17 Ale stále před ním plakala těch sedm dní, kdy pro ně trvala hostina, a sedmý den se stalo, že jí [to] konečně pověděl, protože na něj dotírala.+ Potom pověděla tu hádanku synům svého lidu.+

17 Konečně jí otevřel celé své srdce+ a řekl jí: „Nikdy na mou hlavu nepřišla břitva,+ protože od břicha své matky jsem Boží Nazirejec.+ Kdybych se opravdu dal oholit, také má síla by se ode mne jistě vzdálila a já bych vskutku zeslábl a byl bych jako všichni ostatní lidé.“+

9 Ujmi se své vlastní pře se svým bližním+ a nezjevuj důvěrný hovor jiného;+

4 „Střežte se každý před svým vlastním druhem+ a vůbec nevkládejte důvěru v bratra.+ Vždyť dokonce každý bratr by rozhodně vytlačil [druhého]+ a každý druh by obcházel jako pouhý pomlouvač+

5 Nevěřte druhovi. Nevkládejte důvěru v důvěrného přítele.+ Střež se otvírat svá ústa před tou, která leží v tvé náruči.+