VELKÉ MOŘE

Ohromná vodní plocha, jež odděluje Evropu od Afriky a jejíž vých. hranici tvoří Asie. Hebrejci tuto vodní plochu nazývali Velké moře, ale dnes se obvykle nazývá Středozemní moře, protože je prakticky ze všech stran obklopena pevninou. Tato skutečnost spolu s tím, že nad mořem vane horký vítr ze Sahary, má za následek úměrně vyšší rychlost vypařování než je obvyklé, což zase způsobuje, že voda má vyšší měrnou hmotnost. V Gibraltarském průlivu proto lehčí voda z Atlantiku proudí blízko povrchu a těžší voda ze Středozemního moře vytéká v blízkosti dna. Lodě mohou do tohoto „vnitrozemského“ moře připlouvat a nebo z něj odplouvat pouze úzkými průlivy — Gibraltarským průlivem na Z, Dardanelami a Bosporem na SV a od 19. století také Suezským průplavem na JV.

Nazývat dnes Středozemní moře mořem Velkým, jak to dělaly starověké národy od dob Mojžíše, není nevhodné, protože tento název je rozhodně výstižný. (4Mo 34:6, 7) Středozemní moře, bez svých různých ramen, která jsou také považována za moře, je dlouhé asi 3 700 km a ve svém nejširším místě měří více než 970 km. Pokrývá plochu asi 2 510 000 km² a jeho největší hloubka je 5 100 m.

Apeninský poloostrov a Balkánský poloostrov, které vybíhají ze S, vytvářejí Tyrhénské, Jónské, Jaderské a Egejské moře, a tak přispívají k nepravidelnému tvaru pobřeží a velmi jej prodlužují. Asi uprostřed své délky od V na Z se moře zužuje a mezi Sicílií a sev. Afrikou má šířku asi 150 km a je tam také poměrně mělké.

Ezekielovo proroctví mluví o ‚velmi mnoha‘ rybách ve Velkém moři. (Ez 47:10) V těchto vodách se kromě více než čtyř set druhů ryb vyskytují také krásné korály a velké množství hub.

Pisatelé Bible používají nejen název „Velké moře“ (Joz 1:4; 9:1, 2; 15:12, 47; 23:4; Ez 47:15, 19, 20; 48:28), ale také další výstižné výrazy. Pro pisatele Bible byla tato vodní plocha ‚západním mořem‘, jež tvořilo záp. hranici jejich země, kterou dostali od Boha. (5Mo 11:24; 34:1, 2) Z místa, kde ležel Jeruzalém, se jevilo jako ‚západní moře‘ v protikladu k „východnímu moři“ neboli moři Mrtvému. (Joel 2:20; Ze 14:8) Středozemní moře se nazývalo také ‚moře Filištínů‘ (2Mo 23:31) nebo jednoduše „Moře“. (4Mo 34:5)

Féničané a další odvážné národy, které se věnovaly mořeplavectví, Velké moře křižovali, objevovali mnoho jeho ostrovů a s mnoha jeho přístavními městy udržovali obchodní styky. Bible se zmiňuje o takových ostrovech jako Arvad, Chios, Kauda, Kós, Kréta, Kypr, Malta, Patmos, Rhodos, Samos a Samothraké. V Bibli jsou uvedena také některá pobřežní města a místa, která leží na těchto ostrovech a podél pevninského pobřeží ve vých. části Středozemního moře, jako například Akko (Ptolemais), Akzib, Adramyttium, Alexandrie, Amfipolis, Aškalon, Attalie, Dor, Fénix, Gebal, Knidos, Lasea, Patara, Pěkné přístavy, Puteoli, Rhegion, Salamis, Salmona a Syrakusy.

Ježíš Kristus navštívil kraj mořských přístavů Tyru a Sidonu (Mr 7:24, 31); Petr byl v Joppe a Cesareji (Sk 10:5, 6, 24) a Pavel byl v Páfu, Troadě, Neapolis, Kenchrejích, Efezu, Assu, Mityléné a Milétu (Sk 13:13; 16:11; 18:18, 19; 20:14, 15). Velké moře je známé svými prudkými bouřemi, které vedly k četným ztroskotáním lodí a velkým ztrátám na životech. Mezi těmi šťastnějšími byli lidé, kteří přežili ztroskotání spolu s Pavlem. (Sk 27:14, 15, 39–44)