Skutky
24 O pět dnů později přišel velekněz Ananiáš+ s několika staršími muži* a veřejným řečníkem, jistým Tertullem, a poskytli místodržiteli+ informace proti Pavlovi.+ 2 Když byl Tertullus zavolán, začal na něj žalovat a řekl:
„Vidíme, že se tvým prostřednictvím těšíme z velkého pokoje+ a že v tomto národě dochází tvou prozíravostí ke zlepšením, 3 a přijímáme to vždy a také všude s největší vděčností, Excelence+ Felixi. 4 Abych tě však již dále nezdržoval, naléhavě tě prosím, abys nás ve své vlídnosti krátce vyslechl. 5 Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor+ a popuzuje k povstáním+ mezi všemi Židy po celé obydlené zemi a je vůdčím bojovníkem* sekty*+ Nazarejců, 6 tím, kdo se také pokoušel znesvětit chrám+ a kterého jsme se zmocnili. 7* —— 8 Od něho se můžeš sám výslechem dozvědět o všem, pro co jej žalujeme.“
9 Na to se k útoku připojili i Židé a tvrdili, že je to tak. 10 A když mu místodržitel pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl:
„Poněvadž dobře vím, že jsi soudcem tohoto národa mnoho let, pohotově o sobě mluvím na svou obhajobu,+ 11 jelikož máš možnost zjistit, že to není víc než dvanáct dnů, kdy jsem přišel uctívat+ do Jeruzaléma; 12 a nenašli mě ani v chrámu,+ jak se s někým dohaduji, ani že bych působil, aby se srotil dav+ buď v synagógách, nebo po městě. 13 Ani ti nemohou dokázat+ to, pro co mě právě žalují. 14 Opravdu ti však přiznávám, že podle té cesty, kterou nazývají ‚sektou‘, tímto způsobem prokazuji posvátnou službu* BOHU svých praotců,+ poněvadž věřím všemu, co je předloženo v Zákoně+ a napsáno v Prorocích; 15 a mám naději+ v Boha, naději, kterou tito [muži] také sami chovají, že bude vzkříšení*+ spravedlivých+ i nespravedlivých.+ 16 V tomto ohledu se opravdu trvale cvičím, abych měl vědomí,+ že jsem se nedopustil žádné urážky vůči Bohu a lidem. 17 Po značném počtu let jsem tedy přišel, abych přinesl dary z milosrdenství svému národu a oběti.+ 18 Zatímco jsem se [zabýval] těmi záležitostmi, našli mě v chrámu obřadně očištěného,+ ale ne se zástupem nebo s vřavou. Ale byli tam nějací Židé z [oblasti] Asie, 19 kteří by měli být přítomni před tebou a žalovat mě, kdyby snad proti mně něco měli.+ 20 Nebo ať ti [muži] zde sami řeknou, co nesprávného shledali, když jsem stál před Sanhedrinem, 21 kromě toho jednoho výroku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: ‚Dnes jsem před vámi souzen pro vzkříšení mrtvých!‘“+
22 Felix,+ který však znal docela přesně záležitosti týkající se té Cesty,+ začal ty [muže] oddalovat a řekl: „Jakmile přijde vojenský velitel* Lysias,+ rozhodnu o těchto záležitostech, které se vás týkají.“ 23 A nařídil důstojníkovi,* aby byl ten muž hlídán, měl nějaké ulehčení [ve vazbě] a aby nikomu z jeho lidí nezakazoval ho obsloužit.+
24 O několik dnů později přišel Felix+ se svou manželkou Drusillou, která byla Židovka,+ poslal pro Pavla a naslouchal mu o víře v Krista Ježíše.+ 25 Ale když hovořil o spravedlnosti+ a sebeovládání+ a budoucím soudu,+ Felix se polekal a odpověděl: „Pro tentokrát odejdi, ale až si najdu příhodnou dobu, opět pro tebe pošlu.“ 26 Zároveň však doufal, že mu Pavel dá peníze.+ Proto pro něj posílal ještě častěji a rozmlouval s ním.+ 27 Ale když uplynula dvě léta, nastoupil po Felixovi Porcius Festus; a protože Felix toužil získat přízeň+ Židů, nechal Pavla spoutaného.