CHARIF

[znamená „on pohaněl (popichoval)“].

Hlava rodiny, z níž se 112 mužů vrátilo v roce 537 př. n. l. z vyhnanství v Babylóně; je označován také jménem Jora. (Ne 7:6, 7, 24; Ezr 2:18) Jméno Charif se opět objevuje ve výčtu představených lidu; je zde zjevně zastoupen jedním ze svých potomků, který pečetí stvrdil písemné vyznání hříchů sepsané během Nehemjášova místodržitelství. (Ne 9:38; 10:1, 14, 19)