cɛ ci ji wokando yí egbesɔgbe pɛpɛpɛ o. “Ðo Ezra dra yi ji do keŋ agbeje Mawu Nyɔ lɔ mɛ yí awa do ji yí agbekpla toto koɖo kojoɖoɖo nukplamuwo Izraɛliviwo.” (Ezra 7:10, NWT) Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ji yí kpedo nu. Ci Pɛsi tɔ ci yí kpakpa acɛ nɔ xexe lɔ hwenɔnu do jeshi mɔ Mawu yí na nunya Ezraɔ, éna acɛ yi do Ʒuda ju lɔ keŋkeŋ ji. (Ezra 7:12-26) Ci enyi Mawu yí na acɛ Ezra yí Efyɔ lɔ can gbena acɛ yiɔ, ékpe ji yí zan wema ciwo yí nyɔ wu kpɛtɛwo pleŋ hwenɔnu yí wa wema yiŋtɔtɔ.

it-1 1155 mm. 8

Amɛɖekisɔsɔhwe

Emɔdasɛnamɛ nywiwo nana amɛ. Mɛ ci yí sɔ yiɖeki hwenɔ nɔ Mawu atɛnŋ akpɔkɔ emɔ nɔ emɔdasɛnamɛ yitɔ. Edɔ gangan ɖeka le ekɔ nɔ Ezra, eyi nyi mɔ ákplɔ ŋsu 1500 sɔ kpe nɔ avɔnsatɔwo, Netinimu, nyɔnuwo koɖo ɖeviwo so le Babiloni gbɔva Ʒerusalɛmu. Gbesɔ kpe niɔ, éle mɔ woasɔ shika koɖo gacuho ciwo woasɔ ɖo acɔ nɔ gbedoxɔ lɔ gbɛ va Ʒerusalɛmu. Éʒan mɔ woaglɔn ta nɔ wo le emɔzɔnzɔn lɔ mɛ, vɔ Ezra deji mɔ yeanu nɔ Pɛsi fyɔ lɔ mɔ yɛle na sɔjawo ye nɔ woakplɔ yewo do nɔ anyi mɔ éɖokɔŋ do agbetɔ ŋsɛn nu o. Can hɛnnɛ énu nɔ efyɔ lɔ vayi mɔ: “ Alɔ mìwo Mawu tɔ le mɛ ciwo yí jijiɛ ji. ” Énu nɔ jukɔn lɔ mɔ wo le bla nu alo anɔ shive keŋ asɔ hwe wowoɖekiwo kpɔtɔ le ŋmɛ nɔ Yehowa. Izraɛliviwo biɔ enuɖeka Mawu yí eɖo to wo. Yehowa glɔn ta nɔ wo yí wodeje wowo ketɔnɔwo fɛnŋca ɖe mɛ keke yí ɖo axwe o. Wozɔn emɔ lɔ yí ŋɖe dewa wo o. (Ezra 8:1-14, 21-32, NWT) Ci enyɔnuɖɛtɔ Daniɛli le hwashigbemɛ le Babiloniɔ, yi nu kpe nɔ Mawu sugbɔ, eyi taɖo edɔ Mawu dɔla ɖeka ɖɛɖɛ yí gbevadasɛ ŋtegan ni. Ðo Daniɛli sɔ yiɖeki hwe le ŋmɛ nɔ Mawu yí jinɔ yi mɔdasɛnamɛwo yí gbejinɔ mɔ yeamɔŋje nu mɛ.—Dan 10:12.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w06 1/15 19 mm. 11

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Ezra Wema mɛ

7:28–8:20—Nyi yí taɖo denya wawa nɔ Ʒuifu sugbɔ ciwo yí le Babiloni mɔ yewoakplɔ Ezra do ayi Ʒerusalɛmuɔ? Ʒudatɔwo gbɛbɔbɔ ŋkɔtɔ wa wu xwe 60 so hwenu wotrɔgbɔ va Ʒerusalɛmu gan mɛ ciwo yí cu axwe do juɔ mɛ desugbɔ o. Woatrɔ ayi Ʒerusalɛmu dasɛ mɔ woalɔn anɔ agbe yoyu ci yí dedo amɛ ji o yí afɔku gbele mɛ. Ŋcilanmɛnu ɖekɛ dele Ʒerusalɛmu hwenɔnu o, eyi taɖo eju lɔ mɛ vava dadro Ʒuifu ciwo taŋfuin enuwo mlɛkɔ nɔ le Babiloni o. Eyi afɔku le emɔ ci woazɔn yí agbɔ ji. Ele mɔ mɛ ciwo atrɔgbɔ lɔwo aɖo xɔse sɛnŋ do Yehowa nu, ezo ale wo mɛ do sɛnsɛn adodwitɔ lɔ nu yí woagbenyi edɔngbetɔwo. Yehowa lɔ ci yí le Ezra ji yí do ŋsɛn yi. Ci Ezra do ŋsɛn jukɔn lɔɔ, edɔ yí xomu 1500 ci mɛ yí taŋfuin agbetɔ 6000 le lɔn mɔ yewoayi. Ci Ezra gbewa nubuwo kpiɔ, edɔ yí Levitɔ 38 koɖo Netinimu 220 lɔn mɔ yewoayi.

17-23 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EZRA 9-10

“Alɔzu Ciwo yí Tonɔ le Tonumase Mɛ”

w06 1/15 20 mm. 1

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Ezra Wema mɛ

9:1, 2—Ci woɖe ju bu mɛ nyɔnuwo ɖe, afɔkunyɔ enyia? Ele mɔ jukɔn ci Yehowa ŋtɔ can alé yi sɛnsɛn lɔ do te keke ana nɔ hwenu Mɛsia lɔ ava. Nɔ woɖe jubu mɛ tɔwoɔ, afɔku gangan ɖeka enyi nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ. Ci mɛɖewo tɔ mɛ ciwo yí sɛnnɔ ŋsu mawuwo ɖeɖe ɖɛɔ, ecɛ adɔ yí le yiyimɛɔ, jukɔn lɔ pleŋ abaka koɖo hoju sɛntɔwo. Ecɛ agbedɔ yí sɛnsɛn adodwitɔ lɔ abu gbijigbiji le nyigban ji. Nɔ evale ahan ɖe, miwo ji yí Mɛsia lɔ ato avaɔ? Eyi taɖo dekpaca mì mɔ, ewa ɖeka nɔ Ezra ci ekpɔkɔ enu ci yí jɔkɔ o!

w09 10/1 10

Nyi Yehowa ji mɔ Mìwo le Waɔ?

Nɔ mìsenɔ tonu nɔ Yehowa so ji mɛɔ, shicu sugbɔ yí mìakpɔ. Moizi ŋwlɛ mɔ: “Mí bu Tɔhonɔ sewo. . . ciwo ŋ na mí egbɛ. Wo a kpedo míwoŋtɔwo nu.” (Kpukpui 13) Nyɔnɔnwi yɔ, nɔ mìwa do Yehowa se ciwo pleŋ edo jiɔ, mìakpɔ nyɔna so mɛ. De buɖe anyi o, mìakpɔ nyɔna so mɛ dandan. Bibla nu mɔ: “Mawu nyi lɔnlɔn.”. (1 Ʒan 4:8) Eyi taɖo edo sewo nɔ mì, nɔ mìakpɔ nyɔnawo so mɛ sɔyi mavɔ. (Ezai 48:17) Nɔ mìwakɔ do enu ciwo pleŋ Yehowa nu mɔ mìwo le wa jiɔ, áglɔn ta nɔ mì le vevisesewo mɛ so egbɛ yí mìagbevaxɔ shicu mavɔwo le esɔ mɛ hwenu yí yi Fyɔɖuxu ale acɛ kpakɔ.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w06 1/15 20 mm. 2

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Ezra Wema mɛ

10:3, 44—Nyi yí taɖo wonya ɖevi lɔwo koɖo nyɔnu lɔwoɔ? Nɔ wogbe ɖevi lɔwo ɖɛɔ, nyɔnu lɔwo axado ɖeviɛwo nu yí agbetrɔ gbɔ. Gbesɔwu hunnɔɔ, anyɔ mɔ ɖevi tɛntinwo anɔ wowo nɔwo gbɔ nɔ woale bu nɔ wo.

24-30 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | NEXEMI 1-2

“Ŋdo Gbe Ðaɖa le Afɔdumɛ”

w08 2/15 3 mm. 5

Kpɔtɔ Asɔ Yehowa Ðonɔ Ŋkɔ Tɛgbɛɛ

5 Hweɖewonuɔ, étɛnŋ ʒan mɔ mìado gbe ɖaɖa nɔ Mawu le afɔdumɛ yí abiɔ kpekpe donu so gbɔ. Gbeɖekaɔ, Efyɔ Artasɛsɛ do jeshi mɔ Nexemi ci yí kunɔ aha nɔ ye, le ŋshishi mɛ. Efyɔ lɔ biɛ se mɔ: ‘Nyi yí e dro mɔ na wa ɔ?’ Zeɖeka tɔntɔn ɔ, “[Nexemi] fan kwi nɔ jeŋkwimɛ Mawu.” Eze petii mɔ gbedoɖa cɛ ci Nexemi wa le ji mɛ dexɔ gamɛ sugbɔ o. Ele ahan gan Yehowa ɖo Nexemi gbedoɖa lɔ ŋci ni, ɖo efyɔ lɔ kpedo nu yí wotrɔ tɔ Ʒerusalɛmu gli lɔwo ɖoɖo. (Hlɛn Nexemi 2:1-8.) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, nɔ mìdo gbe ɖaɖa kleŋ le ji mɛ can ɔ, enunywiwo ato so mɛ.

be 177 mm. 4

Woavo le Susu mɛ Axo Nuxu

Nɔ mɛɖe yɔ eo le avomɛ yí biɔ nyɔ eo se so ao jixɔsewo nu ɖe, nyi yí akpedo eo nu nawa ɖaŋ aɖo nyɔ ŋci niɔ? Wa Nexemi tɔ han, édo gbe ɖaɖa le susu mɛ gbɔxwe yí ɖo enyɔ ŋci nɔ efyɔ Artasɛsɛ. (Nex. 2:4) Yi goduɔ, naɖe blɛ ato nyɔ lɔwo do alɔ ji le susu mɛ. Afɔɖeɖe vevi cɛwo akpedo eo nu: (1) Can susu vevi ɖeka alo amɛve ciwo àvazan asɔ dre nyɔ lɔwo mɛ (àtɛnŋ asɔ susu vevi lɔwo le Comment raisonner à partir des Écritures wema mɛ). (2) Can kpukpui ɖewo ciwo àzan avasɔ ɖo kpe susu vevi lɔwo ji. (3) Bu tamɛ kpɔ so lé àsɔ ayejeje atɔ nyɔ lɔwo dredre nɔ mɛ ci yí biɔ nyɔ lɔ se, nɔ alɔn aɖo to eo. Yi godu, natɔ nuxuɔ xoxo.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w86 2/15 25

Sɛnsɛn Adodwitɔ ɖu ji

Oo, nɔnɔmɛ dahɛn ci mɛ yí Ʒerusalɛmu le nu yí Nexemi donɔ gbe ɖaɖa so “kede koɖo ezan” na nɔ hwenu sugbɔ. (1:4, 6) Ci emɔ hun ni yí anu nɔ efyɔ Artasɛsɛ mɔ yeji mɔ yeatrɔ aɖo Ʒerusalɛmu gliwoɔ, égbe do gbe ɖaɖa ke, yí gbetrɔwa enu ci ewa zenɛniɖe vayi. Yehowa ɖo gbedoɖa lɔ ŋci ni, eyi efyɔ lɔ na gbe Nexemi mɔ le trɔ avayi ɖo jugan lɔ gliwo.

Nukplamu ci yí le mɛ nɔ mì: Nexemi ji emɔdasɛnamɛ so Yehowa gbɔ. Nɔ mìjikɔ asɔ gbeta veviwoɔ, mìwo can mìɖo ‘ado gbe ɖaɖa mamimami’ yí awa do Yehowa mɔdasɛnamɛwo ji.—Rɔmatɔwo 12:12.

31 JUILLET–6 AOÛT

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | NEXEMI 3-4

“Èkpɔnɔ mɔ Yenyi Amɛvevi yí Yedawa Edɔ Sɛnŋsɛnŋwoa?”

w06 2/1 10 mm. 1

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Nexemi Wema mɛ

3:5, 27. Mìdeɖo akpɔnɔ mɔ mìgangan wu edɔ wliwli ciwo wowanɔ nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ ayi ŋkɔ shigbe lé ‘Tekoatɔ ciwo yí le texwe ganganwo’ kpɔɛni nɛ o. Ewaɖeɔ, ányɔ mɔ mìasran Tekoatɔ ciwo yí sɔ wowoɖekiwo hwe yí lɔn faa keŋ yí wa egliɖoɖodɔ lɔ.

w19.10 23 mm. 11

Nyi Yehowa Akpedo eo nu Nanyiɔ?

11 Exwe sanŋdi nɛniɖe goduɔ, Yehowa zan Shalumu vinyɔnuviwo koɖo mɛbuwo yí sɔ dra Ʒeruzalɛmu gliwo do. (Nex. 2:20; 3:12) Ci Shalumu nyi efyɔvi can ɔ, eviɛnyɔnuvi lɔwo lɔn faa mɔ yewoawa edɔ gbɔnnu cɛ ci mɛ afɔku le. (Nex. 4:15-18) ) Wodele shigbe Tekoa mɛgan ciwo “desɔ wowoɖekiwo hwe keŋ awa dɔ” koɖo mɛbuwo nɛ o! (Nex. 3:5, NWT) Kpɔ jijɔ ci Shalumu vinyɔnuviwo akpɔ ci woɖe gbɔ dɔ lɔ le ŋkeke 52 kpaŋ mɛ ɖa! (Nex. 6:15) Le mìwo hwenuɔ, nɔvinyɔnuwo lɔn faa yí sɔ jijɔ wanɔ sumɔsumɔdɔ veviwo. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ wocukɔ exɔ ciwo woasɔ na Yehowaɔ, wokpenɔ ashi do edɔ lɔwo nu koɖo ebulele nɔ exɔ lɔwo. Mìʒan nɔvinyɔnu egbejinɔtɔ bibi cɛ ciwo mɛ zo le gbɔxwe yí awa edɔ cɛwo nywiɖe.

w04 8/1 18 mm. 16

Mìaɖo Susu ci Han yí Yesu ɖo do Texwe Gangan Jiji nu

16 Ele mɔ Kristotɔwo pleŋ, ɖeviwo koɖo mɛganxuwo can aje agbla aɖo susu ci han yí Yesu ɖo do texwe gangan jiji nu. Le hamɛ lɔ mɛɔ, edɔ vovovowo yí li woawa. Ŋgbegbe mɔ yedawa edɔ hwɛhwɛ ciwo yí le shigbe mɔ wodenyi ŋɖe hannɛ o. (1 Samiɛli 25:41; 2 Efyɔwo 3:11) Jilawo, mídonɔ ŋsɛn míwo viwo, vihwɛ koɖo jajɛwo mɔ wo le sɔ jijɔ wa edɔ ɖekpokpui ci woɖo nɔ wo le Fyɔɖuxuxɔ mɛ, le takpekpe ɖe mɛ alo takpekpegan waxu ɖea? Wokpɔɛni mɔ edɔ ciwo deɖɔ ŋɖe wawa jɔnɔ ji nɔ míwoŋtɔwoa? Nɔviŋsu ɖeka ci yí wakɔ edɔ le Yehowa Kunuɖetɔwo dɔwaxu gangantɔ lɔ ɖonɔ ŋwi kpɔwɛ nywi ci yi jilawo ɖo. Énu mɔ: “Lé wosɔ ezolelanmɛ dranɔ Fyɔɖuxuxɔ mɛ koɖo takpekpe waxu do dasɛ lé edɔ cɛ le veviɖe nɔ wo do. Blaŋblaŋ ɔ, wowoŋtɔwo sɔ wowoɖekiwo nanɔ yí awa edɔ ci yí kan hamɛ lɔ alo ciwo mɛ nɔviwo habɔbɔ lɔ akpɔ nyɔna so, nɔ edɔ lɔwo deɖi ŋɖe can. Wowo nuwana lɔ kpedo ŋnu yí nyɛ can ŋlɔnnɔ faa yí wanɔ edɔ ɖekpokpui ci woɖo nɔŋ le Betɛli.”

Bibla Mɛ Nuveviwo

w06 2/1 9 mm. 1

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Nexemi Wema mɛ

4:17, 18—Ci wotrɔ cukɔ gbedoxɔ lɔ ɖe, lé atɛnŋ ajɔ do mɔ ŋsu ɖe asɔ alɔ̀ ɖeka sɔ wakɔ dɔɔ? Ecɛ wawa dagbɔnnu nɔ agbansɔtɔwo o. Woatɛnŋ asɔ alɔ̀ ɖeka lé agban ciwo wodro do ta alo abɔta fafɛɖe ‘yí asɔ alɔ̀ ɖetɔ lɔ lé ahwawanu.’ Egliɖotɔ ciwo yí ɖo azan alɔ̀ amɛve gbɔxwe awa edɔ lɔ, ‘bla wowo hwawawi do akpa nɔ wowoɖeki hwecinu wole edɔ wakɔ.’ Wole gbesɔsɔ nɔ ahwawawa nɔ ketɔnɔwo vaje wo ji.

7-13 AOÛT

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | NEXEMI 5-7

“Nexemi Ji Mɔ Yeabɔ Nɔ Amɛwo, Deji Mɔ Woabɔ Nɔ Ye O”

w02 11/1 27 mm. 4

Mɛ Ciwo Yí Nɔ Godu Nɔ Sɛnsɛn Adodwi lɔ sa Vayi Koɖo le egbɛ mɛ

Denyi gamɛ ci Nexemi zan alo toto ci ewa do edɔ lɔ nu ɖekɛ yí nyi enu ciwo ewa yí sɔ do alɔ edɔ lɔ o. Ézan ŋcilanmɛnu yitɔwo hɛnnɛ sɔ do alɔ sɛnsɛn adodwi lɔ. Ézan yiŋtɔ ho yí sɔ hwlɛn nɔviɛ Ʒudatɔwo ti le hwashigbe mɛ. Édo eho nɔ amɛwo yí dexɔ hovi alo eho ɖe do ta ni o. Ci enyi ejujikpɔtɔ yí woɖo acunɔ eho ni saɔ, debiɔ Ʒudatɔwo mɔ wo le cu ho ɖe nɔ ye yí yɛagbenyi ‘agban’ bu nɔ wo o. Ewaɖeɔ, yi gbo nɔnɔ hunhun hweshiahwenu yí ‘amɛ kotokun ɖeka sanŋdi amatɔn, koɖo mɛ ciwo so jukɔn ciwo trɔdo wo mɛ va ɖunɔ nu le nɔ’. Gbeɖeka duuɔ, éwunɔ “nyibu ɖeka, egbɔ amadɛn ci wocan koɖo xeviwo” yí ɖanɔ nɔ yi mɛdruwo. Gbesɔ kpe niɔ, ŋkewò mɛ duuɔ, ésɔnɔ ‘vɛn hamɛhamɛ sugbɔ nanɔ wo’—éwanɔ ecɛwo pleŋ koɖo yiŋtɔ gomɛ ho.—Nexemi 5:8, 10, 14-18.

w16.09 6 mm. 16

“Ŋgbe mi edɔ wawa” O

16 Yehowa kpedo Nexemi koɖo yi bɔdonutɔwo nu yí wodo ŋsɛn do dɔ lɔ. Ŋkeke 52 pɛɛ wosɔ ɖote yí ɖegbɔ nɔ Ʒerusalɛmu gli lɔ ɖoɖo! (Nex. 2:18 ; 6:15, 16) De kpɔ Nexemi kpɔ edɔ lɔ ji kpoŋ o. Yɛŋtɔ can do alɔ Ʒerusalɛmu gli lɔ ɖoɖo mɛ. (Nex. 5:16) Le egbɛ mɛɔ, hamɛmɛshinshin ciwo lɔnnɔ amɛ, sugbɔtɔ wanɔ Nexemi tɔ han yí nanɔ kpekpedonu le exɔcucu dɔwo mɛ alo dranɔ wowo Fyɔɖuxuxɔ mɛ do yí gbelenɔ bu ni. Wodonɔ ŋsɛn mɛ ciwo yí lokɔ nu kpɔ sɔ to kunuɖeɖe koɖo wo koɖo wo gbɔ yiyi le axomɛ ji.—Hlɛn Ezai 35:3, 4.

w00 2/1 32

Lé Yehowa Áɖo Ŋwi Eo Doɔ?

Bibla danasɛ blaŋblaŋ mɔ le Mawu gbɔɔ, ‘woaɖo ŋwi’ amɛ biɔ mɔ woawa enuŋtɔŋtɔ ɖe nɔ mɛ lɔ. Le kpɔwɛ mɛ, ci eshiɖɔɖɔ gban kpedo nyigban lɔ ji na nɔ ŋkeke 150 goduɔ, “Mawu ɖo ŋwi Nowe . . .  Mawu sɔ ayaxoxo ɖeka ɖaɖa nyigban ji. Eyi, eshi lɔ keŋkeŋ tɔ bubu.” (Gɔnmɛjeje 8:1) Exwe sanŋdi nɛniɖe goduɔ, Samusɔn ci yí Filistɛnwo gban ŋkuvi nɔ yí do awlɛ yi do gbe ɖaɖa mɔ: “[Yehowa] Ŋsɛnwo Pleŋtɔ, ɖoŋwi ŋ. Mawu, kafla gbe na ŋ ŋsɛn doji.” Yehowa ɖo ŋwi Samusɔn yí ni ŋsɛn ci yí wugan agbetɔwo tɔ yí eɖe hlɔn nɔ Mawu ketɔnɔwo. (Kojoɖotɔwo Wema 16:28-30) Le Nexemi yɛ gbɔɔ, Yehowa cu eshi do agbla ciwo eje ji yí wogbetrɔ tɔ sɛnsɛn adodwi lɔ ji le Ʒerusalɛmu.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w07 7/1 30 mm. 15

“Ðu Evwin ji koɖo Enywiwawa”

15 Amɛtɔntɔ, Nexemi ketɔnɔwo zan Izraɛlivi ci yí tɔ mɔ Shemaya yí atekpɔ able Nexemi nɔ ada le Mawu Se ji. Shemaya nu nɔ Nexemi mɔ: “[Va] nɔ mìado go le gbedoxɔ lɔ mɛ le Mawu adodwitɔ lɔ xwe mɛ, yí acu ehɔn do ta ɖo wogbɔgbɔ awu eo.” Shemaya nu nɔ Nexemi mɔ wojikɔ ava wui, vɔ nɔ éshi yi gbedoxɔ mɛɔ, átɛnŋ hwlɛn yi gbe gan. De avɔnsatɔ Nexemi nyi o. Nɔ eyi Mawu xwe mɛ saɔ, anyi éwa nuvɔn. Ámɔ yeada le Mawu Se ji keŋ asɔ hwlɛn yi gbea? Nexemi ɖoŋci ni mɔ: ‘Nɔ nyɛ hanciwo yi gbedoxɔ mɛ ɖe, nagaan? Ŋdeyikɔ o.’ Nyi yí taɖo Nexemi deje fɛnca ci woɖo ni mɛɔ? Ðo énya mɔ ci enyi Izraɛlivi yí Shemaya nyi can ɔ, “denyi Mawu yí dɔɛ ɖaɖa o.” Gbesɔ kpe niɔ, énya mɔ enyɔnuɖɛtɔ adodwi dana kpla ye mɔ ye le da le Mawu Se ji o. Nexemi gbeto le egufɔntɔ vwin lɔwo lɔ̀ mɛ ke, deɖe mɔ yí woɖu ji o. Enu lɔ jɔ dejinjin o, yí enu mɔ: “Woɖe gbɔ nɔ egli lɔwo ɖoɖo le ŋkeke wivɔn atɔntɔ nɔ Elul wleci, le ŋkeke kahowo ho ve gblamɛ.”—Nexemi 6:10-15, NWT; Amɛ Hlɛnhlɛn 1:51; 18:7.

14-20 AOÛT

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | NEXEMI 8-9

“Tɔhonɔ Jijɔkpɔkpɔ A Do Ŋsɛn Mí”

w13 10/15 21 mm. 2

Enu ci Mìakpla so Gbedoɖa ci Wodrado Nywiɖe Gbɔxwe yí wa mɛ

2 Ʒudatɔwo trɔ ɖo Ʒerusalɛmu gli lɔwo ɖegbɔ wleci ɖeka godu yí wowa takpekpe cɛ. (Nex. 6:15) Mawu mɛwo ɖegbɔ nɔ edɔ lɔ le ŋkeke 52 kpaŋ mɛ, eyi wosɔ susu daɖo lé woawɛ yí akpɔ wowo gbɔngbɔn mɛ ʒanwo gbɔ ji. Eyi le wleci ci yí kplɛdo mɛ, ci yí nyi Tishri wleci le yi ŋkeke ŋkɔtɔ lɔ jiɔ, wobɔ do dandanŋgbe yí ase Mawu Se ci yí Ezra koɖo Levitɔ buwo ahlɛn nɔ wo yí agbeɖe yi gɔnmɛ nɔ wo. (Foto 1) Xomuwo pleŋ, mɛshiamɛ ci yí ase ‘yí atɛnŋ mɔŋje enu mɛ’ le te yí le eto ɖokɔ “so nyidin kannya vayì gawive mɛ.” Kpɔwɛ nywi teŋ wonyi nɔ mì le egbɛ, mìwo ciwo vonɔŋ nywiɖe yí bɔnɔ le Fyɔɖuxuxɔwo mɛ! Ci ele ahan nɔ mì gbɛ ɖe, ao susu dannɔ hweɖewonu yí èbunɔ tamɛ so enu ciwo yí dele veviɖe nu le bɔbɔwo hwenua? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, gbebu tamɛ kpɔ so kpɔwɛ ci Izraɛlivi cɛwo ɖo nɔ mì nu. De eto ɖekɛ woɖokɔ enyɔ lɔ o, vɔ wobu tamɛ kpɔ so nu yí eɖo eji mɛ nɔ wo, ci yí wɛ mɔ wofan vin ɖo jukɔn lɔ dewa do Mawu se lɔwo ji o.—Nex. 8:1-9.

w07 7/15 22 mm. 9-10

Àkpɔtɔ Anɔkɔ Agbe Toto “gbɔngbɔn kɔkwɛ dokplɔkplɔ mɛa”?

9 Jijɔkpɔkpɔ nyi vovo nywiɖe le amɛɖeki mɛ. Yehowa nyi ‘jijɔ Mawu. (1 Timɔte 1:11; Ehajiji Wema 104:31) Eji jɔnɔ Mawu Vi lɔ sugbɔ mɔ yeawa ye Daye dro. (Ehajiji Wema 40:8; Ebretɔwo 10:7-9) Eyi “Tɔhonɔ Jijɔkpɔkpɔ A Do Ŋsɛn [Mì].”—Nexemi 8:10.

10 Jijɔ ci yí so Mawu gbɔ dɔ yí eji jɔnɔ mì mɔ mìwakɔ Mawu dro nɔ mìle cukaɖawo, vevisese alo nɔ wocikɔ yumɛ nɔ mì can mɛ. “Mawu jejeshi” na mìkpɔnɔ jijɔ ci ɖekɛ desɔ koɖo o! (Elododo Wema 2:1-5) Enujejeshi adodwi ci mìɖo, xɔse ci mìɖo do Mawu koɖo Yesu tafɛnvɔnsa nu yí dɔ mìkpɔnɔ jijɔ mɔ mìwo koɖo Mawu ve. (1 Ʒan 2:1, 2) Nubu ci yí dɔ yí mìgbekpɔnɔ jijɔ yí nyi mɔ mìle nɔviwo habɔbɔ adodwitɔ ɖekɛ kpaŋ ci yí le xexeɛ pleŋ mɛ. (Zefania 3:9; Agai 2:7) Mìwo Fyɔɖuxu mɔkpɔkpɔ lɔ koɖo emɔ ci yí hun nɔ mì mɔ mìadra eŋɛnywi lɔ can gbena yí mìkpɔnɔ jijɔ. (Matie 6:9, 10; 24:14) Ahanke enyi nɔ agbe mavɔ mɔkpɔkpɔ ci mìɖo can nɛ. (Ʒan 17:3) Ci mɔkpɔkpɔ gangan cɛwo le mì shiɔ, mìɖo “akpɔkɔ jijɔ sugbɔ kpoŋ.”—2 Ese Wema 16:15, NWT.

Bibla Mɛ Nuveviwo

it-1 151 mm. 7

Aramu

Ci Ʒuifuwo trɔ gbɔ so hwashigbe mɛ yí ewa exwe sugbɔ goduɔ, avɔnsatɔ Ezra hlɛn Ese Wema lɔ nɔ Ʒuifu ciwo yí vabɔ do Ʒerusalɛmu, yí Levitɔwo ɖekɔ gɔnmɛ ni nɔ jukɔn lɔ. Mìhlɛn le Nexemi 8:8 mɛ mɔ: “Levitɔ hunnɔwo hlɛn Mawu Se wema lɔ. Wowɛ yí yi gɔnmɛsese le bɔbɔɛɖe, yí dre gɔnmɛ ni. Wowɛ ahan nɔ amɛwo pleŋ atɛnŋ amɔŋje enu ci wohlɛn mɛ.” Taŋfuin ebre kpaxwe ɖewo ciwo woŋwlɛ do Aramugbe mɛ yí Levitɔ lɔwo aɖe gɔnmɛ nɔ alo adre mɛ nɔ wo, taŋfuin ci Ebretɔwo nɔ Babiloni sa yí dɔ wovadokɔ egbe ŋtɔ́. Ci Ʒuifu lɔwo se Ebregbe can ɔ, enu lɔ mɛ ɖeɖe tɛnŋ nyi mɔ woatrɔ adre nyɔ lɔwo mɛ nɔ wo nɔ woamɔŋje enu ci wohlɛn mɛ kitokito.

21-27 AOÛT

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | NEXEMI 10-11

“Mɛɖekaɖeka le Wo mɛ Wa Vɔnsawo nɔ Yehowa”

w98 10/15 22 mm. 13

Ŋkɔ ci Wona Ʒerusalɛmu sɔ Koɖi pɛɛ

13 ‘Enublabla sɛnŋ’ ɖeka ci mɛ wodo alɔ le Nexemi hwenu dra Mawu jukɔn lɔ do ɖɛ nɔ ŋkeke ci ji woaɖe Ʒerusalɛmu gli lɔwo ti. Vɔ enyɔvevi ɖeka li yí woɖo akpɔ gbɔ blaŋ. Ci egli gangan trɔdo Ʒerusalɛmu yí agbo 12 le nuɔ, éʒan mɔ amɛ sugbɔ anɔ juɔ mɛ. Ci Izraɛlivi ɖewo le juɔ mɛ can ɔ, “eju lɔ keke yí gbegangan, vɔ amɛ kankin ɖewo kpoŋ yí le mɛ.” (Nexemi 7:4, NWT) Nɔ woakpɔ cukaɖa cɛ gbɔɔ, “woda nu kpɔ yí sɔ amɛ ɖekaɖeka le amɛwò mɛ nɔ woava nɔ Ʒerusalɛmu ju kɔkɔɛ lɔ mɛ.” Lé amɛwo lɔn faa yí wa do toto cɛ ji do, dɔ yí jukɔn lɔ “[cushi nɔ] ŋsu ciwo yí ɖo dro mɔ yewoanɔ Ʒerusalɛmu.” (Nexemi 11:1, 2) Kpɔwɛ ŋtɔteŋ wonyi nɔ Mawu sɛntɔ adodwi ciwo wowo nɔnɔmɛ ɖe emɔ nɔ mɔ woayi eju bu ciwo mɛ woʒan Kristotɔ bibiwo le sɔwu yí akpedo amɛwo nu.

w86 2/15 26

Sɛnsɛn Adodwi lɔ ɖu ji

Woaso gbeɖe cinɔ nu amɛtɔwo ɖɛ yí avayi ci Ʒerusalɛmu adɔ woazan eho sugbɔ yí ŋɖewo ala amɛ hɛnnɛ. Mɛ ciwo yí le eju lɔ mɛ tɛnŋ gbele afɔku vovovowo mɛ hɛnnɛ. Le nɔnɔmɛ cɛwo mɛɔ, Ʒuifu buwo kpɔ mɔ, woɖo akanfu mɛ ciwo lɔn faa mɔ yewoanɔ eju lɔ mɛ yí dokɔ gbe ɖaɖa mamimami do ta nɔ wo nɔ Yehowa acu shi nɔ wo.

w16.04 7 mm. 15

Egbejinɔnɔ dɔ yí Amɛ nu Kpenɔ nɔ Mawu

15 Hwenu mìsɔ mìwo gbe na Yehowaɔ, mìɖo gbe ni mɔ mìawa yi dro keŋkeŋ. Mìnya mɔ gbɔxwe mìawa do gbeɖu cɛ jiɔ, mìawa vɔnsa ɖewo. Vɔ, amɛɖekisɔsɔsavɔn gbɔngbɔn mìwotɔ vaɖonɔ tetekpɔ mɛ nɔ wovamɔ mìwo le wa enuɖewo ciwo mìdelɔn wanɔ sa o. Nɔ mìwanɔ vɔnsa cɛ hanwo yí sonɔ le mìwo ju mɛ fini mìvonɔ le keŋ yí yi sɛnnɔ Yehowa le eju bu mɛɔ, anyi mìdadasɛ mɔ mìɖo xɔse. Nɔ vɔnsa ciwo mìwa gbegbɔnnu nɔ mì ɖeeɖe can ɔ, nyɔna ciwo ato so wo mɛ sunɔgbɔ wu wo tɛgbɛɛ. (Mal. 3:10) Vɔ nyɔ ci mìatɛnŋ anu so Ʒozafati vi nyɔnuvi yɛ nuɔ?

Bibla Mɛ Nuveviwo

w06 2/1 11 mm. 1

Enyɔ Vevi Ciwo Yí Le Nexemi Wema Mɛ

10:34—Nyi yí taɖo amɛwo ɖo ana aciɔ? De Moizi se lɔ yí nu mɔ woana aci o. Nɔnɔmɛ lɔwo yí vabiɔ mɔ woana aci. Aci sugbɔ yí ʒan gbɔxwe woado zo vɔnsanuwo do vɔnsakpe lɔ ji. Éwa mɔ Netinimu ciwo yí wakɔ sɛnsɛndɔ le gbedoxɔ lɔ mɛ desugbɔ o, wonyi hwashi ciwo yí denyi Izraɛliviwo o. Eyi taɖo, wovada nu kpɔ sɔ kuso aci nɛni hanci yí woakpɔtɔ ananɔ nu.

28 AOÛT–3 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | NEXEMI 12-13

“Nɔ Gbeji Nɔ Yehowa Hwenu Ècankɔ Ao Xlɔwo”

it-1 100 mm. 8

Amonitiwo

Ci wonya Tobia ti le gbedoxɔ lɔ mɛ ɖegbɔɔ, wohlɛn ese ci yí Yehowa na do 2 Ese Wema 23:3-6 mɛ, yí wona wowa do nyɔ ci enu ji. Ese lɔ deɖe mɔ nɔ Amonitiwo koɖo Moabutɔwo mɔ woaɖo Izraɛli hamɛ lɔ mɛ o. (Nex. 13:1-3). Wodo ese cɛ nɔ Amonitiwo koɖo Moabutɔwo exwe 1000 doŋkɔ ɖo wogbe mɔ yewodakpedo Izraɛliviwo nu hwenu wogogokɔ Gbeɖu Nyigban lɔ o. Ese lɔ gbe mɔ Amonitiwo koɖo Moabutɔ cɛwo deɖo axoca koɖo Izraɛliviwo yí avanyi jukɔn lɔ kpaxwe ɖe yí aɖu cinɔ koɖo Izraɛliviwo alo aɖo mɔnukpɔkpɔ ɖekɛŋmɛ koɖo mɛ ciwo yí le gbɛbɔbɔ cɛ mɛ o. Vɔ ecɛ dedasɛ kokoko mɔ Amonitiwo koɖo Moabutɔwo deɖo anɔ ju koɖo Izraɛliviwo alo avaci wowo jumɛ yí aɖu le nɔ gbɔngbɔn mɛ shicu ciwo Mawu nakɔ yi jukɔn lɔ o. Enu ci yí ɖo kpe yi ji yí nyi Selɛki, ci nu mìxo nuxu so le eji, ci yí vanyi ɖeka le ŋsu ŋsɛntɔnɔ ciwo yí kplɔ Davidi do mɛ koɖo exolɔlɔ ci yí kudo Ruta ci yí nyi Moabutɔ nu.—Ru 1:4, 16-18.

w13 8/15 4 mm. 5-6

Wona yí mímɛ́

5 Hlɛn Nexemi 13:4-9. Enu ciwo adɔ mìawa enu dɔndɔnwo trɔdo mì, eyi taɖo dafado mì mɔ mìakpɔtɔ anɔ mɛmiɖe o. Bu tamɛ kpɔ so Eliashibu koɖo Tobia nu. Eliashibu nyi avɔnsatɔ gangantɔ; Tobia nyi Amonititɔ, eyi kankandoji li mɔ ewakɔ dɔ nɔ Pɛsi jujikpɔtɔ le Ʒuda. Le tɔtɔ mɛɔ, Tobia koɖo yi kpenawo fɔn gu do Nexemi ji hwenu wojekɔ agbla mɔ woatrɔ aɖo Ʒerusalɛmu gliwo. (Nex. 2:10) Mawu do se mɔ Amonitiwo deɖo gbe agogo gbedoxɔ lɔ o. (2 Ese. 23:4) Ci ele ahan ɖe, nyi yí taɖo avɔnsatɔ gangantɔ lɔ avayi na xɔ Tobia hanwo do keke gbedoxɔ lɔ kpaxwe ci woɖunɔ nu leɔ?

6 Tobia vanyi xlɔ koɖo Eliashibu. Tobia koɖo eviɛ ŋsuvi Yoxana ɖe Ʒuda nyɔnuwo, eyi Ʒudatɔ sugbɔ kannɔfu Tobia haan. (Nex. 6:17-19) Eliashibu viviɛ ɖeka ɖe Sanebala vi nyɔnuvi; Sanebala nyi Samari jujikpɔtɔ keŋ yí nyi exlɔ vevi nɔ Tobia. (Nex. 13:28) Etɛnŋ nyi mɔ kacaca cɛwo yí dɔ yí avɔnsatɔ gangantɔ Eliashibu ɖe mɔ yí mɛ ci yí desɛnnɔ Mawu o yí gbenyi egufɔntɔ cɛ tɛnŋ flui. Vɔ, Nexemi yɛ nɔ gbeji nɔ Yehowa yí lɔ Tobia nuwo pleŋ ti le ŋɖuɖu xɔ lɔ mɛ yí sɔ kɔŋgbe do dogbaji.

w96 3/15 16 mm. 6

Egbejinɔnɔ le Dodokpɔwo mɛ

6 Miwo yí egbejinɔnɔ adɔ mìdado gbɛ koɖoɔ? Nɔ mìle gbeji nɔ Yehowa Mawuɔ, mìdalɔn gbeɖe anyi exlɔ koɖo yi ketɔnɔ ɖekpokpui o. Eyi taɖo Ʒaki ŋwlɛ mɔ: “Hashiwatɔwo! Mí de nya mɔ xexe cɛ mɛ xlɔwawa nyi ekewawa koɖo Mawu ba? E yí taɖo ɔ, amɛ ɖekpokpwi ci yí jijiɛ mɔ ye a nyi exlɔ nɔ xexe lɔ ɔ, é nyi ketɔnɔ nɔ Mawu.” (Ʒaki 4:4) Mìji mɔ mìanɔ gbeji shigbe efyɔ Davidi nɛ. Enu mɔ: “Tɔhonɔ, ŋ xanɔ amɛ ciwo yí xanɔ Eo. Ŋ xanɔ amɛ ciwo yí fɔngu do Eo ji. Ŋ xanɔ wo keŋkeŋ! Ao ketɔnɔwo gbenyi anyi ketɔnɔwo can.” (Ehajiji Wema 139:21, 22) Mìdalɔn gbeɖe mɔ mìado ha koɖo mɛ ciwo xa ɖuini koŋ yí wanɔ nuvɔn o, ɖo ekacaca ɖekɛ dele gblamɛ nɔ mìwo koɖo wowo o. Nɔ égbenyi ŋmɛŋmɛ alo televiʒiɔn ji yɔ can ɖee, egbejinɔnɔ nɔ Yehowa dadɔ mìagbe kpeŋ mɔ mìdanyi xlɔ koɖo Yehowa ketɔnɔ ɖekɛ baa?

Bibla Mɛ Nuveviwo

it-2 359 mm. 11

Miziki

Nɔxu vevi ɖeka yí eha le, le gbedoxɔ lɔ mɛ. Enu ci yí ɖo kpe yi ji yí nyi mɔ Bibla kpaxwe sugbɔtɔ xo nuxu so ehajitɔwo koɖo lé ‘wodegbewanɔ edɔ buɖe’ nu. Wodegbe wanɔ edɔ bu ciwo Levitɔ kpɛtɛwo wanɔ o, ecɛ adɔ woatɛnŋ akpe ŋkuvi do edɔ ci woɖo nɔ wo (1Kro 9:33). Wokpɔtɔ nyi Levitɔwo gbɛbɔbɔ vevi ɖeka, ɖo woɖe wo do akpo nɔ mɛ ciwo yí gbɔ so Babiloni (Ezra 2:40, 41). Pɛsi fyɔ Artasɛsɛ (Alɔ jinjin) ɖo awa nunywi ɖaɖa wo gbɔ hɛnnɛ: wowo koɖo gbɛbɔbɔ vevi buwo li yí wodeɖo ana taga, akɔtanunana o, yí wona acɛ wo yí woato edɛn ji ŋɖe mana. (Ezra 7:24.) Le yiyi mɛɔ, efyɔ lɔ ɖe gbe mɔ woɖo ‘acunɔ efɛn ɖe koŋ nɔ ehajitɔwo, sɔgbe koɖo gbeɖeka ʒan wowotɔ’. Ci enyi Artasɛsɛ yí do ese lɔ can ɔ, éwa mɔ wosɔ edɔ cɛ do alɔ mɛ nɔ Ezra yí evawa do ji sɔ koɖo acɛ ci efyɔ lɔ ni (Nex. 11:23; Ezra 7:18-26). Mìvamɔŋje ŋci yí taɖo Bibla xo nuxu so Levitɔwo nu gan yí gbevayɔnɔ ehajitɔwo do akpo nɔ éxoxo nuxu so “ehajitɔwo koɖo Levitɔwo” nu.—Nex. 7:1; 13:10.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin