KIDRON (ŘÍČNÍ ÚDOLÍ)

[možná z kořene, jenž znamená „být temný“].

Hluboké údolí oddělující Jeruzalém od Olivové hory vede nejdříve jv. směrem a potom pokračuje na J kolem města. Údolí Kidron (Nachal Qidron) začíná v nevelké vzdálenosti na S od jeruzalémských hradeb a nebývá v něm, s výjimkou zvláště silných dešťů, ani v zimě žádná voda. Údolí je zpočátku široké a mělké, potom se zužuje a prohlubuje. V úrovni bývalého areálu chrámu je asi 30 m hluboké a 120 m široké. Dále na J se údolí Kidron spojuje s údolím Tyropeon a dále pak s údolím Hinnom. Potom pokračuje na JV přes vyprahlou Judskou pustinu k Mrtvému moři. Dnes se dolní části tohoto údolí říká Vádí en-Nar (to znamená „Ohnivé vádí“), což ukazuje, že je po většinu doby horké a suché.

Naproti Jeruzalému jsou v prudkých a kamenitých svazích vých. strany údolí vytesány do skály hrobky. Na záp. straně údolí, téměř uprostřed mezi bývalým areálem chrámu a místem, kde se spojuje údolí Tyropeon a Kidron, pramení Gichon. (Viz heslo GICHON č. 2.) Nedaleko od tohoto pramenu se údolí Kidron rozšiřuje ve volnou krajinu. Předpokládá se, že tento volný prostor by mohl odpovídat starověké ‚králově zahradě‘. (2Kr 25:4)

Když král David utíkal před povstalcem Absalomem, šel pěšky napříč údolím Kidron. (2Sa 15:14, 23, 30) Šimei při té příležitosti Davida proklínal; později Šalomoun omezil Šimeiův pohyb na Jeruzalém a pod trestem smrti mu zakázal překročit údolí Kidron. (1Kr 2:8, 9, 36, 37) Ježíš tímto údolím prošel cestou do zahrady Getsemane. (Jan 18:1) Za vlády judských králů Asy, Ezekjáše a Josijáše bylo údolí Kidron místem, kde se ničily modlářské předměty. (1Kr 15:13; 2Kr 23:4, 6, 12; 2Pa 15:16; 29:16; 30:14) Sloužilo také jako pohřební místo. (2Kr 23:6) Údolí Kidron se tak stalo nečistým místem, a je proto důležité, že Jeremjášovo proroctví poukazovalo na dobu, kdy „všechny terasy až po říční údolí Kidron“ budou naopak „něčím svatým Jehovovi“. (Jer 31:40)