Malachiáš
1 Prohlášení:
Jehovovo+ slovo o Izraeli prostřednictvím Malachiáše:*
2 „Zamiloval jsem si vás,“+ řekl Jehova.
A vy jste řekli: „Jak sis nás zamiloval?“+
„Nebyl Esau Jákobův bratr?“+ je Jehovův výrok. „Ale Jákoba jsem miloval+ 3 a Esaua+ jsem nenáviděl; a nakonec jsem jeho hory učinil opuštěným úhorem+ a jeho dědictví pro šakaly z pustiny.“+
4 „Protože Edom* stále říká: ‚Byli jsme roztříštěni, ale vrátíme se a vystavíme zpustošená místa‘, tak řekl Jehova vojsk:* ‚Oni, oni budou stavět, ale já, já budu strhávat.+ A lidé je jistě nazvou „území* ničemnosti“ a „lid, který Jehova na neurčitý čas otevřeně odsoudil+“. 5 A vaše vlastní oči [to] uvidí a vy řeknete: „Kéž je Jehova veleben nad územím Izraele.“‘“+
6 „‚Syn, ten ctí otce;+ a sluha svého vznešeného pána.*+ Jestliže jsem tedy otcem,+ kde je úcta ke mně?+ A jestliže jsem Vznešeným Pánem, kde je bázeň+ přede mnou?‘ řekl Jehova vojsk vám, kněží, kteří opovrhujete mým jménem.+
‚A vy jste řekli: „Jak jsme opovrhli tvým jménem?“‘
7 ‚[Tím, že] na mém oltáři předkládáte znečištěný chléb.‘+
‚A vy jste řekli: „Jak jsme tě znečistili?“‘
‚Tím, že jste řekli: „Jehovův stůl+ je něco opovrženíhodného.“+ 8 A když předkládáte k obětování slepé [zvíře]: „Není to nic špatného.“ A když předkládáte chromé nebo nemocné [zvíře]: „Není to nic špatného.“‘“+
„Přines to, prosím, ke svému místodržiteli. Najde v tobě zalíbení nebo přijme tě laskavě?“ řekl Jehova vojsk.
9 „A nyní, prosím, obměkčujte obličej+ Boha,* aby nám projevil přízeň.+ Stalo se to z vaší ruky. Přijme kohokoli z vás laskavě?“ řekl Jehova vojsk.
10 „Kdo z vás také zavře dveře?+ A nezapálíte můj oltář — za nic.+ Nemám ve vás potěšení,“ řekl Jehova vojsk, „a v obětním daru z vaší ruky nemám zalíbení.“+
11 „Od východu slunce až po jeho západ bude totiž mé jméno veliké mezi národy+ a na každém místě se bude přinášet obětní dým,+ bude se činit předložení mému jménu, dokonce čistého daru;+ protože mé jméno bude veliké mezi národy,“+ řekl Jehova vojsk.
12 „Ale znesvěcujete+ mě* tím, že říkáte: ‚Jehovův* stůl je něco znečištěného a jeho ovoce je něco opovrženíhodného, jeho jídlo.‘+ 13 A řekli jste: ‚Pohleď, jaká únava!‘,+ a způsobili jste, že se nad tím* ohrnuje nos,“ řekl Jehova vojsk. „A přinesli jste něco odtrženého, a to chromé a nemocné;+ ano, přinesli jste [to] jako dar. Mohu v tom mít zalíbení z vaší ruky?“+ řekl Jehova.
14 „A prokletý je ten, kdo jedná vychytrale, když v jeho stádu existuje samec nějakého zvířete, a on činí slavnostní slib a obětuje Jehovovi* zkažené [zvíře].+ Vždyť jsem veliký Král,“+ řekl Jehova vojsk, „a mé jméno bude vzbuzovat bázeň mezi národy.“+