2. Paralipomenon
33 Manassemu+ bylo dvanáct let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětapadesát let.+
2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ podle odporných věcí+ národů, které Jehova vyhnal [z místa] před izraelskými syny.+ 3 Vystavěl tedy opět výšiny,+ které jeho otec Ezekjáš strhal,+ a postavil oltáře+ Baalům+ a udělal posvátné kůly+ a začal se klanět+ celému nebeskému+ vojsku a sloužit mu.+ 4 A vystavěl oltáře+ v Jehovově domě, o němž Jehova řekl: „V Jeruzalémě se mé jméno prokáže být na neurčitý čas.“+ 5 A přikročil k tomu, aby vystavěl oltáře+ celému nebeskému vojsku+ na dvou nádvořích+ Jehovova domu. 6 A sám přiměl své vlastní syny projít ohněm+ v údolí Hinnomova*+ syna a provozoval magii+ a používal věštění+ a provozoval kouzelnictví+ a nadělal spiritistická média+ a ty, kdo z povolání předpovídají+ události. Ve velkém měřítku činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho urážel.+
7 Navíc, vyřezávanou sochu,+ kterou udělal, dal do domu [pravého] Boha,+ o němž Bůh řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů,+ uložím+ na neurčitý čas své jméno.+ 8 A neodstraním opět nohu Izraele ze zemské půdy, kterou jsem přidělil+ jejich* praotcům,+ pokud jen budou pečlivě činit všechno, co jsem jim Mojžíšovou+ rukou přikázal+ ohledně celého zákona+ a předpisů+ a soudcovských rozhodnutí.“+ 9 A Manasse+ stále sváděl Judu+ a obyvatele Jeruzaléma, aby činili hůře+ než národy, které Jehova vyhladil [z místa] před izraelskými syny.+
10 A Jehova stále mluvil k Manassemu a jeho lidu, ale oni nedávali pozor.+ 11 Konečně proti nim+ Jehova přivedl velitele vojska, jež patřilo asyrskému králi,+ a tak zajali Manasseho v prohlubních+ a spoutali+ ho dvěma měděnými okovy a vzali ho do Babylóna. 12 A jakmile mu to způsobilo tíseň,+ obměkčoval obličej Jehovy, svého Boha,+ a stále se velice pokořoval+ kvůli BOHU svých praotců. 13 A stále se k němu modlil, takže On se od něho nechal snažně uprosit+ a slyšel jeho žádost o přízeň a navrátil ho do Jeruzaléma k jeho kralování;+ a Manasse poznal, že Jehova je [pravý] Bůh.+
14 A poté vystavěl vnější+ zeď pro Město Davidovo+ na západ od Gichonu+ v říčním údolí a až po Rybnou bránu+ a hnal [ji] kolem k Ofelu+ a přistoupil k tomu, aby ji udělal velmi vysokou. Dále rozmístil do všech opevněných měst v Judovi velitele vojenské síly.+ 15 A přistoupil k tomu, aby odstranil cizozemské bohy*+ a modlářskou sochu+ z Jehovova domu a všechny oltáře,+ které vystavěl na hoře Jehovova domu a v Jeruzalémě, a pak je vyházel ven z města. 16 Navíc, připravil Jehovův oltář+ a začal na něm obětovat oběti společenství+ a oběti díkůvzdání+ a přikročil k tomu, aby řekl Judovi, aby sloužil Jehovovi, BOHU Izraele.+ 17 Nicméně lid stále obětoval na výšinách;+ jenže Jehovovi, svému Bohu.
18 Pokud jde o ostatní záležitosti Manasseho a jeho modlitbu+ k jeho Bohu a slova vizionářů,+ kteří k němu stále mluvili ve jménu Jehovy, BOHA Izraele, jsou tam mezi záležitostmi izraelských králů.+ 19 Pokud jde o jeho modlitbu+ a [o to,] jak byla vyslyšena jeho snažná prosba,+ a všechen jeho hřích+ a jeho nevěrnost+ a místa, kde vystavěl výšiny+ a postavil posvátné kůly*+ a ryté sochy+ předtím, než se pokořil,+ jsou zapsány tam mezi slovy jeho vizionářů.* 20 Nakonec Manasse ulehl se svými praotci+ a pohřbili+ ho u jeho domu; a začal místo něho vládnout jeho syn Amon.+
21 Amonovi+ bylo dvaadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+ 22 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ právě jak [to] dělal jeho otec Manasse;+ a Amon obětoval+ všem rytým sochám,+ které udělal jeho otec Manasse,+ a dále jim sloužil.+ 23 A nepokořil se+ kvůli Jehovovi stejně, jako se pokořil jeho otec Manasse,+ neboť Amon byl ten, kdo působil, aby provinilosti přibývalo.+ 24 Nakonec se proti němu spikli+ jeho sluhové a usmrtili ho v jeho vlastním domě.+ 25 Lid země ale všechny spiklence+ proti králi Amonovi+ srazil+ a lid+ země pak místo něho udělal králem jeho syna Josijáše.+