14 Potom mu Laban řekl: „Jsi vskutku má kost a mé tělo.“+ Bydlel tedy u něho plný měsíc.*

15 měl by sis nad sebou zcela jistě dosadit krále, kterého vyvolí Jehova, tvůj Bůh.+ Měl by sis dosadit krále z řad svých bratrů. Nebude ti dovoleno, aby sis nad sebou dosadil cizince, který není tvým bratrem.

2 „Mluvte, prosím, tak, aby to slyšeli všichni šekemští majitelé půdy:* ‚Co je pro vás lepší: aby nad vámi panovalo sedmdesát mužů,+ všichni synové Jerubbaalovi, nebo aby nad vámi panoval jeden muž? A pamatujte, že jsem vaše kost a vaše tělo.‘“+

12 Jste moji bratři; má kost a mé tělo jste.+ Proč byste se tedy měli stát těmi posledními, kteří přivedou krále zpět?‘