TRŽIŠTĚ

Volné prostranství ve městech a ve vesnicích na Středním východě a v římském světě, které ve starověku sloužilo jako centrum nákupu a prodeje a jako místo, kde se konala veřejná shromáždění. V řeckých a římských městech stály kolem tohoto veřejného prostranství sochy a veřejné budovy, k nimž patřily i náboženské stavby. Zdá se, že na tržištích byly projednávány některé právní záležitosti. (Srovnej Sk 16:19–21.) Na tržišti bylo také možné dozvědět se místní novinky i zprávy ze zahraničí, protože právě tam se lidé shromažďovali a mluvili o nejnovějších událostech. (Srovnej Sk 17:17–21.)

V Palestině bylo na tržištích možné vidět děti, které si tam hrály. (Mt 11:16; Lk 7:32) Mohli tam postávat nezaměstnaní muži a ti, kdo se chtěli dát najmout na jeden den. (Srovnej Mt 20:3, 4.) Pyšní znalci Zákona a farizeové chtěli, aby je tam viděli lidé, jichž tam byly zástupy, a aby je zdravili kvůli jejich domnělému vysokému postavení. (Mt 23:2, 6, 7; Mr 12:38; Lk 11:43; 20:46) Po návratu z trhu se farizeové, kteří udržovali tradici, a jiní Židé ještě před tím, než cokoli pojedli, očišťovali tím, že se pokropili. (Mr 7:3, 4)

Kristus Ježíš v době, kdy byl na zemi, na tržištích uzdravoval nemocné. (Mr 6:56) A apoštol Pavel v Aténách denně rozmlouval „na tržišti s těmi, kdo tam právě byli“. (Sk 17:16, 17; viz heslo APPIOVO TRŽIŠTĚ.)