3 Potom jsem králi řekl: „Ať král žije na neurčitý čas!+ Proč by se neměl můj obličej zasmušit, když město,+ dům pohřebních míst mých praotců,+ je zpustošeno, a jeho brány, ty byly pohlceny ohněm?“+

4 Na to Chaldejci promluvili ke králi aramejským jazykem:*+ „Králi, žij dál až na neurčité časy.+ Řekni svým sluhům, jaký sen to je, a odhalíme ti samotný výklad.“+

10 Pokud jde o královnu, ta kvůli slovům krále a jeho šlechticů vstoupila přímo do hodovního sálu. Královna odpověděla a řekla: „Králi, zůstaň naživu dokonce na neurčité časy.+ Ať tě nelekají tvé myšlenky a ať se nemění barva tvé pleti.