JAZER

[kéž [Bůh] pomůže].

Amorejské město se závislými městečky, které leželo na V od Jordánu. V době Mojžíšově Jazer a okolní krajinu zabrali Izraelité. (4Mo 21:25, 32) Jazer byl původně dán do vlastnictví kmenu Gad, ten ho také opevnil, ale následně byl přidělen Levitům. (4Mo 32:1, 3–5, 34, 35; Joz 13:24, 25; 21:34, 38, 39; 1Pa 6:77, 81) Bylo to jedno z míst, o nichž byla zmínka ve spojitosti s cestou, kterou podnikli Joab a velitelé vojenských sil, když prováděli sčítání lidu, které bez pověření od Boha nařídil David. (2Sa 24:4, 5) Jistí silní muži z Hebronovců, kteří obývali Jazer, byli ke konci Davidovy vlády pověřeni určitými správními úkoly na izraelském území vých. od Jordánu. (1Pa 26:31, 32)

V osmém století př. n. l. byl Jazer v rukou Moabců. Zdá se, že tato krajina byla tehdy, pokud ne již dříve, známá pěstováním vinné révy. O Jazeru a jiných moabských městech bylo předpověděno, že je v budoucnu postihne neštěstí. (Iz 16:8–10; Jer 48:32, 33)

O různých místech se předpokládalo, že tam mohl ležet starověký Jazer, ale jeho přesná poloha zůstává neznámá.