22 Je Jeden, který bydlí nad kruhem země,+ jejíž obyvatelé jsou jako luční kobylky, Ten, kdo roztahuje nebesa právě jako jemný tyl, kdo je rozestírá jako stan k bydlení,+

12 Sám jsem udělal zemi+ a stvořil jsem na ní i člověka.*+ Já — mé vlastní ruce roztáhly nebesa+ a velím celému jejich vojsku.“+

13 A že bys zapomněl na Jehovu, svého* Původce,+ Toho, kdo roztáhl nebesa+ a položil základ země,+ takže ses ustavičně celý den děsil kvůli vzteku toho, kdo [tě] svíral,+ jako by byl zcela zaměřen na to, aby [tě] zničil?+ A kde je vztek toho, kdo [tě] svíral?+