MEREMOT

1. Jeden z mužů sloužících jako hlavy kněží, kteří v roce 537 př. n. l. šli se Zerubbabelem z Babylóna do Jeruzaléma. (Ne 12:1–7) Jeden otcovský dům kněží v další generaci se jmenoval ‚Merajot‘, a je možné, že jeho zakladatelem byl Meremot. (Ne 12:15) Tato jména napsaná hebrejskými písmeny jsou si podobná.

2. Syn Urijášův, významný kněz za dnů Ezry a Nehemjáše. Když Ezra a židovský ostatek přišli v roce 468 př. n. l. z Babylóna do Jeruzaléma, ‚přistoupili k tomu, aby odvážili stříbro a zlato a náčiní v Jehovově domě‘ do rukou kněží, mezi něž patřil Meremot. (Ezr 8:31–34) Meremot byl potomek Hakkoce a někteří z Hakkocových potomků nemohli dokázat svůj rodokmen. (Ezr 2:61, 62) Ta část rodiny, k níž patřil Meremot, však svou rodovou linii nepochybně mohla potvrdit, protože Meremot vykonával kněžskou službu. Také se pod dohledem Nehemjáše podílel na opravách jeruzalémské zdi. (Ne 3:3, 4, 21)

3. Kněz nebo předek jednoho z těch, kdo stvrdili pečetí „důvěryhodnou úmluvu“ v době Nehemjáše. (Ne 9:38–10:5)

4. Izraelita „ze synů Baniho“, kteří přijali cizozemské manželky a ve dnech Ezry tyto manželky poslali pryč „i se syny“. (Ezr 10:25, 34, 36, 44)