23 kéž potom sám uslyšíš z nebes,+ a zasáhneš+ a rozsoudíš své sluhy, takže ničemnému splatíš tím, že uvedeš jeho běh* na jeho vlastní hlavu,+ a spravedlivého prohlásíš za spravedlivého+ tím, že mu dáš podle jeho vlastní spravedlnosti.+

10 Pokud jde tedy o tebe, synu člověka, řekni izraelskému domu: ‚Tak jste řekli: „Protože naše vzbouření a naše hříchy jsou na nás a hnijeme v nich,+ jak potom zůstaneme naživu?“‘+

9 soužení a tíseň, na duši každého člověka, který koná to, co je škodlivé, nejprve Žida+ a také Řeka;+

7 Nedejte se zavést na scestí:+ Bohu se nelze posmívat.+ Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí;+