VÉVODA

Muž, který je jmenován či dosazen jako kníže nebo hlavní představitel, nebo kterému je tento titul udělen. Pět midianských náčelníků, ‚Sichonových vévodů‘, kteří jsou ve 4. Mojžíšově 31:8 označeni jako ‚midianští králové‘, bylo zabito, když se Izrael mstil Midianitům za událost týkající se Baala z Peoru. (Joz 13:21) V Žalmu 83:11 jsou vůdcové nepřátel Božího lidu označeni jako ‚vévodové‘ (‚knížata‘, 83:12, KB). Hebrejský výraz na·sikhʹ (vévoda) se vyskytuje také u Ezekiela 32:30.

V jednom mesiášském proroctví je uvedeno, že když proti Božímu lidu přijdou nepřátelé, bude vzbuzeno „sedm pastýřů, ano osm vévodů lidstva“ („knížat z lidu“, KB). Vzhledem k tomu, že číslo sedm znázorňuje úplnost, „osm vévodů“ zřejmě znamená, že Jehovovu lidu bude poskytovat vedení značný počet schopných mužů, kteří budou jmenováni pod vládou Mesiáše. (Mi 5:5)