3 Potom jsem králi řekl: „Ať král žije na neurčitý čas!+ Proč by se neměl můj obličej zasmušit, když město,+ dům pohřebních míst mých praotců,+ je zpustošeno, a jeho brány, ty byly pohlceny ohněm?“+

6 Dál jsme tedy stavěli zeď, a celá zeď se spojila až do poloviny své [výšky], a lid byl nadále srdcem při práci.+

16 Jehovo,* kéž se, prosím, podle všech tvých skutků spravedlnosti+ obrátí tvůj hněv a tvůj vztek zpět od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory;+ vždyť kvůli našim hříchům a kvůli provinění našich praotců+ je Jeruzalém a tvůj lid předmětem pohany všem okolo nás.+