ELICAFAN, ELCAFAN

[(můj) Bůh skryl (uchoval jako poklad)].

1. Syn Áronova strýce Uzziela; na Mojžíšův pokyn společně se svým bratrem Mišaelem vynesl za tábor těla Nadaba a Abihua. (2Mo 6:22; 3Mo 10:4; 4Mo 3:30) Elicafan byl praotcem jedné levitské rodiny, o jejíchž členech je v Bibli výslovně řečeno, že sloužili za vlády Davida a za vlády Ezekjáše. (1Pa 15:8; 2Pa 29:13)

2. Syn Parnaka a náčelník synů Zebulona; byl mezi muži, kteří byli na Jehovův pokyn jmenováni k tomu, aby rozdělili Zaslíbenou zemi do dědičných podílů. (4Mo 34:25)