10 „Ke komu mám mluvit a dávat výstrahu, aby slyšeli? Pohleď, jejich ucho je neobřezané, takže nejsou schopni dávat pozor.+ Pohleď, stalo se jim pohanou samotné Jehovovo slovo,+ v němž* nemohou nalézt potěšení.+

11 Ale odmítali dávat pozor+ a nastavovali zatvrzelé rameno+ a uši si učinili tak nepřístupné, aby neslyšeli.+

20 Kdo totiž provádí podlé věci,+ nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly kárány.+

27 Srdce tohoto lidu se totiž stalo nevnímavým* a ušima slyšeli bez odezvy a zavřeli oči, aby nikdy neviděli očima, neslyšeli ušima, neporozuměli srdcem a neobrátili se zpět a já abych je neuzdravil.“‘+