33 Prosím tedy nyní, ať tvůj otrok zůstane místo chlapce jako otrok mého pána, aby chlapec odešel se svými bratry.+

17 A David přistoupil k tomu, aby řekl [pravému] Bohu: „Nebyl jsem to já, kdo řekl, aby se sečetl lid, a nejsem to já,* kdo zhřešil a bezesporu učinil špatně?+ Pokud jde o tyto ovce,+ co ty udělaly? Jehovo, můj Bože, nech, prosím, svou ruku přijít na mne a na dům mého otce; ale ne jako metlu na tvůj lid.“+