BARUK

[požehnaný].

1. Jeremjášův písař a tajemník. Baruk byl syn Nerijáše a bratr Serajáše, Sedekjášova ubytovacího úředníka, který u Eufratu četl Jeremjášův svitek. (Jer 32:12; 51:59–64)

Ve čtvrtém roce krále Jehojakima, v roce 625 př. n. l., začal Baruk psát do svitku prorocké poselství o zkáze Jeruzaléma, které mu diktoval Jeremjáš. Ke konci podzimu následujícího roku 624 př. n. l. přečetl Baruk tento svitek nahlas „do uší všemu lidu“ u vchodu do Jehovova domu. Potom byl povolán, aby jej přečetl shromážděným knížatům, a to, co tito muži slyšeli, na ně silně zapůsobilo. Měli strach z toho, co se stane, až se o tomto poselství doslechne král, a proto na Baruka a Jeremjáše naléhali, aby se ukryli. Když Jehojakim slyšel otevřené odsouzení, celý svitek kus po kuse spálil a přikázal, aby Baruk a Jeremjáš byli před něho předvedeni, „ale Jehova je držel skryté“. Podle Jeremjášova diktátu pak Baruk napsal jiný svitek, podobný tomu prvnímu, ale tento svitek obsahoval mnoho „dalších . . . slov“ z Jehovových úst. (Jer 36:1–32)

O šestnáct let později, v desátém roce Sedekjáše, pouze několik měsíců před tím, než byl Jeruzalém vyloupen, vzal Baruk listiny o vlastnictví pozemku, který Jeremjáš koupil od jednoho svého bratrance, a dal je do hliněné nádoby, aby se zachovaly neporušené a v bezpečí. (Jer 32:1, 9–16)

Když si jednou Baruk při psaní prvního svitku stěžoval, že je unaven, Jehova ho varoval: ‚Nehledej stále pro sebe velké věci.‘ Baruk však dostal slib, že bude za svou věrnost chráněn a že bude v bezpečí ‚na všech místech, kam by šel‘, nejen během hrozného obléhání Jeruzaléma, ale také potom, až budou on a Jeremjáš přinuceni vzpurnými lidmi k tomu, aby s nimi odešli do Egypta. (Jer 45:1–5; 43:4–7)

2. Syn Zabbaie; Baruk ‚pracoval se zápalem‘, když pomáhal Nehemjášovi při obnovování jeruzalémských zdí. (Ne 3:20) Pravděpodobně totožný s č. 3.

3. Kněz, jehož potomek, nebo možná on sám, potvrdil Nehemjášovi „důvěryhodnou úmluvu“. (Ne 9:38; 10:1, 6, 8) Jestliže tuto úmluvu potvrdil pečetí Baruk sám, pak mohl být totožný s č. 2.

4. Otec nebo předek Maasejáše, který žil v době Nehemjášově v Jeruzalémě. Potomek Judy. (Ne 11:4–6)