Hemingway a fašistický pozdrav

V roce 1938 znepokojily slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye dvě fotografie. První byla pořízena v Barceloně (Španělsko). Byl to snímek mrtvých dětí, naskládaných do řady. Zabily je bomby, které svrhly Frankovy jednotky během španělské občanské války (1936–39). Tehdy zahynulo 875 osob, z toho 118 dětí. Hemingway chtěl vědět, kdo vydal rozkaz k bombardování civilního obyvatelstva.

Dále jej rozrušila zpráva v listě New York Herald Tribune, která uváděla, že se kardinál Patrick Hayes v New Yorku modlil za vítězství jednotek generála Franka ve Španělsku. Ale co bylo na druhé fotografii, která spisovatele znepokojila?

Byl to snímek španělských důstojníků a duchovních, jak stojí před katedrálou v severošpanělském městě Santiago de Compostela a zdraví pochodující vojenské oddíly. Co na tom bylo tak znepokojivé? Hemingway napsal: „Poznávám generála Arandu a generála Davilu. . . a poznávám i jejich pozdrav. Je to pozdrav staré španělské armády. Co však nepoznávám, je pozdrav lugaského biskupa, santiagského arcibiskupa, kanovníka santiagské kapituly a madridského biskupa. Nezdraví snad fašistickým pozdravem? Není to pozdrav nacistů a italských fašistů?“ Skutečně to tak bylo!

Pohled na děti zabité bombami, které svrhli katolíci, a na katolické biskupy, kteří zdravili pozdravem nacistů a fašistů, Hemingwaye vyvedl z míry. Možná si byl vědom toho, že španělské katolické duchovenstvo požehnalo občanské válce ve Španělsku a nazvalo ji svatým křižáckým tažením. Více než 500 000 Španělů přišlo o život v tomto ideologickém konfliktu, který rovněž posloužil Hitlerovi jako nácvik pro druhou světovou válku.

Jak to napsal Jakub, Ježíšův nevlastní bratr? „Vy duše nevěrné, což nevíte, že přátelit se s tímto světem znamená znepřátelit se s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.“ Duchovenstvo křesťanstva se až na malé výjimky neustále přidávalo na stranu politických vojenských vůdců světa. — Jakub 4:4, Petrů.

[Podpisek obrázku na straně 31]

A.G.E. Fotostock