JOTBATA

[z kořene, jenž znamená „dobře se dařit; být uspokojující; činit dobro“].

Tábor Izraelitů při jejich cestě pustinou, který byl dobře zásoben vodou. (4Mo 33:33, 34; 5Mo 10:7) Přesnou polohu Jotbaty dnes nelze určit. Jako jedna z možností, kde Jotbata ležela, se předkládá ʽAin Taba (ʽEn Jotvata), místo v bažinaté proláklině asi 40 km na S od Ecjon-geberu.