Hebrejcům
4 Protože tedy zbývá slib o vstupu do jeho odpočinku,+ bojme se, aby se snad někdy nezdálo, že ho někdo z vás nedosáhl.+ 2 Vždyť nám také byla oznámena dobrá zpráva,+ stejně jako i jim;+ ale slovo, které bylo slyšet, jim neprospělo,+ protože nebyli sjednoceni vírou+ s těmi, kdo opravdu slyšeli.*+ 3 My totiž, kteří jsme projevovali víru, opravdu vstupujeme do odpočinku, právě jak řekl: „Proto jsem přísahal+ ve svém hněvu: ‚Jistě nevstoupí do mého odpočinku‘“,+ ačkoli jeho* skutky byly dokončeny+ od založení* světa.+ 4 Vždyť o sedmém dnu na jednom místě řekl: „A Bůh* odpočinul sedmý den od všech svých děl“+ 5 a opět na tomto místě: „Jistě nevstoupí do mého odpočinku.“+
6 Protože tedy zůstává [ten odpočinek], aby do něj někteří vstoupili, a ti, jimž byla dobrá zpráva+ oznamována nejprve, do něj nevstoupili pro neposlušnost,+ 7 opět vyznačuje určitý den tím, že za tak dlouho říká v Davidově [žalmu] „Dnes“; právě jak bylo výše řečeno: „Jestliže dnes budete naslouchat jeho vlastnímu hlasu,+ nezatvrzujte své srdce.“+ 8 Kdyby je byl totiž Jozue*+ dovedl na místo odpočinku,+ nemluvil by potom [Bůh]* o jiném dnu.+ 9 Pro Boží lid tedy zůstává sabatní odpočinek.+ 10 Kdo totiž vstoupil do [Božího]* odpočinku,+ sám odpočinul i od svých vlastních děl,+ právě jako Bůh odpočinul od svých vlastních.
11 Vynasnažme se proto, abychom vstoupili do onoho odpočinku, aby někdo nepadl podle téhož vzoru neposlušnosti.+ 12 Vždyť slovo+ Boha je živé+ a vykonává moc*+ a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč+ a proniká až k rozdělení duše+ a ducha+ a kloubů a [jejich] morku a [je] schopné rozeznávat* myšlenky a úmysly* srdce.+ 13 A není stvoření, které není zjevné jeho zraku,+ ale všechno je obnažené a otevřeně vystavené očím toho, jemuž máme skládat účty.+
14 Když tedy máme velkého velekněze, který prošel nebesy,+ Ježíše, Božího Syna,+ držme se [svého] vyznání [o něm].+ 15 Jako velekněze* totiž nemáme někoho, kdo nemůže projevovat účast+ s našimi slabostmi, ale toho, kdo byl zkoušen ve všech ohledech jako my, ale bez hříchu.+ 16 Přibližujme se+ tedy s volností řeči+ k trůnu nezasloužené laskavosti, abychom obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas.+