FLÉTNA

Hudební nástroj ze skupiny dřevěných dechových nástrojů. Někteří badatelé se sice vzájemně dohadují, na který dnešní hudební nástroj se asi hebrejské slovo cha·lilʹ a jeho řecký ekvivalent au·losʹ vztahují, ale v mnoha novodobých překladech jsou tato slova v souladu s údaji lexikografů překládána jako „flétna“. (1Sa 10:5; 1Ko 14:7, JB, NS, KMS, Pe, EP) Kořenné slovo, ze kterého je hebrejské slovo cha·lilʹ pravděpodobně odvozeno, znamená „probodnout“ (Iz 51:9; 53:5) a možná souvisí s postupem při výrobě jednoduché flétny; ta se totiž vyrábí tak, že z kusu rákosu, či dokonce z kosti nebo ze slonoviny se vydlabe střed a do tohoto materiálu se pak ve vhodných vzdálenostech udělají otvory. Z egyptských nápisů je vidět, že v této zemi měli různé druhy nástrojů podobných flétně. Jeden druh se držel v příčné poloze a po straně nástroje byl náustek, do kterého se foukalo; Egypťané vynalezli také dvojitou flétnu, která měla jeden náustek pro dvě píšťaly.

Zdá se, že řecké slovo au·losʹ bývá souborným označením dvou druhů nástrojů: těch, které mají náustek s jazýčkem, a také jednoduchých píšťal podobných flétně. Také z hebrejského cha·lilʹ se možná stal obecný výraz pro všechny dřevěné dechové nástroje, ale v novodobé hebrejštině se používá jen pro flétnu. To, že byla slovem cha·lilʹ v Písmu míněna flétna, je i tradiční židovský názor.

Flétna patřila k nejoblíbenějším hudebním nástrojům; hrálo se na ni při radostných událostech, například na hostinách a svatbách (Iz 5:12; 30:29; 1Kr 1:40), a tento zvyk napodobovaly děti na veřejných prostranstvích. (Mt 11:16, 17) Hrálo se na ni také v obdobích smutku. Profesionální zpěváci žalozpěvů byli mnohdy doprovázeni truchlivými melodiemi fléten. (Mt 9:23, 24)