3 Pokořil tě tedy a nechal tě o hladu+ a krmil tě mannou,+ kterou jsi neznal ani ty ani ji neznali tvoji otcové; aby tě přiměl poznat, že člověk opravdu nežije samotným chlebem, ale [že] člověk opravdu žije každým výrokem Jehovových úst.+

10 Ale on jí řekl: „Jako mluví jedna z bláznivých+ žen, tak mluvíš i ty. Budeme přijímat od [pravého] Boha jen to, co je dobré, a nebudeme přijímat i to, co je špatné?“+ V tom všem Job nezhřešil svými rty.+

7 Utvářím světlo+ a tvořím tmu,+ působím mír+ a tvořím neštěstí,+ já, Jehova, činím všechny ty věci.+

22 Viz proto Boží laskavost+ a přísnost.+ Vůči těm, kdo padli, je přísnost,+ ale vůči tobě je Boží laskavost, za předpokladu, že zůstaneš v jeho laskavosti;+ jinak budeš odťat i ty.+