11 A přikročila k tomu, aby učinila slavnostní slib+ a řekla: „Ó Jehovo vojsk, jestliže zcela jistě shlédneš na trápení své otrokyně+ a skutečně na mne vzpomeneš+ a nezapomeneš na svou otrokyni a skutečně dáš své otrokyni mužského potomka, dám ho Jehovovi na všechny dny jeho života, a na jeho hlavu nevejde břitva.“+

17 Eli potom odpověděl a řekl: „Jdi v pokoji,+ a kéž BŮH Izraele vyhoví tvé prosebné žádosti, kterou jsi od něho žádala.“+

7 Neustále proste,+ a bude vám dáno; neustále hledejte, a naleznete; neustále klepejte,+ a bude vám otevřeno.

15 Dále, jestliže víme, že nás slyší, ať prosíme o cokoli,+ víme, že budeme mít vyprošené věci, poněvadž jsme si je od něho vyprosili.+