31 Na to lid uvěřil.+ Když slyšeli, že Jehova obrátil svou pozornost+ k izraelským synům a že viděl jejich trápení,+ sklonili se a vrhli se [k zemi].+

11 A přikročila k tomu, aby učinila slavnostní slib+ a řekla: „Ó Jehovo vojsk, jestliže zcela jistě shlédneš na trápení své otrokyně+ a skutečně na mne vzpomeneš+ a nezapomeneš na svou otrokyni a skutečně dáš své otrokyni mužského potomka, dám ho Jehovovi na všechny dny jeho života, a na jeho hlavu nevejde břitva.“+

12 Snad Jehova uvidí+ svým okem* a Jehova mi skutečně navrátí dobrotu místo jeho zlořečení tohoto dne.“+

9 Během vší jejich tísně to bylo tísnivé pro něho.*+ A zachránil je jeho osobní posel.*+ Ve své lásce a ve svém soucitu je sám vykoupil+ a přistoupil k tomu, aby je pozvedl a nosil je po všechny dávné dny.+