RUDÉ MOŘE

Vodní plocha, která odděluje sv. Afriku od Arabského poloostrova; součástí Rudého moře jsou dvě ramena známá jako Suezský záliv a Akabský záliv. Rudé moře, podle toho, jak se tento termín používá dnes, je dlouhé asi 2 250 km, jeho maximální šířka je asi 354 km a průměrná hloubka přibližně 610 m. Je součástí velkého geologického zlomu známého jako příkopová propadlina. V důsledku velké rychlosti odpařování jsou vody tohoto moře velmi slané. Silný vítr, náhlé změny jeho směru a výskyt rozlehlých útesů jsou příčinou toho, že plavba po Rudém moři je pro lodě nebezpečná. Východní pobřeží je lemováno vysokými horskými hřbety, kdežto na záp. pobřeží se rozkládají skalnaté náhorní plošiny a nízké pahorky.

Lze se oprávněně domnívat, že vyjádření v původních jazycích, která se překládají jako „Rudé moře“, se vztahují na Rudé moře jako celek nebo na kterékoli z jeho sev. ramen. (2Mo 10:19; 13:18; 4Mo 33:10, 11; Sd 11:16; Sk 7:36) Byly to právě vody Rudého moře, které Jehova zázračně rozdělil, aby Izraelité mohli projít po suché zemi, ale faraóna a jeho vojenské síly, kteří Izraelity pronásledovali, utopil. (2Mo 14:21–15:22; 5Mo 11:4; Joz 2:10; 4:23; 24:6; Ne 9:9; Ža 106:7, 9, 22; 136:13, 15) V biblických pasážích, které o této události pojednávají, se používá hebrejské vyjádření jam (moře) nebo jam-sufʹ (moře rákosů nebo sítí). Na základě doslovného významu výrazu jam-sufʹ někteří učenci tvrdí, že Izraelité přešli přes pouhé bažinaté místo, jakým je například oblast Hořkých jezer, a ne přes Rudé moře (zejména záp. rameno, Suezský záliv, kde se podle názoru jiných lidí přechod pravděpodobně uskutečnil). Stojí však za povšimnutí, že vody byly dostatečně hluboké, aby pokryly faraónovy vojenské síly. (2Mo 14:28, 29) To by v pouhé bažině nebylo možné. Také Skutky 7:36 a Hebrejcům 11:29 vylučují možnost, že by se jednalo o pouhé bažinaté místo, protože tyto verše se zmiňují o stejné události a přitom se v nich používá řecké vyjádření e·ry·thraʹ thaʹlas·sa, které znamená „Rudé moře“. (Viz heslo EXODUS.) Historik Hérodotos (5. století př. n. l.) použil totéž řecké vyjádření, když poukazoval ne na bažinu nebo na nějakou bezvýznamnou vodní plochu, ale na „Indický oceán, v němž Rudé moře“ leží. (A Greek-English Lexicon od H. G. Liddella a R. Scotta, revidoval H. Jones, Oxford, 1968, s. 693; viz heslo PIHACHIROT.)

V prohlášení o zániku Edomu je uvedeno, že křik kvůli pohromě, která na Edom přišla, je slyšet u Rudého moře. (Jer 49:21) To je pochopitelné, protože již. okraj edomského území hraničil s Rudým mořem (1Kr 9:26), to znamená se sv. ramenem Rudého moře, Akabským zálivem. K tomuto místu sahala také hranice Izraele. (2Mo 23:31)