ELDAD

[možná „Bůh miloval“].

Jeden ze 70 starších mužů, které vybral Mojžíš, aby mu pomáhali nést náklad lidu. Jak smíšený zástup, tak Izraelité reptali kvůli manně a kvůli tomu, že neměli k jídlu žádné maso, a proto Mojžíš vyjádřil pocit, že je pro něj příliš těžké, aby nesl tento náklad sám. Jehova proto dal Mojžíšovi pokyn, aby shromáždil 70 starších mužů a přivedl je ke stanu setkání. Dva z těchto starších mužů, Eldad a Medad, však ke stanu setkání nešli, ale — bezpochyby z oprávněného důvodu — zůstali v táboře. Jehova pak vzal něco z ducha, který byl na Mojžíšovi, a vložil je na starší muže; ti potom začali prorokovat. Duch spočinul i na Eldadovi a Medadovi a začali v táboře jednat jako proroci. Bylo to oznámeno Mojžíšovi. Když Jozue ze žárlivosti kvůli Mojžíšovi žádal, aby jim v tom Mojžíš zabránil, ten mu odpověděl: „Ne, přál bych si, aby všichni z Jehovova lidu byli proroky, protože by na ně Jehova vložil svého ducha!“ (4Mo 11:13–29)