11 A přikročila k tomu, aby učinila slavnostní slib+ a řekla: „Ó Jehovo vojsk, jestliže zcela jistě shlédneš na trápení své otrokyně+ a skutečně na mne vzpomeneš+ a nezapomeneš na svou otrokyni a skutečně dáš své otrokyni mužského potomka, dám ho Jehovovi na všechny dny jeho života, a na jeho hlavu nevejde břitva.“+

20 Když uběhl rok,* stalo se tedy, že Hana otěhotněla a porodila syna a přistoupila k tomu, aby mu dala jméno+ Samuel,* protože, [jak] řekla, „vyžádala+ jsem si ho od Jehovy“.