Èle gbesɔsɔ yí “a ɖu nyigban lɔ cinɔ” a?
EGBE ci Yesu ɖo mɔ: “Wo a cushi nɔ amɛfafawo, ɖo wowo yí a ɖu nyigban lɔ cinɔ” jɔnɔ ji nɔ mì pleŋ taŋ. (Mt. 5:5) Amɛshiaminɔwo aɖu cinɔ nɔ nyigban lɔ hwenu yí woaɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwi mɛ. (Enyɔ. 5:10; 20:6) Kristotɔ sugbɔ li gbɛ yí kpɔkɔ emɔ mɔ yewoaɖu cinɔ nɔ nyigban lɔ yí anɔ ji keke asɔyi mavɔ, woanyi amɛmaɖonuvɔnwo yí anɔ fafa koɖo jijɔ mɛ. Vɔ edɔ sugbɔ li woawa gbɔxwe anyi ahan. Mìakpɔ edɔ amɛtɔn le wo mɛ: Woawɛ keke nɔ nyigban lɔ atrɔ paradiso, woana enu ciwo yí wudo mɛ ciwo yí woafɔn so ku yí agbekpla nu koɖo wo. Ecɛyɛɔ, mìakpɔ enu ciwo yí àtɛnŋ awakɔ evyɛ yí asɔ dasɛ mɔ yeji mɔ yeavawa edɔ hunnɔwo.
LE GBESƆSƆ AWA DƆ NƆ NYIGBAN LƆ ATRƆ PARADISO
Hwenu Yehowa mɔ agbetɔwo “a ɖɔ nyigbanji yí a sun ji” ɔ, nu énukɔ mɔ woawɛ keke nɔ nyigban lɔ pleŋ avatrɔ paradiso. (Gɔnm. 1:28) Amɛ ciwo yí avanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji ɖo awa do enyɔ cɛ ji. Nyigban lɔ danyi paradiso le tɔtɔmɛ o, ɖo Edɛn kpa lɔ degbeli o. Le Harmagedɔn goduɔ, edɔ sugbɔ li woawa keŋ asɔ dra nyigban lɔ kpaxwe ciwo yí dahɛn do yɛ nɔ woamɛ́. Edɔ gangan ŋtɔteŋ yí anyi hwenɔnu!
Ecɛ na yí mìɖo ŋwi edɔ ciwo yí Izraɛliviwo wa hwenu wotrɔ so Babiloni. Mɛɖe degbenɔ wowo nyigban ji o keke na nɔ exwe 70. Vɔ Ezai nu ɖɛ mɔ, Yehowa akpedo wo nu yí woatrɔ acu eju lɔ. Enyɔnuɖɛ lɔ mɔ: “Áwɛ yí zogbeji yitɔ ale shigbe Edɛn kpa nɛ yí zoxuji yitɔ ale shigbe Yehowa kpa mɛ nɛ.” (Ezai 51:3, NWT ) Yehowa kpedo Izraɛliviwo nu yí wowɛ yí wowo nyigban lɔ trɔ afi nyakpɔkpɔ ɖeka. Ahanke Yehowa akpedo mɛ ciwo yí aɖu cinɔ nɔ nyigban lɔ nu nɔ woawɛ nɔ nyigban lɔ atrɔ paradiso nyakpɔkpɔ ɖeka. Àtɛnŋ adasɛ le egbɛ mɛ mɔ yeji mɔ yeavawa eɖe le edɔ cɛ mɛ.
Enu ɖeka ci àtɛnŋ awa yí nyi mɔ nana yí ao xomɛ koɖo finiwo yí trɔdi amɛ́nɔ yí anɔnɔ ploploplo. Kpɔtɔ awɛni ahan nɔ ao xwexatɔwo dewanɔ can. Àtɛnŋ ana kpekpedonu le Fyɔɖuxuxɔ koɖo Takpekpexɔwo dradrado dɔwo mɛ. Nɔ ao nɔnɔmɛwo ɖe emɔ nɔ eoɔ, àtɛnŋ ado alɔ wema mɛ mɔ yeana kpekpedonu nɔ jɔjɔmɛfɔku ɖe jɔ le yewo gbɔ. Nɔ èwɛ ahan ɔ, èdadasɛ mɔ yele gbesɔsɔ ana kpekpedonu nɔ eʒan. Biɔ eoɖeki se mɔ, ‘Natɛnŋ akpla ŋɖewo wawa kakayɛ yí avawa wo le xexe yoyu lɔ mɛ nɔ Yehowa ɖe emɔ nɔŋ mɔ manɔ mɛa?’
LE GBESƆSƆ AKPEDO MƐ CIWO YÍ WOAFƆN SO KU NU
Ci Yesu fɔn Ʒairu vi nyɔnuvi so ku kakaɔ, émɔ wo le na ŋɖuɖu yi nɔ aɖu. (Maki 5:42, 43) Dagbɔnnu ɖeeɖe mɔ woana ŋɖuɖu nyɔnuvi cɛ ci yí ɖo exwe 12 alo awa enubuwo ni o. Vɔ bui kpɔ, nɔ hwenu yí egbe ci yí Yesu ɖo mɔ ‘mɛ ciwo yí le eŋwiɖoɖo yɔduwo mɛ ase egbe lɔ yí ato’ vamɛɔ, edɔ gangan teŋ anyi mɔ woale bu nɔ mɛ cɛwo pleŋ. (Ʒan 5:28, 29) Ci Bibla denu enyɔwo pleŋ so lé enu lɔwo avayi do nu can ɔ, mìatɛnŋ akpɔɛ mɔ mɛ ciwo yí woafɔn so ku aʒan nɔ enu ci woaɖu, dɔnxu koɖo awu ci woado. Àtɛnŋ adasɛ le kakacɛ mɛ mɔ yele gbesɔsɔ avana kpekpedonu hwenɔnu. Ŋɖewo li ciwo yí àtɛnŋ awakɔ yɛ.
Nyiwo mɛ àdasɛ le kakacɛ mɛ mɔ yele gbesɔsɔ avaɖu nyigban lɔ cinɔɔ?
Nɔ èse mɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ jikɔ ava míwo hamɛɔ, àtɛnŋ amɔ yi le va ɖu enu koɖo yea? Nɔ woɖɔli edɔ nɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔ ciwo yí wanɔ dɔ le Betɛli yí wovaci ao hamɛ ɖe, àtɛnŋ akpedo wo nu woakpɔ exɔ ci mɛ woanɔa? Alo nɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ɖo te hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ ɖe, àtɛnŋ akpedo nu akpɔ fini anɔa? Nɔ wojikɔ awa takpekpegan alo takpekpe vevi le míwo tɔxu ɖe, àtɛnŋ asɔ eoɖeki na awa edɔ doŋkɔ nɔ takpekpe lɔ alo le yi godu alo ado ozɔn nɔ mɛ ciwo yí avaa?
LE GBESƆSƆ AKPLA NU KOÐO MƐ CIWO YÍ WOAFƆN SO KU
Sɔgbe koɖo Edɔwawawo 24:15 ɔ, mìkpɔkɔ emɔ mɔ woafɔn amɛ miliɔn nɛniɖe so ku. Sugbɔtɔ le wo mɛ dejeshi Yehowa gbɔxwe yí ku o. Emɔ ahun nɔ wo hwenɔnu woakpla nu so Yehowa nu.a Mawu sɛntɔ egbejinɔtɔwo yí akpla nu mɛ ŋtɔ́wo. (Ezai 11:9) Charlotte ci yí ɖe kunu le Europe, Amérique du Sud koɖo Afrique, kpɔkpɔ emɔ nɔ hwenu ŋtɔ́. Énu koɖo jijɔ mɔ: “Ŋkpɔkɔ emɔ nɔ hwenu yí navakpla nu koɖo mɛ ciwo yí woafɔn so ku. Nɔ ŋhlɛn nu so mɛɖe ci yí nɔ agbe sa vayi nuɔ, ŋnunɔ le nyɛɖeki mɛ mɔ: ‘Nɔ je éjeshi Yehowa ɖɛ sa ɖe, yi gbe danɔ ahan sa o.’ Ŋle te kpɔ hwenu yí navaxo nuxu so Yehowa nu nɔ mɛ ciwo yí woafɔn so ku.”
Enu sugbɔ li yí Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ ciwo yí ni doŋkɔ nɔ Yesu akpla. Kpɔ lé anyi jijɔ nɔ mì ɖa, hwenu mìadrekɔ mɛ nɔ Daniɛli lé yi nyɔnuɖɛ ciwo yí dese gɔnmɛ nɔ gbɔxwe yí ku o vamɛ do. (Dan. 12:8) Ahanke anyi le Ruta koɖo Naomi kpaxwe nɛ hwenu mìadrekɔ mɛ nɔ wo, lé Mɛsia lɔ va to wowo xomu lɔ ji do. Jijɔ gangan anyi nɔ mì mɔ mìakpla nu koɖo amɛwo le xexe lɔ pleŋ mɛ yí lé xexe vwin cɛ dodoɔ ju nɔ mì gbɛ dagbeli o.
Lé àtɛnŋ adasɛ do le kakacɛ mɛ mɔ yele gbesɔsɔ avakpla nu koɖo mɛ ciwo yí woafɔn so kuɔ? Enu ɖeka ci àtɛnŋ awa yɛ yí nyi mɔ natekpɔ anyi enukplamɛtɔ nywi yí aɖenɔ kunu blaŋblaŋ. (Mt. 24:14) Nɔ shinshin alo nubu ɖewo dɔ yí datɛnŋ aɖe kunu shigbe lé èji do nɛ can ɔ, àtɛnŋ adasɛ mɔ yejikɔ veviɖe mɔ yeavakpla nu koɖo mɛ ciwo yí woafɔn so ku nɔ èwakɔ ci ji èkpe veviɖe le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ gbɛ.
Anyɔ mɔ mìabu tamɛ kpɔ so nyɔbiɔse vevi cɛwo nu, kpakpa sɔsɔ eo mɔ yeavaɖu cinɔ nɔ nyigban lɔa? Èjikɔ veviɖe mɔ yeavawa dɔ nɔ nyigban lɔ atrɔ paradiso, akpedo mɛ ciwo yí woafɔn so ku nu woaɖo enu ciwo yí wudo wo yí akpla nu koɖo woa? Àtɛnŋ adasɛ mɔ yele gbesɔsɔ avanɔ agbe mavɔ le nyigban ji nɔ so kakacɛ mɛɔ, èwakɔ edɔ ciwo han yí àtɛnŋ avawa nɔ èvaɖu cinɔ nɔ nyigban lɔ.
a Kpɔ nyɔta ci yí nyi ‘Amɛ sugbɔ kplɔkplɔ va jɔjɔɛnyinyi mɔ ji’ ci yí le Jutakpɔxɔ septembre 2022 tɔ mɛ.