ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr23 novembre kpashi. 1-10
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 6-12 NOVEMBRE
  • 13-19 NOVEMBRE
  • 20-26 NOVEMBRE
  • 27 NOVEMBRE–3 DECEMBRE
  • 4-10 DECEMBRE
  • 11-17 DECEMBRE
  • 18-24 DECEMBRE
  • 25-31 DECEMBRE
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
mwbr23 novembre kpashi. 1-10

Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

6-12 NOVEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 13-14

“Nɔ Mɛɖe Kuɔ, Agbenɔ Agbe Kea?”

w99 10/15 3 mm. 1-3

Mìjijiɛ lé Mìawɛ Anɔ Agbe Jinjin Kpɔ

KEKE vaje egbɛ can ɔ, amɛ kankin ɖewo yí dalɔn do susu ŋtɔ́ ji mɔ agbenɔnɔ le nyigban ji dejinjin o, ci woŋwli vayi exwe 3000 han ke can. Dekpenɔ nɔ amɛwo mɔ woaji amɛ yí ashin, akpo nyɔxo yí aku o. Eyi dɔ taɖo agbetɔwo wa totowo keŋ asɔ jinjin agbenɔnɔ le nyigban ji.

Le Job hwenuɔ, Eʒiptitɔwo ɖunɔ elanwo xucukwi keŋ akpɔ mɔ yewoagbetrɔva jajɛ mɛ ma. Enuvevitɔ nɔ mɛ ciwo yí wanɔ cike yí nyi mɔ yewoawa cike ɖeka ci yí ananɔ agbe jinjin. Sugbɔtɔ le mɛ cɛwo mɛ xɔɛse mɔ shika atɛnŋ adɔ yí woanɔ agbe tɛgbɛɛ, eyi nɔ woɖunɔ nu le shika gbanwo mɛ can hɛnnɛɔ, woatɛnŋ anɔ agbe jinjin. Blema tɔ ɖeka ci yí so Chine bui mɔ yeatɛnŋ atrɔ alɔ le ŋcilan dɔwawa nu le tamɛbubu hwenuwo, gbɔngbɔn to ŋɔci mɛ hwenu koɖo ŋɖuɖuwo nu keŋ nɔ agbetɔwo anɔ agbe tɛgbɛɛ.

Amɛ sugbɔ jeshi Juan Ponce de León ci yí so Espagne mɔ yɛku nu mɛ sugbɔ so lé woawɛ anyi jajɛ nu. Doto ɖeka ci yí ni le exwe sanŋdi 18 mɛ kanfui sugbɔ nɔ ci eŋwlɛ wema ci yí nyi Hermippus Redivivus. Le wema lɔ mɛɔ, Juan Ponce de León nu mɔ woatɛnŋ axɔ gbɔngbɔn cugbɛjɛviwo tɔ do cugbanwo mɛ daɖɛ yí asɔ wa cike ci yí adɔ yí woanɔ agbe jinjin. Shigbe lé eoŋtɔ kpɔɛ nɛɔ, toto ɖekɛ dewa dɔ le toto lɔwo mɛ o. 

w15 4/15 32 mm. 1-2

Aci Gunutakpui Atɛnŋ Agbeje Kea?

NƆ WOSƆ Olivuci ci woso eta nɔ sɔ sɔ koɖo Cèdre du Liban ci yí yi ejiɔ, ŋɖe dexa to akpo le wo nu ahan o. Vɔ éjiŋ mɔ olivuciwo atɛnŋ anɔ agbe nɔ nɔnɔmɛ lɔwo dedo wo ji can. Ðowo nɔnɔ agbe na nɔ exwe 1000. Nɔ wosui can ɔ, lé evlunɔ yi kewo do dɔ yí egbejenɔ. Nɔ ekan lɔwo kpɔtɔ le agbe duuɔ, égbetrɔ jenɔ.

Blema tɔgbi Job kando ji mɔ nɔ yeku can ɔ, yeagbevanɔ agbe ke. (Job 14:​13-15) Taŋfuin ézan olivuci yí sɔ dre kankandoji ci yí le shi mɔ Yehowa ɖo enujikpekpe yí avafɔn ye so ku. Job nu mɔ “Emɔkpɔkpɔ li nɔ aci. Nɔ wo swi ɔ, á tɛnŋ shin ke.” Nɔ woso le fiɔta yí ɖo shi hwenuɔ, olivuke ci yí ku atɛnŋ agbeje yí yi kewo agbeto “yí á je alɔ̀viwo shigbe aci yoyu ɛnɛ.”—Job 14:​7-9.

w11 3/1 22 mm. 5

“Ádro eo Veviɖe”

Job nyɔwo na enukplamu vevi ɖeka mì so Yehowa nu: Yehowa lɔnnɔ mɛ ciwo yí le shigbe Job nɛ keŋ yí sɔ wowoɖekiwo do alɔ mɛ ni. Mɛ cɛwo lɔnnɔ mɔ Yehowa le trɔ yewo lé edrui do keŋ nɔ yewoanyɔ le ŋmɛ ni. (Ezai 64:8) Yehowa sɛntɔ ciwo yí nɔnɔ gbeji ni nyinɔ amɛveviwo ni. ‘Edro’ yitɔ yí nyi mɔ nɔ wokuɔ, yeafɔn wo. Wemanyatɔ ɖeka nu mɔ: “Ebre nyɔgbe cɛ nyi nyɔgbe sɛnŋ ɖeka ci yí dasɛ lé enu wanɔ nɔ amɛ do nɔ wojijiɛ ŋɖe veviɖe.” Yehowa ɖonɔŋwi yi sɛntɔwo veviɖe yí egbedruini mɔ yeafɔn wo.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-1  412

Afi Alo Zofi

Wozannɔ afiwo hɛnnɛ yí sɔ wanɔ kpɔwɛ do enugbaliwo alo enumaɖotawo nu. Abraxamu nu nɔ Yehowa mɔ, “afizɔ koɖo ekɔ yí ŋ nyi kpoŋ.” (Gɔnm 18:27; kpɔ Ezai 44:20; Job 30:19.) Job sɔ nyɔ ciwo akɔnfanɔamɛtɔ ŋsukantɔ lɔwo nu sɔ koɖo “enyɔ gbaliwo.”—Job 13:12.

13-19 NOVEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 15-17

“Elifazi dasɛ lé Wodafa akɔn nɔ Amɛ do”

w05 9/15 26 mm. 4-5

Gbe Susu Masɔgbewo!

Le nuxu amɛtɔn ciwo Elifazi xo mɛɔ, étɛ gbe do ji mɔ agbetɔ datɛnŋ awa ŋɖe keke ajeŋ nɔ Mawu o. Elifazi nu nɔ Job mɔ: “kpɔ ɖa! Mawu datɛnŋ do ji do yi dɔwavi ciwo yí le jeŋkwi mɛ nu o. Mawu kpɔnɔ [afɛn le yi dɔdɔlawo nu] can hɛnnɛ.” (Job 4:​18, NWT) Le yi goduɔ, Elifazi nu so Mawu nu mɔ: “Mawu dekando yi mɛ kɔkɔɛwo ji o, yí jeŋkwiwo ŋtɔkpu can demɛ̀ le ŋmɛ ni o.” (Job 15:​15, NWT). Eyi ebiɔse mɔ: “Ŋsɛnwopleŋtɔ lɔ sɔnɔ ɖe le egbejinɔnɔ aotɔ jia?” (Job 22:​3, NWT) Bildadi can lɔn do enyɔ ci enu ji, ɖo énu mɔ: “Le yɛ gbɔɔ, wleci deɖo klɛnklɛn o yí wleciviwo demɛ̀ o”—Job 25:​5, NWT

Mìɖo ale ace ji nɔ mìŋgbevakpɔkpɔ do enyɔ ciwo amɛwo nunɔ nu keŋ awawa nu o. Étɛnŋ dɔ yí mìakpɔɛ mɔ enu ciwo Mawu mɔ mìwo le wa ɖoɖu. Nɔ mìvakpɔkpɔ enu lɔwo ahan ɔ, ádɔ yí ekacaca ci yí le gblamɛ nɔ mìwo koɖo Yehowa adahɛn. Gbesɔwu hunnɔɔ, nɔ mìkpɔkɔ nu do ahan yí wovadɔn eto nɔ mì ɖe, lé mìavawa nu doɔ? Ci mìasɔ mìwoɖekiwo hwe yí axɔ kplaɔ, mìagbe yí mìwo “ji. . . a trɔ kpe [Yehowa]” yí yi nu axa atɔ mì nu veve teŋ. (Elododo 19:3) Afɛn gangan ŋtɔteŋ anyi yí mìawa le gbɔngbɔn mɛ!

w15 2/15 9 mm. 16

Wa Yesu tɔ Han yí Asɔ Eoɖeki Hwe Keŋ Asɔ ɖe le ji nɔ Amɛwo

16 Enyɔ fakɔnnamɛ mìwo tɔwo. Lé mìsɔnɔ ɖe le ji nɔ amɛwo do adɔ yí mìado “alɔ̀ mɛ ci wo yí gbɔjɔ.” (1 Tɛs. 5:14) Nyɔ ciwo mìanu yí asɔ do ŋsɛn nɛnɛmunɔwoɔ? Mìatɛnŋ ado ŋsɛn wo yí afa akɔn nɔ wo nɔ mìnunɔ nyɔ ciwo yí dasɛ mɔ mìsɔ ɖe le ji nɔ wo nyɔnɔnwitɔ. Mìatɛnŋ akanfu wo nyɔnɔnwitɔ yí asɔ kpedo wo nu nɔ woakpɔ jijɔ nywi ciwo woɖo koɖo enunywi ciwo wotɛnŋ wanɔ. Mìatɛnŋ ɖoŋwi nɔ wo mɔ Yehowa yí dɔn wo va Eviɛ gbɔ. Eyi taɖo amɛveviwo wonyi ni. (Ʒan 6:44) Mìatɛnŋ ana yí woakando ji mɔ Yehowa sɔ ɖe le ji veviɖe nɔ yi sɛntɔ ciwo yí “gbɔjɔ” abi ciwo yí “eji gban” nɔ. (Eha. 34:18) Enyɔ fakɔnnamɛ mìwo tɔwo tɛnŋ da dɔ̀ nɔ mɛ ciwo yí ʒan akɔnfafa.—Elo16:24

Bibla mɛ Nuveviwo

w06 3/15 14 mm. 11

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Job Wema mɛ

7:​9, 10; 10:21; 16:22—Enyɔ ciwo yí Job nu dasɛ mɔ dekando fɔnfɔnsoku ji yɔa? Ŋci yí avajɔ do job ji le majinjinɖe mɛ nu yí exokɔ nuxu so le elɛ. Vɔ yi nyɔ lɔ gɔnmɛ ɖe? Lé mìatɛnŋ adre mɛ do doŋkɔ yí nyi mɔ nɔ ékuɔ, mɛ ciwo yí le agbe le yi hwenu ɖekɛ dagbekpɔɛ o. Le wowo susu mɛɔ, Job dagbevatrɔgbɔ va yi xomɛ kpɔ gbeɖe o, ahanke yí dagbenya ŋɖekɛ keke asɔ ɖo hwenu yí Mawu amɔ ega xo o. Job nyɔ lɔwo tɛnŋ gbedasɛ mɔ mɛɖe datɛnŋ ato so yɔdumɛ yiŋtɔ o. Emɔkpɔkpɔ ci yí le Job shi do fɔnfɔnsoku ci yí avani le esɔ mɛ nu ze gbajɛɛ le Job 14:​13-15 mɛ

20-26 NOVEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 18-19

“Ŋ̀gbeso Gbeɖe ao Kpena Kristotɔwo ɖɛ Gbeɖe o”

w22.01 16 mm. 9

Enu Ciwo Mìatɛnŋ Akpla so Avinfanfan Yesu Tɔwo mɛ

9 Kpedo mɛ ciwo yí amɛ ku nɔ nu. Denyi avin ɖekɛ yí Yesu fan koɖo Marta koɖo Mari o, vɔ égbeɖo to wo yí fa akɔn nɔ wo. Mìatɛnŋ awa yitɔ han nɔ mɛ ciwo amɛ ku nɔ. Dan ci yí nyi hamɛmɛshinshin le Australie nu mɔ: “Hwenu ashinyɛ kuɔ, ŋʒan kpekpedonu. Nɔviŋsu sugbɔ koɖo wowo shiwo le koɖoŋ kede koɖo zan yí ɖonɔ toŋ. Wodemɔ nyɛ le mi avin fanfan o, avin ci ŋfankɔ dena wodan ta nɔ wowoɖekiwo o. Nɔ wokpɔ mɔ ŋdatɛnŋ awa ŋɖekatɔwoɔ, wowanɔ wo yí sɔ donɔ alɔŋ. Woklɔ anyi hun, woyi xwle afi nɔŋ, yí ɖa ŋɖuɖu nɔŋ hɛnnɛ. Wogbedonɔ gbe ɖaɖa koɖoŋ. Wodasɛ mɔ yewonyi anyi xlɔ koɖo nɔvinyɛ ciwo yí nɔ ŋgbe nɔŋ ‘le cukaɖawo hwenu.’”—Elo. 17:17.

w21.09 30 mm. 16

Nɔ ao mɛ Vevi ɖe so Gbeɖe Yehowa ɖɛ

16 Kpɔtɔ akpenɔdo xomu lɔ mɛ tɔ egbejinɔtɔwo nu. Woʒan ao lɔnlɔn koɖo ŋsɛndoamu kakacɛ sɔwu sa. (Ebre. 10:​24, 25) Hweɖowonuɔ, mɛ ciwo xomumɛtɔ woɖe ti, vasenɔ le wowoɖekiwo mɛ mɔ, mɛɖowo gbenɔ eha dodo koɖo yewo shigbe mɔ woɖe yewo can ti hannɛ. Mìdaji gbeɖe mɔ woase le wowoɖekiwo mɛ ahan o! Eʒan mɔ mìakannɔ fu yí agbedonɔ ŋsɛn jajɛ ciwo jilawo woɖe ti le nyɔnɔnwi lɔ mɛ. Woɖe nɔvinyɔnu Maria asuɔ ti yí eso gbeɖe yi xomu ɖɛ. Maria nu mɔ: “Mìwo xlɔ ɖewo vanɔ mìwo xomɛ yí ɖanɔ nu nɔ mì yí gbekpenɔdo ŋnu ŋkplanɔ enu vinyɛwo. Wosenɔ vevi koɖoŋ yí fannɔ avin koɖoŋ. Woglɔn ta nɔŋ ci amowo nu enyɔ masɔgbewo so ŋnu. Wodo ŋsɛnŋ sugbɔ!”—Rɔm. 12:​13, 15.

w90 9/1 22 mm. 20

Èji mɔ Yeawa Sugbɔ Dojia?

20 Hamɛmɛshinshinwo-ha lɔ ɖo anya mɔ nɔ woxɔ dɔ le hamɛmɛshinshin ɖe alo sumɔsumɔdɔwatɔ ɖe shi, abi yiŋtɔ yí sɔ jo can ɔ, átɛnŋ adɔ agbɔjɔ. Nɔ wodeɖe mɛ lɔ ti le hamɛ lɔ mɛ o, gan yí hamɛmɛshinshinwo kpɔ mɔ yigbɔjɔɔ, woɖo akpedo nu le gbɔngbɔn mɛ koɖo lɔnlɔn. (1 Tɛsalonikitɔwo 5:14) Woɖo akpedo nu nɔ amɔŋje mɛ mɔ woʒan ye le hamɛ lɔ mɛ. Nɔ wona kpla mɛ ci yí sɔ yiɖeki hwenɔ yí enu jenɔŋ niɔ, dajinjin gbɔxwe agbetrɔ atɔ agbanleamɛjiwo xɔxɔ le hamɛ lɔ mɛ o

Bibla mɛ Nuveviwo

w94 10/1 32

Ŋsɛn ci yí le Enyɔnywi Nunu mɛ

Ci yí Job ʒan ŋsɛndoamunyɔwo can ɔ, enyɔ manyɔmanyɔwo yí Elifazi koɖo yi kpenawo nu ni. Wodo hwɛ Job mɔ nɔ yisekɔ gbazaviɔ, yiŋtɔ gbɔ eso. Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ, éwa nuvɔn ɖe le bebemɛ. (Job 4:8) Bibla Gɔnmɛɖetɔ ɖeka nu so nu mɔ: “Enu ci Job ʒan yí nyi akɔnfanɔamɛ ci yí so ji mɛ. Vɔ enyɔ ciwo esekɔ nyi enyɔ dɔndɔnwo ‘koŋ’ alo enyɔmatɔnyɔ ciwo wonu do agbanu gblɛlɛlɛ.” Enyɔ ciwo Elifazi koɖo yi kpenawo nu yí Job se do dɔmɛzi ni keke enu mɔ: “Keke nanɔ azan nɛni yí mí a ɖe efun nɔ ŋ, yi a gban ŋ koɖo enyɔwo ɔ?”—Job 19:2.

Ŋgbejɔ gbeɖe mɔ mìanu enyɔ dɔndɔn alo enyɔ ci nu wodebu tamɛ kpɔ so xwe yí nu nɔ mìwo kpena Mawu sɛntɔ ɖe keke agbɔjɔ o. (Sɔ̀ sɔ koɖo 2 Ese Wema 24:15.) Elododo ɖeka le Bibla mɛ yí kanxle mì mɔ: “Aɖe tɛnŋ xo nuxu ci yí a hɛn agbe alo eku va. Amɛ ciwo yí lɔn nuxu xoxo ɖo a le gbesɔsɔ yí a xɔ enu ciwo yí á hɛn va.”—Elododo Wema 18:​21, MAWU NYƆ

27 NOVEMBRE–3 DECEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 20-21

“Denyi mɔ nɔ Eho le mɛɖe Shi yí Anyi mɔ Ényi Amɛjɔjɔɛ o”

w07 8/1 29 mm. 12

Èbɔbɔ “Dɔkunu nɔ Mawu” a?

12 Le enyɔ ciwo Yesu nu mɛɔ, evototo le gblamɛ nɔ woabɔ dɔkunuwo nɔ Mawu koɖo woaji dɔkunuwo alo agbemɛnuwo nɔ amɛ ŋtɔ. Eyi taɖo, Yesu nunuɔ mɔ ŋci yí ɖo axa mì le agbe mɛ deɖo anyi mɔ woabɔ dɔkunuwo nɔ amɛɖeki alo anyi hotɔnɔ alo akpɔkɔ jijɔ do enu ciwo yí le mì shi nu o. Vɔ, mìazan enu ciwo yí le mì shi nywiɖe yí ana ekacaca nywi anɔ mìwo koɖo Yehowa gblamɛ. Ahan wawa adɔ mìabɔ dɔkunuwo nɔ Mawu. Nyi yí taɖo mìnu ahan ɔ? Ðo ádɔ Mawu acu shi sugbɔ nɔ mì. Bibla nu nɔ mì mɔ: “Shicu ci yí so Tɔhonɔ gbɔ a hɛn dɔkunu nyɔnɔnwitɔ vɛ nɔ eo. Yí dá hɛn cukaɖawo va koɖi o.”—Elododo Wema 10:22.

Bibla mɛ Nuveviwo

w95 1/1 9 mm. 19

Éɖu Satana Koɖo yi Nyɔwo ji

19 Satana to Elifazi koɖo Sofa ji yí wonu “edrɔ vɔn kuku” nyɔwo nɔ Job ci yí sɛnnɔ Mawu. (Job 4:​13-18; 20:​2, 3) Le yi goduɔ Job do “dɔmɛzi,” ci yí dɔ enu “enyɔ gbaliwo” ɖo “évɔn” le yiɖeki mɛ. (Job 6:​2-4; 30:​15, 16, NWT) Eliwu waɖaŋ gbɔn ji ɖɛ yí ɖo to Job yí kpedo nu keŋ to nyɔnɔnwi ni nɔ abu tamɛ kpɔ so lé Yehowa sɔ ŋununyanya mavɔ yitɔ kpɔkɔ enu lɔwo do. Egbɛɔ, hamɛmɛshinshin ciwo yí senɔ enugɔnmɛ lenɔ bu nɔ mɛ ciwo ji enu jɔ do yí wodedonɔ dɔmɛzi nɔ wo yí asɔ do gbazavi nɔ wo kpi o. Wowanɔ Eliwu tɔ hanci yí gbɔnnɔ ji ɖɛ yí ɖonɔ to keŋ asɔ Mawu Nyɔ lɔ shi ami nɔ wo. (Job 33:​1-3, 7; Ʒaki 5:​13-15) Eyi taɖo, mɛɖekpokpui ci yí caka le yiɖeki mɛ, ɖo ébubuɔ ŋɖe kpɔ alo enujɔjɔ ŋtɔŋtɔ ɖe dodoɔ vɔnvɔn ni abi “edrɔwo . . . alo efimɛ kpɔkpɔ do vɔnvɔn” ni shigbe Job nɛɔ, átɛnŋ akpɔ akɔnfanɔamɛ to Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo ji le hamɛ lɔ mɛ.—Job 7:14; Ʒaki 4:​7, NWT

4-10 DECEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 22-24

“Agbetɔ Atɛnŋ Anyi Ŋɖewanu nɔ Mawua?”

w05 9/15 27 mm. 1-3

Ðu Susu Masɔgbewo ji!

Nɔ mìbui mɔ Mawu ji mɔ mìwo le wa enu ci yí wugan mìɔ, átɛnŋ dɔ yí agbetɔwo akpɔɛ mɔ yewodenyi ŋɖewanu o. Nyɔbiɔse cɛ le nuxu amɛtɔntɔ ci Elifazi xo mɛ: “Agbetɔ atɛnŋ anyi ŋɖewanu nɔ Mawua? Mɛ ci yí nya ŋɖɛ atɛnŋ anyi ŋɖewanu nia?” (Job 22:​2, NWT) Elifazi nunuɔ mɔ agbetɔ dele boɖe nu le Mawu gbɔ o. Yi nyɔ sɔ koɖo nyɔ ci Bildadi nu. Bildadi nu mɔ: “Agbetɔ ci yí kunɔ atɛnŋ ajɔ le ŋmɛ nɔ Mawua, alo mɛ ci yí to so nyɔnu xomɛ atɛnŋ anyi amɛ mɛ̀mia?” (Job 25:​4, NWT) Sɔ koɖo nyɔ cɛ ci wonu ɖe, lé Job ci yí nyi enukuku ɖe kpoŋ atɛnŋ amɔ yenyi amɛjɔjɔɛ le ŋmɛ nɔ Mawuɔ?

Egbɛɔ, mɛɖewo ɖonɔ susu masɔgbewo do wowoɖekiwo nu ci yí na wosenɔ gbazavi. Ekpla ci woxɔ le wowo xomu mɛ, lé agbe lɔ dodoɔ aya nɔ wo do koɖo lé wodelɔn wo do ci woɖo gbaza shiŋmɛ bu alo so akɔta bu mɛ dɔ yí ewanɔ ahan nɔ wo. Vɔ ejɔnɔ ji nɔ Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo can mɔ yewoado agbeya nɔ agbetɔwo. Nɔ woatɛnŋ awɛ keke nɔ mɛɖe akpɔɛ mɔ nɔ yewakɔ ŋɖe can, yidejikɔ ajeŋ nɔ Mawu ŋsɛnwopleŋtɔ lɔɔ, ci yí vanyi woawɛ keke nɔ amɛ lɔ agbɔjɔ tɔ yɛɔ? Yɛasɔ kaka. Le yiyimɛɔ, mɛ lɔ akpɔɛ mɔ ye koɖo Mawu degbevivikɔ o, yí ate so Mawu nu.—Ebretɔwo 2:1; 3:12.

Shinshin koɖo lanmɛsɛn cukaɖawo dɔ yí mìdetɛnŋ gbewanɔ ŋɖekatɔwo o. Nɔ mìsɔ lé mìɖenɔ kunu do sa hwenu mìnyi jajɛ yí le lanmɛsɛn mɛ yí ŋsɛn le mì nu sɔ koɖo lé mìvawɛkɔ do gbɛɔ, mìkpɔnɔ mɔ mìdegbekpe ŋɖe ji yí wakɔ o. Éle veviɖe mɔ mìanya mɔ Satana koɖo gbɔngbɔnvɔn yitɔwo jijiɛ mɔ le wa nɔ mì mɔ nɔ mìwakɔ nu nywiɖe can ɔ, mìwo nu dakpe nɔ Mawu o. Mìɖo agbe susu masɔgbe ŋtɔ́wo.

w95 2/15 27 mm. 6

Enukplamu so lé Woakpɔ Cukaɖawo Gbɔ do

Job kpena amɛtɔn lɔwo zan wowoŋtɔwo susuwo yí sɔ nu enyɔ ciwo agbɔjɔ amɛ nɔ Job keŋ yí tashi nunya ci yí so Mawu gbɔ. Elifazi yɛgbevanui ɖoɖu ci emɔ: ‘Mawu da tɛnŋ do eji do yi dɔwavi nu o’ yí nɔ Job wakɔ enujɔjɔɛ alo dewɛkɔ can ɔ, nyɔ ŋnɔ dekan Yehowa do fiɖe o. (Job 4:18; 22:​2, 3) Nɔ wobui kpɔ hwɛɖekaɔ, woakpɔ mɔ enyɔ cɛwo agbɔjɔ Job haan, ɖo ŋsukankan nyɔwo ɖeeɖe shɔnŋ wonyi. Dekpaca mì mɔ Yehowa gbe nyɔ nɔ Elifazi koɖo yi kpenawo nɔ ci wokan ŋsu do nu ni o. Énu nɔ wo mɔ “Mí de nu enyɔ jɔjɔɛwo so Ŋ nu o.” (Job 42:7) Vɔ enyɔ ci yí agbedo dɔmɛzi nɔ amɛ sɔwu hunnɔ le godu gbɔgbɔ.

w03 4/15 14-15 mm. 10-12

Jajɛ Ciwo yí Dokɔ Jijɔ nɔ Yehowa

10 Shigbe lé Bibla mɛ xolɔlɔwo nui nɛɔ, de egbejinɔnɔ Job tɔ ɖekɛ nu yí Satana xokɔ nuxu so o, vɔ égbexokɔ nuxu so egbejinɔnɔ Mawu sɛntɔ kpɛtɛwo pleŋ tɔ nu hɛnnɛ, eɔ can èle wo mɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Satana xokɔ nuxu nɔ agbetɔwo pleŋ ci enu nɔ Yehowa mɔ: “Agbetɔ [denyi Job ɖekɛ yɔ o, vɔ mɛshiamɛ] a na enushanu ci yí le shi yí a sɔ hwlɛn yi gbe gan.” (Job 2:4) Èkpɔɛ mɔ yeatɛnŋ awa ŋɖe le enyɔ cɛ mɛa? Shigbe lé Elododo 27:11 nui nɛɔ, Yehowa nunuɔ mɔ enu ci eɔatɛnŋ ana ye ke: eo le wa ŋɖe nɔ yeasɔ na ɖoŋci Satana ci yí jijiɛ nyɔ le ye nu. Bui kpɔ: —Xexegbɛ Cɛkpatɔ Gangantɔ lɔ nunuɔ nɔ eo mɔ eɔ le wa ɖe le enyɔ gangan ci yí li so exwe ɖewo ke mɛ. Agbanleamɛji koɖo mɔnukpɔkpɔ gangan ecɛ nyi nɔ eo! Àtɛnŋ awa enu ciwo Yehowa abiɔ so eo shia? Job yɛ wɛ. (Job 2:​9, 10) Yesu wɛ, yí amɛ sugbɔ ci wodatɛnŋ ahlɛn o, ciwo yí ni le agbetɔwo xolɔlɔ mɛ can wɛ hɛnnɛ, jajɛ sugbɔ can le wo mɛ. (Filipitɔwo 2:8; Enyɔdasɛ 6:9) Eɔ can àtɛnŋ awɛ hɛnnɛ. Vɔ ŋ̀gbeble eoɖeki o, wodatɛnŋ amɔ wodele akpa ɖekɛ ji le nyɔ cɛ mɛ o. Lé èwanɔ nu do yí adasɛ nɔ èle Satana ji ci yí jijiɛ nyɔ le Yehowa nu alo èle Yehowa ji yí aɖo nyɔ ŋci nɔ Satana. Ci àsɔ le wo koɖo ve lɔwo mɛɔ?

Yehowa sɔ ɖe le ji nɔ eo!

11 Nɔ èsɔ ŋɖe mɔ yeawa ɖe, nyɔnɔnwi enyi mɔ dewanɔ ŋɖe nɔ Yehowaa? Amɛ sugbɔ denɔ gbeji nɔ Yehowa vayi yí na ɖoŋci Satana ba? Ɛɛ, ehwɛ ci Legba dodoɔ amɛ mɔ mɛɖe deli yí asɛn Yehowa koɖo lɔnlɔn nyi ŋsu vayi vɔ. Éle ahan gan, Yehowa jijiɛ mɔ eɔ le nɔ ye kpaxwe yí ahwlɛn ta nɔ ye cɛkpatɔnyinyi, ɖo èle veviɖe ni. Yesu nu mɔ: “dé nyi lɔnlɔnnu nɔ míwo da ci yí le jeŋkwi mɛ mɔ ɖevihwɛ hunnɔwo domɛtɔ ɖeka abu o.”—Matie 18:14.

12 Éze petii mɔ, enu ciwo mìɖonɔ mɔ mìawa nɔnɔ veviɖe nɔ Yehowa. Gbesɔwu hunnɔɔ, éwanɔ ɖe ni. Bibla nu mɔ ŋciwo agbetɔwo dro mɔ yewoawa, nɔ ényi enunywi alo nuvɔn can, éwanɔ ɖe nɔ Mawu kokoko. Le kpɔwɛ mɛ, hwenu Izraɛliviwo fɔnnɔ gu gbɛmɛgbɛmɛɔ, wodo “vevisese” nɔ Yehowa. (Ehajiji Wema 78:​40, 41) Doŋkɔ nɔ eshiɖɔɖɔ lɔ le Nowe hwenuɔ, “[Yehowa] xa le yi jimɛ.” (Gɔnmɛjeje 6:​5, 6) Bù gɔnmɛsese ci yí le nyɔ cɛ mɛ nu kpɔ. Nɔ èwa enu ci yí denyɔɔ, átɛnŋ ave mìwo Watɔ lɔ nu. Ecɛ dedasɛ mɔ Mawu nyi gbɔjɔgbɔjɔtɔnɔ alo kpɔnɔdo lé enu wa nɔ ni do yí sɔ kpanɔ acɛ o. Vɔ édasɛ mɔ, élɔn eo yí gbesɔnɔ ɖe le ji nɔ eo. Nɔ mìagbenuiɔ, nɔ èwa enunywiɔ, ájɔ ji nɔ Yehowa. Eji ajɔ Yehowa mɔ yeaɖo enyɔ ŋci nɔ Satana yí agbeɖo tɔxu nɔ eo hɛnnɛ. Yí ŋci yí Yehowa jijiɛ mɔ yeawa nɔ eo nɛ. (Ebretɔwo 11:6) Dèkpɔ mɔ Yehowa Mawu nyi Eda amɛlɔntɔ ba?

Bibla mɛ Nuveviwo

w04 7/15 21-22

Ðò Gbɔngbɔn mɛ Tajinuwo nɔ Eoɖeki yí Asɔ Kanfu ao Watɔ

Bù tamɛ kpɔ so lé Yehowa wa xexegbɛ lɔ yí sɔ dasɛ mɔ yenyi xexegbɛ lɔ ci mɛ nyigban le watɔ do. Enyɔgbe ciwo yí nyi “Eyi, fiɛfi va ɖo, yí nyidin va kplɔɛ do,” dasɛ mɔ, ci Yehowa wa enu lɔwo le hwenu vovovowo mɛ ɖegbɔɔ, énɔ te keŋ. (Gɔnmɛjeje 1:​5, 8, 13, 19, 23, 31) Le tɔtɔmɛ nɔ hwenu ɖekaɖeka ci mɛ ewa enuwo leɔ, énya ŋci koŋ awa le ŋkeke ɖekaɖeka ji. Eyi Mawu wa enu ɖekaɖeka ci eji mɔ yeawa. (Enyɔdasɛ 4:11) Blema tɔgbi Job nu mɔ “enu ci [Yehowa] ŋtɔ ji mɔ yeawaɔ, éwɛni. (Job 23:​13, NWT) Kpɔ lé ajɔ ji nɔ Yehowa do ci ekpɔ mɔ “enushanu ci [yewaɔ], é kpɔ mɔ wo pleŋ wo nyɔ nywiɖe” ɖa!—Gɔnmɛjeje 1:31.

Keŋ gbɔxwe àwa ŋciwo èɖo nɔ eoɖeki mɔ yeawaɔ, éɖo adro eo veviɖe mɔ yeado egbla sɛnŋsɛnŋɖe keŋ awa wo. Nyi yí akpedo eo nu nàɖo edro vevi ŋtɔ́ɔ? Ci ŋɖekɛ dele nyigban lɔ ji le tɔtɔmɛ can ɔ, Yehowa sɔ susu kpɔ lé avanɔ le vɔvɔnu. Ékpɔ mɔ yɛavanya kpɔkpɔ yí ahɛn kanfukanfu koɖo bubu va nɔ ye. Nɛnɛhan ke nɔ mìbu tamɛ kpɔ so ŋɖe ci mìɖo mɔ mìawa nuɔ, ádɔ yí mìanya nyɔna ci mìavakpɔ so mɛ nɔ mìwa ŋci mìɖo mɔ mìawa. Enu cɛ yí jɔ do Tony ci yí ɖo exwe 19 ji. Ŋkɔtɔ ci evakpɔ alɔjedɔwaxu Yehowa Kunuɖetɔwo tɔ ci yí le Europe weɖoxɔxuɔ, ŋciwo ekpɔ jiŋ ni yí deŋlɔbe wo kpɔ gbeɖe o. Le yi goduɔ, enyɔ ci yí vanɔ susu mɛ ni yí ebiɔnɔ yiɖeki se yí nyi mɔ, ‘nɔ ŋvawawa edɔ le elɛ ɖe, lé anɔ doɔ?’ Tony degɔn tamɛ mabunɔ kpɔ so nu o, eyi ekpɔtɔ yí jijiɛ mɔ yeawa ŋci yedrɔdrɔ mɔ yeawa. Évajɔ ji ni sugbɔ ci yí le exwe ɖewo goduɔ, wovalɔn do ji mɔ yɛ le va wa dɔ le alɔjedɔwaxu ɖo édo alɔ wema mɛ!

11-17 DECEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 25-27

“Egbejinɔnɔ Denyi mɔ Woanyi Amɛ Afɛnmalenu o”

it-1 1194 mm. 5

Egbejinɔnɔ

Job. Kankandoji li mɔ Job nyi mɛ ci yí nɔ agbe so hwenu Ʒozɛfu ku keke vaɖo Moizi hwenu. Bibla dre Job mɔ yɛnyi “amɛ nywi [Ebre., tam] yí gbe nyi Mawu do kplɔtɔ. Job sɛnnɔ Mawu yí gbé enu vɔn wawa.” (Job 1:1; kpɔ JOB.) Egbejinɔnɔ agbetɔ tɔ nu yí Yehowa koɖo Satana xokɔ nuxu so hwenu Legba dodoɔ ɖika egbejinɔnɔ job tɔ. Agbahwlɛntɔ lɔ va Mawu gbɔ hwenu yí mawudɔla kpɛtɛwo wakɔ bɔbɔ koɖo Mawu le jeŋkwimɛ. Satana kan ŋsu mɔ de gbali yí Job sɛnsɛn Mawu o, vɔ nyɔna ci yí ekpɔkpɔ le mɛ yí dɔ taɖo ewɛwɛ. Ahan yí esɔ nyɔ do egbeji ci Job le nɔ Mawu nu nɛ. Ci Mawu na gbe Satana yí edahɛn Job nuwo pleŋ keke je eviɛwo ji can ɔ, Satana dena yí Job mi egbeji nɔnɔ nɔ Mawu o. (Job 1:6–2:3) Le Satana yɛ gbɔɔ, ékpɔɛ mɔ Job wa egoyiyinu ci edo ji hwenu yí ebu yi nuwo pleŋ koɖo eviɛwo. Eyi taɖo emɔ yeaklɛn yi “ŋcilan” kpɔ yí akpɔ mɔ lé yɛawɛ do ma. (Job 2:​4, 5) Eyi dɔ edo edɔ̀ vwin ci yí do vevisese ni. Ashiɛ can nu enyɔ ciwo yí ana ami egbeji nɔnɔ, yi xlɔwo kui yí gbezui xuji yí wodenu nyɔnɔnwi so Mawu sewo koɖo enu ciwo edrɔdrɔ mɔ yeawa nu o. (Job 2:​6-13; 22:​1, 5-11) Job ɖoŋci mɔ yedami egbeji nɔnɔ nɔ Mawu kpɔ gbeɖe o. “Keke va ɖo hwecinu nakuɔ, ŋdatashi egbejinɔnɔ anyi tɔ o!” Nalé enujɔjɔɛwawa anyitɔ ɖashi yí ŋdagin kpɔ o; nɔ ŋkpɔtɔ le agbe duu, anyi ji dado hwɛŋ o.” (Job 27:​5, 6, NWT) Lé Job nɔ gbeji do dasɛ mɔ Amɛ ci yí fɔn gu do Mawu ji nyi ŋsukantɔ.

w19.02 3 mm. 3-5

Kpɔ Anɔ Gbeji!

3 Lé Mawu sɛntɔwo danasɛ egbejinɔnɔ doɔ? Lɔnlɔn blebu ci woɖo nɔ Yehowa so wowo ji pleŋ mɛ na yí wowanɔ enu ci yí jɔnɔ ji ni gashiagamɛ. Na mìakpɔ lé wozan enyɔgbe “egbejinɔnɔ” do le Bibla mɛ kpɔwɛ ɖewo. Le Bibla mɛɔ, Ebre nyɔgbe ci gɔnmɛ woɖe mɔ “egbejinɔnɔ” dasɛ: enu ci yí le blebu alo enu ci yí deɖo afɛn ɖe o. Le kpɔwɛ mɛ, Izraɛliviwo sɔnɔ elanwo sanɔ avɔn nɔ Yehowa, yí Ese lɔ nu mɔ elan lɔ ɖo ale blebu. (1 Ese. 22: 21, 22) Wodeɖe mɔ nɔ Mawu mɛwo mɔ woasɔ elan ci yí afɔ, eto alo ŋkuvi ɖeka deli nɔ sa vɔn o; wodatɛnŋ sɔ elan ci yí lé dɔ̀ can sa vɔn o. Ele veviɖe nɔ Yehowa mɔ elan lɔ anyi elan blebu ci nu yí afɛn ɖekɛ dele o. (Mal. 1: 6-9) Mìatɛnŋ amɔŋje enu ci yí taɖo elan lɔ ɖo anyi elan blebu ci nu afɛn ɖekɛ danɔ o le veviɖe nɔ Yehowa gɔnmɛ. Nɔ mìjikɔ axwle acikusɛnsɛn, wema, dɔwanu alo enu bu ɖeɔ, mìdejinɔ ci yí tɔn alo ci yí kan o. Mìjinɔ ci yí le blebu yí afɛn ɖekɛ dele nu o. Ahanke Yehowa senɔ le yiɖeki mɛ kudo lɔnlɔn koɖo egbejinɔnɔ mìwotɔ nu nɛ. Éɖo anɔ blebu yí afɛn ɖekɛ deɖo anɔ nu o.

4 Ele mɔ mìanyi amɛ maɖonuvɔn gbɔxwe anɔ gbejia? Mìatɛnŋ ase le mìwoɖekiwo mɛ mɔ mìwanɔ afɛn sugbɔ yí gbɔjɔgbɔjɔwo le mì nu. Na mìakpɔ susu amɛve ciwo yí taɖo mìdeɖo avɔn o. Ŋkɔtɔ, denyi mìwo gbɔjɔgbɔjɔwo nu yí Yehowa ŋkuviwo nɔnɔ o. Bibla mɔ: “[Yehowa], nɔ́ E dɔnto nɔ amɛwo nyɔnɔnwitɔ nɔ wowo gɔjejewo pleŋ ɔ, amɛ ɖe da tɛnŋ cì agbe o.” (Eha. 130:3) Énya mɔ mìnyi nuvɔnmɛ ciwo yí wanɔ afɛn, eyi taɖo ewanɔ xomɛvu yí sɔ enu kenɔ mì faa. (Eha. 86:5) Amɛvetɔ, Yehowa jeshi mìwo sɛnxuwo, yí debiɔnɔ enu ci ji mìdatɛnŋ akpe so mì shi o. (Hlɛn Ehajiji Wema 103: 12-14.) Ci ele ahan ɖe, lé mìatɛnŋ anɔ blebu yí afɛn ɖekɛ danɔ mì nu le ŋmɛ ni doɔ?

5 Enuvevi ci yí cucunɔ Yehowa sɛntɔwo yí wonɔnɔ gbeji yí nyi lɔnlɔn. Lɔnlɔn ci mìɖo nɔ Mawu koɖo mìwoɖeki sɔsɔ ni so ji mɛ mɔ yɛnyi mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ ɖo anɔ blebu yí afɛn ɖekɛ deɖo anɔ wo nu o. Nɔ mìtokɔ tetekpɔwo mɛ gan yí mìwo lɔnlɔn kpɔtɔ le ahan ɔ, edasɛ mɔ mìle gbeji. (1 Kro. 28:9; Mt. 22:37) Gbebu tamɛ kpɔ so Kunuɖetɔ amɛtɔn ciwo nu mìxo nuxu so le tɔtɔmɛ nu. Nyi yí taɖo wowa nu ahan ɔ? Munu mumu le suklu yí dejɔnɔ ji nɔ nyɔnuvihwɛ lɔ yɔa? Ðajɛvi lɔ jikɔ mɔ wo le do ŋkpɛn ye le xɔmɔnu lɔ yɔa? Xomu jikpɔtɔ lɔ ji mɔ edɔ le dahɛn nɔ ye yɔa? Mìkando ji mɔ de enu ci wojikɔ nɛ o. Vɔ wonya mɔ Yehowa ɖo gɔnmɛɖose jɔjɔɛwo, eyi taɖo wowo susu le enu ci yí jɔnɔ ji nɔ wowo Da ci yí le jeŋkwimɛ ji. Lɔnlɔn ci woɖo ni cucu wo yí wobunɔ tamɛ so edro yi tɔ nu gbɔxwe yí sɔnɔ gbetawo. To ecɛ wawa mɛɔ, wodasɛ mɔ yewole gbeji.

Bibla mɛ Nuveviwo

w16.11 9 mm. 3

Wole Toto nu yí Esɔ Koɖo Mawu Wema lɔ

3 Enuwawawo dasɛ mɔ Mawu nyi Totowatɔ ci ɖekɛ desɔ koɖo o. Bibla nu mɔ: “[Yehowa] zan ŋununyanya koɖo enugɔnmɛsese sɔ wa nyigban koɖo jeŋkwiwo.” (Elo. 3:19) Hwɛɖeka kpoŋ mìnya so [Mawu] mɔwo nu,” yí “ekpaɖɔɖɔ nyɛkuin mìse so nu.” (Job 26:​14, NWT) Éle ahan gan, hwɛɖeka ci mìnya so nyigbanwo, wleciviwo koɖo wlecivi habɔbɔwo nu na mìkpɔɛ mɔ enu ciwo le jeŋkwi mɛ le toto nu nywiɖe. (Eha. 8:​3, 4) Wlecivi miliɔn sugbɔ yí le wlecivi habɔbɔ ɖeka mɛ yí wozɔnnɔ do totonu. Éjiŋ mɔ wleci nyigbanwo pleŋ zɔnnɔ do toto nu yí eɖe devaxonɔ yi kpena o yí wotrɔnɔ do ewe lɔ! Kankandojitɔɔ, ci mìkpɔkpɔ lé enuwo yikɔ do totonu le xexegbɛ lɔ mɛ nyi kpeɖoji ci yí kpedo mì nu mìkpɔɛ mɔ Yehowa ci yí “zan ŋununyanya sɔ wa jeŋkwiwo” koɖo nyigban je yí woabu, anɔ gbeji ni yí asin.—Eha. 136:​1, 5-9.

18-24 DECEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 28-29

“Nuxu Cihan Woxonɔ so Job nu yí Woxonɔ so eo nu Hɛnnɛa?”

w02 5/15 22 mm. 19

Sɔ Lɔnlɔn wa Xomɛxu nɔ mɛ Ciwo yí le Ʒan mɛ

19 Bibla mɛ xolɔlɔ ciwo nu mìxo nuxu so tɛ gbe do ji hɛnnɛ mɔ woasɔ lɔnlɔn wa xomɛvu nɔ mɛ ciwo yí datɛnŋ akpɔ wowo ʒanwo gbɔ o. Gbɔxwe Abraxamu ana kannu ci mɛ ejɔ so akpɔtɔ aniɔ, éʒan mɔ áwa dɔ koɖo Betuɛli alɔlealɔmɛ. Gbɔxwe woatɛnŋ asɔ Ʒakɔbu cɔ lɔ yi Kanaɔ, Ʒakɔbu ʒan Ʒozɛfu kpekpedonu. Nɛnɛke Naomi ʒan Ruta kpekpedonu gbɔxwe aɖo mɛ ci yí anyi cinɔɖutɔ nɛ. Édasɛ mɔ nɔ wodekpedo Abraxamu, Ʒakɔbu alo Naomi nuɔ, wodatɛnŋ akpɔ wowo ʒanwo gbɔ o. Ahanke le egbɛ mɛɔ, mìɖo asɔ lɔnlɔn wa xomɛvu nɔ amɛwo vevitɔ nɔ mɛ ciwo yí le ʒan mɛ. (Elododo Wema 19:17) Mìɖo awa blema tɔgbi Job tɔ han. Ékpenɔdo “wamɛnɔ ci yí dodoɔ axwa yí biɔbiɔ alɔdu nu koɖo nyɔcɔvi ci yí deɖo mɛɖe akpedo nu o” koɖo “mɛ ci yí ɖo kudunu” nu. Gbesɔ kpeniɔ, Job wɛ yí ‘eji jɔnɔ kposhu’ yí egbenyinɔ ‘ŋkuvi nɔ ŋkuvitɔnnɔ koɖo afɔ nɔ mɛ ci yí kplibɔ.’—Job 29:​12-15, NWT.

it-1 1144 mm. 10

Enudodo

Wosɔ enudodo sɔ wa kpɔwɛ le kpukpui sugbɔ buwo mɛ. Shigbe lé wozannɔ enudodo yí edanasɛ gbɛbɔbɔ ɖe ci mɛ mɛɖe le, habɔbɔ ɖe alo wole godu nɔ toto ɖe nɛɔ, ahanke wozan enudodo yí sɔ wa kpɔwɛ le Bibla mɛ nɛ. Le kpɔwɛ mɛ, édanasɛ mɛ ciŋmɛ mɛɖe nyi koɖo edɔ ci ewanɔ shigbe lé Yesu labalu ci edo kuso alɔlele wu nu dasɛ yi nɛ. (Mat 22:​11, 12; kpɔ COIFFURE; SANDAL.) Le Enyɔdasɛ 16:​14, 15 mɛɔ, Axwetɔ Yesu Kristo kanxle mɛ ci yí dɔndɔn kɔnlin le gbɔngbɔn mɛ mɔ woaɖe awu ni yí dagbenyi kunuɖetɔ egbejinɔtɔ Mawu tɔ o. Afɔku ŋtɔteŋ ecɛ nyi vevitɔ ci “Mawu ŋsɛnwo keŋkeŋtɔ zan gangantɔ lɔ hwa wagbe” gogo vɔ.

w09 2/1 15 mm. 3-4

Ŋkɔ ci Wona Mɛɖe Gɔnmɛ ɖe?

Mìdatɛnŋ atrɔ ŋɖe le ŋkɔ ci wona mì hwenu woji mì nu o. Vɔ mìwoŋtɔwo yí acan mɛ ci ŋmɛ mìanyi. (Elododo Wema 20:11) Biɔ eoɖeki se mɔ: Nɔ woɖe mɔ nɔ Yesu alo apotruwo mɔ wo le na ŋkɔŋ ɖe, ŋkɔ ci yí woanaŋ ɔ? Ŋkɔ ci yí adre nɔnɔmɛ ci yí zenɔ le ŋnu sɔwu alo mɛ ci ŋmɛ ŋnyi teŋ ɔ?’

Éle veviɖe mɔ woabu tamɛ kpɔ nywiɖe so biɔse cɛ nu. Nyi yí taɖoɔ? Ðo shigbe lé Efyɔ nyaŋɖɛ Salomɔ ŋwli nɛɔ, émɔ: “Ŋkɔ nywi nyi enu vevi sɔwu egacuho alo shika”. (Elododo 22:1) Nɔ mìwɛ keke amɛwo xonɔ nuxu nywi so mì nuɔ, mìwo nu akpe nɔ wo. Ci yí gbele veviɖe sɔwu hunnɔɔ, nɔ ŋkɔ nywi le mì shi le Mawu gbɔɔ, mìakpɔ nyɔna ci yí ani tɛgbɛɛ. Lé anyi ahan doɔ? Mawu ɖo gbe mɔ yeaŋwlɛ mɛ ciwo yí ɖonɔ shishi nɔ ye, ŋkɔwo do “agbe wema” yetɔ ye mɛ yí ana agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ wo—Malashi 3:16; Enyɔdasɛ 3:5; 20:​12-15.

Bibla mɛ Nuveviwo

g00 7/8 11 mm. 3

Nukwi Yɛɛ koko Awa Nywi nɔ eo!

Enunywiwo tonɔ so nukwi zaa koko mɛa? Èɖoŋwi hwenu yí mɛɖɛ vo ŋmɛ do eo yí edɔ èvo le eoɖeki mɛ alo ao ji faa? Alo èɖoŋwi mɔ ci wodeko do ye jiɔ, yidɔ yecaka le yedeki mɛ alo yidɔ yekpɔ mɔ wodexɔ ye nywiɖea? Nɔ woko nukwi zaa do amɛ jiɔ, édɔ enuwo trɔnɔ keŋkeŋ. Amɛ ci yí dokɔ nukwi nɔ amɛ koɖo mɛ ci yí wodokɔ nukwi lɔ nɔɔ, wo koɖo ve yí ewanɔ nywi nɔ. Job ci nu Bibla xo nuxu so, nu so yi ketɔnɔwo nu mɔ: “Nɔ ŋgbɔjɔɔ, ŋkonɔ nukwi yɛɛ do wo ji, lé ŋmɛ vonɔ nɔŋ do na ŋsɛn ɖo wo mɛ.” (Job 29:24) Nɔ Job ko nukwiɔ, édasɛ mɔ “ŋmɛ vo” ni alo edonɔ vivi do amɛ nu.

25-31 DECEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 30-31

“Lé Job Kpɔtɔ nɔ Mɛ̀miɖe do”

w10 4/15 21 mm. 8

Míɖe Míwo Ŋkuviwo so Enugbaliwo nu!

8 Kristotɔ adodwiwo dagbe mɔ edro ŋkuvitɔ koɖo gbazatɔ dagbemakpɔ ŋsɛn do yewo ji o. Éle ahan gan, Mawu Nyɔ lɔ do ŋsɛn mì mɔ mìwo le na ekpla mìwoɖekiwo so enu ciwo mìkpɔnɔ koɖo enu ciwo yí dronɔ mì nu. (1 Kor. 9:​25, 27; hlɛn 1 Ʒan 2:​15-17.) Amɛjɔjɔɛ Jɔb do jeshi ekacaca sɛnŋ ci yí le glamɛ nɔ ŋciwo ŋkuvi kpɔnɔ koɖo droamuwo. Énu mɔ: “Ŋ wa egbetata koɖo anyi ŋkuviwo mɔ ŋ da glo nyɔnuvi kpɔ á dro ŋ o.” (Job 31:1) Job gbe mɔ yedatɔ alɔ̀ mɛbushi ɖe koɖo gbɔdɔndɔn susuwo o, vɔ deɖe emɔ nɔ nɛnɛnuwo nɔ woavava tamɛ ni gbɛmɛgbɛmɛ o. Yesu dre mɛ mɔ mìwo susu ɖo anɔ mɛ̀miɖe so gbɔdɔndɔn nuwanawo nu ci emɔ: “Amɛ ɖe kpokpwi ci yí a sɔ ŋkuvi kpɔ amɛbushi yí a drwi ɔ, amɛ lɔ xɔ amɛbushi do eji yitɔ mɛ.”—Mat. 5:28.

w08 9/1 11 mm. 4

Kpɔ lé Anyi do le ‘‘Vɔvɔnu’’

Keŋ gbɔxwe àsɔ emɔ ɖeɔ, bi eoɖeki se mɔ, ‘Fini yí emɔ cɛ akplɔŋ yiɔ?’ Etecici hwɛɖɛka yí abu tamɛ so lé anyi do nu le “vɔvɔnu” atɛnŋ akpedo mì nu mìanya alɔzu ciwo yí ato le afɔ dɔndɔn ɖe ci mìaɖe mɛ. Sida koɖo edɔ̀bamɛ bu ciwo wobanɔ le gbɔdɔndɔn mɛ, efumaɖoŋdonu, efu kɔkɔwo, asu koɖo ashiwo glamɛ klanklan koɖo ayexa mɛ̀mi maɖo nyi alɔzu ciwo yí tonɔ so mɛ nɔ mɛ ciwo yí gbe mɔ yewodawa do amɛkanxle nyɔ cɛwo ji o. Apotru Pɔlu nui yi mɛ kɔ gbawlɛɛ so lé vɔvɔnu lɔ anyi do nɔ mɛ ciwo yí wanɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖosenuwo. Wo “da ɖu Mawu fyɔju cìnɔ o.”—1 Korɛntitɔwo 6:​9, 10.

w10 11/15 5-6 mm. 15-16

Jajɛwo—Mawu Nyɔ lɔ le Dasɛ Emɔ nɔ mí

15 Hwenu èkpɔ mɔ woavado ye kpɔ sɔwu yí akpɔ mɔ èle gbeji nɔ Mawu maɔ? Hwenu èle amɛwo mɛa abi hwenu àle eoɖekɛ yɔ? Hwenu èle suklu alo dɔmɛɔ, ènɔnɔ gbesɔsɔ yí ahwlɛn eta nɔ eoɖeki le gbɔngbɔn mɛ. Ŋciwo yí atɛnŋ ado afɔku eo le gbɔngbɔn mɛ trɔdo eo. Nɔ èɖyiɖyiɛ sa yí ŋlɔbe eoɖeki le gbɔngbɔn mɛɔ, dodokpɔ ciwo yí ava eo ji hwenɔnu adɔ àkpɔɛ mɔ èwakɔ do agbenywinɔnɔ sewo ji ma.

16 Nyi yí taɖo èɖo ase tonu nɔ Yehowa nɔ enyi eoɖekɛ yí le fiɖe can ɔ? Ðoŋwi nyɔ cɛ: Èhɛn awa nu yí ave Yehowa nu abi awa ŋci yí adɔ eji ajɔɛ. (Gɔnm. 6:​5, 6; Elo. 27:11) Ao nuwanawo wanɔ ɖe nɔ Yehowa “ɖo é kpenɔ ŋkuvi” do eo nu. (1 Piɛ. 5:7) Éji mɔ eo le se tonu nɔ ye keŋ nɔ awa nywi nɔ eo. (Ezai. 48:​17, 18) Hwenu Yehowa sɛntɔ ɖewo le blema Izraɛli ŋlɔbe yi nukplamuwoɔ, wodo gbazavi ni. (Eha. 78:​40, 41) Éle ahan gan, enyɔnuɖɛtɔ Daniɛli nu jɔ ji nɔ Yehowa kekee madɔla ɖeka yɔɛ mɔ “amɛ vevi.” (Dan. 10:​11, NWT) Nyi yí taɖoɔ? Ðo Daniɛli kpɔtɔ nɔ gbeji nɔ Yehowa hwenu ele amɛwo mɛ koɖo hwenu ele yiɖekɛ.—Hlɛn Daniɛli 6:10.

Bibla mɛ Nuveviwo

w05 11/15 11 mm. 3

Woawa Ðaŋ Aɖo to Amɛ Koɖo Lɔnlɔn

Nɔ eglo kekeɔ, Job kpenawo ase amɛ̀wo le nuxu ciwo exo mɛ. Évaglo keke Job nu mɔ: “Ooo, ŋ dro mɔ amɛ ɖowo a ɖoto ŋ!” (Job 31:35) Nyi yí taɖoɔ? Ðo enyɔ ciwo wonukɔ defa akɔn nɔ amɛ o. Wodele bu nɔ Job keke avayikan woamɔŋje lé enu wakɔ ni do mɛ o. Mìkando ji mɔ Job nu desadɔnu nɔ wo shigbe lé amɛ nu sanɔdonu nɔ amɛ nɛ o. Vɔ apotru Piɛ kpla nu mì mɔ: “Mí a ɖo susu ɖeka ŋmɛ. Mí a ɖo gɔnmɛsese ɖekɛ. Mí lɔn míwonɔnɔwo shigbe nɔviwo ɛnɛ. Mí a kpɔnɔ dɔmɛ nɔ míwonɔnɔwo yi a hwenɔ míwoɖekiwo kpɔtɔ.” (1 Piɛ 3:8) Lé mìalɔn mìwonɔnɔwo shigbe nɔviwo nɛ doɔ? Emɔ ɖeka ci ji mìato awɛ yí nyi mɔ mìasɔ ɖe le ji ŋtɔŋtɔ nɔ mɛbuwo yí anya lé enu wakɔ nɔ wo do yí agbeje agbla amɔŋje enu mɛ nɔ wo. Enyɔ cɛ hanwo nunu shigbe mɔ “enyɔ cɛ acaka eo” abi “mɛɖe damɔŋje ŋci yí wa eo mɛ o” nyi emɔ ɖeka ci ji woato adasɛ nɔ amɛ mɔ wosɔ ɖe le ji ni. Ebu yí gbenyi mɔ mìatrɔ anu enyɔ ci amɛ lɔ nu do mìwoŋtɔwo nyɔgbewo mɛ keŋ asɔ dasɛ ni mɔ mìmɔŋje enyɔ ci enu mɛ. Woawa ɖaŋ aɖo to amɛ koɖo lɔnlɔn gɔnmɛ yí nyi mɔ, woaɖo eto ase nyɔ ci amɛ lɔ nu yí agbemɔŋje lé enu wakɔ do ni mɛ.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin