5 [k] těm, kdo říkají: ‚Jdi si po svých. Nepřibližuj se ke mně, neboť na tebe jistě přenesu svatost.‘*+ Ti jsou dýmem v mém chřípí,+ ohněm hořícím po celý den.*+
23 Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci, protože dáváte desetinu+ z máty, kopru a kmínu, ale znevažujete závažnější záležitosti Zákona, totiž právo+ a milosrdenství+ a věrnost.*+ To bylo závazné dělat, ale to ostatní neznevažovat.
23 Právě tyto věci vlastní vskutku zdání moudrosti v dobrovolně přijatém způsobu uctívání* a [zdánlivé] pokoře, krutém zacházení s tělem;+ ale nemají hodnotu v boji proti uspokojování těla.+