GOZAN

Z náznaků vyplývá, že se tak jmenovalo místo i řeka. Ve 2. Královské 19:12 a v Izajášovi 37:12 je však Gozanem zřejmě míněno větší území než město; jeho obyvatelé jsou totiž jmenováni mezi „národy“ podrobenými Asyřany. Mnozí badatelé, kteří své závěry zjevně opírají o podobnost slov, se domnívají, že Gozan odpovídá Gauzanitis, oblasti Mezopotámie, o které se zmiňoval Ptolemaios a která je považována za totožnou s „Guzanou“ uvedenou v asyrských záznamech. Starověká Guzana je obvykle spojována s dnešním Tell Halafem ležícím na horním toku řeky Chábúr, asi 590 km na VSV od Galilejského moře.

Některé překlady ve 2. Královské 17:6 a 18:11 uvádějí „u Chaboru, řeky gozanské“ (18:11, ČB-Hč); „u gozanské řeky (na gozanské řece) Chaboru“ (He, JB-č), náhradou za „v Chaboru u řeky Gozan“ (NS), „v Chabor (Cháboru) při řece Gozan (Gózanu)“ (KB, EP) a tím také v těchto textech z Gozanu dělají místo. Překlad „Chabor, gozanská řeka“ se však neshoduje s 1. Paralipomenon 5:26. V této pasáži je Chabor uveden mezi Chalachem a Harou, a před Gozanem je Hara, ne Chabor. To ukazuje, že Chabor a „gozanská řeka“ (ČB-Hč, JB, He) nejsou synonyma. Proto ti, kdo Gozan ve všech textech ztotožňují s nějakým místem, musí odkaz na Paralipomenon vyřadit. Hebrejština však umožňuje překládat všechny tři texty shodně „řeka Gozan“, a to je důvodem k předpokladu, že právě okolí řeky jménem Gozan osídlil asyrský král některými Izraelity vyhnanými ze severního království. Předpokládá se, že Qezel Owzan v sz. Iránu je možná totožná s „řekou Gozan“. Pramení v horách na JV od Urmijského jezera (kde kdysi bývala země Médů) a nakonec se jako Sefid Rud neboli Bílá řeka (jméno používané pro její dolní tok) vlévá do jz. části Kaspického moře. Podle jiného názoru je Gozan řeka v Mezopotámii.