Lukáš

1 Vzhledem k tomu, že se mnozí ujali toho, aby sestavili přehled skutečností, kterým jsme mezi sebou dali plnou důvěru,+ 2 právě jak nám je předali ti, kdo se od počátku+ stali očitými svědky+ a sloužícími poselství,*+ 3 rozhodl jsem se i já, protože jsem přesně vysledoval všechny věci od začátku, že ti je v logickém pořadí+ napíšu, nejznamenitější+ Theofile,+ 4 abys úplně poznal jistotu o tom, o čem jsi byl ústně vyučován.+

5 Za dnů Heroda,+ krále Judeje, byl jistý kněz jménem Zecharjáš* z Abijášova* oddílu+ a měl manželku z Áronových dcer+ a její jméno bylo Alžběta. 6 Oba byli před Bohem spravedliví,+ protože chodili bezúhonně+ ve shodě se všemi Jehovovými* přikázáními+ a zákonnými+ požadavky.+ 7 Ale neměli dítě, protože Alžběta byla neplodná,+ a oba byli v pokročilém věku.

8 Zatímco působil jako kněz v pověření svého oddílu před Bohem,+ 9 přišel na řadu podle slavnostní zvyklosti kněžského úřadu, aby obětoval kadidlo,+ když vstoupil do Jehovovy* svatyně;*+ 10 a celé množství lidí se venku modlilo v hodinu obětování kadidla.+ 11 Jemu se objevil Jehovův* anděl, který stál na pravé straně oltáře pro kadidlo.+ 12 Zecharjáš se však při tom pohledu znepokojil a padl na něj strach.+ 13 Ale anděl mu řekl: „Neměj strach, Zecharjáši, protože tvá úpěnlivá prosba byla příznivě vyslyšena+ a tvá manželka Alžběta se stane matkou tvého syna a máš mu dát jméno Jan.*+ 14 A budeš mít radost a velké potěšení a mnozí se budou radovat z jeho narození,+ 15 neboť bude velký před Jehovou.*+ Nebude však vůbec pít víno ani silný nápoj+ a bude naplněn svatým duchem* hned od mateřského lůna;+ 16 a mnohé z izraelských synů obrátí zpět k Jehovovi,* jejich Bohu.+ 17 Také půjde před ním s Elijášovým*+ duchem a silou, aby obrátil zpět srdce otců k dětem+ a neposlušné k praktické moudrosti spravedlivých, aby přichystal pro Jehovu*+ připravený lid.“+

18 A Zecharjáš andělovi řekl: „Jak si tím mám být jistý? Jsem totiž letitý+ a má manželka je již v pokročilém věku.“ 19 Anděl mu odpověděl a řekl: „Jsem Gabriel,*+ který stojí blízko před Bohem, a byl jsem vyslán, abych s tebou mluvil+ a oznámil ti o tom dobrou zprávu.* 20 Ale pohleď, budeš mlčet+ a nebudeš schopen promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi nevěřil mým slovům, která se splní ve svém ustanoveném čase.“ 21 Lidé mezitím dále čekali na Zecharjáše+ a začali se divit, že se zdržuje ve svatyni. 22 Ale když vyšel, nebyl schopen k nim promluvit a oni si uvědomili, že právě viděl ve svatyni nadpřirozené+ vidění; a dával jim znamení, ale zůstal němý. 23 A když se naplnily dny jeho veřejné služby,*+ odešel domů.

24 Po těch dnech však jeho manželka Alžběta otěhotněla;+ držela se v ústraní pět měsíců a říkala: 25 „Tak se mnou Jehova* jednal v těchto dnech, kdy mi věnoval pozornost, aby odňal mou pohanu mezi lidmi.“+

26 V jejím* šestém měsíci byl anděl Gabriel+ vyslán Bohem do galilejského města zvaného Nazaret 27 k panně, která byla zaslíbena k manželství muži jménem Josef z Davidova domu. A ta panna+ se jmenovala Marie.*+ 28 A když před ni vešel, řekl: „Dobrý den,+ ty vysoce poctěná, Jehova*+ je s tebou.“+ 29 Ona se však tím výrokem hluboce rozrušila a začala uvažovat, jaký to je asi pozdrav. 30 Anděl jí tedy řekl: „Neměj strach, Marie, neboť jsi našla přízeň+ u Boha; 31 a pohleď, počneš ve svém lůně a porodíš syna+ a máš mu dát jméno Ježíš.*+ 32 Ten bude velký+ a bude nazýván Syn Nejvyššího;+ a Jehova* Bůh mu dá trůn+ jeho otce Davida,+ 33 a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“+

34 Marie však andělovi řekla: „Jak se to má stát, když nemám styk+ s mužem?“ 35 Anděl jí odpověděl a řekl: „Přijde na tebe svatý duch+ a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, se bude nazývat svaté,+ Boží Syn.+ 36 A pohleď, tvá příbuzná Alžběta sama také počala syna ve svém stáří a teď je ta údajně neplodná žena+ v šestém měsíci; 37 protože u Boha nebude nemožností žádné prohlášení.“*+ 38 Marie pak řekla: „Pohleď! Jehovova* otrokyně!+ Kéž se to se mnou stane podle tvého prohlášení.“ Na to se anděl od ní vzdálil.

39 Marie tedy v těch dnech vstala a spěšně odešla do hornaté krajiny, do judského města, 40 a vstoupila do Zecharjášova domu a pozdravila Alžbětu. 41 Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, tu děťátko v jejím lůně poskočilo; a Alžběta byla naplněna svatým duchem 42 a zvolala s hlasitým výkřikem a řekla: „Jsi požehnaná mezi ženami a požehnaný+ je plod tvého lůna! 43 A jak to, že mám tu [výsadu], aby ke mně přišla matka mého Pána?+ 44 Pohleď, jak totiž zvuk tvého pozdravu dolehl k mým uším, děťátko v mém lůně poskočilo velkou radostí.+ 45 Šťastná je i ta, která věřila, protože se zcela uskuteční to, o čem s ní mluvil Jehova.“*+

46 A Marie řekla: „Má duše velebí* Jehovu*+ 47 a můj duch se nemůže zdržet, aby se velmi nerozradostnil+ v Bohu, mém Zachránci;+ 48 protože shlédl na nízké postavení své otrokyně.+ Pohleď, od nynějška mě totiž budou všechny generace prohlašovat za šťastnou,+ 49 protože Ten mocný pro mne udělal velké skutky a jeho jméno je svaté;+ 50 a jeho milosrdenství je po generace za generacemi na těch, kdo se ho bojí.+ 51 Mocně jednal svou paží,+ daleko rozptýlil ty, kdo jsou domýšliví v úmyslu svého srdce.+ 52 Sesadil z trůnů mocné+ a vyvýšil ponížené;+ 53 plně nasytil hladové dobrými věcmi+ a poslal pryč s prázdnou ty, kdo mají jmění.+ 54 Přišel na pomoc svému sluhovi Izraelovi,+ aby připomněl milosrdenství,+ 55 právě jak řekl našim praotcům, Abrahamovi a jeho semenu,* navždy.“+ 56 Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého vlastního domova.

57 Alžbětě se naplnil čas, aby porodila, a stala se matkou syna. 58 A sousedé a její příbuzní slyšeli, že Jehova* vůči ní zvelebil své milosrdenství,+ a začali se radovat s ní.+ 59 A osmý den přišli malé dítě obřezat+ a hodlali je nazvat jménem jeho otce Zecharjáše. 60 Jeho matka však odpověděla a řekla: „Opravdu ne, ale bude se nazývat Jan.“ 61 Řekli jí na to: „Mezi tvými příbuznými není nikdo nazvaný tímto jménem.“ 62 Potom se jeho otce ptali pomocí znamení, jak chce, aby se nazývalo. 63 A požádal o tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“+ Všichni se tomu podivovali. 64 Okamžitě se mu otevřela ústa+ a uvolnil se mu jazyk a začal mluvit a žehnal Bohu. 65 A na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl strach; a v celé hornaté judské krajině se o tom všem začalo vyprávět, 66 a všichni, kdo [to] slyšeli, si to zapsali do srdce+ a řekli: „Co skutečně z toho malého dítěte bude?“ Byla s ním totiž vskutku Jehovova* ruka.+

67 A jeho otec Zecharjáš byl naplněn svatým duchem,+ prorokoval a řekl:+ 68 „Požehnaný buď Jehova,* BŮH Izraele,+ protože obrátil pozornost ke svému lidu+ a vykonal osvobození.+ 69 A pozvedl pro nás roh+ záchrany* v domě svého sluhy Davida, 70 právě jak mluvil ústy svých svatých proroků odedávna+ 71 o záchraně před našimi nepřáteli a z ruky všech, kdo nás nenávidí;+ 72 aby vykonal milosrdenství ve spojitosti s našimi praotci a připomněl svou svatou smlouvu,+ 73 přísahu, kterou přísahal našemu praotci Abrahamovi,+ 74 aby nám, až budeme vyproštěni z rukou nepřátel,+ udělil výsadu nebojácně mu prokazovat posvátnou službu*+ 75 s věrnou oddaností a spravedlností před ním po všechny naše dny.+ 76 Ale pokud jde o tebe, malé dítě, ty budeš nazýváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Jehovou,* abys přichystal jeho cesty,+ 77 abys dal jeho lidu poznání o záchraně skrze odpuštění jejich hříchů+ 78 kvůli něžnému soucitu našeho Boha. S tímto [soucitem] nás z výše navštíví rozbřesk,+ 79 aby dal světlo těm, kdo sedí ve tmě a ve stínu smrti,+ aby zdárně zaměřil naše kroky na cestu pokoje.“

80 A malé dítě rostlo+ a sílilo na duchu. A býval na pouštích až do dne, kdy se otevřeně ukázal Izraeli.