14 Tak se Slovo stalo tělem+ a přebývalo* mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi+ od otce; a byl plný nezasloužené laskavosti a pravdy.+

3 Proto bych chtěl, abyste věděli, že nikdo, když mluví Božím duchem, neříká: „Ježíš je prokletý!“,*+ a nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán!“, jedině svatým duchem.+

10 Na to jsem padl k jeho nohám, abych ho uctíval.+ Ale říká mi: „Pozor! Nedělej to!+ Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají dílo [vydávání] svědectví o Ježíšovi.+ Uctívej Boha,+ neboť vydávání svědectví* o Ježíšovi je to, co inspiruje* k prorokování.“*+