Univerzální čitenge

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NAMIBII

VÍTE co je to čitenge? Pokud máte chvilku, pojďte s námi na krátký výlet do jedné africké vesnice, kde poznáte čitenge při práci i při hře.

Navštívíme vesnici Rundu v Namibii. Naší první zastávkou je rušné tržiště. Ženy s veselými tvářemi tu smlouvají, nakupují, prodávají nebo se jen tak zastavují na kus řeči. Podívejte se však pozorněji a všimnete si, že téměř všechny mají na sobě zvláštní část oděvu: zavinovací sukni, které se tu říká čitenge.

Bavlněná čitenge bývá dlouhá dva metry, široká jeden a půl metru a různorodost jejích barev a vzorů je neomezená. Některé jsou zdobeny obrázky zvířat, jiné obrázky lidí nebo krajiny.

Dále navštívíme některé venkovanky v jejich úhledně postavených hliněných domech s doškovou střechou. Ženy mají napilno při plnění domácích povinností — uhrabávají písek před svým domem nebo připravují ohniště pro rodinné jídlo. Některé na sobě mají jen čitenge, tentokrát však vytaženou nahoru a omotanou kolem hrudi jako jakýsi župan. Když se ženy obléknou — vezmou si třeba blůzu a sukni —, omotají si kolem boků čitenge, aby se jim sukně nezašpinila na prašných venkovských cestách.

Povšimli jste si tamté přitažlivé mladé ženy? Její čitenge — celé dva metry — je spletena do složitého, krásného turbanu. A povšimněte si, jak nese své dítě. Spletla si jinou čitenge do tvaru jakéhosi batohu, který nese zavěšený na rameni. Její děcko se rádo nese na maminčiných zádech. Jestliže chlapeček začne plakat, matka si závěs prostě přesune dopředu a může dítě kojit nebo laskat, aniž by přerušila chůzi.

Možná jste zahlédli, jak si dala peníze do příhodné peněženky: svázala je do rohu své zavinovací sukně. Až nakoupí, rozváže náhradní čitenge, zkušeně do látky zaváže zeleninu, a svou nákupní tašku si na hlavě odnese domů.

Až se dostane domů, poznáte, že tento kus látky se užívá ještě jinými důmyslnými způsoby. Jasně barevná čitenge visí v každých dveřích. Vidíte, že tam nejsou žádné vnitřní stěny. Přes celé obydlí je napříč natažen dlouhý provaz, na němž visí čtyři čitenge, které oddělují obývací prostor od ložnice.

Naše hostitelka pokládá zeleninu a zjišťuje, že došlo dříví. Jde do buše nasbírat otýpku dříví, ale nejdříve si vezme jednu čitenge navíc. Nasbírá dříví a všechny kusy sváže dohromady jednou čitenge. Pak si vezme jinou čitenge a pevně ji smotá do tlustého, polštářovitého prstence, který si dá na hlavu. Slouží jí jako vynikající poduška, jíž si vypodloží velkou otep dříví, kterou na hlavě odnese domů.

Zatímco se naší přítelkyni pomalu vaří jídlo, řekne si, že má chvíli, aby krátce navštívila nejbližší sousedy. Během řeči rozkládá rukama, přičemž klade svou čitenge na zem jako pokrývku a dává na ni své dítě. Chlapec se na maminku vesele směje, když mu dává klacík na hraní.

Zanedlouho musí naše známá odejít, aby zkontrolovala jídlo. Náhle se však setmělo a začíná pršet. Nijak si s tím nedělá hlavu, do jedné ruky bere své dítě a duchapřítomně si kolem hlavy omotává čitenge. S tímto rychle vyrobeným deštníkem nad hlavou odchází domů, aby dohlédla na vaření.

Sukně, župan, peněženka, nákupní taška, polštář, pokrývka, deštník, nosítko na dítě, turban — možnosti, jak použít čitenge, se zdají neomezené a jsou dokladem vynalézavosti Afričanů.

[Obrázky na straně 23]

„Čitenge“ má široké použití: balí se do ní dříví, nosí se v ní dítě, je pěkným turbanem nebo barevnou pokrývkou