NACHALIEL

[bystřina (říční údolí) Boha].

Místo, kde se Izraelité utábořili nedlouho před tím, než bojovali s amorejským králem Sichonem. (4Mo 21:19–24) Eusebiovo dílo Onomastikon je umísťuje do blízkosti Arnonu. Nachaliel tedy bývá obecně ztotožňován s místem na jednom z následujících dvou vádí: Wala (přítok Arnonu) a Zarqa Maʽin, asi 19 km na S od Arnonu. Umístění na kterémkoli z těchto vádí by odpovídalo předpokládané poloze míst Mattana a Bamot, dvou izraelských tábořišť, mezi nimiž Nachaliel patrně ležel.