22 Večer před příchodem toho, kdo unikl, spočinula na mně samotná ruka Jehovy,+ a On přistoupil k tomu, aby mi otevřel ústa, dříve než ke mně ráno přišel [ten člověk], a má ústa se otevřela a již jsem se neprokázal být oněmělý.+
20 Ale pohleď, budeš mlčet+ a nebudeš schopen promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi nevěřil mým slovům, která se splní ve svém ustanoveném čase.“