4 Nebo v případě, že nějaká duše přísahá do té míry, že neuváženě mluví svými rty,+ že udělá zle+ nebo že udělá dobře ohledně čehokoli, co by člověk mohl neuváženě mluvit v přísežném prohlášení,+ třebaže to bylo před ní utajeno, ale dozví se to, potom se provinila ohledně jedné z těchto věcí.

2 V případě, že muž učiní Jehovovi slavnostní slib+ nebo přísahá přísahu,+ aby na svou duši uvázal slavnostní slib zdrženlivosti,+ neporuší své slovo.+ Měl by činit podle všeho, co vyšlo z jeho úst.+

21 A izraelští muži přísahali v Micpě+ a řekli: „Žádný muž z nás nedá svou dceru Benjamínovi za manželku.“+

25 Je to léčka, když pozemský člověk zbrkle zvolal: „Svaté!“+ a po slavnostních slibech+ [má sklon] zkoumat.+

6 Nepřipusť, aby tvá ústa přivedla tvé tělo k hříchu,*+ ani neříkej před andělem,*+ že to byla chyba.+ Proč se má [pravý] Bůh rozhořčit kvůli tvému hlasu a zmařit dílo tvých rukou?+