GERŠONOVCI

[z Geršona; (patřící ke) Geršonovi].

Potomci Libniho a Šimeie, dvou synů Geršona neboli Geršoma — prvního jmenovaného ze tří synů Leviho. (1Pa 6:1, 16, 17) Geršonovci tvořili jeden ze tří velkých oddílů Levitů. Při prvním sčítání lidu v pustině jich bylo celkem 7 500 mužů od jednoměsíčního výše. Mužů ve věku od 30 do 50 let, kteří sloužili ve svatostánku, bylo 2 630. (4Mo 3:21, 22; 4:38–41) V pustině patřilo ke službě Geršonovců nošení svatostánku (stanu setkání), jeho různých přikrývek, zástěny vchodu do svatostánku, závěsů nádvoří, zástěny brány nádvoří a stanových šňůr. (4Mo 3:23–26; 4:21–28; 2Mo 26:1, 7, 14, 36; 27:9, 16) V táboře v pustině bylo jejich místo na záp. straně svatostánku. Za nimi, v určité vzdálenosti od svatostánku, tábořil trojkmenný oddíl Efrajima. (4Mo 3:23; 2:18) Když izraelští náčelníci předložili 6 krytých vozů a 12 býků pro službu ve svatostánku, 2 vozy a 4 býky dal Mojžíš synům Geršona. (4Mo 7:1–7) Kdykoli se tábor stěhoval, Geršonovci šli za prvním trojkmenným oddílem Judy a před trojkmenným oddílem Rubena. (4Mo 10:14–20)

Geršonovcům bylo přiděleno 13 měst a jejich pastviny na území kmenů Manasse, Isachar, Ašer a Naftali. K městům, která jim byla přidělena, patřila také Kedeš v Galileji a Golan v Bašanu, dvě ze šesti útočištných měst Izraelitů. (Joz 21:27–33) Když David vytvořil nové organizační uspořádání Levitů, někteří z Geršonovců byli pověřeni úkoly spojenými se zpěvem a pokladnou. (1Pa 6:31, 32, 39–43; 23:4–11; 26:21, 22) Geršonovci byli také mezi Levity, kteří se za dnů krále Ezekjáše zapojili do očišťování chrámu. (2Pa 29:12–17)